Frost - Iron 20.

"No ták."
Tony tahá Lokiho za ruku, aby vstal z křesla.
"Dělej, vstávej, musím to někomu ukázat!" třesou se mu ruce.

Po chvíli donutí Lokiho vstát a odtáhne ho do dílny.

Loki se rozhlédne a nevidí nic zajímavého.
"Uhm?"
"Můžeš vytvořit pár klonů? Prosím, prosím, prosím..." Třese se a pochoduje jako pes, který čeká na piškotu.
"No jo dobře," zamračí se Loki a vytvoří pár svých klonů.
Tony div neposkočí a rozestaví je po celé pracovně, pak každému z nich dá na ruku to maskovací zařízení, které Joey nakopíroval podle originálu.
"Hele co to děláš?" Loki ho nedůvěřivě sleduje.
"Sleduj to." Zařízení se aktivují a jeho klony se stanou neviditelnými.
"Hm to toho vidím..." Tony mávne rukou a vezme do ruky malý přístroj, který si vytvořil a zmáčkne tlačítko. Maskovací zařízení se daiktivují a spadnou na zem.
Loki se usměje a klony nechá zmizet.
"Vidíš, vidíš? Vidíííš?! Funguje to!" sýčkuje Tony.
Loki by chápal kdyby to byla radost, ale on se celý třese a poskakuje a celkově je divný a hyperaktivnější, než kdy předtím.
"A to není všechno, koukej…" běží na druhou stranu místnosti. Loki ho chytne za ruku, a to docela pevně.
"Auííík!" Tony na něj koukne pohledem uraženého tříletého dítěte.
"Tony, klid!" mračí se.
"Pusť mě!"
"Co je s tebou?"
"N-níííc," zářivě se usměje a snaží se mu vytrhnout.
"Tony!!!" Jmenovaný se přestane cukat a koukne na něj se strachem v očích.
"Kolik jsi vypil kafe?" Tony zakňučí a mlčí.

Loki se znovu rozhlédne po dílně a na jednom stole vidí vyrovnanou pyramidu z hrnků od kafe.
"Ty blbče..." Tony znovu zakňučí a klopí pohled k zemi. Stále se nepřestává třást.
"A ta mísa je od čeho?"
"Ničeho."
"Anthony?!"
"Cukr..." Loki protočí oči.
"Ty si vůl viď."
"Nejsem...! Ale já jsem na to přišel, chápeš???"
"Chápu, ale budeš z toho mít infarkt."
Zakňučí.
"Půjdem ven?"
"Cože?"
"Jsem tu pořád zavřenej a chci se projít a porozhlédnout se a tááák!"
"No, tak aspoň se vybiješ, no..."
"Jupí!" usměje se a táhne Lokiho pryč z dílny a po sléze i chodbami.

Absolutně neví kam jít, ale je spokojen, že může jít první.

Loki ho jen občas pošťouchne, aby šel do druhé chodby.

Po chvílí proplétání se mezi chodbami vyjdou v zahradě. Tony se úžasem zastaví.

Loki jej musí přidržet - neví jestli se mu udělalo blbě z toho pohledu, nebo z předávkování kofeinem a cukrem, každopádně sebou div neseknul.
"V pořádku?" Tony přikývne.
"Už jo." Zdá se, že část jeho omámení krásou zahrady a tunou cukru pomalu opadá. "Teda až na tu hyperaktivitu," uculí se. "To sem nějak přehnal."
"No to jsi přehnal teda pořádně, zbláznil ses?!" Tony se poodtáhne od Lokiho a otočí se k němu čelem.
"Zbláznil, no," usměje se. "Já jen, prostě jsem usínal a potřeboval jsem probrat. Chybělo už tak strašně málo k tomu, abych na to přišel!"
"A přišel jsi na to," pookřeje. "Ale teda riskuješ!"
"Já vím... Ale ještě jsi neviděl všechno."
"Ukážeš mi to potom, myslím, že pobyt na vzduchu nám oboum teď prospěje."

