pondělí 27. ledna 2014

Frost - Iron 25.

Loki u sebe Tonyho pevně drží. Objímá ho, tiskne ho k sobě, jakoby ho nechtěl už nikdy pustit. Tony se k němu tiskne, jak jen to jde. Tělem mu doslova proudí štěstí. No a taky trocha bolesti.
"L-oki."
"Hm?" Loki na něj trochu nepřítomně koukne.
"Žebra, vzduch" pípne Tony.
"Promiň," povolí sevření.
Tony si všimne jeho nepřítomného pohledu.
"Jsi v pořádku?"
"Jo, jen..Tobě to nedochází?"
"Co?"
"Hele, nemáš ty náhodou být genius?"
"Uhm, nemůžu za to, že mi to v tvojí přítomnosti moc nemyslí," nevinně se uculí
Loki se trochu usměje, ale v jeho tváři je momentálně patrných víc věcí, což u něj není ve zvyku. Tony se trochu odtáhne.
"Tak co se děje?"
"Přemýšlej, proč tobě řekli, že jsem mrtvý a mně, že jsi odešel?"
Tony pokrčí rameny
"Nevím."
"Tohle musel nařídit Odin," zavrčí.
"Ale proč...trest? Blbost! Akorát mi chtěl vzít jedinou osobu, kterou doopravdy..." zarazí se.
Tony na něj koukne s pozvednutým obočím.
"Co?"
"Ale nic."
"Aha," řekne mírně smutně.
Loki se na něj podívá a trochu se usměje.
"V debatě, kterou jsme tenkrát nedokončili, budeme pokračovat, až vyřeším součastnou situaci."
Tony tak nějak netuší co přesně je součastná situace, ale přikývne.



"Netušíš o čem mluvím, co?"
"Tuším, ale ještě mi to nezapaluje."
"Aha"
"Hele, jak dlouho tady vůbec budeš?"
"Ještě asi 2 měsíce. Zkrátil mi trest potom, co mi řekl, že ses na mě vykašlal," zavrčí.
"A- a já tu mám dělat co?"
Loki se poprvé od srdce zasměje.
"Ty se vrátíš domů."
"Já nechci..."
"No ale musíš, tady zůstat teď nemůžeš, ráno tě tu najdou a já si odsedím ještě víc."
"Hm," nesouhlasně zamručí.
"A jak se odtud asi tak dostanu?"
"Jo, to ještě nevím. Bude to trochu problém. Tu matčinou sponu ještě máš?"
Tony se koukne na svou dlaň.
"No asi ne."
"Jak asi?"
"Mám pocit, že se mi vcucla do ruky."
"Ukaž."
Tony k němu natáhne ruku, kde má propálenou dlaň, a má do ní vypálený otisk spony.
"Ou, to asi bolelo co?"
"Ne," zalže.
"Nejsi dobrý lhář," uculí se.
"No tak jo trošku," usměje se.
Loki ho drží za ruku a chvíli si prohlíží vypálené znamení.
"No s tím ti asi nepomůžu, bohužel ti to už v ruce zůstane. A ne, netuším, jestli to bude ještě fungovat," doplní, když si všimne Tonyho tázavého pohledu.
"Aha."
"Copak, chceš za mnou chodit do vězení?" Zaculí se Loki.
"Nó," protáhne, "možná."
Loki zavrčí "Možná?!"
"Hele před chvíli si mě chtěl zabít."
"Promiň no."
"Na to pouhé promiň, stačit nebude," chce vyškubnout svou ruku z Lokiho sevření.



Loki jeho ruku uchopí pevněji a trhne s ní tak, že Tonyho stáhne na sebe a jeho vahou padne na záda.
"Až takhle sem nechtěl," zašklebí se.
Tony přistál na Lokim a usměje se na něj.
"Ale chtěl."
"Možná," chytne se Tonyho kolem krku.
"Takže jakou omluvu by sis představoval?"
"No tohle by mohl být slušný začátek" Nakloní se k polibku, když uslyší jakési "Ehm"



Tony zvedne pohled a okamžitě sleze z Lokiho.
Loki vstane a podívá se, kdo je ruší.
"Nerada Vás ruším" usměje se jemně Frigga



