neděle 15. června 2014

Kapitola 3. - Tony nebo Anthony?

Pěkný nedělní den Vám přeji.
Já Vám úvodem musím strašně moc poděkovat. Nevím jak to děláte, ale zase svítím jak měsíček. Mě ty Vaše komentáře čím dál tím víc přivádějí do rozpaků. A pak si připadám hloupě, že píšu tak pomalu. Každopádně jste fakt úžasní.
Jo jo vím, že druhá a teď i třetí kapitola jsou takové hodně povídací, ale slibuji, že v čtvrté už se zase bude něco dít.
Mimochodem, v jednom projektu jsem dělala psychotesty a moje ideální povolání vyšlo, že prý spisovatel, tak nevím nevím.
No nic, krásné počtení přeji :-* Mjuju Vás!





„No, že Vám to trvalo…“ pronese ironicky Tony.
„My nejsme ti, co tě vytáhli.“
„Tak to jsem hluboce raněn.“
„Tak vstávej, Růženko,“ řekne s mírným úsměvem Nataša, zatímco se Loki drží stranou.
„Kdybych byl Růženka, probudila bys mě polibkem.“
„Manžel by tě zabil.“
„Ten maník za tvými zády? A já myslel, že budeš s Clintem.“
„Jsem s Clintem, tohle je král.“
„Odkdy jsme monarchie?“
„Už dlouho Tony, je to dlouhé povídání.“
„Natašo jsem nucen požádat Vás, abyste odešla. Rád bych si s ním promluvil sám,“ vmísí se do rozhovoru Loki.
„Jak si přejete,“ řekne opět chladně Nataša a odejde.


Tony je poněkud nesvůj z cizí přítomnosti. Navíc, se ještě neumyl, a že byl pěkně dlouho pod ledem. Pak si ale rozvzpomene, že byl vždy velmi okouzlující a nahodí jeden ze svých legendárních úsměvů.
„Dal bych si sprchu.“
„Možná by to nebylo od věci, ale nejsem si jist, zda-li Vás již mohu propustit.“
„Jen do vody,“ zamrká a zkusí štěněcí výraz.
Lokimu zacukají prsty na rukou, jakoby žily vlastním životem a Tony přimhouří oči. 
Důkladně si prohlédne chlapa kousek od sebe. Musí přiznat, že z něj jde určitý respekt. Možná i trochu strach, ale na tohle Tony nikdy nehrál.
„Copak zlato, nervy?“
Loki věnuje Tonymu pohrdavý úšklebek, „obávám se, že takto se nedomluvíme. Vaše sprcha se odkládá.“
„Na kdy?“
„Na dobu neurčitou.“
„To jako abych o sobě přemýšlel?“
„Možná.“
„A co takhle mi zabavit hračku do konce školního roku?“ zašklebí se Tony.
Loki mlčky odejde, ale uvnitř doslova zuří. 


Kam se poděla jeho výřečnost? Kam by, ví, že jeho potřebuje a nemůže si dovolit být příliš tvrdý, aby dosáhl svého cíle. Lidé jsou tak vztahovační. Navíc si o Starkovy ledacos zjistil a moc dobře ví, že kdyby mu hodně povolil uzdu. On jediný by ho dokázal v manipulaci s lidmi předčit a to on zrovna teď nepotřebuje. Ne teď, když na Asgárdu začali, něco tušit.
Tony sleze z postele, zabalí se do deky a rozhlédne se po místnosti, ve které se nachází. Není příliš přívětivá, ale je tu příjemné teplo, které nahrazuje pohodlí. Tony by řekl, že se tu teplota během doby, co je při vědomí samovolně změnila podle toho, jak to zrovna on potřeboval. Ale to je přece blbost. Jasný existují přístrojky, které udržují v místnosti jednu teplotu, ale to není ono. Přísahal by, že se ochladilo, když mu bylo teplo a naopak. A, že by jen náhodou někdo měnil teplotu, přesně tak, jak on chtěl? No to je taky blbost. Jak může kdokoli vědět, že mu je zrovna teď chladněji. Tony si něco zamumlá a tím jeho prohlídka končí, protože už tu je jen postel. Jinak je místnost prázdná.


