Frost - Iron 14.

"No co koukáš?"
"T-to je…. Je moje jídlo," Pronese Loki s ublíženým výrazem ve tváři.

"Jo, já vím. Takže se nemusím bát, že by bylo otrávené ne?" Zašklebí se Tony "A netvař se jak umučený kotě." Vytkne mu Tony a ochutná nyní už svojí snídani.

Loki ho hladově sleduje, chtěl by taky, ale jak se zdá je v mírném šoku. Jak že ho ten opovážlivec nazval? Kotětem? Cože? Pche….Kotě.

"Hm dobrý," zamumlá Tony a koukne na Lokiho "tak už budeš mluvit?"

Loki zakroutí hlavou a sedne si ke stolu naproti Tonymu. Přitáhne si talíř se snídaní k sobě. "Jak jsem řekl, po jídle."
Přičaruje si další vidličku a pustí se do jídla.
Tony nesouhlasně zamručí. "Hej mě to taky chutná."
Loki jen pokrčí rameny a jí dál. Tak se Tony přisune blíž k Lokimu a svou vidličkou začne ujídat z Lokiho talíře. Loki mu přisune talíř blíž a najedí se spolu. Vcelku v poklidu a bez větších problémů.

Po jídle se Tony podívá na Lokiho "Mohl by jsi to tady dát trochu do kupy? Prosím."

"Prosím?" podiví se Loki "Ty mě prosíš?"

"Jinak bys nad tím ani neuvažoval, ne?"

"Hm to je fakt," zamyslí se "Obývák ti dohromady dám."

"Aspoň něco."

"Hele nestěžuj si, taky bych to mohl nechat tak jak to je," zavrčí

"No jo, fajn, sem ticho."

"Hodnej," zašklebí se Loki. Potom něco chvilku mumlá a nakonec dá Tonyho obývák do původního stavu.

Toho Tony využije a pohodlně se usadí ve svém oblíbeném křesle. "Tak co bude?"

"Co by mělo být?" koukne na něj "Na klín si ti sedat nebudu"

"To jsem nemyslel" zasměje se Tony "Myslím, že mi dlužíš hodně dlouhý příběh."

Loki povzdechne a přikývne. "Ale zase tak dlouhý příběh to není," Posadí se do druhého křesla a přemýšlí, kde by měl začít.

"Dobrá tedy…. Potom co jsem se vrátil na Asgard mne Odin ztrestal. Jak... to není tvá starost" Zareaguje Loki, když si všimne, že se Tony nadechuje k otázce. "A jestli mne chceš přerušovat, nic ti říkat nebudu a nech si to vyložit od toho jednookého baseta,"

Tony sklapne pusu a trochu se pousměje jeho přirovnání.

"Odpykal jsem si svůj trest, tedy z části. Poté přišla na Asgard zpráva, že čelíme hrozbě odnikud."

Tony se tváří dost nechápavě. Loki se mírně ušklíbne.
"Ne formou dopisu jako u Vás," s úšklebkem. "K nám nosí zprávy většinou poslové.
A právě v tom byla tato zpráva podivná. Nikdo ji nedonesl, nepřečetl, ani nedoručil. Prostě se objevila. V mé hlavě."

Tony absolutně nepobírá.
"Tohle bude na dlouho," povzdechne Loki
"Hele já se snažím, jen nechápu…"
"Pšššt otázky potom,"
Tony přikývne a dál poslouchá.

"Potom, co jsem to řekl, mi nikdo nevěřil. Podstoupil jsem tedy řadu zkoušek a testů. Chápej ne že by na nich nějak extra záleželo, ale Asgard rád mám."

Vážně řekl, že má něco rád? Loki má rád? Zajímavé.

"Nakonec tedy uznali, že nelžu a že na té zprávě něco je. I tak ale chtěli mít jistotu, což vysvětluje mou přítomnost zde.
Plán byl takový, že mne pošlou mimo Asgard a Thor měl hlídat zda-li se semnou ještě pokusí spojit.Myslel jsem si, že to zkusí, ale spletl jsem se.

Jejich moc nespíš nesahá tak daleko a nebo, což je pravděpodobnější , jsou již delší dobu připojeni na magický zdroj Asgradu."

Podívá se na Tonyho a ten se dívá na něj. Loki povzdechne. Nechce se mu to vysvětlovat, ale když už na sebe ušil. Kdyby to neudělal Fury by ho umístil na základnu. Takhle má alespoň z části zajištěno pohodlí.

"Když se někdo dokáže připojit na magický zdroj Asgardu, je velmi mocný, ale nedokáže jeho moc využít mimo Asgard. Je to takové malé omezení," vysvětlí mu a pokračuje v povídání.

"Díky tomu a díky mé nepřítomnosti, přišly další zprávy, ale uložili se do hlav nižších Asgárdských mágů. Thor mě obeznámil s tím, že tyto zprávy jsou téměř totožné.

Vždy upozorní na nějakou věc. Například bylo oznámeno, že vyhodí do povětří jeden dům.