Tony jen v pyžamu se drží raději za Lokim.
"Rád tě vidím."
"Potřebuješ mou pomoc, já vím. Odvedu ho, aby ho zde nenašli."
Loki přikývne.
"Děkuji."
"Já se ale nechci vrátit a zase tě nevidět." Pípne vzadu Tony.
Loki se pootočí a koukne na něj "Něco vymyslím."
"Vždyť máte sponu."
"To tak docela nemá" odpoví Loki "Vcucla se mu do kůže, co jsi s ní provedla?"
"O to mě mrzí, muselo to být bolestivé, asi jsem trochu podcenila její vlastnosti, nuže dám Vám další."
"Byla bys ochotná?"
Frigga přikývne.
"Stavíš se tím ale proti vůli krále."
Při vyslovení této věty mu zacukají prsty a v cele se rázem ochladí natolik, že se Tony začne rozhlížet po nějaké dece.



"Nestavím se proti jeho vůli," pronese hrdě Frigga. "Jen jsem si našla malou okliku."
"Proč?"
"Protože jsi můj syn a mám tě ráda. A pokud mohu být upřímná, nikdy jsem neviděla nikoho, kdo by truchlil tak jako tvůj pozemský přítel."
Tony sebou při slově přítel mírně škubne.



Loki to označení ignoruje. Dalo by se říci, že je vážně potěšen tím, že mu Frigga řekla, že pro něj Anthony doopravdy prolil své slzy.



"Jak ho chceš odtud dostat?," zeptá se Loki
"Nepodceňuj mě," usměje se a koukne na Tonyho "Takhle Vás ale nepřevedu, špatně zvolený úbor."
"Nevěděl sem, že..." Uhm, co vlastně nevěděl.
"V pořádku," řekne s drobným úsměvem. "Půjdeme"
Loki se podívá na Tonyho a jde k němu, akorát když se naklání k polibku, Tony zmizí a objeví se vedle královny.



Loki se ohlédne "Ale…"
"Ještě budete mít čas," podotkne Frigga a hodí na Anthonyho jakýsi oblek a kápi.
"Celou dobu mlčte, necháte mluvit jen mne, popřípadě uděláte přesně to, co Vám řeknu ano?"
Tony jen přikývne.
Frigga se rozejde k východu, Tony sklopí oči a jde mlčky za ní.
Z vězení se dostanou bez větších potíží. Jediné co Tonyho překvapilo, bylo to, že Frigga se zastavila u strážných a oznámila jim, že muž za ní bude mít do vězení volný přístup.
Když pokračují cestou z vězení, vysvětluje Frigga Tonymu, jak se dostane k Lokimu do cely a zároveň ho nutí dávat pozor na cestu, aby si ji zapamatoval, protože ho nyní ten kámen vždy přenese k vězení a ne k Lokiho cele.
Tohle Tony chápe, bylo by divné, kdyby z vězení vyšel, ale nevcházel by dovnitř. Z těch informací se začíná znovu cítit trochu slabě, ale teď si nemůže dovolit jakýkoli kolaps a tak jde dál.
"Jste v pořádku?" Zeptá se tiše Frigga.
Tony jen souhlasně zamručí.



Po chvíli ho Frigga dovede k Bifrostu. Avšak než jej pošle zpět, vyndá si z vlasů další sponu a podá mu jí.
"Bude to zase tak bolet?" zeptá se tiše Tony
"Asi ano to dělá ten kov" odpoví mu Frigga soucitně.
"Aha, a ten kov hraje nějakou specifickou roli?"
"Kdepak, ten kámen je to, co Vás sem přineslo."
"Takže kdybych ten kámen přendal do pevnějšího a odolnějšího materiálu fungovalo by to?"
"Určitě, jen si nejsem jistá, zda takový kov najdete. Ano jistě spona je slabá, ale jen napodobenina toho kovu je u nás velmi vzácná. Patří mezi nejpevnější."
Tony se trochu usměje a vezme si sponu.
"To zvládnu, děkuji."
Frigga jen přikývne, "Já děkuji Vám."
"Zač?"
"Již není čas."
Frigga odejde k Heimdallovi a domluví Anthonyho přesun, zároveň mu řekne, že se tak bude odehrávat častěji, ať jej vždy pošle domů a pomlčí o tom. Heimdall bez protestů přikývne. Frigga mu ještě přislíbila, že kdyby se cokoli stalo, je to na její odpovědnost.



