čtvrtek 19. června 2014

Jak Loki s Tonym k dítěti přišli (chcete-li) Proč Já epilog 2

Pěkný večer, přináším Vám slibované pokračování epilogu  k Proč Já, ano ano chtěli jste Lokiho reakci, tady ji máte. :)

Doufám, že se bude líbit, vážně jsem se snažila.
Dále všem děkuju za Vaše komentáře jste moc skvělí a za to Vám teď zase slíbím, že v co nejbližší době přibude další kapitola k Bylo nebo nebylo :)

Hezké počtení.





Potom, co se Tony Lokimu svěřil, že by toužil po dítěti, byl Loki až nadmíru tichý. 
Pár chvil, co to Tony vyslovil, se na něj Loki podíval. Ještě víc bledý, než obvykle a s očima plnýma děsu.
„Zapomeň na to,“ zašeptá Tony a otočí se k Lokimu zády. Loki není schopen slova, je opravdu velmi zaskočený a tak k Tonymu natáhne ruku a pohladí ho po rameni. 
Tony se nechá pohladit, ale nijak na to nereaguje. Upřímně řečeno, je mu to líto. Loki dítě nechce. A on byl ještě tak hloupý, že mu to řekl otevřeně a narovinu. 
To potom odmítnutí bolí o mnoho víc. Tony zavře bolestně oči a zpod víček mu uteče pár zbloudilých slz. Měl by se zkusit vyspat a nemyslet na to. Ráno prostě vstane a bude dělat, že žádnou podobnou prosbu nevznesl. Než, ale stihne svůj plán domyslet, tělo vedle něj se zvedne a odejde z pokoje. 
Tonymu to teď ani moc nevadí.  Ano je sice nešťastný a potřeboval by obejmout, ale ne od Lokiho. 
Možná je lepší, že teď bude chvíli sám.


Když si myslel, že bude chvíli sám, netušil, že z toho bude hned několik dní. Po týdnu už vyšiloval, ale Loki se nevracel a Tony panikařil. 
Dobře, asi mu neměl o tom dítěti říkat, ale když on to tak zrovna cítil. To přece nejde takhle, jestli už ho nechce, tak mu to má přijít říct a ne ho nechávat takhle trápit.


Loki seděl v jeskyni a po tvářích mu tekly slzy. Musel odejít, bylo toho na něj tolik. 
Strašně se bál, už předtím, že by o Tonyho mohl přijít. Vlastně měl takový divný pocit už delší dobu. Upřímně doufal, že je jen paranoik, ale ani to se mu nechtělo přijmout jako vysvětlení. 
Nikdy nečekal, že by s ním někdo chtěl dítě… dobrovolně. Tak moc ho to zaskočilo, dojalo, vůbec to nedokáže popsat. 
Ví, že se musí vrátit zpátky. Jen si teď přijde strašně divně slabý, ne fyzicky, tak jinak. Není schopen to popsat.
Nakonec se Loki odvážil vrátit zpátky. Místo řevu, který očekával, mu Tony skočil kolem krku. Loki ho k sobě přitisknul a po chvíli ucítil, jak ho bolí nos.
„Ty jsi mě praštil!“
„Kde jsi byl?!“
„J-já…. Musel jsem…. Dítě.“
Tony zavrtí hlavou, „zapomeň na to.“
„Ale…“
„Nic sem neřekl, prostě na to zapomeň.“ Na ten popud Tony odejde z pokoje a nechá tam Lokiho o samotě. Loki stojí jako opařený. Jak mu to má krucinál říct? Když spolu ani nemluví.
„Ty jeden výbušnej, zdeptanej, smrtelnej trpaslíku hned se zastav!“ zařve Loki na Tonyho.
„Jak jsi mi to řekl?“
„Slyšel jsi!“
„Ty!!“ Tony se vrátí k Lokimu a uštědří mu další ránu, které se Loki ale vyhne.
„Nejsem smrtelnej, jestli jsi na to už zapomněl! Čemu bych se vůbec nedivil!“ Další rána. „A za svůj vzrůst nemůžu, ty přerostlej angoráku!“
Tentokrát se Loki Tonyho ráně vyhne a praští ho sám.
„Co si to!!“ zařve Tony a ožene se po Lokim. Ten se znovu vyhne a Tonyho pevně chytí a náhle se objeví v aréně, kde Loki Tonym mrští o zem.
„Au, to bolelo!“
„Tak doufám, že se ti rozsvítilo!“


