Ztráta paměti - 3.Kapitola

"Loki,"vydechne Thor a sleduje tvář svého bratra, na které je několik nehezkých modřin.

"Kdo je to?" zeptá se Tonyho.

"Tohle je tvůj bratr Thor... nechal bych vás tu o samotě, ale..."nedořekne větu. Loki nechce v místnosti zůstávat s nikým o samotě. O Tonym ví, že mu neublíží, tedy nejspíš, ale o Thorovi, co je údajně jeho bratr? Tím si jistý není. Podívá se na blonďatého muže. Je mu povědomý, ale... povzdychne si.

"Dělal jsem si o tebe starosti,"řekne Thor a posadí se do křesla vedle jeho postele... Tony se posadí do rohu místnosti a hledá něco na internetu.

"Nepamatuji si vás,"řekne Loki.

"To nic... jsem tvůj bratr, tedy nevlastní, seš adoptovaný." řekne a přemýšlí, co říct dál. Nechce mluvit o tom všem, co Loki vyvedl.

"Co se stalo?"zeptá se tiše.

"Víš, nepocházíme z téhle planety. Jsme z planety, která se jmenuje Asgard. Seš mocný čaroděj, ale bylo na tebe sesláno kouzlo, které tě zbavilo paměti a nejspíš i části tvé moci, protože se nedokážeš regenerovat.... než kouzlo zapůsobilo, tak jsi utekl no a zbytek už víš..." vysvětlí mu Thor a pohladí ho po tváři, Loki s sebou trhne a odtáhne se od svého bratra. Neví, co si myslet. Je čaroděj?

Thor mu začne vyprávět o jejich dětství, ale spoustu toho vynechá, nechce svého bratra trápit tím, co všechno vyvedl... nejspíš by toho momentálně hodně litoval a trápil se a to on nechce... řekne mu to, ale až se vzpamatuje z těch všech šoků, co si momentálně prožil.

…

Už jsou to dva týdny, co se Tony stal nedobrovolně Lokiho pečovatel a také musel pohostit zbytek týmu avengers a že mu to radost nedělalo.

Loki se po několika dnech začal sám procházet po Starktown a dokonce i po blízkém okolí, vždycky za doprovodu někoho avengers, buď Tonyho a nebo Thorovo, ostatním se více méně stranil. Věděl, že zde není vítaný a že je pod dozorem, i když pořád netušil proč, ale nechtěl se tím zabývat, ať už provedl cokoliv, teď má šanci to napravit. Může začít od znova. Nepatrně se usměje a zadívá se z okna.

,

"Vyhýbáš se mi?" kapitán Amerika, který je ve svém pokoji se poplašeně otočí a podívá se na Thora.

"Co? N-ne..."zalže. Neví, jak se k němu chovat... oslavy jejich vítěství proti Lokimu byly bujaré a... stalo se něco s čím nepočítal.

"Ale ano... už jsme tu pomalu dva týdny a ani jednou jsme spolu nemluvili,"přiblíží se ke Stevovi a ten s rudnoucími tvářemi omkrok ustoupí.

"Neměl jsem čas... mám hodně práce,"hledá výmluvy. Po té noci se mu bojí podívat do očí. Neví, co to do něho vjelo... no vlastně ví. Krvavě zrudne a odvrátí od Thora pohled.

"Lituješ toho?"zeptá se ho na rovinu Thor a propaluje ho pohledem. On toho nelituje.

"Já nevím... je to... je to složité, Thore... v téhle době je normální, že dva muži spolu..., ale já v téhle době nežil, byl jsem vychocán, že je to hřích a já... nechci tě odsuzovat... možná na Asgardu je normální se družit jiným mužům, ale já... pro mě je to hřích," s tím se otočí k němu zády a rychle zamrká.

"Bereš to jako hřích? To co se stalo? To není hřích... zapomeň na to, co ti vtloukali do hlavy před 70-ti lety, Steve... teď je to všechno jinak... vím, že se ti to líbilo, myšlenkama se k tomu vracíš a chceš, abychom si to zopakovali,"poslední slova mu šeptá do ucha a tím způsobí třas přítelova těla. Otočí ho čelem k sobě a políbí. Kapitán Amerika se chvilku brání, ale nakonec se polibkům poddá. Ví, že toho bude litovat, ale Thor... on sám neví, co k němu cítí, ale nemůže nabažit jeho polibků, když u něco není, má dojem, že vylítne z kůže. Nyní motýlci v jeho břiše předvádějí přímo tance radosti. Tiše mu zavzdychá do rtů a obejme ho kolem krku. Měl by dát přednost lásce nebo předsutkům?