Tony přikývne, ale torchu ukřivděně.

Dal si takovou práci s tím, aby to vyřešil a on mu neřekne ani ň.
Loki si toho výrazu povšimne.
"Hmmm... Šikovnej."
"Šikovnej? To mě rovnou podrbej za ušima a hoď mi piškotu."
"No, jestli cheš," zašklebí se a natáhne ruce, že ho podrbe.
"Ani-to-nezkoušej!" couvne.
"Ty máš pořád s něčím problém," protočí oči.
"No, zrovna teď mám jeden velkej problém..." usměje se. Loki se na něj podívá.
"Kvůli tý piškotě?"
"Ne. S tou hyperaktivitou." Prohlédne si Lokiho okem znalce.
"Hmmm. S tím bych ti dokázal pomoci."
"Taky si myslím..." Jde zpět k němu a políbí ho.
Loki polibek prohloubí a pevně uchopí Tonyho boky, ten se chytne Lokiho kolem krku a spokojeně zavrní.

Loki zatlačí na Tonyho, a pomalu ho donutí couvat, než ho opře o nejbližší strom.

Tony mírně sykne, ve chvíli kdy ho Loki na kmen stromu doslova přitlačí, ale dál nevydá ani hlásku a věnuje se Lokiho rtům. Zároveň vjede Lokimu rukama do vlasů a proplétá je mezi prsty. Loki spokojeně zapřede a ještě víc se na Tonyho přitiskne.

"Ehm, ehm..." někdo za nimi si odkašle.
Loki zavrčí. Pustí Tonyho a otočí se s tím, že toho drzého sluhu potrestá.

Pak se ale zarazí a přimhouří oči. Tony za jeho zády zbledne.
"Co potřebujete?" zeptá se Loki podrážděně.
"Všichni Vás hledají. Došlo k nějaké změně," prohlásí mírně nazelenalý Fury. "Já Vás bohužel našel první..." Loki zavrčí.
"Jestli se někomu jen zmíníte, postarám se o to, aby jste přišel i o druhé oko!"
Tony se trochu zašklebí, představa Furyho bez oka. Hmm, sám mu tím dost často vyhrožoval.

Ale zároveň v něm zahlodá červík. Stydí se za mě? Jistě že jo... On je princ Asgardu žijící tísíce let. Já tu figuruju nejspíš jen jako chvilkové zkrácení času.

Odlepí se od stromu a jde najít dílnu. Má pocit, že tam trefí sám, nebylo to nějak daleko.

Loki se za ním koukne a trochu se zamračí. Šel by za ním ale nemůže, místo toho jde s Furym.

Tony se zavře do dílny a sedne si tam. Nemá co dělat... Na všechno už přišel.

Složí hlavu do dlaní a začnou mu po tvářích téct slzy.

No tak chlape neblbni, hoď se do klidu. Nemáš důvod bulet. Ty přece nikdy nebrečíš.

Dejchej a všechno bude OK, přesvědčuje Tony sám sebe. Otře si oči a zvedne se.

Rozhlédne se po dílně a začne jí dávat do pořádku.

Prostě potřebuje něco dělat, aby si vyhnal hovadiny z hlavy. Všechno tam uklidí a přerovná.

A po chvíli se ozve bušení na dveře.
"Hmmm," zamručí a jde otevřít.
"Proč mě ty dveře nepustili dovnitř?" zeptá se Loki podezřívavě.
"Nevím," pokrčí Tony rameny. "Co potřebuješ?"
"Můžu dovnitř?"
"Jistě," uhne mu ze dveří a nechá ho vejít.
"Jsi v pohodě?"
"Nikdy mi nebylo lépe."
"Aha..."
"Tak co potřebuješ?" Loki se sedne.
"Útok proběhne zítra. Právě přišla zpráva, že chtějí být fér a dát nám možnost přípravy na zítřejší pré."
"Aha takže ti mám asi vysvětlit co a jak, že?" Loki přikývne.
"A já to půjdu objasnit dál, vrátím se a ve zkratce ti povím taktiku a zařazení do skupiny."
"Budu se svýma ne? Jako vždycky..." Loki zakroutí hlavou.
"Potom ti to povím, teď jsi na řadě ty."
"Fajn."
Vzhledem k tomu, že to tam před chvílí uklízel, přesně ví, kde co má.

