Ztráta paměti - prolog

Otevře oči a zmateně se začne rozhlížet.

"Co? Kde?"nechápe. Neví, kde je, ale přesto mu to místo je podivně povědomé. Zvedne se ze špinavé země a podívá se na svůj oděv. Trochu nezvyklý. Připadá si zvláštně... jako by sem nepatřil.. patří snad někam jinam? Ještě jednou se kolem sebe rozhlédne. Je v nějaké špinavé uličce.

"Kde jsem tu vzal? Jak jsem se tu vzal?"pomalu se rozejde nějakým směrem. Hned mu do očí padne vysoká budova "Stark"... docela nevkusné a stejnak mu to připadá dost povědomé, ale nemůže si vzpomenout, přesto si je jistý, že něco takového by si jistě pamatoval.

Projde hloučkem lidí, kteří se na něj zvláštně dívají. Ignoruje ty pohledy. Došlo mu, že nejspíš to, co má na sobě nebude to nejlepší... přirahuje na sebe moc pozornosti a to se mu nelíbí. Do někoho vrazí. Tmavovlasý muž s bradkou.

"No to snad ne,"ujede tomu muži a pohledem propaluje Lokiho.

"To si ze mě děláš legraci muflone,"zavrčí a hrubě ho přirazí na zeď. Loki zalapá po dechu.

"My... my se známe?"

"Děláš si legraci?"ironicky po vylítne obočí někam do nebes.

"Legraci? Proč bych si měl dělat legraci? To vy se mi to snažíte rozmačkat žebra!"zavrčí asgarský princ naštvaně.

"vůbec vás neznám! Nevím, kdo jste... tak mě nechte!"s tím ho kopne do holeně a využije momentu překvapení a odstrčí od sebe toho zmetka.

"No tak to moment!"zavrčí Tony. Tohle nebere. Ten malej zelenej zmetek se snažil zníčit celou planetu a teď tu z něj dělá toho nejhoršího tvora na zemi.

"Nikam nejdeš!"prudce ho chytne. Přitahují na sebe moc pozornosti a to mu moc nevyhovuje.

"Ty půjdeš maximálně tak semnou... v SHIELDu s tebou něco provedou,"nehezky se ušklíbne a Lokimu naskočí husí kůže.

"Co? Já... nerozumím vám,"snaží se mu vyškubnout z jeho sevření, ale čím víc se cuká, tím je mužovo stisk silnější.

"Tak ty mi nerozumíš?"uchechtne se a pozorně se na Lokiho podívá. Nevypadá, že by své zmatení hrál... je zmatený a neví, co se kolem něho děje, ale... je to Bůh lží, na to nesmí zapomenout.

Loki zavrtí hlavou. Nechá se odtáhnout k nějaké věci na čtyrech kolech. Tony ho hodí do auta sedne si na místo řidiče. Svváže Lokimu ruce a zamkne auto.

"Co semnou chcete dělat?"zeptá se vyděšeně. Ano je vyděšený. Neví kde to je, s kým je a ani neví, kdo je on sám, neví nic a přesto to ví, že nejspíš ráno budou jeho tělo pohřbívat někde v tuně odpadků.

"Už jsem ti to řekl... předám tě SHIELDu..."řekne muž za volantem klidně. Pustí si rádio a falešně zpívá.

"Co je to ten SHIELD?"

"Děláš si legraci?"zastaví na červené. "Co si pamatuješ?"že by ztratil paměť?

"Já... nepamatuji si nic... ani kdo jsem,"smutně si povzdychne.

"Takže si nic nepamatuješ jo?"zašklebí se.

"Ne nic a koukejte mě pustit vy... nevím, kdo jste... nevím, kde jsem, kdo jsem, ale to vás neoprávňuje mě tu takhle svázat jako.. jako..."

"Padoucha? Tím ale ty seš brouku,"zašklebí se na něho Tony a zajede do podzemních garáží jeho bytu.

"Vystupujem,"otevře mu dveře.

"Já s vámi nikam nejdu..."nenávistně se na Tonyho podívá, a že ten pohled umí dokonale.

"Tak hele princátko, sice si nic nepamatuješ, ale já moc dobře vím, co si zač a nenechám tu pobíhat tu tvojí hezkou, psychopatickou hlavičku, je ti to jasný?" s tím ho vytáhne z auta. Dotáhne ho do výtahu.

"Pane, máte nějaké přání?"promluví Jarvis a Loki leknutím vyskočí.

"Ano, připrav ve dvacátém patře ložnici.. zkontroluj funkčnost zámků a zapoj kamery,"zaúkoluje ho. Loki se zmateně rozhlíží. Co má tohle znamenat? Výtah s cuknutím zastaví a Tony chytne Lokiho a dovede ho do nádherné ložnice. Ten se kolem sebe rozhlíží. Všechno je to krásné, ale tak... neosobní. Je mu to povědomé. Jako by v něčem podobném žil. Prudce ho to píchne u srdce. Ta podivná prázdnota...

Tony ho opustí. Loki se posadí na postel. Tohle je... zvláštní. Přitáhne si kolena k sobě. Cítí, jak mu po tvářích tečou slzy.