pondělí 27. ledna 2014

Frost - Iron 10.

Ještě notnou chvíli Tony seděl přitisknut k Lokimu a třásl se.
"Měl by jste ho zahřát vlastím tělem" popíchl Lokiho Jarvis
Tony to slyšel ale nic neřekl. Hm možná by proti tomu nic neměl a možná byl natolik v šoku, že jen nedokázal reagovat.
"Teď vážně není vhodná doba na žerty" Utře ho Loki.

Ačkoli se zdá být sebevíc sebestředný, momentálně tak absolutně nevypadá. Zda-li je to pocitem viny...Loki a pocit viny? Podivuhodná kombinace. Ale hřeje pěkně. Přemítá unavený Tony.

"Už je ti teplo?" zeptá se Loki
Tony se zašklebí "Teplo dědečku Mrazíčku"
"Prosím?" nechápavě
"To je na dlouho, je mi tepleji" ovšem hlas se mu zimou ještě třese.
"Dobře"
"Ale něco teplého bych asi snesl"
"Čaj?"
Zakroutí hlavou
"Tak co?"
"Polívku"
"Já ti mám jít vařit polívku?!"
"uhm" souhlasně zamručí
"To nemůžeš myslet vážně!"
"Jarvis tě navede jestli to neumíš"
"Pche!" uraženě zaprská a vstane. To způsobí, že Tony padne na postel kompletně.
"Taky si mě mohl varovat, že vstáváš"
Loki se na něj podívá a jde do kuchyně vařit polívku.

Tony je už dostatečně vzpamatovaný, tak se vymotá z deky a pohodlněji se usadí na posteli. Upraví si deku tak, aby mu to plně vyhovovalo a zašklebí se při pomyšlení, že Loki teď tancuje v kuchyni kolem sporáku.

Loki přijde do kuchyně a rozhlédne se. "Polívku...polívku, copak já vím z čeho se dělá polívka?"
"Tak nejdřív potřebujete hrnec"
"Nebudu tu vyvařovat, řekni mi co do toho patří"
Jarvis mu tedy začne pracně vyjmenovávat co všechno se do takové polívky dává. Loki ho poslouchá a pak luskne prsty a hotovo.
"Nezapomeňte, že to má být teplé"
Kdyby si Loki nemyslel, že bude Jarvise ještě potřebovat dal by mu co proto ale takhle pouze spolkne jedovatou poznámku a jde za Tonym.

Přijde do pokoje a podívá se na něj "Tobě se nějak ulevilo"
"To ta naděje, že dostanu poživatelnou polívku"
Loki se ušklíbne a podá mu talíř.
"Uhm, nejsem vlčák. Hodila by se třeba lžíce"
Už už se chystá něco říct ale nakonec se jen zhluboka nadechne a jde Tonymu pro lžíci. Ten se znovu zašklebí a pak si prohlédne obsah talíře. Loki mu podá ještě lžíci a Tony polévku poctivě sní. S nadějí v očích podává Lokimu prázdný talíř a lžíci.
"No to ne"
Psí oči
"Ne"
"Začíná mi být zase chladno"
Loki zaúpí a odnese to. Tony se zasměje a lehne si.

"Můžeme už normálně spát, že?" Zeptá se Loki po tom co se vrátí.
"Ty jsi ten kdo mne nenechal vyspat"
"Hm"
"Ale ano navrhl bych pro dnešní noc uzavřít příměří a konečně se vyspat"
"Spolu?" s úšklebkem
"Loki, už to vážně stačilo"
"Ještě ani nic pořádně nezačlo"
"A ani nezačne"
Loki pokrčí rameny a lehne si k Tonymu "Nikdy neříkej nikdy" přikryje se.
Tony se na něj podívá.
Loki mu pohled opětuje "Nedokážeš dlouho odolávat." Zavře oči a po pár minutách usne.
Tony se inspiruje jeho příkladem a taky se odebere do říše snů.

Po vydatném spánku se Tony probudí první. Chvíli ještě leží se zavřenýma očima a potom se podívá vedle sebe. Loki ještě spí.
Tony se přetočí na bok aby si mohl Lokiho lépe prohlédnout. Takhle vypadá docela...roztomile, pomyslí si a zkoumá jeho obličej. Očima spočine na jeho rtech. Jsou tak lákavé, tak strašně lákavé.

Loki jeho pohled cítí. Jistě, že nespal je přeborníkem v předstírání spánku. Leží a čeká zda-li se Tony k něčemu odhodlá. Po chvíli vedle sebe ucítí pohyb. Tony se přisunul blíž a Loki odolává pokušení otevřít oči.

Tony se nahne k Lokimu s pohledem stále upřeným na jeho rty. V hlavě mu sice víří myšlenky a hlavně varování, že dělá blbost, ale ty rty jsou neodolatelné.
Tonyho rty se lehce dotknou těch Lokiho a hned se zase odtáhne. Když Loki vypadá stále poklidně, Tony jej zkusí krátce políbit.

V tuhle chvíli již Loki zareaguje. Polibek prodlouží a rukou vjede Tonymu do vlasů a přidrží si ho aby se Tony nemohl hned tak odtáhnout.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkujeme za vaše komentáře :)