Proč Já - Epilog

Ahojte zlata,

tak tu máte ten dlouho očekávaný epilog. Doufám, že bude líbit. Dejte vědět ;) 

„Anthony Edwarde Starku!!!“
„Co je?“ zabručí Tony do polštáře.
„Zvedni ten svůj zadek a koukej sem naklusat!“
„ééééé,“ zaprotestuje Tony a přetáhne si přes hlavu peřinu.
„Ten tvůj robot zase řádil!“
„Já nic neprovedl,“ protestuje Jarvis.
„Tomuhle říkáš nic?!“ zuří Loki.
Tony pořád jen mručí, ale vstane z postele a jde se na ně podívat.
„Co vy dva tady vyvá… Loki!!!“
„To ne já to ten robot!!!“
„To ne já to ten šílený bůh!“
„Ale no tak, děti moje, nehádejte se.“
Loki na Tonyho zavrčí a propálí ho pohledem, který jasně říká *ještě slovo a jsi mrtvý muž*
Na to se Tony jenom zasměje, „tak co se stalo?“
„Zničil mi snídani!“
„Nezničil, to on sám!“
„Nebuď drzí robote! Já tě viděl.“
„A to by mě zajímalo, jak jste mě mohl vidět, když jsem jen hlas.“
Tony se zašklebí, Loki – Jarvis , 0:1.
„Dobře, tak se uklidníme ano?“  vmísí se do rozhovoru Tony.
„Jarvisi omluv se Lokimu.“
„Ale pane“
„Šup.“
„Omlouvám se.“ Zašumí Jarvis
„To mi nestačí.“
„Loki!“
„Ano?“
„Omluv se Jarvisovi.“
„Cože?!“
„Nemáš důkaz, že to byl on.“
„Já si umím ohřát polévku! On mi přidal teplotu schválně!“
„Loki…“ Tony založí ruce na hrudi a poklepává pravou nohou.
„Omlouvám se,“ zabručí Loki.
„Hodný kluci.“
„Ale já teď nemám jídlo,“ bručí Loki, zatímco se Jarvis odmlčel.
„Polévka se stejně k snídani nehodí, pojď, vytvoříme něco jiného.“
„A znovu to tu začne hořet, ne díky.“
„Stejně si to zapálil ty.“
„To není pravda,“ protestuje Loki. „Já hasil.“
„Jo jo,“ šklebí se Tony a prohrabuje věci v ledničce.
„Počkej, pomůžu ti,“ řekne Loki a přijde k Tonymu zezadu a obejme ho.

Tony zavrní, „takhle mi moc nepomáháš.“
„Vážně?“
„Vážně,“ odpoví Tony s přivřenýma očima a opře se o Lokiho, který hladí jeho břicho.
„Dva dny jsme se neviděli a ještě si mi nedal pusu.“
„T-ty mě taky ne.“
Loki se usměje a políbí Tonyho do vlasů. Tony zabručí a snaží se otočit, aby si mohl vyžádat řádný polibek, ale Loki ho drží velmi pevně.
„Nezlob,“ usměje se a políbí ho na krk.
„Lokiiii,“ zakňučí Tony frustrovaně.
„Copak?“
„Mám hlad.“
„Pche,“ odfrkne Loki rádoby uraženě a Tonyho pustí. Potom spolu vytvoří snídani. Něco mezi vajíčkem a toustem a v jednom.
„Na to jak odporně to vypadá, se to dá jíst.“
Loki vyprskne smíchy.
„Dobře příště snídáme venku,“ zamumlá Tony a vytáhne koblihy.
„No vidíš, jak to jde,“ zasměje se Loki a natáhne se pro čokoládovou.
Tony se usměje a posadí se k Lokimu, ten ho vezme jednou rukou kolem ramen a druhou baští koblihu.
„Jaký si měl ty dva dny?“ ptá se Tony.
„Podařilo se mi vyvolat občanskou válku.“
„Tady u nás?“
„Ne-e, tady moc blbnout nemůžu. Pokud chci tedy zůstat u tebe. Jeden náznak a zase mě zavřou k Hulkovi a to se mi nelíbí.“
„To chápu, taky bych u něj nechtěl být, ale neříkej mu to.“
„Neboj, neřeknu.“
„No a kde jsi vyvolával válku?“
„Na jednom ze světů Yggdrasilu, nebudu ti raději říkat na kterém.“
„Dobře no, už jsem si zvyknul, že jsou věci, které nemám vědět.“
„Zajímavé je, že je vždycky víš.“
„Už na tom pracuju, pane.“ Ozve se Jarvis škodolibě. Je spokojený, že vykonal svou pomstu za to, že se musel Lokimu, podle Tonyho rozkazu, omluvit.
Tony se přikrčí a Loki se rozesměje, „že jsem si to nemyslel.“
„A co tvoje aktivity?“
„Ále, zase tu zuřilo nové odvětví Hydry, naboural jsem se do oblasti 51 a mám nový oblek.“
„A?“
„A??“
„To jablko jsi už snědl?“
„Loki ptáš se mě už rok v kuse.“
„Ano, první rok jsem čekal a dával ti na výběr, ale teď už to budou roky dva a vážně to začínám brát tak, že o mě nestojíš.“
„Ale stojím, jen….“
„Je to velká změna, zásah do tvého života a bla bla bla, už jsem slyšel tunu výmluv.“ Řekl Loki naštvaně, sebral se a odešel.

