Frost - Iron 26.

"Hm, s oříškama?" zapřede trochu omámeně Loki.
"Jo, tak to nevím, ale uvidíme."
"Ty jsi vážně přinesl čokoládu?"
Tony přikývne a zkusí se natáhnout pro tašku. "Je to moc daleko," zamručí.
Loki se usměje. "Ty jsi to plánoval."
"Ne."
"Ale jo."
"Ne ne, jak bych to mohl plánovat?"
"Závěsy, čokoláda… musím pokračovat?"
"No, tak možná trošku… a jen podvědomě," zamumlá sotva slyšitelně.

"Já jsem ti musel hodně chybět," pronese, zatímco se natáhne pro tašku a najde v ní čokoládu.

Okamžitě jí rozbalí a pustí se do ní s neskrývanou chutí. "Mňam, oříšky," mumlá si, zatímco se nacpává.
Tony ho sleduje s pobaveným výrazem.

Možná by si taky kousek čokolády dal, ale když vidí Lokiho, jak se cpe, rozhodne se, že mu čokoládu nechá.
V Lokim zatím zmizela skoro celá tabulka. Zůstává už jen jedna kostička.
"Chceš?" zeptá se Loki a koukne na něj.
"Ne, díky, jen si to sněz." Usměje se na něj Tony.
Potom se natáhne pro kalhoty. Loki zblajzne čokoládu a zastaví Tonyho při pokusu obléknout se.
"Já jsem s tebou ještě neskončil."
"Ale..."

"Co?"
"No co když nás někdo....?"
"Uslyší? Na tyhle myšlenky je trochu pozdě, nemyslíš?"

Tony se uculí. "To asi jo, ale stejně. Asi budu muset zase odejít ne?"
Loki krátce přikývne. "To ano, ale ne hned."
"No, já bych docela rád odešel po svých."
"Fajn, když nechceš, nechtěj," řekne dost uraženě Loki a hodí po Tonym jeho kalhoty a sám si oblékne ty svoje.

Tony si je oblékne a koukne na Lokiho, který se přesunul na druhou stranu cely. Povzdechne a jde k němu.
"Loki," tiše šeptne.
"Nech mě."
"Ale no tak…"
"Ne, pochopil jsem, nechceš mě, tak si jdi… Vrať se k tomu svýmu robůtkovi."
"Žárlíš na Jarvise?"
"Cože? Já? Žárlit? Si snědl vtipnou kaši, ne? Proč bych měl na tebe žárlit?"
"Vypadá to tak. No, a protože mě máš rád?"
Loki zavrčí. "Běž."
"Nejdu."
"Proč?"
"Nechci."
"Ale chceš."
"Ne nechci."
"Tohle je moje cela a já tě tady nechci!"
"Ale ano, chceš."
"Ne."

Tony povzdechne a pohladí ho po rameni. Loki mu to dovoluje.

Tak mu poté dá Tony na rameno i pusu.

Loki se usměje, tyhle finty *chceš, nechceš*, vždy zabírají.

Otočí se a věnuje Tonymu polibek, který mu Anthony s chutí vrací.

Nakonec se ale Loki odtáhne a zahlíží na Tonyho ruku.

Tony si toho všimne "Co je?"

"To je snubák?"
"Co?"
"Ten prsten, kde jsi ho vzal?"
"Jarvis ho vytvořil, když..."
Loki ho ale nenechá domluvit. "Zase ten počítač?!! Co ti má co vyrábět prsteny?!!"
Tony se usměje a sleduje Lokiho.

Loki doslova zuří, soptí ze sebe jednu nadávku za druhou.

Většinu těch výrazů Tony nikdy neslyšel, ale je mu jasné, že to nebude nic hezkého.

Pak postřehne pár nadávek, které mu už známé jsou a rozhodně by takové výrazy od Lokiho nečekal. Od 60-ti leté vysloužilé prostitutky možná, ale od Lokiho ne.

Nějakou chvíli to takhle pokračuje, než Loki už s klidem v hlase ale přesto důrazně pronese: "Zbavíš se ho!"
"Tak klid žárlivče."

