středa 29. ledna 2014

Ztráta paměti - 12.kapitola


 

"Tony?" Loki sedí za stolem a cpe do sebe už třetí oběd.

"Hm?"

"Podáš mi kečup?"

"Chceš kečup na čokoládovou roládu?" co se diví... je ve vysokém stádiu těhotenství. Loki přikývne a usměje se. Podá mu kečup a sleduje Lokiho, jak celý obsah skleněné láhve končí na čokoládové roládě.

"Ještě by to chtělo... jak tomu říkáte.."přemýšlí.

"Je to malé, zelené a kyselé,"

"Myslíš kyselé okurky?" Loki přikývne.

"Už abys porodil, jinak mi úplně znechutíš jídlo," s tím se zvedne a odejde mu najít kyselé okurky. Donese mu je sleduje Lokiho, jak požitkářsky jí.

"Já nemůžu za to, že to holkám chutná... dopřávám jim jen to nejlepší,"culí se a olízne si prsty.


Jsou opět na Asgardu, což se Lokimu nelíbí, ale vzhledem, že už je v termínu porodu, tak se nedá nic dělat. Jeho nálady jsou nyní bod bodem mrazu a nezlepší mu je ani Tony a ani jeho oblíbené asgardské ovoce. Nyní leží, protože obrovské bříško mu neumožňuje se moc pohybovat. Tony leží vedle něho a hladí jeho bříško, což ho dost uklidňuje a dodává pocit, že je milován... po takové době, miluje jej člověk, kterej by ho měl nenávidět.


Probudí ho prudká bolest a podivná mokrost.

"Tonyyy!!!"vyjekne.

"Co se děje?"

"Já.. já... budu rodit,"

"Cože?"



"Budu.. budu rodit ty idiote!!!"

"Rodit? Cože?!" zvedne se z postele a začne pobíhat po pokoji.

"Přestaň pobíhat a zavolej mojí matku,"zavrčí. Tony přikývne a udělá, co se po něm požaduje. Frigga přiběhne i se skupinou léčitelů, kouzlem ho přenesou do pokojů, které slouží jako ozdravné.

"Zvládneš se změnit na ženu?"dolehne k němu hlas jeho matky. Bolestně přikývne a změní se na černovlasou ženu... takto přirozeně proběhne porod.


Tony byl odveden před místnost ze které se ozývá ženský křik... něco ve smyslu:"Staku... až se mi dostaneš do rukou tak tě zabijůůůů..." jak krásné slyšet vřelá slova od milované osoby, že? Chce jít do místnosti, ale ta je kouzlem zapečetěná, aby tam nemohl...

Sedí tedy v křesle a zírá před sebe a poslouchá neustálý křik, který ustane až o několik hodin později. Z pokoje vyjde léčitel a Lokiho matka.

"Můžete dovnitř,"řekne chlápek, z místnosti vypochoduje lékařský personál a Tony tak může jít za svým milým jeho dětmi. Loki znaveně, už ve svém mužském vydání, leží a ve dvou postýlkách leží dvě malé holčičky. Jsou malinké a nádherné. Sedne si na postel k Lokimu a políbí ho na čelo.

"Jak ti je?"zeptá se, i když má představu, jak mu asi může být.

"Jako kdyby tě sežral mindrovyl (nějaká příšera :D) a pak vyvrátil,"zamumlá.

Stiskne jeho ruku a políbí ho... polibek je něžný, láskyplný.

"Jestli mi uděláš další děti, tak tě zabiju,"zamumlá do polibku.

"to říkáš teď... uvidíme za pár let,"uculí se a hladí ho po ruce.

"Myslím to vážně... jak se mám pokoušet ovládnout svět s bandou malých děcek?"

"Nic se ovládat nebude... možná tak mistrně přebalování plenek,"uculí se na Lokiho, ten, kdyby měl nějakou sílu, tak našeho Tonyho Starka zabije už teď.

"Podáš mi je?"zeptá se tiše a pokukuje k postýlkám, kde leží malé holčičky. Tony přikývne a pomalu vezme malou holčičku do náruče a podá jí Lokimu, pak vezme druhou a s ní si sedne k němu.

"Padmé a Athea,"usměje se políbí obě holčičky na čelo a pak Tonyho na rty.








"Anthony, synu Starkův,"pronese Odin, ze které ho jde úcta, ale Tony si o něm pořád myslé své a hezké věci to nejsou... jo jo, přijde za to do pekla... koukne na Lokiho, který tam má už rezervovaný místo... ale to peklo bude stát za to...

"Přistup blíže," Tony přistoupí k jeho trůnu a poklekne. Odin jej sleduje, pouhý člověk a přesto si jej jeho syn vybral, ten, který opovhruje vším obyčejným.

"Na základně tvých činů a tvého postavení ti uděluji nesmrtelnost,"do ruky uchopí hůl a zlatý paprsek je vpálen do Tonyho hrudi. Chytne se za hruď, prudká bolest, která mu vystřeluje po celém těle... nápor nevydrží a omdlí...

Probere se o několik hodin později. Leží v jejich ložnici a vedle něho odpočívá Loki. Přetočí se na bok a pohladí ho po tváři.

"Už je ti líp?" zeptá se Loki a přitulí se k němu.

"Dva dny jsi prospal v horečkách... myslel jsem si, že otec to kouzlo zkazil,"

"Je mi dobře,"usměje se.

"Chyběl jsem ti?"

"Vůbec,"

"Ale nepovídej,"sebevědomě se šklebí. Povalí Lokiho pod sebe.

"Anthony opovaž se... holky spí... konečně...ah... n-ne... ať se nepro... neprobudí... Tony,"snaží se odporovat jeho dotekům, ale je mu to prd platné... Tony se mazlí s jeho krkem, dál stejně nezajde, Loki je ještě vysílený z porodu, i když by to nikdy nepřiznal a on se taky necítí dobře.

"No dobrá,"usměje se na něho a políbí ho na rty.


"Thore..."povzdychne si Steve. "Nemůžeš mě představit svému otci jako svého snoubence,"

"Vždyť jsme zasnoubení,"odporuje mu Thor.

"Ano ale... seš korunní dědic a... já nevím... já jsem prostě... nepovedenej experiment, kterej měl dávno umřít.."

"Tohle neříkej,"Thor se prudce postaví a vytáhne na nohy i Steva.

"Ty seš vyjímečný a otec to uvidí také,"řekne a dívá se mu do očí.

"Ale... budou chtít po tobě dědice... já ti ho těžko dám,"povzdychne si Steve.

"O to se teď nestarej, ano?"usměje se. Obejme ho a políbí do vlasů. Mladík si opět povzdychne. Thor si ničím neláme hlavu a to je chyba... bolestně zavře oči... bude to muset ukončit...

3 komentáře:

  1. je to pekná poviedka... ale zdá sa my byť nedokončená... tiež sa my páčia všetky ostatné :) deje sú zaujímave nemám čo vytknúť. A konečne niekto kto píše na film Avengers :D

    OdpovědětVymazat
  2. Krása! Můžu se zeptat jestli bude další díl? Doufám, že to Steve neukončí...

    OdpovědětVymazat
  3. ako dúfam, že toto ne je koniec lebo sa mi nepáči to nedoriešené medzi Thorom a Stevom

    OdpovědětVymazat