Anthony tedy poctivě, i když s tichými protesty vstoupí do víru.







Loki ve své cele dal zatím prostor svému vzteku. Tak strašně nenávidí Odina za to, co mu provedl. Zato, že ho od Anthonyho oddělil tímhle způsobem. Že se je vůbec pokoušel oddělit.
Je to přece jeho věc, s kým je. A on si vybral.
Ano je si jistý, že si vybral. A ví, že si vybral správně.
Teď už má absolutní jistotu, že je Anthony Stark pouze jeho.

Anthony se objeví kousek od svého domu.
"Díky bohu za to, že je tma" zamumlá sám pro sebe, když se pořádně podívá, do čeho ho to vlastně navlékli. Dá se rychle na cestu domů.
Jde rychle a tak, aby byl pokud možno spatřen nejmenším počtem lidí.
Po chvíli dorazí domů.
"Ahoj Jarve."
"Můžu mít jako umělá inteligence slyšiny?"
"Nebuď protivnej," usměje se a jde do ložnice.
"Pořád slyším jakýsi šum."
Tony se zasměje, svlékne si ty hadry co dostal a s úsměvem na rtech usne.



Hned ráno jak se probudí, vleze na několik hodin do koupelny. Dá si pořádně dlouhou sprchu.
Přece jen má ze sebe dost co smývat. Potom se osuší, zabalí se do ručníku, upraví si vousy, vlasy a vrátí se do ložnice, kde se oblékne.
Poté si jde udělat rychlou snídani a šup do dílny.
"Jarve potřebuju udělat rozbor kovu."
"Vy vážně mluvíte?"
"Ne, jen jsi se zbláznil"
"Že by to přešlo z Vás na mne?"
"Neprovokuj."
"Neprovokuji."
"Nehádej se."
"Vy se hádáte."
"Jarvisi!"
"Ano pane?"
"Chyběl si mi" zašklebí se
"Ha-ha-ha, co ten kov?"
"Jo hned to bude."
Tony opatrně vyndá kámen ze spony a dá analyzovat kov. Mezitím, co Jarvis pracuje na rozboru, začne Tony přemýšlet, co by z toho mohl udělat. Nakonec si začne načrtávat nákresy.
"Hmm," zabručí.
"Hotovo pane," ozve se Jarvis.
"Hoď mi výsledky na obrazovku a tohle chci ve 3D," Nahraje do PC jeden z nákresů.
"Děláte si snubní prsten?"
"Cože?" vyprskne.
"Vypadá to tak"
"Proč bych měl dělat snubní prsten?"
"Kde jste včera byl?"
"Jsi snad moje matka?"
"Občas si tak připadám."
"Nech si toho jo, radši pracuj."
Začne zkoumat výsledky rozboru a Jarvis mu za chvíli hodí na obrazovku i model prstenu.



"Šlo by ten kov, nějak nakopírovat?"
"Ne"
"A kdyby se roztavil a smíchal třeba s ocelí?"
"To by šlo hodně těžko, každopádně by to mohlo být…"
"Stabilní," doplní ho Tony a okamžitě se dá do práce. Po několika hodinách má hotovo.



"Tak do večera vychladne," zamumlá si, když do prstenu zasadí kámen.
"Ještě něco?" zeptá se Jarvis.
"Jo závěsy."
"Cože?"
"Závěsy"
"K čemu?"
"Do toho ti nic není"



V dílně se spustí protipožární zařízení, takže všude stříká voda.
"Jarvisi!"
Jarvis jen zašumí a Tony je jak zmoklá slepice.
"Sakra vypni to!"
"Kouzelné slovíčko."
"Jarvisi!"
"To není ono."
"Uáááááá!!!!! Já tě zabiju!"
"Již po několikáté Vám říkám, že nemám tělo."
Tony zavrčí "Okamžitě to vypni!"
"Nebo?"
Zavrčí "Ty jeden tvrdohlavej mezku!"
"Stále jsem Vám víc a víc podobný, že?"
"Nenuť mě abych tě vážně odpojil, dělal bych to nerad."
"Protože by jste pak ani neotevřel dveře?"
"Hele ty jsi nějak moc přidrzlej."
"Měl jsem spoustu času učit se novým věcem."
"Nejsi ty jen tak náhodou v pubertě?"
"Ne a Vy?"
"Jarvisi!"
"No jo," vypne se voda.
"Hodnej."
Jarvis opět jen zašumí a odmlčí se.
Tony se zašklebí a vyjde z dílny. Nechá si přinést čínu, má šílenej hlad.
Když to všechno zblajzne, chvilku si odpočine a pak si jde zaběhat.