Tony zavrčí, vstane, chopí se bojové tyče a pustí se do Lokiho, ten to ale čekal a tak nezůstává pozadu. Když zlomí tyče, chopí se dalších zbraní a tak to jde více jak hodinu. Tony už téměř nemá sílu, ale stále dokáže čelit Lokiho výpadům. Loki už je také unaven. Ale oba dva vypustili páru a to tak, že dost. Jsou potlučení, místy teče krev. A zítra se budou moci předhánět v tom, kdo z nich má větší monokl.
„Co to do tebe vjelo?“ zeptá se Loki a srazí Tonyho k zemi a hned potom spadne na něj a zalehne ho.
„Já nevím.“
„Nelži.“
„Bál sem se, nevěděl jsem, kde celou dobu jsi a jestli se vrátíš. Stačilo říct, že dítě nechceš, ne já o tom neměl mluvit. Byla to blbost, ale ty jsi nemusel utíkat. Víš, jak jsem se cítil?“
„Mizerně,“ řekne Loki tiše až omluvně.
Tony na tohle neodpoví, řekne pouze, „slez ze mě.“
„Anthony Edwarde Starku, teď mě budeš poslouchat,“ řekne Loki a přitlačí Tonyho víc k zemi. „Chci mít s tebou dítě a zpečetit, tak naši lásku.“
Tony se na Lokiho podívá a chce mu říct, že se nemusí přemáhat, ale Loki ho umlčí polibkem a potom mu poví, proč odešel, že ho to zaskočilo a nechtěl, aby ho tak někdo viděl.
Tony ho pevně obejme a zašeptá „mě to přece říct můžeš.“



***

„To dítě budeš nosit ty,“ řekne rezolutně Loki
„Já? Já jsem smrtelník.“
„Ne nejsi.“
„A proč já?“
„Kvůli postavě.“
„Chceš mi říct, že jsem tlustý?“
„Ne, ale já mám útlejší boky.“
„Ale už si rodil.“
Tím je Loki zaskočen, „jak to víš?“
„Umím číst.“
„Uhm, ale stejně moje postava je jemnější.“
„Stejně jemná, jako když si čekal koně?“
„Starku!“
„No?“
„Jestli chceš dítě, budeš tloustnout!“
„Viděl sem pár fotek, myslím, že od tloustnutí tu seš ty.“
„Jaký fotky?“
„Když si byl těhotný.“
„Thore ty parchante, kde jsi je vyhrabal?!! Zaječí Loki a zmizí z pokoje najít to blonďaté monstrum.


Tony se svalí smíchy na postel a pak se jen dívá na strop a hladí si bříško, přitom si představuje, že by nosil pod srdcem dítě. Ale upřímně řečeno, moc dobře si to představit nedokáže. Nesedí mu to k sobě. Po chvíli se v pokoji zase objeví Loki a v ruce drží chomáč Thorových vlasů, alespoň Tony doufá, že to jsou vlasy.
„Loki přemýšlel jsem, ale já si nedovedu představit, že bych nosil dítě a navíc ty jsi trochu podobný ženě, ty vlasy a tak víš.“
Loki sleduje Tonyho argumentaci s přimhouřenýma očima.
„A navíc jsi byl fakt festovní kobyla.“
„Ty jeden!“ Loki skočí na Tonyho a začne ho řezat polštářem. Tony se směje a začne se bránit. Roztrhají několik polštářů. Všude létá peří.
„Za to ty teď vypadáš jako slepice,“ zašklebí se Loki a nepřestává v polštářové bitvě.
Když chce Tony odpovědět, vyplivne trochu peří a to Lokiho odrovná natolik, že se svalí z Tonyho a směje se.
„To vůbec není vtipné,“ protestuje Tony.
Loki se na něj podívá a jeho výraz zchladne, „to máš pravdu.“ Přehoupne se znovu na Tonyho a políbí ho. Tony polibek prodlouží a začne Lokiho zbavovat oblečení. Loki není nijak pozadu a slíbává každý milimetr Tonyho kůže. Tony tiše sténá a hladí Lokiho všude, kam dosáhne.
„Souhlasím,“ zašeptá Loki a jejich nahá těla se spojí v jedno.

