pondělí 27. ledna 2014

Frost - Iron 27.

"Thore moje žebra," zaúpí Tony.
"Omlouvám se." Thor povolí své sevření.
"Jak to myslíš s tím, že budeme rodina?"
"No, miluješ přece mého bratra."
Tony zavrčí. Proč teď? Proč to musí řešit tady před všemi ostatními. Thor tu vážně chyběl. Ale moment...
"Thore?"
"Ano?"
"Když tvůj otec o mě ví, nemusím už nosit tu kápi?"
"Myslím, že ne. Kdyby chtěl nějak zakročit už by se tak stalo. Domnívám se tedy, že za Lokim můžeš v klidu chodit dál a ve svém oblečení. Navíc Lokiho stejně už brzy pustí."
"Vážně? Kdy?"
Thor pokrčí rameny, "Nevím přesně."
"Hm, aha, no nic." Přitáhne si ty papíry. "Mizím," a jde rychle do své pracovny co má na lodi.
V zasedací místnosti panuje trapné ticho. Všichni si v hlavách rovnají, co právě vyslechli za rozhovor. Stark a Loki? Loki a Stark? To snad ne. Natasha jediná stále udržuje absolutně kamenný výraz. Clintovi se rty roztáhli do širokého úšklebku. Steve je rudej až na zadku a Bruce dělá, že tam vůbec není. Fury si je všechny prohlédne a Thor pokračuje v proslovu. Vysvětlí jim, co všechno ještě dostali a Fury nakonec rozdá ještě nějaké pokyny a poradu rozpustí.

Tony zatím sedí v pracovně a pročítá papíry, co dostal. Nedá se říct, že by ho to bavilo, ale aspoň nemusí myslet na ten trapnej rozhovor, co se před chvílí uskutečnil. Hm, ještě by měl jít pro ty větrníky. No jo ale kam tady..? To bude trochu problém, zase bude muset ze základny a pak zpátky, protože tyhle papíry nesmí opustit prostory téhle lodi. Tony povzdechne, zvedne se a akorát když jde ke dveřím, se otevřou a dovnitř vejde Steve. Tony s pozvednutým obočím zacouvá zpátky.
"Kam jdeš?" zeptá se Steve.
"Pro větrníky."
"Ona to je jako pravda?"
"Co?"
"No, že ty a Loki?"
"Že já a Loki co?"
"No, že jste..."
"Co?"
Steve se znovu začíná červenat. "Pár… Přátelé?"
"Jo takhle, no přátelé asi nejsme. To sme asi nikdy nebyli."
"Ty víš. jak sem to myslel."
Tony se posadí na židli s pobaveným výrazem. "Ne, nevím."
"Anthony, mohl by jsi přestat...."
"Mohl by ses ty přestat montovat do mého soukromí?"
"Takže to přiznáváš?!"
"Co?"
Že chodíš za Lokim"
"Ale jistě, občas jsem ho navštívil ve vězení. Za tebou bych přišel taky." Pokrčí Tony rameny.
Steve něco zavrčí. "Dobře," zrudne ještě víc. Tony si myslel, že takhle rudý nemůže být vůbec nikdo. Kdyby teď Steva postavil vedle hromady rajčat, měl by problém ho najít.
"Tak jinak, máš s Lokim... po-poměr?" Tiše zašeptá Steve, jako by to mohlo zmírnit význam toho slova.
"Co si představuješ pod pojmem poměr?"
"No d-doteky a- a tak."
"Myslíš sex?"
Steve skloní hlavu. Proč poslali zrovna jeho, aby to zjistil? " Ano."
"Aha, nemyslíš si, že je to trochu moc osobní?"
Steve jen pokrčí rameny.
"Hele tohle můžeme probrat jindy, já teď musím sehnat ty zákusky a šlehačku."
"Na větrníkách už je šlehačka."
"Jo ale ty jsou pro Lokiho, šlehačka je na Lokiho." S těmito slovy Tony vstane.
"Pro Krista pána je to muž!"
Tony se zarazí " Asi tomu nebudeš věřit, ale toho jsem si všimnul."
"Říká ti něco sodomie?! Vždyť je to nepřípustné!"
"Uklidni se."
"Tahle doba je hrozná, nemorální, bez zábran. Ty jsi nemorální a bez zábran! Pokusil se tě zabít! Chtěl zabít nás všechny, je to nepřítel a muž! Psychopat mužského pohlaví! A ke všemu je to bůh, kterému se nedá věřit! A co je na tom všem nejhorší je to muž!"
"Steve uklidni se, tohle všechno já vím, ale proč to štve tebe?"
"To si říkáš Američan?! Takhle se nemůžeš chovat!"
"Uf už sem měl chvíli strach, že ti jde o mé blaho."
"Za tohle půjdeš do pekla!" vyprskne Steve a odejde.
"No tak snad tam aspoň bude teplo," zamumlá si pro sebe Tony a vydá se pro ty větrníky.