Loki zavrčí a už se chystá něco namítnout, ale Tony ho nenechá.
"Je to předělaná ta spona od tvé matky, nechtěl jsem, aby se mi zase zažrala do ruky. Docela to bolelo."
"Aha a proč si z toho udělal zrovna prsten?"
"Nic jiného co bych neztratil, mě nenapadlo."
"Hm, takže se nechceš ženit?"
"Cože?"
"Ale nic," pípne Loki a políbí Tonyho velmi vášnivě. Tony se do polibků ponoří a natiskne se na Lokiho, který mu už zase stahuje kalhoty.

Další večery jsou si velmi podobné.

Tony vždy přijde za Lokim, sem tam přinese i něco dobrého.

Lokimu poslední dobou velmi zachutnaly kremrole.

Takže ty mu teď nosí každý večer a Loki mu svou vděčnost dává najevo polibky.

Povětšinou jejich večery probíhají podle přesného harmonogramu.

Kremrole, sex, odpočinek, sex, trocha spánku a rozhovor.

Často ale svůj harmonogram mění.

Mají večery, kdy si jen povídají. Sedí u sebe drží se v náručí a řeší spousty věcí.

Tony měl už několikrát nutkání Lokimu říct co k němu cítí.

Ale buď nenašel odvahu, a nebo se mu to zdálo zcela zbytečné.

Protože když byl u něj a jejich těla se k sobě tiskla a rty se dotýkaly, muselo být více než jasné, že jej opravdu miluje.

I když u sebe jen seděli a drželi se bylo v cele tak přeslazeno, že to jeden či druhý museli přerušit.
Oproti tomu jsou zase chvíle, kdy jeden po druhém tak touží, že za ten večer padne jen pár slov či vět.

Začíná to úsměvem a slovíčkem: "Ahoj," pokračuje to větou: "Máš kremrole?" a zakončí to tiché zasténání slova "bože."

U toho se Loki vždycky spokojeně usměje a pak už jen oba leží v obětí do doby, než se Anthony zvedne a je nucen odejít.
Přesto v tomhle jejich nabitém programu se Loki nenechá o svoje kremrole připravit a spoléhá na to, že mu je Tony zase donese.

"Nemyslel jsem, že se semnou budeš hádat drahá."
"Nehádám se s tebou, sám si odvedl řeč k tomuto tématu. Já pouze říkám, že s tvým rozhodnutím nesouhlasím."
"Avšak bylo více než nutné."
"Mrzí mne, že na tomhle se s tebou opět nedokáži shodnout."
"Pak mi řekni jak by sis to představovala."
"Nejde o mé představy, ale o tvé činy."
"Co jsem učinil tak špatného?"
"Oddělil jsi od sebe dvě milující osoby. Už to je příliš kruté."
"Říkáš milující osoby? Jak si můžeš být tak jistá, že se milují?"
"Neptal by ses takto, kdybys alespoň jednou navštívil Lokiho u jeho lůžka."
"Myslím, že ani to by mé rozhodnutí nezměnilo."
"Já si jsem jista, že změnilo."
"I kdyby mne to dokázalo přesvědčit o tom, že je Loki milován, učinil bych totéž."
"Nechápu tvá slova. Proč je chceš nechat tak trápit?"
"Netrápím je, jsem milosrdný."
Frigga se na svého muže nechápavě dívá.
"Tomu říkáš být milosrdný? Říci Lokimu, že člověk, kterého miluje jej opustil v nejhorších chvílích?

Anthony Starka utvrdit v tom, že je Loki mrtev?

Uvědomuješ si, že ten muž si dával Lokiho zranění za vinu?

Jak jen je můžeš nechat takto trpět?"
"Není lepší, aby si každý protrpěl svou chvíli, než aby se poté museli trápit celý život?"
"Jak to myslíš?"
"Já je od sebe oddělil způsobem, který je méně bolestný než ten, který by je čekal.

Loki je bůh a ten druhý pouze člověk.

Museli by se rozloučit, dříve či později a bylo by to pro oba bolestné.

Za předpokladu, že i Loki toho smrtelného miluje."
"Loki dokáže milovat!"
"Sám sebe jistě, ale i druhé?"
"Máš oči všude a přesto jsi tak slepí."
"Z druhé strany, pokud se ti dva opravdu milují, najdou si cestu k sobě, nemyslíš?"
"To jistě ano"
"Což mi připomíná, že z vězení bylo hlášeno několik podivných událostí týkající se Lokiho cely. Předpokládám, že bych se tam měl jít podívat."
Frigga propichuje svého muže pohledem. "Víš to od prvního dne, že?"
"Od doby co jsem si všiml tvé chybějící spony."
"Normálně bych se možná omluvila, ale nyní to opravdu neudělám, stojím si za svým jednáním."
Odin přikývne "To je v naprostém pořádku, neudělala jsi nic, co bych zakázal.