Začne tedy maskovacím zařízením.
"Tady, už si viděl, jak to funguje. Zkoušel jsem to i na originálu, nejen na kopiích a zabralo to. Nebudu ti vysvětlovat jak ta jejich potvora funguje, je to děsně složitý a ztratili by jste čas, který zbývá... Každopádně, tohle to deaktivuje." Hodí Lokimu ovladač s jedním tlačítkem. "Bohužel to nemá moc velký dosah. Než bych přišel jaká frekvence by byla zapotřebí na místo větší než tahle místnost, byli by jsme nejspíš už mrtví."
Loki přikývne.

"Takže jsem udělal pár těhlech potvor." Dá na stůl krabici plnou malých kovových plíšků. "Všechny jsou připojeni na ten ovladač, co jsem ti dal.

Když tyhle plíšky rozmístíte, každý přibližně 500 metrů od sebe a aktivujete tím ovladačem, všem se ty maskovací zařízení rozbijou, takže bude boj snažší," podívá se na Lokiho.
Ten ho se zájmem a s viditelnou úctou k jeho schopnostem poslouchá.
"P-páni..." Tony se trochu pousměje, rázem přestane být podrážděný.
"Já vím, že jsi hodně dobrej v tom, co děláš, ale tohle je fakt... Tohle jsem absolutně nečekal."
"No, podceňuješ mě," zašklebí se.

"Kdyby bylo potřeba těch plíšků víc Joey jednu krabici zvládá za 5 minut."

Loki se usměje.
"To je v pořádku, kdyby nestačili, uděláme kopie pomocí magie."
"No, to bych právě nedělal."
"Proč?" nechápavě se zamračí.
"Tím se dostáváme k věci číslo dvě," ukáže na loď. Loki se na něj tázavě zadívá.
"Ty lodě v sobě mají senzory, které reagují na známky magie. Takže jakmile narazí na plíšky klonované její pomocí, zničí je.

Proto jsem se s Joeym domluvil, aby při jejich výrobě magii omezil a senzory je tedy nespozorují. Mimochodem, těch krabic mám samozřejmě víc," ukáže do rohu, kde je jich vyrovnaných několik desítek.
Loki se znovu usměje.
"Ty vážně netroškaříš."

Tony pokrčí rameny.
"Jistota." Pokračuje ve svém vysvětlováni. Detailně mu popíše, jak fungují jejich zbraně. Co všechno obsahuje loď a jakou to má funkci.
Tony se posadí k Lokimu.
"Docela dlouho mi nešla do hlavy jejich zbroj..."

Loki se ani neptá, ví, že Tony bude mluvit dál.
"Je totiž téměř k ničemu. Jde ji prorazit silnějším klackem. Pak sem ale našel tohle."

Vytáhne z kapsy malý čip. "Mají ho v nákrčníku. Netušil jsem k čemu je, než na něj začal reagovat jeden z přístrojů v té lodi.

Kdokoli má tenhle čip tak tomu loď poskytne štít proti veškeré magii.

Nevýhoda ale je, že když štít, tak pořádnej. Magie nejde ani dovnitř..."
"...a ani ven," doplní ho Loki. Tony přikývne.
"Ale, pokud to bude potřeba, jsem schopen to na dálku trošku předělat."
"Ano?"

"V případě, že by jste rozhodli dát pár těchto čipů našim.

