Frost - Iron 18.

" Loki " Tony se třese víc a víc.
Když Loki vidí, že je to na něj vážně moc pustí ho a odtáhne se. "Promiň, doufal jsem, že tě trochu uvolním"
Tony jen roztřeseně přikývne. "O-oblečení"
Loki pochopí a během vteřinky je Tony oblečen. "Už nebudu vycházet jen v ručníku" Vykoktá ze sebe.
"Asi to bude lepší"
"Hodně tě přitahuju?" Chce to vědět
Loki pozvedne obočí "Kdybych položil stejnou otázku já tobě, odpověděl bys?"
Tony se zamyslí. "Ohledně fyzické přitažlivosti bych ti odpověděl"
"No tak odpověz"
"Já se ptal první"
"Pak máš nárok první odpovědět"
"Ale no tak"
Loki se usměje "Specifikuj mi blíže co pro tebe znamená hodně přitahovat"
Tony povzdechne.

"Vidíš nedokážeš to, ale ano určitou slabost pro tebe mám a tvá fyzická stránka to pouze umocňuje, hlavně když jsi v ručníku" usměje se.

"Ale uvědom si, že jestli se jen zmíníš o tom, co jsem ti řekl.

Nebudu mít problém s tím useknout ti hlavu"
Tony jen zírá. Slabost? Fyzická stránka? Sekání hlavy? Pomalu lituje, že se ptal.
"Rozuměl jsi?"
"Vydrž vstřebávám to....jak slabost?"
"To si domysli sám, nyní je na řadě tvá odpověď"
"Jak ti mám odpovědět když si mě teď totálně zmátl?"
"Místo odpovědi otázka, nuže si budu muset odpovědět sám.

Fyzicky tě přitahuji velmi, to už nepopřeš. Co se týká tvé slabosti vůči mě..Ano řekl bych, že i ta se v tobě rýsuje ale budeš na tom podobně jako já."
Tony těžce sedne na postel
"A tak" pokračuje Loki ve své řeči "si myslím, že na tvou otázku je poněkud předčasné nějak závazně odpovídat"
Loki ho úplně dostal. Ale počkat to tedy znamená, že jsou na tom ne podobně ale stejně. Takže... Tony se podívá na Lokiho "Takže..."
"Nyní bych to opravdu nerozebíral" řekne Loki varovně
Tony se toho tónu trochu lekne a tak se stáhne a jen přikývne.
Chvíli panuje v místnosti absolutní ticho.

Oba dva si urovnávají myšlenky.

To ticho nakonec Tony prolomí.
"Asi bych se měl věnovat tomu proč tu jsem" podívá se na Lokiho "říkal jsi, že není mnoho času a já dost velkou část prospal."
Loki přikývne "To se mi zdá jako velmi dobrý nápad.

Nejdříve tě vezmu k ostatním. Stále se vyptávali jak na tom jsi."
Tony se ušklíbne "najedou jim na mě nějak záleží"
"Nemyslím si,že by to bylo z tohoto důvodu. Nezáleží jim na tobě ani za mák, ale pořád tě mají radši než mě a řekl bych že ti věří alespoň 1% procento tvých průpovídek"
Tony se souhlasně zasměje "Jo na tom něco bude"
Loki se jemně usměje. "Takže se jim tam ukážeš a poté tě odvedu do místnosti, kterou jsme pro tebe vyčlenili"
"Páni mám svojí místnost?"
"Pracovnu" přikývne Loki
"Hm" zamručí
"Co je? Čekal jsi něco jiného?"
"Možná"
"Fakt a co?"
"Já nevím něco velkolepějšího? Sem pro Vás přece důležitý ne?"
Loki se usměje "Stále si potřebuješ připadat jako někdo výjimečný..."
"Ty mi tak máš co říkat"
"Pche já jsem vyjímečný"
"O tom bych se hádal"
"Co tím chceš říct?"
"Že se v hordě lidí ztratíš"
"A ty ne? Tebe proslavili jen tvé nápady"
"A tebe ne?"
"Ne, já jsem i problematický ve společnosti"
Tony se usměje "Neříkej"
Lokimu dojde, že v tomhle si jsou dost podobní a zamručí.
Tony se usmívá "Tak co takhle zpátky k tématu?"
"Zapomeň, urazil si mne"
"Čím?"
"Vzal jsi mi mou vyjímečnost"
"Nevzal, ty jsi vyjímečný ale jinak než si myslíš"
"Vážně? A jak?"
"Nyní bych to opravdu nerozebíral" Napodobí ho Tony.