Stále mne udivuje, kde všude dokážeš najít východisko z dané situace."
"Našla bych určité východisko i kdybys ty dva neoddělil."
"Je mi jasné, že by si to zkusila. Vážně si myslíš, že by to Loki ocenil?"

"Cože?"
"Pomohla by jsi mu, ale až by ho ten smrtelník omrzel?"
"Víš co je láska?"
"Jistě, že vím!"
"Tak vidíš a já tě snad někdy omrzela?"
"Ne, ale to je něco jiného."
"Kdepak drahý. To je jedno a totéž. Láska si nevybírá mezi smrtelnými a těmi co žijí dlouho."
Odin svou ženu sleduje. "Ty jsi vážně přesvědčena o tom, že se ti dva milují."
"Jsem si tím jistější, než čímkoli jiným.

Loki dokáže milovat a miluje celým svým srdcem, a že je to zrovna Anthony? Proč ne? Je to čestný muž a za Lokiho by dal život."
Odin se nadechuje k odpovědi, ale Frigga jen zakroutí hlavou a odchází.

"Ano i Loki má srdce, jen ty jsi k němu slepí."
Za Friggou se zavřou dveře a Odin zůstane v osamění a zamyšlený.

"Dobré ráno."
"Ahoj Jarve," odpoví ještě trochu rozespalí Tony.
"Jak jste se vyspal?"
"Šlo to... děje se něco, že mne budíš?"
"Už dlouho Vám chodí zprávy od Furyho, asi by bylo načase se tomu začít věnovat."
"Hmm, Jarvisi... Budíš mě kvůli Furymu? Víš ty vůbec, v kolik jsem se dostal domů?"
"Ano vím, proto Vás budím."
"Co?"
"Pořád někam mizíte, neřeknete kam a práce Vám tu stojí."
Tony povzdechne a začne se hrabat z postele.

Nejen že mu Loki neustále vyčítá Jarvise.

Kdykoli se o něm jen omylem zmíní, Loki začne zuřit.

Ne, že by to nebylo fajn vidět Lokiho žárlit, ale kvůli Jarvisovi mu to přijde zbytečné.

Do toho mu teď ještě Jarvis začne vyčítat, že mu nehlásí, kam chodí.

Vážně jako by měl matku nainstalovanou v celém domě.
"Polepším se," zabrblá a přeleze do sprchy.

Potom na snídani a pak si začne pročítat zprávy od Furryho.
"Ježiš... já nikam nejdu. To jsi mi mohl říct, že prostě chtějí abych tam přišel."
"To bych mohl, ale poté by jste měl neutříděnou poštu."
"Mohl by jsi ji roztřídit."
"Nejsem Vaše sekretářka."
"Jo, chováš se jako moje matka, ale i ta občas uklízí v pokoji."
"A kdo si myslíte, že se tady o to staral když jste byl pryč a po sléze mimo?"
"No jo, dobře, promiň."
"Odpouštím Vám."
"Hele zase trochu brzdi."
"Běžně už by jste mi vyhrožoval odpojením, něco se děje?"
"Jen jsem unavený."
"Tohle není únava."
"Tohle je příjemná únava," opraví se Tony.

Poté vstane od počítače a vydá se na cestu na základnu. Tam je všechno při starém. Kromě toho, že když přijde do zasedačky všichni na něj vyvalej bulvy, jakoby viděli ducha.

Tony se sekne ve dveřích a nejdřív zkontroluje svoje oblečení, jestli je všechno jak má být.