Loki sedí ve své cele. Nejradši by si Tonyho přivolal k sobě hned. Proč by vlastně nemohl? Určitě by prošel. A měli by na sebe více času. "Hmmm," zapřede Loki. A už se chystá si Tonyho dopravit k sobě, když tu se u něj objeví Frigga.
"Děje se něco?" zeptá se, mírně sklesle. Ne, že by ji neviděl rád, ale už se těšil na jinou společnost. Nebo možná na ty větrníky?
"Abych byla upřímná nejsem si jistá."
Loki se zamračí. "Něco s Tonym?"
"S váma oběma."
"Prosím?"
"Tvůj otec.."
Loki zavrčí a chce protestovat, ale nedostane k tomu příležitost.
"…už od začátku ví, že za tebou Anthony přichází."
"A to znamená?"
"To právě ještě přesně nevím."
"Obáváš se následků?"
"Neobávám se následků, které z toho vyplynou pro mne, nýbrž pro tebe."
"O mne se obávat nemusíš. Pořád jsme krytí. Nikde v mém trestu není psáno, že mne nemůže nikdo přijít navštívit. Návštěvy mám povolené. A jediné co Vám Odin řekl, že mi nemáte říkat nic o Tonym, což jste také dodrželi. Trest nezněl tak, že bych tu měl sedět sám a speciálně by za mnou nesměl chodit Tony. Myslím, že pro nikoho z nás z toho následky nevyplynou."
Frigga přikývne. "Já vím, ale přesto mám trochu obavu."
Loki jí věnuje vlídný úsměv. "Neobávej se matko, ať se již stane co se stane, vždy si najdu cestu."
"Ale tentokrát..."
"Nebudu mít problém s tím najít cestu, která by byla vhodná i pro Anthonyho."
"Loki, mohu od tebe žádat jednu upřímnou odpověď?"
"Záleží na tvé otázce."
"Opravdu tě mám prosit?"
"No dobrá tedy, slibuji, že na tvou otázku odpovím zcela upřímně."
"Děkuji, pak tedy, myslíš, že by jsi byl schopen ponechat události, které se staly v zapomnění a být šťasten a těšit se z Anthonyho přítomnosti?"
"Chápu-li to dobře, je tvá otázka spíše prosbou?"
"I tak by se to dalo říci, ale netroufám si pojmout to jako prosbu a tak jen čekám tvou odpověď."
Loki se na ní podívá. "Jak jsi žádala, tak má odpověď bude velmi upřímná. Takové schovívavosti vskutku nejsem schopen."
Frigga se na něj jen smutně podívá a přikývne. "Pak tě žádám, jen o jednu věc."
Loki se podívá do jejích očí a čeká, co po něm chce.
"Neudělej žádnou hloupost, prosím."
"Nedělám hlouposti, ačkoli se to tak mnohým zdá. Každých z mích činů je a vždy bude mít svou úroveň."
"Předpokládám, že se s touhle odpovědí musím spokojit."
"Bohužel," připustí Loki.
Frigga tiše povzdechne. "Stále věřím tomu, že to Otec nemyslel zle."
"Ať to Thorův otec myslel jakkoli, bylo to přehnané a silně neférové jednání. Nedovolím nikomu, aby mi sebral to co je mé."
"Loki, vážně ho miluješ?"
"I ty pochybuješ o mých citech?"
"Nikoli, jen doufám, že tvá chuť po mstě nezastíní tvou lásku," řekne trochu smutně a ponechá Lokiho o samotě.