Poté co strážní tento dům prohledali a odvedli z něj jeho obyvatelé vskutku vybouchl.

Připisuji to pouhé ukázce moci."

Tony zírá ale přesto Lokiho nepřerušuje.

"Všichni se snažili zjistit, kdo jsou a jak se dostali takhle blízko. Bohužel na to nikdo nepřišel. Jediné co je jasné z jejich chování a postupů je to, že jsou to nejen zruční mágové, ale i technicky vyspělá rasa."

Věnuje Tonymu významný pohled. "Tato kombinace u nás není obvyklá. Ani v dalších světech. Váš svět je jediný technicky vyspělý bez špetky magie. Všude jinde magie převládá.

Nevíme co jsou zač ale je více než jasné, že nemohou být z planety, která je nám známá.

Nevíme co přesně umí, ani jak vypadají. Ba dokonce nám není přesně známo, co chtějí.

Nasadit špeha na protivníka, který není odnikud, je problém.

A větší problém je v tom, že oni o nás vědí mnohé."

Loki opět povzdechne " Thor sem přišel proto, že včera přišla poslední zpráva. A proto uzavřel smlouvu s Furym, který do toho natáhne i Vás. Bohužel Vás vážně potřebujeme.
Dotazy?"

Tony se vzpamatuje "C-co? Jo! Spousta jen mi nejdou zformulovat." Nádech... Výdech. "Tak jo... v té poslední zprávě?"

"Ovšem" přikývne Loki "Oznámení, že se připravují v nejbližších dnech zaútočit,"

"A proč my?"

"Jak pravil Odin a tlumočil Thor… Nikdo nečeká, že by jste po mém pokusu, Vás ovládnout nám byli ochotni pomoci.

Takže to prostě zkusili s tím, že nemají co ztratit a vy jste přikývli.

Navíc si myslím, že ti útočníci nemají o Zemi ani zdání takže tvoje technické znalosti budou pro ně jedním velkým překvapením a doufá se, že to bude naše výhoda, které se pokusíme co nejvíce využít"

"To pro mě nezní teda moc hezky" Vstane z křesla a jde si nalít panáka. Nutně ho potřebuje.

"Nemusíš se ničeho obávat"

"Hmm a proč si mi to chtěl říct sám?"

"Protože Thor by ti neřekl pravou podstatu. Věděl by si o útoku a že máte pomoci nic víc.

Ale mne se okolnosti zdají podstatné."

Tony přikývne a kopne do sebe panáka.

"Bohužel i já jsem nucen přiznat, že schopnosti Vaší skupiny jsou obdivuhodné a budou nám prospěšné."

Tony se zašklebí "zníš velmi nadšeně," a posadí se zpět o křesla.

"Nejsem nadšen, nelíbí se mi představa, že se budete potloukat po hradě a už vůbec ne to, že Vám nejspíše budeme dlužni"

Na to Tony nemá co říct a tak radši položí další otázku. "A co se bude teda dít?"

"Thor teď domlouvá podmínky Vašeho přesunu k nám. Předpokládám, že to bude někdy zítra, moc času nejspíše nemáme. Tam budete ubytováni a jen co přivyknete tamnímu prostředíy seznámíte se s ostatními bojovníky a budete přizváni k plánu. Ostatní do té doby budou zjišťovat, kdo nám to vlastně kříží cestu."

"Aha," Moc informací najednou, rovná si to v hlavě. Je vidět jak mu hlavě spínají a rotují kolečka.

Loki vstane a sedne si mu na klín "Teď nic nevymyslíš,"

Tony se na něj podívá "Uvědomuješ si, že mi sedíš na klíně?" chytne ho aby nespadl.

"Jistě" odvětí Loki "jinak bych tě z přemýšlení nevytrhnul"

"A proč mě z něj vytrhuješ?"

"Ztratil jsem vysvětlováním spoustu času a už mám hlad,"

"Co já s tím mám společného?"

"Sežral si mi skoro celou snídani, takže se mi postaráš o oběd" usměje se

"Na to zapomeň!"

"Dlužíš mi to."

"Ne ne."

Loki se usměje "Ale ano dlužíš," zašeptá mu do ucha.

Tonymu přeběhne mráz po zádech "Vařit nebudu!"

"Je mi jedno jak uspokojíš mou touhu…..po jídle," zašeptá a jemně ho kousne do ušního lalůčku.

Tony se nepatrně zachvěje "Čínu?"

Loki zakroutí hlavou "Pizzu a něco sladkého,"

"Budeš muset slézt,"

"To mě budeš muset pustit,"

"Uhm," pustí ho

Loki se usměje a velmi pomalu vstane, přeleze si na gauč, kam si lehne. "Tak šup mám fakt hlad."

Tony protočí oči a jde k telefonu objednat jídlo.

Loki po něm chvílemi pokukuje. Do jak zamotané situace se to vlastní vinou dostal. Nebo to není jen jeho vina?