Tony ho celý den neviděl a přemýšlel, kde by mohl Loki trucovat. Pak mu došlo, že pod lustrem je největší tma a šel do ložnice, ale tam nebyl. Ani v koupelně, druhé ložnici, tělocvičně, u bazénu ani v dalších pokojích. Nakonec ho našel na střeše. A přisedl si k němu. Loki se na něj podíval.
„Je to moje vina?“
„Co?“
„Že to nechceš sníst.“
„Ne, proč?“
„Protože ti neříkám, že tě miluju tak často.“
„Loki oba víme, že na sladká slova nás neužije, já ti to neříkám taky.“
Loki přikývne, „já se vždycky domníval, že ti to říkat nemusím, že to víš, že ti to vyjadřuji jinými způsoby. Ale teď už vážně pochybuju o tom, že je to pravda.“
„Loki,“ Tony ho vezme za ruku, „nenechal jsi mě domluvit. Snědl jsem ho včera po obědě.“
Loki se usměje a prudce ho obejme.
„Ale pamatuj si, že teď tě budu až do nekonečna trápit.“
„S tím dokážu žít,“ zasměje se Loki. Tony se k němu přivine a zavře oči.
„Ale žádný války.“
„Tonýýý jen maličkou, bez mrtvých jen změna režimu.“
„Dobře, ale nechci vidět ani vědět, že v tom máš prsty.“
Loki přikývne, „a ty zapomeň na to, že ti takhle odkývnu všechno.“
„Upřímně už teď se divím, že jsi přikývnul.“
Loki se usměje, „musím být hodný, abys mi neutekl, třeba za Thorem.“
Tony chytne výtlem, „ty jsi vůl.“
„Když už, tak býk,“ pošeptá mu Loki do ucha. Tony se maličko odtáhne a dočká se svého uvítacího polibku.
„Miluju tě.“
„I já tebe.“
„Půjdeme hajat?“
„Šamozžejmě.“
„Nešišlej na mě.“
„Promiň, ale musel jsem,“ zašklebí se Loki a přenese je oba do postele.

Když se druhý den probudí ve vzájemném propletení, je už pozdní odpoledne.

 Ani jednomu z nich se nechce vstávat. A tak jen leží, hladí jeden druhého a povídají si.
„Teď bychom mohli bydlet i na Asgardu.“
„Ty bys chtěl?“ zeptá se Tony zaujatě.
„No asi ne, já nevím. Tenhle svět nemám rád a na Asgardu nemám rád lidi.“
„Tak nějaký kompromis?“
„Ty bys to tady opustil?“
„Asi jo.“
„Kvůli mně?“
Tony přikývne, „ale Jarvise bych si vzal s sebou.“
„To by šlo,“ usměje se Loki.
Tony se pousměje a dá Lokimu pusu, „měl bych jít chvilku pracovat.“
Loki přikývne, „jen jdi.“ Dlouze ho políbí, „já zatím udělám večeři.“
„Nebo relaxuj a na večeři půjdeme ven.“
„Myslíš, že je to dobrý nápad?“
„Lidi už si zvykly, že se vyskytuješ v mé přítomnosti a neumírají touhou potom tě zabít. Dokonce tu vznikají kluby tvých fanoušků tak můžeš být v klidu.“
„Škoda, že jsem slíbil, že na tomhle světě nic nevyvedu. Víš jak snadné je zmanipulovat fanoušky? Jo vlastně víš, tak nic.“
„Héééj!“
„No co, ještě řekni, že to není pravda, už několikrát jsem viděl, jak dokážeš manipulovat svými příznivci.“
„Malinko,“ přizná Tony a začne se oblékat. Loki se usměje, vstane a Tonyho dlouze políbí. Potom se odebere do koupelny, kde si napustí plnou vanu a slastně zavrní, když se do ní ponoří.
„Loki?“ ozve se mu v hlavě ženský hlas.
„Matko?“ zamračí se Loki. „Děje se něco?“
„Nene, jen mě napadlo, zda-li se sem s tvým přítelem nechystáte. Dlouho jsem tě neviděla.“
„Domluvím se s Tonym a dám ti vědět.“
„Dobře.“
Potom už Loki zavře oči a užívá si koupel. 