Po pár hodinách se otevřou dveře a vejde Loki.
„Už mi bylo odpuštěno? Přemýšlel jsem o sobě fááákt.“
Loki se na něj podívá a jeho pohled je nejasný, mohlo by se z něj dát vyčíst něco jako, * Vážně se vždycky chováš jako idiot? * A nebo, * Je mi úplně jedno co děláš a říkáš, ale být tu musím. *
„Odešel jsem příliš brzo,“ začne Loki pomalu, jako by mluvil s hlupákem. „Avšak bylo mě zapotřebí na jiných místech. Zde máte oblečení.“ V nohou Tonyho postele se objeví kupička složeného oblečení. „Sprchu Vám poskytnout nemůžeme, avšak máme náhradní řešení.“ Hadici a ledovou vodu, pomyslí si Loki a ukáže na dveře.


Tony by přísahal, že tam žádné dveře nebyly. A jak se sem dostalo to oblečení? Kde to krucinál je? Třeba je pořád zmrzlý a má podivné sny, nebo umírá a jeho mozek plodí takovéhle halucinace. Každopádně mu nezbude nic jiného než vstát a vzít si oblečení a odejít do dveří, které mu byly doporučeny. Za nimi je jen malá koupelna, která je zaplněna velkou vanou. Voda podivně voní, jako seno po dešti. Ale tak či tak tam vstoupí, umyje se, osuší a obleče. Poté se vrátí do pokoje, kde už nikdo není.


„To jsou způsoby,“ zabručí Tony a znovu jen čeká. Tentokrát to netrvá tak dlouho, než se dveře otevřou a vejdou jeho dávní přátelé? Ano dají se nazvat přáteli. A za nimi… zase ten rádoby král.
„Vaši přátelé Vás ubytují a vše Vám vysvětlí, nyní odejděte,“ řekne Loki stroze a Tony pozvedne obočí. Nikdo však neřekne ani slovo. Tony vstane, přejde k ostatním a ti spolu s ním odejdou.
„Co to má všechno být?“ zeptá se Tony, když se posadí u Clinta a Nataši v kuchyni.
„No vítej mezi živými,“ řekne Steve s určitou dávkou zadostiučinění.
Tony se na něj podívá a zašklebí se, „teď mi to vrátíš co?“
„Jak jen to půjde,“ zašklebí se Steve a během toho, kdy Tonymu vysvětlují, co a jak se stalo, jak tenhle svět funguje, do něj neustále rýpe, stejně tak jako Tony do něj, když se prvně potkali. Tony na ně vytřeští oči.
„Na tohle Vám neskočím. Tohle musí být vtip.“
„Chápu, že tvé vědecké já tohle nikdy nepřijme,“ řekne soucitně Bruce. „Ale nech si to někde hluboko v sobě. Je toho hodně co nevíš a vědět musíš. Jen to zkus přijmout, alespoň na oko.“
Tony se zamračí, ale ztichne a dál poslouchá ostatní, kteří se od vývoje tohoto světa, dostanou až k samotnému Lokimu. Mluví dlouho do večera, když je přeruší zaklepání na dveře. Tony se ohlédne a uvidí kupu dětí.
„To jsou Vaše?“
„Vnoučata,“ odpoví Clint.
„Aha.“
„Máme hlad, a když obklopujete kuchyň, je to docela problém.“
„Syuz nebuď drzá jo?“
„No ale vážně, za chvíli by měli jít někteří z nás spát.“
„V lednici máte sendviče,“ řekne Clint a Syuz vezme z ledničky velký tác a jde s ním do obýváku. Ostatní děti ji téměř uslintaně pronásledují. 