Odpovědí mu je další Lokiho zamručení ale tentokrát je spojené i s drobným úsměvem.

"Tak tedy ve své pracovně máš vzroky.

Našim zvědům se povedlo získat části jejich technologie a mágové dokázali objasnit principy jejich magie.Takže z půlky víme proti komu stojíme."
"A po mě se chce abych objasnil tu druhou půlku"
Loki přikývne
"To je nějak moc odpovědnosti"
"Oba dva víme, a věř že pro mne není lehké to přiznat takové egoistovi jako jsi ty, že máš opravdu geniální mozek. A vím, že tě baví výzvy. Chceš se dostávat pořád dál.

Takže i když před tebe položím něco co jsi v životě neviděl nebudeš spát dokud nepřijdeš na to k čemu to je."
"Hm nelíbí se mi jak mě máš přečteného"
"Jsme na tom trochu podobně, jen v jiných ohledech" pokrčí Loki rameny.

"Navíc jsem tvým pozorováním ztrávil dosti času"
"Dobře a vy už tedy tušíte co jsou zač?"
"Z části, víme i odkud jsou ale je to složité. Sám sem nevěřil tomu, že je to možné."
"Řekneš mi to?"
Loki přikývne "ale nejdřív se půjdeš ukázat ostatním. Respektive tvojí skupině a všem co se připojili k nám je důležité abys poznal kdo je přítel a kdo nepřítel."
"Dobře" Tony vstane z postele.
Loki se přesune ke dveřím a vyjde z pokoje.

Tony jej následuje.

Po cestě sleduje okolí.

Prohlíží si krásy hradu ale jakmile začne pociťovat mírný tlak v hlavě zaměři se na něco jemu známé.

Podívá se na Lokiho.
"A kde budu teď spát, když už jsem v pořádku?"
"Máš na výběr"
"Poslouchám"
"Buď budeš spát s ostatními v noclehárně. Není to jako u Vás neboj.

Postele jsou pohodlné většinou je na pokoji 3-5 bytostí, dle druhu a snášenlivosti.

Společná koupelna."
"Takže něco jako školní koleje" přikývne Tony " a ta druhá možnost?"
"Vzhledem k tomu, že jsi byl mím hostitelem a ano uznávám hlavně proto, že jsi mne nenechal zavřít Furym do pokoje na lodi můžeš sdílet pokoje se mnou"
"Tvůj pokoj bude jistě pohodlnější ale jestli mě tam nechceš..."
"Budeš to mít blíž i z pracovny, bude to praktičtější"
"Takže mě tam chceš?"
"Pokud se musíš ptát, nejsi tak bystrý jak jsem si myslel"
"Když u tebe člověk nikdy neví"
Loki se pousměje "Dobrá odpouštím ti. Toto je dobrý důvod"
"Nežádal jsem odpuštění" zamumle si Tony spíš sám pro sebe.

Dojdou do velké síně. Tonymu se okamžitě zamotná hlava. To není možné.

Ta síň se zdá být nekonečná. Ona se snad zvětšuje s počtem lidí.

Pak si ale vzpomene na Lokiho slova. Nebudu nad tím přemýšlet.

Na chvíli zavře oči zatřese hlavou a zase oči otevře a s Lokim vstoupí dovnitř.
Je tam spousta bytostí, které Tony nikdy neviděl a ani o nich neslyšel.