Po návratu domů si dá znovu sprchu, vyčistí si zuby, oblékne se a v ložnici narve do cestovní tašky závěsy, to oblečení co dostal předtím a čokoládu. Potom seběhne do dílny a nasadí si prsten.
"Padne mi," pochválí svou práci.
"Neřekl bych."
"Myslíš?"
"Nejde vám k oblečení."
"Jdu se převlíct," pípne Tony a vběhne zpátky k sobě, kde se převleče.
Potom si lehne na postel. Jednou rukou chytne cestovní tašku a čeká.







Loki přechází po cele. Snaží se myslet na ten kámen, jak by měl, ale místo toho pořád vidí Tonyho. "No tak soustřeď se" mumlá sám pro sebe.
Posadí se, zhluboka se nadechne a soustředí se.

Tony se náhle objeví kousek od vchodu do vězení. Na chvilku tam zaleze za roh a natáhne si na sebe to oblečení. Zároveň pod něj schová i cestovní tašku a mlčky a vstoupí do vězení.
Rychlým krokem prochází mezi celami, až dojde k té Lokiho a podle návodu od Friggy se dostane dovnitř.

"Ty vypadáš" zašklebí se Loki
"Mám to, co mám" zabrblá a stáhne ze sebe to oblečení. Trochu se oklepe.
Loki se na něj podívá a trochu se usměje. "Co to táhneš?"
"Soukromí," usměje se Tony a vytáhne z tašky závěsy.
"To nemyslíš vážně," sleduje ho Loki s úsměvem.
"No co? Máš tady snad nějaký ty?"
"No nemám..."
"Můžeš si je přičarovat?"
"Nemůžu..."
"Donese ti je někdo?"
"Nedonese"
"Tak mlč"
Loki se usmívá a dívá se, jak se Tony snaží závěsy pověsit kolem cely.
"Nejde ti to co?"
"A co kdybys mi spíše pomohl, místo kecání?"
Loki vstane a pomůže mu. Když mají hotovo posadí se zase na zem.
"Proč vlastně sedíš na zemi, když tu máš křeslo?"
Loki pokrčí rameny a koukne na Tonyho "Co zamýšlíš dělat, že jsi sem přinesl ty závěsy?"
"Nic určitého, jen nechci mít pocit, že na mě všichni zírají, když s tebou mluvím."
"Anthony.."
"Hm?"
"To není pocit."
Tony se usměje a sedne si naproti Lokimu.
"Co ta odtažitost?"
"Co kdybys mě chtěl zase škrtit?"
"Hm to nezní úplně špatně."
"Ani na to nemysli."
"Myslím."
"Tak na to pěkně rychle zapomeň!"
"Ale to hned tak nejde," usměje se.
"Loki," kníkne. "Že já vůbec něco říkal."
"Pojď blíž."
Tony zakroutí hlavou.
Loki se usměje "Přece by ses nebál."
"Možná bál."
"Ale no tak, týdny jsi brečel u mé postele…"
"Jak to víš?"
Loki pokrčí rameny
"Mám své metody, jak zjistit co potřebuju"
Tony se na něj dívá. Tedy spíše si ho detailněji prohlíží. Jak je možný, že se potom všem vůbec nezměnil? Tak dlouho bylo mimo a pořád vypadá tak....skousne si ret.
Loki se podívá Tonymu do očí a ten mu pohled opětuje. V Lokiho očích poskakují hravé jiskřičky.



