pondělí 27. ledna 2014

Frost - Iron 16.

Loki ještě stále leží na Tonyho klíně. Ale již nespí probudil se po dvou hodinách spánku.

Vlastně ho probudilo Tonyho zavrtění se.
Tony totiž nechtěl Lokiho probudit a tak celou dobu seděl téměř nehnutě.
Takže ho teď už opravdu bolel zadek natolik, že sedět nevydržel a musel se mírně pohnout.
Loki na něj podrážděně kouknul.


"Proč mě budíš?" zamumlá rozespale

"Bolí mě zadek," odpoví mu Tony a pokrčí rameny

"To máš z toho, že pořád jen dřepíš," zašklebí se
"Hele, já tu dřepím jenom proto, abych tě nevzbudil,"

"Ale, ale náhlý zájem o mé pohodlí?"
"To bych netvrdil...Spíše bych řekl, že je tu klid, když spíš. Nemusím si hlídat záda, nemusím hlídat tebe, nemusím se bát o své věci a své zdraví...."

Když už se Tony nadechoval k tomu,že bude pokračovat ve výčtu věcí, které nemusí když Loki spí, tak mu skočí do řeči.

"V některých ohledech máš MOŽNÁ pravdu, ale řekl bych, že jsi zapoměl na věci, které můžeš a které jsi celé..." koukne na hodiny "dvě hodiny? Pouze dvě hodiny spánku?!"
"Klid šmudlo, vyspíš se doma,"
"To mi potom vysvětlíš," podotkne Loki a vrátí se ke své předchozí řeči.
"Takže jsi tu celé dvě hodiny seděl a díval se jak spím. Přemýšlel jsi o tom, proč tě tak přitahuji."

"To není pravda," odpoví trochu nejistě Tony.
"Ale je," zašklebí se Loki.
"Ne není a i kdyby byla, tak to nemůžes vědět, nemáš důkazy. Platí presunkce neviny,"
Pronese Tony sebejistě, je si absolutně jistý, že tuhle slovní hrátku vyhrál.

"Tvůj klín mi byl v jednu chvíli dost jasným a dostačujícím důkazem"
Vyvede Loki Tonyho z omylu a srazí mu ten jeho sebejistý hřebínek z hlavy.

"T-ty.....jak.....spal jsi!"
Loki se rozesměje a sedne si, aby se tedy Tony mohl pohnout


Tony se zavrtí a přesedne. Loki se stále směje.
"Č-čemu se směješ?"
"Já jsem nevěděl, že opravdu" snaží se během smíchu ze sebe něco vykoktat.
"Myslel jsem, že se rozčílíš, že tě obviňuji neprávem."
Vyprskne smíchy a pár minut se nedokáže uklidnit.
Když už to vypadá nadějně podívá se na Tonyho.
"A místo toho se dozvím, že opravdu.....I ty jeden čuňáku." znovu vyprskne smíchy.

"Idiote" Tony vstane z gauče a jde se napít.
Loki se uklidní a koukne za Tonym "Co je šmudla?"
Tony vyplivne vodu, které se napil a rozesměje se "T-to neřeš."
"Hm a jak jsi to myslel s tím, že se vyspím doma?"
Tony zvážní "když jsi spal byl tu Thor, prý před půlnocí odcházíte zpět"

"Jen my? Ta Vaše skupina nejde?"
Tony pokrčí rameny "asi jdou."
"Ty jdeš ale tak.y"
"Musím?"

"Jistě! Říkal jsem ti, že ty jsi jedna z nejdůležitějších osob."
Tony se drze zašklebí "To jsem chtěl slyšet,"

Loki zavrčí a hodí po něm polštář. Tony se vyhne, polštář sebere a hodí ho zpět po Lokim.

"Tak tě jdem připravit." Loki vstane z gauče a jde k Tonymu.
"Jak připravit? Na co připravit?"
"Na co asi? Na cestu. Musíme udělat pár úprav. Předpokládám, že bez té hromady kovu nejdeš a aby ti na Asgardu fungovala, musíme to trochu poupravit."