Pak tam jsou také tací,kteří mu připomínají postavy z dětských pohádek.

A pak Fury a jeho skupina.
"Ale Šípková růženka se probrala"
"Drž hubu Clinte" zavrčí Tony
Loki stojí u Tonyho a sleduje dění okolo.
"Máš božskou ochranku?"
"Závidíš co?"
"Strašně, taky bych měl rád za zády někoho kdo mi do nich kdykoli vrazí dýku"
Loki už chtěl něco namítnout ale nedostal se k tomu. Stark mluvil rychleji.
"Radši dýku v zádech než šíp v prdeli."
Loki se snaží se neusmát. Velmi zajímavá reakce.
"No jak vidím je Vám lépe" vmísí se do hovoru Fury
Tony přikývne "Prý sem Vám chyběl"
Fury se tváří neutrálně "Jste člen skupiny, máme právo znát Váš stav"
"Jo super... no já mám docela dost práce takže doufám, že se zase hodně dlouho neuvidíme" zašklebí se Tony a koukne na Lokiho. "Uhm kudy?"

Loki se otočí a rozejde se k východu.

Tony jde za ním a přitom se rozhlíží aby si detailněji prohlédl nějaké takzvané spojence blíž.
Je to opravdu zajímavá směsice.

Někteří jsou nerozlišitelní od lidí, dokud po sobě nezačnou vrhat jakési koule energie.

Další skupina zase připomíná víly, až na to, že nejsou malé s růžovými křídly ale mají asi dva metry a křídla temně rudá.

Když se po Tonym tato bytost ohlédla měl co dělat aby nezačal křičet.

Neměla obličej, jen prázdný štít ve kterém se zobrazovala beznaděj, strach, smrt...

Když se Tony uklidnil pomyslel jsi, že tohle je vážně velmi silný spojenec.

Dále spatřil také postavy podobné trpaslíkům a elfům.

Když ho Loki navedl aby se vyhýbal slizkým skvrnám na podlaze, vyzvídal proč.
Loki mu tedy popsal jak tyto bytosti pracují.

Ano i mastné fleky na podlaze jsou výborná zbraň, dotknete se jich a oni Vás prostě spolknou...Jen tak...jako malinu.

Pak zde byla stvoření připomínající spíše zvířata než osoby.

Dále také stíny...jen obyčejné černé stíny. Podle Lokiho průpovídek ovšem Tony pochopil, že fungují jako našeptávači. Šeptají Vám svá slova tak dlouho dokud Vám neexploduje hlava.

Co Tonyho zaujalo nejvíce byli draci. Skuteční a nefalšování draci.
"Nemají rádi když se na ně zírá" Podotkl Loki a Tony ihned omluvně sklopil oči a došel Lokiho.

Když konečně vyšli z té nekonečné síně Tony si oddychl a rázem si připadal slabý.
"V pořádku?" zeptal se Loki
Tony příkývne "Jen slabost a moc informací a tváří"
"To vstřebáš"
Tony pociťuje nutkání Lokiho obejmout ale neudělá to.
Loki jen na chviličku pozvedne obočí a jde dál úplně prázdnou chodbou. Tony jde vedle něj. Párkrát se ruka jednoho dotkne ruky toho druhého.

Po chvíli dorazí k menším ale krásně zdobeným a extrémně pevným dveřím.
"Jen ty máš možnost je otevřít" řekne Loki a naznačí Tonymu ať otevře.
Tony tedy přejde blíž ke dveřím a natáhne k nim ruku.

Dveře se sami rozletí a poskytnou mu výhled na jeho pracovnu. Tony zalape po dechu.
"To je jako.."
"Ano" přikývne Loki "Nechali jsme ti ji zařídit tak aby ses cítil jako doma. Téměř žádná změna. Jsou zde i tvé nástroje a samozřejmě pár nových, které nejspíš budeš potřebovat.