Loki zatne pěsti a vší silou praští do podlahy. "Nenávidím tě!!!" zařve na celé vězení. Potřebuje uklidnit, nutně potřebuje uklidnit. Vzteky se celý třese. "Tony, Tony! Tony!!!"

Anthony se zatím vrátil na základnu už s koupenýma zákuskama. Když vešel do pracovny, už tam seděl Clint.
"Na nákupech?"
"Další dobrá duše co má strach o mé blaho?"
"O tvé blaho? Ani ne..."
"Tak co chceš?"
"Kdy ses s ním spustil?"
"Co je ti potom?"
"Hm už chápu, že jsi nechtěl šíp do prdele… tam už měl reserve někdo jinej."
"Vysyp, co chceš, nebo vypadni."
"Uvědomuješ si jaké tohle může mít následky?"
"Pro koho?"
"Pro nás."
"Pro nás dva? Ty žárlíš? Božínku proč ses nevyjádřil dřív?"
"Idiote, co když tě zmanipuluje?"
Tonymu začíná svítat. "Tak toho se bojíte?"
"To je snad jasný, ne?"
"No jestli to hodláte takhle dělat dál, asi zmanipuluju já jeho," zavrčí Tony. Náhle ucítí drobné pálení na prstu a během chvíle stojí před Asgardským vězením. Trochu se zamračí. Nějak brzy. Ale co. Jde k Lokiho cele. Větrníky měl celou dobu v ruce. Dorazí do jeho cely. Loki sedí na zemi a stále se třese potlačovaným vztekem. Tony položí větrníky stranou a klekne k Lokimu.
"Loki, jsi v pořádku?"
Loki mlčí
"Slyšíš? Co se stalo?"
"Nenávidím ho!"
"Koho?"
"Odina! Ničí mě! Soustavně se mě snaží připravit o všechno krásné, co se kolem mne vyskytne!!"
"Loki klid, třeseš se."
"Nechci se uklidnit!" Roztřese se ještě více.
"No tak Loki, neblázni, ublížíš si!"
"Tak ať!"
"Tak a dost! Jestli si mě sem zavolal jenom proto, abych se zase díval na to, jak se mnou milovaná osoba hodlá zničit, tak to radši zase rovnou jdu! Nehodlám si tím projít znova!"
"C-co?"
"Co- co?!"
"Co jsi to říkal?"
"Co jako?" Tony teď nechápe.
"Jaká milovaná osoba?"
"No ty."
"Ty mě miluješ?"
"Není to dost jasné?"
"No jo, ale nikdy si to neřekl…"
"Protože bys mi stejně řekl, že na tuhle debatu je příliš brzo."
"Ano, to bych asi řekl," pípne. "Ale zopakuješ to?" nevinně se uculí.
Tony na něj koukne a pozvedne obočí.
Loki se na něj podívá s tak absolutně nevinným výrazem, že se Tony musí usmát.
"Tyhle výrazy na mě nezkoušej."
Přidá psí oči.
"Nedělej to" zakňučí.
Loki se trošku pousměje. "Dobře už jsem hodný."
Tony se vedle Lokiho posadí, " Miluji tě," zopakuje mu Tony.
Z Lokiho už před chvíli vyprchal vztek. Nyní se jemně usmívá a uvnitř sebe cítí hřejivý pocit. Musí se k Tonymu přitisknout. Nejenže se to krásně poslouchá, ale je to tak… nedokáže v sobě najít správné slovo.
"Já tebe také," tiše zašeptá a tiskne se k Tonymu a čeká až ho obejme. Tony s tím dlouho neotálí a pořádně k sobě Lokiho přitiskne. Oba dva na chvíli zavřou oči a užívají si tento okamžik. Loki se tiskne k Tonymu a Tony se snaží Lokiho přitisknout k sobě ještě mnohem víc. Bohužel zjišťuje, že už to o moc víc nejde.