No a všechno je v pohodě takže tím to být nemůže.
"Tak jo co je?"
"Nic, jen se divíme, že ještě žiješ," odpoví mu Clint.
"Jo takhle, proč bych neměl?" Jde si sednout na své místo.
"Ani jsi o sobě nedal vědět, že ses vrátil z Asgardu," řekne Natasha.
"A to vadí? Nikdy o sobě nedávám vědět. Teda dávám, ale ne Vám."
"Jo ale ty jsi nedal vědět nikomu, i barák ti přestal svítit."
"Tomu se říká úspora energií Nat."
"Neříkej mi tak!" zavrčí Natasha
"Hele, fakt je Fury bez ruky?"
Bruce přikývne. "Přišel o ní po zápěstí."
"Ten chlap bude za chvíli poloviční," řekne Clint.
"Ale pořád ho bude moc," doplní Tony.

Do místnosti vejde Fury po boku s Thorem. V tu chvíli začnou všichni očekávat potíže.
První sebou trhne Bruce. "Nnemusím se tam vracet, že ne?"
"Nikoli," odvětí Thor.
Steve se na něj podívá, "Zase nějaký problém?"
"Mrzí mne, že ve Vás má přítomnost vyvolává takové obavy," poznamená Thor, ale jeho výraz neodpovídá tomu, co říká.
Tony na něj trochu zahlíží. Co tady sakra chce. Mohl mu říct, že tu bude ne?

Minimálně každý dva dny na něj Thor čekal, aby ho doprovodil na cestě domů a neustále se vyptával na Lokiho, protože ten mu odmítal cokoli říct.

Ale, že by se zmínil, že zase hodlá fušovat do věcí na Zemi, to ne.
Thor si jeho pohledu všimne a tak Tony stočí pohled na Furyho ruku.
"Páni, už vím, co Vám dám k Vánocům!"
Fury zavrčí.
"Ale no tak, takovej pirátskej hák, půjde Vám k oku." V místnostni se někdo tiše zasměje a ozve se, že by to chtělo ještě papouška.
Thor se snaží zachovat chladnou tvář. "Nuže, byl jsem požádán o to, abych Vám donesl tohle." Položí na stůl nějaké papíry.

"Za Vaši pomoc v boji, jste měli možnost požádat Asgard o laskavost.

Vaši nadřízení chtěli plány k několika obranným mechanismům. Takže tady jsou."
"No super, takže práce pro mě co?" zavrčí Tony.
"Jistě, předpokládám, že s Asgardskou technologií jste nejblíže seznámen a dokážete najít alternativní řešení."
"Hm, fajn, ale v noci to dělat nebudu."
"Potřebujeme to co nejdřív Starku."
"Mám právo na to se vyspat."
"Najednou potřebujete spát? Začínám mít pocit, že Vás ty naschvály baví víc a víc."
Tony se snaží znovu něco namítnout, ale do řeči mu skočí Thor.
"O jistě, málem bych zapomněl." koukne na Tonyho, který mu pohled opětuje.

"Loki ti vzkazuje, že už nechce kremlore? Krelore?"
Tony složí hlavu do dlaní a zavrtí hlavou. Jo vážně potřeboval tohle řešit před ostatními.

 "Kremrole" opraví ho tiše Tony a koukne znovu na něj.
"Jo přesně to, říkal něco o větrnících."
"Aha, s karamelem nebo obyčejný?"
"O tom se již nezmiňoval. Také bych tě měl varovat, že otec ví o tvých nočních návštěvách v Lokiho cele."
"Vážně? No to se hodí rád bych si s ním promluvil."
"Čiší z tebe hněv Anthony."
"Divíš se?"
"Já ani matka jsme s jeho rozhodnutím nesouhlasili.

Avšak ještě stále není vhodná doba k řešení této věci.

Počkal bych, až bude Loki osvobozen."
"Hm…" Nelíbí se mu to, ale zní to rozumně, stejně by nevěděl, co tomu proklatému starci říct.
"Nehněvej se na něj."
"Nehněvám se, jsem nasranej."
"Ber v potaz, že i přesto ti stále umožňuje Lokiho navštěvovat."
"Hele tohle tady ale vážně řešit nebudeme jo?"
"Proč? Stydíš se snad za to, co k mému bratru cítíš?"
"Thore tady ne, prosím."
Když vidí, že Thor už zase chce něco říct, natáhne se pro papíry a chce odejít.

Doslova ho mrazí v zádech, jak na něj všichni šokovaně zírají.
Když se natahuje pro papíry Thor po něm hmátne a přátelsky ho obejme.

Takže možná ani nebude mít nic zlomeného.
"Již se těším, až budeme jedna rodina Anthony."
Tony zbledne.