Taky jsem musel pár tvých věcí poupravit aby tady fungovali."
Oba vejdou do dílny a Loki začne Tonymu vysvětlovat jaké změny provedl s jeho nástroji a ukáže mu funkce těch nových.
Teď je Tony ve svém. Žádné motání hlavy, žádné bolesti jen nadšení.

Párkrát dokonce Lokiho opravil ačkoli by funkci daného přístroje vůbec neměl znát.
"Máš tu také napodobeninu Jarvise"
"Cože? Fakt?" nadšeně
Loki přikývne "pomůže ti když budeš potřebovat a také když si vymyslíš, že potřebuješ třeba štětec obstará ti ho. Je to takové propojení UI a magie"
"Takže když budu chtít kafe?"
"Jistě pane" ozve se a Tony má na stole kafe.
"Páni" žasne

Loki se usadí na jedné židli.
"Zůstaneš tu?"
"Ne, rozptyloval bych tě"
"Aha a jak se pak dostanu do pokoje?"
"Je to blízko vyjdeš ze dveří a můj pokoj je hned na konci téhle chodby"
Tony přikývne "Dobře" Nejradši by se hned pustil do práce. Očička mu nadšeně září, ale ještě ani neví na čem má pracovat.

Koukne na Lokiho, který se jemně usmívá.
"Ty jsi ale nedočkavý"
"Konečně něco trochu mi známého, možnost jak zabavit mozek a ruce"
"Mě to nemusíš vykládat, já tě chápu"
Loki a pochopení? Nečekané ale Tony si už zvyká, že ho tenhle černovlasý princ překvapuje čím dál víc.
"Řekneš mi tedy co jsou zač?"
"Tak si sedni"
Tony potlačí touhu sednou si mu na klín a dřepne na stůl a vezme si kafe a napije se.

Loki začne se svým vyprávěním. "Jak již jsem ti říkal jsou kombinací silné magie a vynalézavé technologie. Magické principy známe, technologie je na tobě.

Dlouho jsme řešili odkud jsou. Nakonec se nedaleko Asgardu objevila trhlina.

Nedokáži ti přesně popsat jaká trhlina ale funguje, tedy fungovala jako brána, kterou se sem ty bytosti dostali.

Nechali jsem to zde všechno prohledat aby se potvrdilo, že je to jediná brána a tu původní deaktivovaly.

Takže se již nikdo nedostane sem ani ven.

Dalším předmětem pátrání bylo jak je možné, že se sem dostali tak nepozorovaně." Mávne rukou a na stole se objeví přístroj. "Domnívám se, že ti zaručí neviditelnost a nespustí radary magie a tak byli nejspíše nepolapitelní"
Tonymu už okamžitě víří myšlenky v hlavě a zastaví Lokiho v povídání.

Hledá tužku papír.

Na papír napíše číslo 1 a dá jej k tomu přístroji na další papír si napíše: * U jedničky zjistit funkčnost, možnost deaktivace, využití pro naše dobro* A pak nechá Lokiho pokračovat.
Loki se na něj usměje a pokračuje.

"Tak dál se podařilo jednoho z nich chytit takže máš jeho oblek, výsledky testů co na něm byli prováděny, záznam z výslechu, a veškeré nástroje co měl u sebe.

Také se našla jejich loď nefunkční ale něco z toho snad dostaneš"
Tony si dělá poznámky jak šílenec a oči mu stále svítí.

Jak Loki vyjmenovával všechny věci tak se v tom pořadí začali objevovat na stole nebo na zemi. Dle velikosti.

Když si Tony zapíše všechno co potřebuje podívá se na Lokiho. "Odkud přišli? Tedy odkud byla ta trhlina?"
"To je to nejzajímavější" řekne Loki "Když jsem byl u tebe všiml jsem si, že jsi pracoval s otázkou paralelních vesmírů"
Tony přikývne
"Tvoje teorie o tom, že vesmír je jedna velká bublina do které každou chvíli narazí další a tím se otevře brána je zajímavá"
"Ale to bylo jen zjednodušeně" pípne Tony
"Jistě ale přesto jsi nebyl daleko od pravdy.