"Nechci kazit tuhle chvíli," zamumlá Loki. "Ale donesl jsi mi ty větrníky?"
Tony se zasměje. "Jo, ale po Thorovi mi už vzkazy neposílej."
"Co ti provedl?"
"Vtrhnul na poradu, něco povídal, pak se mě pokusil zpřelámat žebra v obětí a nakonec řečnil o rodině."
Loki vyprskne smíchy. "Promiň."
"Ty se tlemíš, ale já mám břicho plný modřin."
"Hm zblajznu větrníky a postarám se o tvoje bříško," zašklebí se.
"To zní jako fér nabídka."
Loki se odtáhne a zkusí se natáhnout pro větrníky. "Daleko," protáhne.
"Zkoušej to dál."
Loki se na něj podívá ublíženým pohledem a zakňučí.
"Tohle je citové vydírání!"
"A zabírá?" usměje se.
"Zabírá," zašklebí se Tony a vstane.
Podá mu větrníky a Loki je během chviličky zblajzne. Tony se potom přilepí na Lokiho rty, ale jen na chviličku, aby ho zbavil krému z větrníků. Když se odtáhne, Loki Tonyho položí na záda a sundá mu triko. Pak se na chviličku zarazí.
"Vzhledem k tvému oblečení předpokládám, že už taky víš, že tvé návštěvy nezůstaly utajené."
"Thor se zmínil," přikývne Tony. A tím jejich rozhovor končí, protože Loki začne jemně pusinkovat každou Tonyho modřinu. Po nějaké době se vězením rozlehnou kroky. Loki zavrčí, teď nechtěl být rušen, ale nezbývá mu nic než přestat. Má pocit, že to bude pro něj.
"Co se děje?" zeptá se Tony zatímco si natáhne tričko.
"Myslím, že mám být dneska propuštěn."
"Ou a-aha, takže mám.."
"Ne teď neodcházej."
Cela se otevře a Loki vyjde ven. Tony ho tedy následuje.

"Král si s Vámi přeje hovořit."
Loki přikývne. Tony se drží vzadu.
"S Váma oběma," doplní jeden ze strážných.
Tony z toho nemá dobrý pocit, ale rozhodně to na sobě nedá znát. Postaví se vedle Lokiho a strážní je odvedou do trůnního sálu, kde na ně čeká Odin i Frigga.

Strážní odejdou a sálem se rozšíří absolutní ticho.
Loki propichuje Odina vražedným pohledem.
Za to Tony se chystá spustit, ale Loki ho zastaví. Tonymu je jasný, že se ke slovu nedostane.
To ticho přeruší Odin.
"Jsi volný."
"To je vše co mi řekneš?"
"Co víc by jsi chtěl?"
"Vysvětlení."
"Nemusím ti nic vysvětlovat."
"No to teda musíš!"
Odin na Lokiho pohlédne a zakroutí hlavou.
"Nemusím."
"Lhal si mi!"
"Ty jsi lhal všem."
Loki už zase pění. Tony ho opatrně chytne za ruku a Loki jí stiskne.
"Mé lži nerozpojili něčí lásku."
"Nemám pocit, že by jste byli rozpojeni. Nesblížilo Vás naopak?"
"I kdyby ano, bylo to mučení! Nikdy, -nikdy- ti tohle neodpustím!!!"
"Nežádám tě o odpuštění, a nemysli si, že s ním vydržíš. Uvědomuješ si, že je to smrtelník? Zemře sotva mrkneš okem."
Loki je tak silně konsternován tím co slyšel, že se na chvíli odmlčí a nadechne se.
"Dobrá tedy. Tento rozhovor by rázem ztratil zbytky důstojnosti.
Proto tedy vyzývám současného krále Asgardu na souboj o trůn."

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkujeme za vaše komentáře :)