Tony těžce polkne a odtrhne od něj pohled.
"Copak?" zeptá se s úsměvem Loki
"Nic."
"Nervózní?"
"Z čeho? Z tebe?"
Loki přikývne.
"Ty si věříš," zašklebí se Tony
Loki vydá zvuk podobný zavrnění a po čtyřech přeleze k Tonymu. Tony se na něj chvilku dívá a potom se k němu přiblíží a nakloní se pro polibek.
Loki ho dlouze políbí.
Tony přitom zavře oči a vychutnává si Lokiho rty. Ten tiše zavrní do polibku a po chvíli se odtáhne.
"Dneska krásně voníš," zapřede.
Tony se trochu usměje.
"Přestal jsi pít?"
"Už nemám důvod zapíjet žal."
Loki se usměje a normálně se posadí k Tonymu a pohladí ho po tváři. "Byl jsi hodně smutný?"
"Mám tohle brát jako pokračování v nedokončené debatě?"
Loki zakroutí hlavou.
"V té debatě na kterou narážíš, ne"
"Hm, tak ti nevím... Možná sem si občas vzpomněl" uculí se.
Loki zavrčí
"Jo občas....vzpomněl," potom si všimne Tonyho pobaveného výrazu.
"Ty zmetku" usměje se Loki. "Řekni mi pravdu."
"Byl jsem úplně v prdeli" řekne tiše. "Ale prosím nechtěj po mě detailní popis"
Loki přikývne "Zatím to po tobě nechci."
"Dík."
Loki se usměje a zavrní Tonymu do ucha. Tomu z toho naskočí husí kůže. Když si Loki začne pohrávat s jeho ušním lalůčkem, Tony se maličko roztřese.
"Loki" šeptne.
Loki nereaguje a pohrává si s ním. Z ušního lalůčku se přesune na krk. Tony nakloní hlavu na stranu a chvíli si užívá Lokiho laskání. Potom se vzpamatuje a trošku se odtáhne, vezme Lokiho za bradu a políbí ho.
Loki polibek prodlouží a vnikne do Tonyho úst jazykem, ten velmi ochotně spolupracuje.
Loki vjede rukou do Tonyho vlasů a víc ho k sobě natiskne. Tony se přitiskne a rukou zajede pod Lokiho oblečení a pohladí ho po břiše. Loki se zachvěje a začne se pokládat na záda. Tony si lehá na něj. Když se na něj položí, okamžitě vsaje Lokiho spodní ret.
Loki tiše zasténá.
Tony se poté přesune na jeho krk a začne se s ním mazlit. Jemně ho líbá, kouše, jazykem po sobě zanechává vlhkou stopu.



Na chvíli se odtáhne, aby mohl Lokimu sundat vrchní část oblečení.
Loki mu ochotně pomůže a poté Tonyho chtivě políbí.
Tony mu polibky stejnou intenzitou oplácí, jemně ho kousne do rtu a přesune se na jeho hrudník. Jemně ale přesto chtivě jej laská a hladí. Zuby opatrně stiskne jeho bradavku.
Loki hlasitě vzdychne a vypne se proti Tonymu.
Tony zavrní a rukama sjede k Lokiho kalhotám, ale ten ho zastaví. Tony se na něj podívá.
Loki se usměje
"Nejdřív srovnáme účty," sundá Tonymu triko a povalí ho pod sebe, aby jej mohl začít rozmazlovat. Tony tiše sténá a hladí Lokiho po zádech. Po chvíli jsou oba nazí a tak těsně natisknuti na sebe, že by mezi jejich těly ani vítr neprošel.
Anthony převezme kontrolu a povalí Lokiho pod sebe. Loki se na něj podívá a políbí ho. Tony se svým vzrušením otře o to Lokiho. Oba dva zasténají.
"U-už si mě vem" zasténá Loki.
Tonyho na chviličku napadne, že by byl průšvih, kdyby je někdo načapal, ale to ho akorát ještě více vyprovokuje a rovnou vnikne do Lokiho celou svou délkou. Loki zakřičí více bolestí než slastí.
"Pr-o.."
"Pst," sykne Loki a prohrábne se Tonymu ve vlasech.
Ten z Lokiho trochu vysune a poté začne pomalu přirážet.
Notnou chvíli se z Lokiho cely ozývají steny, a výkřiky. Nakonec vše utichne v poorgasmové euforii.
Loki má položenou hlavu na Tonyho rameni a oddychuje.
Tony Lokiho políbí do vlasů a zapřede.
"Dáš si čokoládu?"

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkujeme za vaše komentáře :)