Samozřejmě těm kteří nepoužívají magii. Můžu pomocí tohohle-" ukáže mu malý displej, "-přenastavit vnitřní zařízení lodí tak, aby jejich čipy brali za nepřátelské a poskytli štíty nám."
"Anthony Starku, jsi nejgeniálnější osoba, kromě mě, se kterou jsem se prozatím setkal!" Tony se usměje.
"Jak prozatím, nikoho chytřejšího než sem já, už nikdy nepotkáš. A i ty by ses měl trochu stydět. Tohle bys nedal," vyplázne na něj jazyk.
"Neprovokuj," zavrčí.
"Nebo co?"

Loki vstane."To ti povím, až se vrátím..."

Tony se rovněž postaví."Potřebuješ si vymyslet odpověď, co?"
"Pff!" Loki přijde těsně k němu, ruku mu dá na zadek a stiskne. "Ty přemýšlej o odpovědi." Potom zmizí i se všema věcma a nechá Tonyho v osamění.

Ten jen povzdechne a jde do Lokiho pokoje, kde se chvílí dívá z okna.

Potom uzná, že ten výhled už zná vcelku dobře a jde do koupelny.

Vana už je připravená a čeká jen na něj. Pohodlně se tam uvelebí a zavře oči.

Ocení trochu relaxu. Hlavně když zítra má být den D a on vlastně skoro nic neví.

Ještě bude muset vstřebat spoustu informací.

Neví jak dlouho byl ve vaně, ale nejspíš chvíli usnul.

Když otevřel oči, Loki ležel vedle něj s přidrzlým úsměvem.
"Jak dlouho tu jsi?" zamumlá Tony.
"No, chvíli už jo."
"Já usnul?"
"Vypadá to tak, i když absolutně nechápu, jak je to možný po tý dávce kafe...?"

Tony se usměje."Jsem vyjímečný, víš?" protáhne.
"Vím," přikývne Loki, nyní jíž s vážnou tváří. Tony se na něj podívá.
"Tak povídej."
"Chceš to rozebírat ve vaně? Vážně?"

Přikývne."Chci vědět, co mě čeká..."
"Jsme nazí, blízko u sebe a ty chceš řešit zítřek? Žij okamžikem!"
"Když já sem nervní, řekni mi to, ať mám klid."
"No tak jo no," odvětí Loki s povzdechem.

"Takže, skupiny jsou udělány tak, aby v každé byli minimálně dvě osoby stejné rasy.

Vzhledem k tomu, že Vás ze Země je tu málo, máte jako krytí čaroděje." Tony příkývne.
"Dobře, to zatím chápu," zašklebí se. "A jak se dozvím s kým jsem ve skupině já?"
"Ty jsi ve skupině se mnou a... počkej mám nápad. Tohle by bylo děsně na dlouho.

Zavři oči prosím."

Tony poslechne. Loki mu přiloží ruce na spánky a nahraje mu do hlavy všechno co potřebuje vědět.

Tony zalape po dechu pod návalem nových informací a chvilku mu trvá než se mu to v hlavě srovná.
"Tohle je docela praktický," pronese když otevře oči a usměje se na Lokiho. Ten mu úsměv oplatí.
"Viď, teď máme dost času na sebe..."
"No počkej já mám ještě otázku!"
"No...?"
"Kde mám oblek?" Loki se zasměje.
"Pod postelí."
"Aha, super... Cože?!! Pod-" Loki ho dlouze políbí.

Tony okamžitě přestane protestovat a polibky mu oplácí.

Vychutnává si každý Lokiho dotek a Loki nemilosrdně útočí na jeho rty.

Občas je slyšet slastné zakňučení, sem tam nějaký vzdych, šepot.

Jeden druhému se absolutně oddává. Pak se koupelnou rozezní několik slastných výkřiků.
Nakonec se ve společném propletení přemístí do postýlky, odkud se ještě dlouho ozývá spokojené vrnění a šepot.