Večer se otevřou dveře do koupelny a vejde Tony. Podívá se na spícího Lokiho, usměje se a připustí mu trochu teplé vody. 

Potom se jde osprchovat, oholit a převléknout. Když je upravený, sehne se k vaně a dá Lokimu pusu na čelo.
„Vstávej zlato, jdeme večeřet.“
„Hmmmnum jídlo,“ Loki otevře oči. „Kolik je hodin?“
„Bude sedm.“
„Tak to máme nejvyšší čas,“ usměje se Loki a během minuty už stojí před Tonym oblečen a odcházejí na večeři.

Sedí v jednom z lepších podniků, kde už si na jejich přítomnost zvykli a přítomnost pološíleného boha berou jako běžnou věc. 

Potom co se navečeří, donesou jim číšníci ještě víno na účet podniku a dort. 

U zákusku proberou návštěvu na Asgárdu a nakonec se domluví, že tedy ráno vyrazí. 

Vrátí se domů a Tony se chystá spát, ale Lokimu se vůbec nechce.
„Taky aby se ti chtělo, když jsi spal celý den.“
„No co, potřeboval jsem si odpočinout.“
„Ale mě se chce spát Loki.“
„Hm jednu partičku svlékacího pokeru a chtít se ti nebude, slibuji.“
Tony se na něj podívá a pozvedne obočí. Loki se nevině usměje a poplácá na gauč vedle sebe.
Tony se posadí, „ale nebudeš švindlovat.“
„Slibuju,“ zašklebí se Loki.
Ať už Loki slíbil cokoli, Tony stejně prohrává. Nakonec nespí ani jeden a přesto, že Loki vyhrál, brzy skončil taky nahý a v Tonyho náruči.

„Měli bychom pomalu jít.“
Tony přikývne, „chce se ti?“
„Nechce se mi vstávat, ale na matku se těším.“
„Dobře no.“
„Tobě se nechce?“
„Krásně se mi leží,“ usměje se Tony.
„Večer budeme ležet v mojí posteli,“ odpoví Loki a pohladí Tonyho po tváři.  Ten se usměje a ještě na chvíli se přitulí. Nakonec se ale donutí vstát, obléknou se a vyjdou na střechu, odkud jsou přeneseni na Asgard. Hned na Bifrostu je čeká uvítací výbor ve formě Thorova silného obětí.
„Jsem tak rád, že jste tu.“
„Co to nadšení?“zeptá se Tony s úšklebkem.
„Chtěl jsem Vás mít na svatbě.“
„Ty se ženíš?“ Loki na svého nevlastního bratra třeští oči.
„Ano,“ usměje se Thor.
„Kdo to je?“ zeptá se udiveně Tony.
„Thore, tvoje matka chce… je ahoj Tony,“ pozdraví Bruce.
Tony zbledne, „ehe.“
Loki zavrtí hlavou, „no to je mi překvapení.“
Tony stále není schopen slova, až po cestě do hradu zatahá Lokiho za rukáv.
„Hm?“
„Můžou mít děti?“
„Je na to kouzlo, proč?“
„Představ si malého, zeleného Thora.“
Oba vyprsknou smíchy, ale když spatří Friggu uklidní se a přivítají se s ní.
Frigga obejme Lokiho a Loki ji. Ani jeden se nechce toho druhého pustit. Opravdu si vzájemně tak moc chyběli. Tonymu je rázem úzko z toho, že Lokiho drží na Zemi.
„Chyběl jsi mi synku.“
„Ty mě také,“ šeptne Loki a nakonec se odtáhne.
„Buďte vítán Anthony, jsem ráda, že jste nás poctil svou návštěvou. Chystáme Thorovu svatbu, každá ruka k pomoci se hodí.
Tony se usměje, „je mi ctí, že zde mohu být a pomoci Vám.“
„Jsem ráda, že k tomu přistupujete takhle,“ odvětí Frigga a okamžitě všechny zaúkoluje.