Tony se vyděsí, Loki chce něco dělat s jeho oblekem.
To přece...ale co potřebují ho...řekl to, tak snad to nebude podraz.
Nakonec přikývne a jde s Lokim do dílny.
Moment..odkdy,že začíná tomu psychopatovi věřit?
I když ne tohle není důvěra. To je nutnost. Zapudí své myšlenky Tony.


Chvíli stráví v dílně úpravou obleku.

Jarvis se neozývá, protože je dost uražen.
Za prvé proto, že byl seřván a také proto, že byl momentálně nepotřebný.
Jeho stvořitel se nechal oblbnout magií, ale i na to Jarvis už myslel.

Tohle mu oplatí, až se vrátí .


Když dokončí práci, přemístí se Tony i s Lokim zpět do obýváku.
"Ještě než na to zapomenu," podívá se Loki na Tonyho potom co si lehnul na gauč.
"Hm?" Tony mu pohled opětuje a sedne si do křesla.

"Na Asgard musíš s čistou myslí."
"Jak s čistou myslí?"
"Přemýšlím, jak bych ti to vysvětlil.." Prohrábne si Loki vlasy.

Tony se na něj dívá a čeká, co se opět dozví zajímavého.

"Víš, na Asgardu budou všechny Vaše vjemy umocněny. Respektive hlavně emoce.
Než si zvykneš, je možné, že zaplaví tvoji hlavu.
A když budeš mít jakékoli pochybnosti, nebo jen náznak zmatku či vzteku, dostane tě to."
"V tom případě nechápu, jak tam ty můžeš přežít," ušklíbne se
"To je prosté, já tam vyrostl a ty jakmile přivykneš, všechno toto tě opustí.
Ale nestane se to, pokud si dokážeš uchovat čistou mysl."
"A jak to mám jako udělat?"
Loki pokrčí rameny "Prostě zkus nemyslet."
Tony vytřeští oči "Jak jako nemám myslet?"
"Jde jen o prvních pár dní.. počítám tak dva až tři dny a zvykneš si.
Ani ti nepřijde, že se trochu změnili tvé myšlenkové pochody."
"Mě se změní myšlenkové pochody?"
"Jen nepatrně, tvůj mozek, alespoň doufám, začne brát v potaz i to, že je kolem magie a ne jen technika."
"Ale to pořád neobjasňuje to, jak nemám myslet."
"Prostě nepřemýšlej o ničem, co uvidíš, nebo o ničem co jsi nechal tady na Zemi.
Vybav si v hlavě obrázek kopretiny a zaměř se na to... na nic jiného."
"Aha," Tonymu pomalu dochází, co se po něm chce "A když to nezvládnu?"
"Asi tě bude bolet hlava."

"Jen mě bude bolet hlava, to není tak strašné."
"To říkáš teď, radši prostě nemysli ano?"

Tony přikývne s tím, že to tedy zkusí.
"Už kvůli vám musím dorazit za tmy. Pohled na Asgard při světle by Vám dal pěkně zabrat."
"Já nikam nejdu." prohlásí Tony rozhodně
"Neboj," zakření se Loki
"Nebojím se. Jen mám z toho všeho pocit pěnkně na hovno."
Loki pokrčí rameny "Bude něco k večeři?"
"Co si uvaříš."
"Hmmm, já nechci vařit."
"Tak to asi nebude nic."

"Nebuď krutej v noci odcházíme a já mám hlad a doma se najím až ráno a celou noc mi bude kručet v břiše,"
Tony se zaculí "Ale to není můj problém."
Loki se na něj podívá "Když uděláš čaj, postarám se o jídlo a rozdělím se."
"Hm dobře to zní vcelku férově," přikývne Tony a jde udělat čaj.
Loki jen mávne rukou a na stole se objeví jídlo.
"Dobře není to fér." podotkne Tony, když si toho všimne.