Jen podle našeho zkoumání se dá taková srážka naplánovat což se stalo právě v tomhle případě."
Tony na něj zaujatě kouká "Takže vážně nejsou z žádného Vám známého světa?"
Loki přikývne, "jsou z úplně jiného vesmíru, světa, časové křivky, prostorového zakřivení..prostě"
"Chápu" řekne Tony

Loki mu věnuje vlídný úsměv "Nyní tě asi opustím"
"Jo kša" doslova se mu třesou ruce nadšením
"Pff, seš bídák"
Tony seskočí ze stolu a dá Lokimu pusu na tvář "Zkusím s tím hnout"
Loki sebou trochu cukne, nečekal to ale usměje se a nechá Tonyho o samotě.
Jakmile Tony zůstane sám vrhne se k číslujedna. Maskovací zařízení.
Nascanuje si jeho vnitřní rozpoložení přičemž se seznámí s náhradou Jarvise.

Začne mu říkat Joey.
Joey mu dokonce vytvoří přesnou kopii takže Tony začne pracovat nejdříve s kopií aby nezkurvil originál.

Řeší jak se dostat dovnitř. Když se mu to povede zkoumá součástku po součástce.

Absolutně nic mu to nepřipomíná a když už je hodně v koncích pustí si záznamy výslechu.

Pak ho zase něco napadne a vrátí se k jedničce a tak to jde několik hodin.

Nakonec zjistí, že je vážně unavený a hlavně, že ho pořádně bolí záda.

Ano asi bude lepší když si půjde lehnout a ráno bude pokračovat.

Zapíše si pár posledních poznámek a vyjde z dílny. Dveře se sami okamžitě zapečetí.
Tony se usměje nad tou důmyslností a vydá se do Lokiho pokoje.

Tiše vejde a zjistí, že Loki nespí. Sedí v křesle a čte si.
"Čekáš na mě?" zašklebí se Tony
"Nemohl jsem spát"
"Nervy?"
Loki pokrčí rameny "To ne spíš...zvykl jsem si na něčí přítomnost."
"Takže na mě přece jen čekáš"
"Nakonec asi jo" uzná Loki "Jak ti to jde?"
"Ty mechanismy jsou vážně důmyslné ale víc budu vědět až zítra ráno nechal jsem Joeyho udělat pár testů"
Loki se pousměje "Za jméno od J"
Tony pokrčí rameny a sykne. Fakt ho to bolí.
Loki zaklapne knížku. "Záda?"
Tony přikývne "úplně odrovnaný"
"Namasíruju tě chceš?"
"Nepohrdnu, fakt to bolí"
"Tak si sundej triko a lehni si na břicho"
Tony poslechne a položí se na postel.

Loki se přesune k němu a začne mu pomalu masírovat záda.
"Ty to máš zablokovaný snad až od paty" zamručí
"Hmm" zapřede Tony
Loki se uculí a prsty mu jemně zatlačí na místa kolem páteře.

Potom se přesune na ramena a krk.
Tony spokojeně vrní.

Vnímá Lokiho dotyky mnohem citlivěji než na Zemi ale asi si už zvykl a netřese se.
Což potěší i Lokiho a když Tonymu domasíruje záda dá mu pusu na krk.
Tony nepřestává vrnět do chvíle kdy se přetočí na záda a podívá se na Lokiho.
"Vypadáš že bys taky potřeboval uvolnit"
"Spíš rozptýlit" doplní Loki
"Mám si dojít pro ručník?" zašklebí se Tony
"Můžeš"
"Hmm mám lepší nápad" nadzvedne se jemně Lokiho políbí.

Loki mu polibek opětuje a začne se na Tonyho pokládat.

Aniž by to Tonymu nějak došlo povedlo se mu zbavit Lokiho vrchní části oblečení.

"Vážně si šikovnej." šeptne Loki a ponoří se do Tonyho polibků.