Lokiho si ukradne pro sebe a začnou pracovat na výzdobě. Tony je v týmu s Brucem a mají na starost přípravu stolů a židlí pro hostinu a obřad. 

Vzhledem k tomu, že na Asgardu je nyní krásně bude obřad venku. Když Tony s Brucem připraví stoly a židle pro hostinu, pomalu se přesouvají pro židle, které budou stát před oltářem.
„Co, že tě přepadly vdavky?“ zeptá se Tony.
Bruce pokrčí rameny, „nepřepadly, ale mám Thora rád a když se mě zeptal… věděl jsem, že s ním budu, i kdyby se nechtěl ženit, tak proč neříct ano?“
„To je asi pravda.“
„Ty se ženit nechystáš?“
„Nemluvili jsme o tom.“
„A ty by jsi chtěl?“
Tony mlčí a dívá se do dálky.
„Starku?“
„Ano?“
„Kam koukáš?“
„J-já co?“
Bruce se podívá tím směrem, kam kouká Tony a uvidí těhotnou ženu, která sedí pod stromem a tři malé děti, jak běhají kolem a sbírají květiny. Ty potom nosí oné ženě a ona z nich váže kytice na svatební stoly. Potom se znovu podívá na Tonyho, jak je zasněně sleduje a pousměje se.
„Posloucháš mě vůbec?“
„Co?“
„Jestli mě posloucháš.“
„Promiň, zamyslel jsem se.“
„Ptal jsem se, jestli se chceš ženit.“
„Já nevím, jestli bych chtěl, ale asi bych se tomu nebránil. Promiň vážně nevím.“
„Jasný v pohodě,“ usměje se Bruce, protože jemu je jasný, že Tony je víc rodinný typ než si sám připouští.

Svatba je dokonalá. Loki dokonce přikývnul na to, že půjde Thorovi za svědka a Brucovi Nataša, která se objevila pár hodin potom, co bylo všechno hotové. Tony seděl v první řadě a sledoval to. Byl trochu smutný, že celou tu dobu Lokiho neviděl, ale teď se na něj díval a moc mu to slušelo. Dokonce se i usmíval a takový úsměv u něj už dlouho neviděl. Ať si Loki říká, co chce, Tony na něm vidí, jak moc je tady šťastný.

Když si Thor s Bruce řeknou své ano, všichni se přesunou na hostinu, kde si Tony konečně sedne vedle Lokiho a ten ho hned obejme. Tony neprotestuje a přitiskne se.
„Promiň, matka.“
„To je v pořádku,“ usměje se Tony a dá Lokimu pusu. „Chtěl jsem s tebou mluvit.“
„Tak mluv,“ řekne opatrně Loki. Tohle zavání něčím nehezkým. Chce se s ním rozejít?
„Chtěl jsem ti navrhnout, jestli tu nechceš zůstat. Vidím, že tu jsi šťastný Loki.“
„A ty bys… se mnou?“
„Na Zemi mě nic moc nedrží a vždycky si můžeme udělat výlet ne?“
„Děkuju Tony.“
„Nemáš zač,“ usměje se Tony. „Jsem rád, že ty jsi šťastný a já jsem šťastný tam, kde jsi ty.“
Loki se usměje a jestli měl někdy pochyby o tom, že ho Tony miluje, jsou rázem pryč. On je pro něj ten pravý.  
Svatební hostinu i následující oslavy si všichni užijí, jen Tony je ke konci už trochu zamlklý a zamyšlený. 
I přes to, že se to snaží nedat najevo, Loki to na něm pozná. Myslí si, že je unavený a tak nechají novomanžele a poslední hosty o samotě a jdou si lehnout.
„Tony, děje se něco?“
„Ne, proč?“
„Zdáš se mi divný, myslel jsem, že jsi unavený…ale“
„Loki, já bych asi chtěl dítě.“