Po devíti měsících snášení Lokiho nálad, neustálého schovávání se před jeho volně vylítající magií a žehlení problémů, které napáchal, jako třeba vypálení jedné malé vesničky.(Díky bohu, že obyvatelé byli zrovna na Asgárdských oslavách.) Tony přistupuje k Lokiho lůžku. Pohladí spícího Lokiho po vlasech a ten okamžitě otevře oči.
„U-už je tady?“
„Ještě ne.“
„Je zdravé? Holčička? Chlapeček?“
„Nevím miláčku, ještě tu nebyli.“
Za chviličku se otevřou dveře, ve kterých se objeví léčitel s miminkem v modré zavinovačce. Loki k němu okamžitě natáhne ruce a léčitel mu předá miminko.
„J-je to chlapeček,“ zašeptá Loki, když odejde léčitel.
„Je krásný,“ řekne Tony se slzami v očích.
 Loki se rozpláče. „Miluji Vás.“

19 komentářů:

  1. To je něco úžasnýho .....je to neskutečnej epilog a myslím že by Tony s Lokim jinak k dítěti přijít nemohli......

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) já původně přemýšlela o Adopci

      Vymazat
  2. Aww, to bylo tak sladké a nádherné.. :) Jednou jsem se smála a nemohla jsem přestat a podruhé jsem se zase rozplývala roztomilostí.. Prostě dokonalost sama.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že to potěšilo a je to pro Vás vyhovující konec :D

      Vymazat
  3. Upřímně moc nemusím, když spolu mají dítě, ale tohle bylo boží, chytala jsem mega záchvaty smíchu :D a zároveň to bylo i ňuňa :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se snažila aby to bylo vtipné, tak jsem ráda, že to splnilo účel :D

      Vymazat
  4. Jéje, žůžo :'D
    V jednu chvíli, když se dohadovali, jsem měla hroznej výtlem :D
    A ten konec je ňuní :'D

    OdpovědětVymazat
  5. Skvělý zakončení :) a na další kapitolu Bylo nebo nebylo se těším :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Akorát ji píšu, na to, že jsem plánovala, že nebude ukecaná tak asi trochu bude :D

      Vymazat
  6. Bože ten konec :D Bylo to úžasné, sice nejsem zastánce těhotných mužů, ale i tak to bylo super :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také nejsem zastánce těhotných mužů a uvažovala jsem o adopci, ale to si nechám na nějakou další povídku :D Děkuji :)

      Vymazat
  7. Tak to bylo dokonalé :D
    Ty Starkovy poznámky k Sleipnirovi mě dostaly a culila jsem se až do konce :D
    Moc za díl děkuji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji, že jsi ho přečetla až dokonce :)

      Vymazat
  8. Blonďtaé monstrum byla poslední kapka k záchvatu smíchu málem jsem umřela rozhovor byl dokonalý a Tony plivající peří už jen podpořil záchvat smíchu.
    A ten konec to bylo tak roztomilé já tebe taky miluju za to jak píšeš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju mooc :) Ve chvíli, kdy jsi podlehla výtlemu, jsem na sebe hrdá, protože jsem ti prodloužila život :D

      Vymazat
  9. Na mém úmrtním listu bude psáno, že jsem zemřela při záchvatu smíchu při čtení tohohle epilogu. Prostě a jednoduše nádhera!

    OdpovědětVymazat
  10. och prečítala som celú story asi za dve dni nevedela som sa odtrhnúť od toho píšeš veľmi dobre
    zatiaľ som prečítala len túto ale určo si prečítam aj ostatné
    som rada, že som sa narazila na tvoj blog konečne to nieje paring Tony/Steven ale Tony/Loky huráá

    OdpovědětVymazat
  11. Genialni! Umiram smichy z toho koně xD ach jo takhle jsem o lokiho porodech nikdy neuvažovala. Tady ty děcka i schvaluju. XD jen je škoda ze nerodil tony...

    OdpovědětVymazat