Dospělí si poté začnou znovu povídat. Pak se ve dveřích objeví mírně potlučený Anthony. Nataša si ho všimne první.
„Anthony! Co se stalo?“
„Co, co?“ ptá se zmateně Tony.
„Ale ne ty,“ opraví ho Bruce a koukne na Natašu, která pomůže Anthonymu do křesla.
„Co se stalo?“
„Strážní,“ odpoví Anthony.
„S kým tě viděli?“
„S nikým, ale porušil jsem večerku a trochu sem jim nakopal zadek.“
„Anthony!“ řekne autoritativně Clint. „Když ti rodiče dávali jméno, jasně si vzpomínám na to, že doufali, že nepřevezmeš i jeho vlastnosti.“
„Héj ten kluk se jmenuje po mě,“ zašklebí se Tony.
„T-to je?“ zeptá se trochu nervózně Anthony.
„Ano Anthony, tohle je Anthony Stark.“
„Čáu,“ zašklebí se Anthony na Tonyho
„No ahoj,“ uculí se Tony.
„Ty jo, rád tě vidím, vždycky sem chtěl vědět, po kom se jmenuji.“
„Hezky, fanoušek. To se mi líbí.“
Tony i Anthony se zašklebí.


U Lokiho postele se objeví černý kouř. Loki se zakucká a otevře oči.
„Co třeba zkusit nástup bez kouře? Jednou mě udusíš.“
„Omlouvám se, otče,“ řekne s mírným úsměvem Hell.
„Co se děje?“ zeptá se Loki. Na své dceři vždycky poznal, když přinášela špatné zprávy.
Hell povzdechne, „nesu špatné zprávy. Byla jsem na Asgárdu, navštívit svého bratříčka ve stájích a Sleipnir mi prozradil, že se sem Odin chystá zjistit, jestli ještě žiješ.“
Po těchto slovech Loki vyskočí z postele a zanedlouho se po celém Midgradu rozezní sirény.

16 komentářů:

  1. :D Tak nejdřív k těm psychotestům- spisovatel se k tobě perfektně hodí, protože píšeš opravdu nádherně. A teď ke kapitole- Super! :D Hodně jsem se nasmála, třeba u představy Tonyho a Antonyho v jedné místnosti.. :D Nebo to, jak Natashu pronásledují uslintané děti. :D Prostě žůžo. :D :) Hrozně se těším na další..! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, nakonec mě vážně donutíte psát knížku :D
      Teď jsem dopsala ještě dodatek k proč já a pak se vrhnu na další kapču :)

      Vymazat
  2. Skvělá kapitola, jsem teď úplně natěšená na další. Docela mě pobavilo, jak si teď Steve s Tonym vyměnili role ohledně narážek na mrznutí v ledu :D

    OdpovědětVymazat
  3. Už vidím za pultem v knihkupectví tvé knihy :)
    Kapitola je úžasná - hrozně moc se těším na pokračovaní. Až to snad ani není v mezích normálnosti :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Až tak, wow? já vím hloupá odpověď ale fakt děkuju moc moc děkuju

      Vymazat
  4. Tak to byla skvělá kapitola bobavila jsi mě Anthonym a Tony to bylo skvělé jako celá kapitola moc se těším na další

    OdpovědětVymazat
  5. no to byl budiček ale kdo by se těšil na Odina Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to teprve bude překvapení až se tam Odin přijde kouknout

      Vymazat
  6. Úžané, jako vždy. Píšeš nádherně, být spisovatelkou je pro tebe určitě předurčeno :D. Moc se těším na další díl :3
    Btw: Sleipnir jeeeej!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, tak uvidíme co mi osud ještě předurčil a jestli mi vyjde kniha :)

      <3

      Vymazat
  7. Uuu to je ale zaujimave , odin tam narobí galibu a ostatny si to odnesú?? ALebo ako?? NO ale inak skvela kapitola a pokračovanie by bolo super a myslim ze by s teba bola dobra spisovateľka l3no pises vazne skvele!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, uvidíme co z toho bude. No a myslím, že odin je přijde jen potrápit

      Vymazat
  8. Super! :D Tony, který dostává od Steva sežrat, jak si z něj utahoval kvůli zamrznutí. A pak Tony s Anthonym, kteří mi přijdou dost sobě podobní :D
    Btw.: Mohla bych si tě dát mezi odkazy?

    OdpovědětVymazat
  9. To víš :D jméno určuje charakter :D
    Určitě budu ráda když si mě přidáš, také si tě přidám :)

    OdpovědětVymazat

Moc děkujeme za vaše komentáře :)