Loki se usměje a sedne si. Tony mu donese čaj a sedne si k němu, hlad nemá.
Respektive má, ale jíst nechce.
Má z nervozity stažený žaludek, takže by to nemuselo dopadnout dobře.
Jen sedí a sleduje jak Loki baští. Pořád mu není jasné, kam to jídlo dává.
Sní toho víc, než celá armáda a jeho tělo je přesto tak... tak...
Tonymu se kompletně zastavil mozek.
Loki se totiž nacpal šlehačkovým dortem a má šlehačku jak na rtech tak na nose.
Tony od toho nedokáže odvrátit pohled.
Je v pokušení ho té šlehačky zbavit.
Pak se na něj ale Loki podívá a to Tonyho donutí se odvrátit.
"Co je?" zeptá se Loki
"Nic jen máš všude šlahačku."
"Chtěl jsi mě jí zbavit?"
"Možná."
"Aha," otře si pusu a nos
Tony se podívá na hodiny... ještě je spousta času. Možná by se mohl trochu prospat.
Vstane z gauče.
"Kam jdeš?"
"Chtěl jsem si jít chvíli lehnout,"
Loki vstane z gauče a přeleze si na křeslo.
Tony se trochu zamračí "Díky," a lehne si tedy tam a zavře oči. Po chvíli vážně usne.
Když Loki dovečeří, nechá zmizet zbytky a lehne si k Tonymu na gauč.
Tony se automaticky přitulí a spí dál. Loki jej sleduje a prohlíží si jeho rysy.

Krátce před půlnocí přijde Thor.
To už Loki sedí na křesle a pije vodu.
"Půjdeme?" zeptá se Thor
"Anthony spí," ukáže Loki ke gauči.
"Aha, dojdeš mu pro oblek? Já ho zatím probudím."
Loki přikývne.
Stejně mu nic moc jiného nezbývá. J
e hloupost, aby Tony cestoval v obleku, akorát by mu to přitížilo.
Tak z něj Loki udělá takovou mini přenosnou verzi a jde zpět nahoru.
Tony je vzhůru a rozespale si zívne. "To už jdeme?"

Thor i Loki přikývnou.
"Zbytek čeká před budouvou," odpoví Thor.
"Aha, proč?" zeptá se Tony.
"No kdybychom Vás zastihli v nějaké situaci tak.."
"V jaké situaci?" Vypění Tony s Lokim zároveň
Thor pozvedne ruce v gestu * vzdávám se * "Tak jdeme"
"Oblek" podotkne Tony
"Mám" odpoví Loki

Všichni tři vyjdou před budovu k ostatním a společně se přesunou na místo, odkud budou vyzvednuti na Asgard.
Pár minut před půlnocí se tak vážně stane. Pohltí je vír a po chvíli stojí na mostě.
Všude svíti jen drobná světýlka, aby bylo vidět jen na cestu.
Celý Asgard je nyní potemnělý.
"Otec zajistil, aby bylo větší přítmí. Nechtěl riskovat, že by toho viděli moc a nezvládli to" oznámí Thor Lokimu, který jen přikývne.

Nikdo z nich se nesnaží rozhlížet.
Thor se rozejde a všichni jdou za ním.
Tony jde jako předposlední a skupinu uzavírá Loki.
Po pár krocích začíná Tony pociťovat lehkou nevolnost, ale stále jde.
Bohužel pro něj je vážně problém na nic nemyslet.
Sice se snaží v hlavě soustředit jen na jeden obraz, ale myšlenky zastavit nedokáže.
Naopak se ještě více dere napovrch jeho obava z rána stráveného s Lokim a strach z následků. Zároveň tíseň z toho, že ani neví kde se ocitl.



Ze předu se ozvou výkřiky.
Bruce nejspíše také nevydržel být absolutně v klidu a místo něj se tam zuřivě ohání Hulk.
S tím však bylo počítáno a ze všech stran se k němu seběhnou strážní a mágové,který sem podaří jej zklidnit.

To už ale Tony nevnímá, hlavou mu prosviští ostrá bolest.
Padne na kolena a drží si hlavu.

V očích se mu objeví slzy z tak prudké bolesti a zalapá po dechu.
Pak už nevnímá vůbec nic.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkujeme za vaše komentáře :)