čtvrtek 30. ledna 2014

Jiné okolnosti - 1.Kapitola




Antony Stark, bohatý, pohledný muž v nejlepších letech. Někdo by si mohl myslet, že za celý svůj život rukou nehnul, ale to se plete, i přes velkou aroganci tento muž má velké srdce a smrt nevinného člověka jej dokáže rozhodit. Nyní je sám ve svém domě, ve své laboratoři zkoumajíc zbytky, co zde zanechala armáda Chitauri.
'Jak je možné, že mají tak dokonalou technologii?' pomyslísi nahněvaně, že ty slizké potvory jsou o tolik napřed, než oni. Z jeho práce jej vyruší prudká záře. Zakryje si oči.
"Jarvisi, co se děje?"nic. Žádná odpověď. Cítí, jak ho něco píchlo do krku, sykne a chytí se v místě, kde cítil vpich. Začne upadat do malátného stavu. Začne upadat do bezvědomí, ale než omdlí, podívá se na vetřelce, vidí jen postavy v černém oblečení s maskami přes obličej... obraz se mu rozmaže.
Slyší hlasy. Nerozumí jim. Tiše sykne, když jej někdo udeří do obličeje. Otevře oči a zadívá se do obrovských rudých očí.
"Bezva... marťani,"utrousí naštvaně a rozhlédne se. Obrovská tmavá místnost. Slyší pípat nějaké přistroje.
"Pohledný..."řekne syčivě bytost. "Ale příliiššš sstarýýý... omladit!"nařídí bytost.
"Cože?"než stačí něco udělat, další dvě bytosti jej chytnou, zvednou na nohy a někam ho vedou. Chce se bránit, vše možně s sebou zmítá, kope, mlátí, ale nepomáhá mu to.
Strčí ho do nějaké věci, zaklapnou víko. Najednou cítí neuvěřitelnou bolest. Zakřičí. Cítí, jak se mění stavba jeho těla. Když bolest ustane, zůstane jen nepříjemné mravenčení.
Poklop se otevře a Tonyho zaplaví opět prudké světlo. Zavře oči.
"Vemte to do sssálllu..."kdyby Tony nebyl hlavní postavičkou toho všeho, určitě by se smál divné výslovnosti bytosti a obdivoval by přístroj, do kterého jej předchvilkou zavřeli, ale nyní se spíš bojí, aby s ním neudělali i horší věci. Jeho oblečení na něm přímo plandá a on se cítí nepohodlně.
"Co to ty zrůdy semnou udělali?"vytřeště se dívá na svůj odraz. Vždyť je mu zhruba 19? ohmatá si tvář, vousy na jeho mladickém obličeji působí nepřirozeně. Naštvaně praští do zrcadla, které se rozbije, střepy se mu zapíchnou do ruky, ale to neřeší. Sevře dlaň v pěst a dívá se do rozbitého zrcadla.
'Za to zaplatí,' zaskřípe zuby. Zaslechne zvuk. Otočí se. Opět ho ty bytosti popadnou a donutí ho pokleknout. Zazmítá s sebou. Začnou mu rozepínat košili a prohlíží si ho.
"Ruce pryč,"zavrčí. Mimozemšťany zaujme jeho obloukový reaktor, který začnou z blízka zkoumat. Něco si pro sebe mlumlají, pak se jejich pohled stočí opět na Tonyho.
Bytost ho pohladí po tváři, Tony s sebou trhne a nevraživě se na něho podívá.
"Nesahej na mě,"
"Oholit hooo,"zasyčí na jeho kumpány a rukou Tonymu zajede do kalhot.
"Vššudeee,"tím zatahá za několik pubických chloupků. Tony s sebou trhne a plivne mu do obličeje.
"Všššaak ty ssseee přessstaneeeššš vzzzpouzzzeeeet,"
"O co vám jde vy slizáci?"zavrčí. Má toho plný zuby. Unesou ho, provedou s jeho tělem něco nemožného (ne že by si stěžoval na to, že je mladší, přece jenom jak stárl, tak ho všechno bolelo, ale mohli se ho aspoň zeptat), a teď ho chtějí i oholit... jeho vousy! Ani náhodou.
"Budešššš prodáááán,"
"Cože? Nemůžete mě prodat..."začíná být hysterický. Prodat? Jako otroka?
"Budeššš prodááán jako hraččččka pro vyššššíííí pááányyy,"zasyčí muž a vyndá ruku z Tonyho kalhot. Rozepne je. Donutí Starka se postavit a stáhne z něho všechno oblečení (i když se Tony všemožně bránil).
"Jsssiii neposssslušššnýýý... mussssímee tě přeevyychoooovat,"tím nahého Tonyho spotá ke zdi, nahá hruď se dotkne studeného povrchu. Na zádech ucítí štiplavé rány.
"Ahh,"vyjekne bolestí a snaží se zkroutit. Pomalu od bičování necítí záda, jen větší a větší bolest. Cítí, jak mu skétá po nich krev. Brzy upadne do sladkého nevědomí.
"Lidé vydržžžííí tak máááloo,"řekne si mimozemšťan, když odpotají bezvládného Tonyho, ten upadne na zem.
"Ošššetřit a připraaaviiit,"nařídí a se svým vzrušením odejde do svých místností...

1 komentář:

  1. tak to je ale riadne zhýralé :DDD ale prečo nie :D

    OdpovědětVymazat