pondělí 23. června 2014

Kapitola 4. - Vtělení

Pěkný večer, snažila jsem se napsat ne moc ukecanou kapitolu, ale nejsem si jistá jestli se mi to povedlo, ale snad se bude líbit. 
Zrovna teď mě nenapadá co dál napsat, tak Vám musím opět poděkovat za to, že při mě stojíte a přeji krásné počtení :)




„Co se děje?“ ptá se zmateně Tony.
„Sirény,“ řekne tiše Anthony a podívá se po ostatních. „Myslíte, že už?“
„Hej, hej oukej chápu, spal jsem ale tak mi to řekněte. Nenávidím, když to nevím!“
Steve se na Tonyho roztomile usměje a vezme ho kolem ramen, „tak pojď, chlapče, já ti to všechno dovysvětlím.“

Ostatní lidé, elfové, trpaslíci a další rasy zatím zabezpečují své domovy. Jsou zvyklí, že kdykoli se rozezní sirény, nesmí vycházet z domů. Strážní, kteří hlídají venku, vstupují do nejbližších obydlí a pomáhají zatlouci dveře a okna. Loki poté vyjde na balkón svého sídla a rozhlédne se po okolí, nakonec vytvoří iluzi.


„Absolutně nechápu, proč bych měl být kvůli nějaké siréně zavřený v baráku,“ zabručí Tony a vyjde posledními nezavřenými dveřmi ven.
„Taky si myslím,“ řekne průbojně Anthony a chce za ním vyběhnout.
„Ty nikam nepůjdeš!“ řekne rázně Nataša a Anthonyho zpracuje. Když se ale ozve Tony, může se Nataša snažit, jak chce.
„Hej, pojďte sem!“
Anthony vystřelí jako první a zalapá po dechu. Po chvíli se k němu připojí i ostatní, kteří se překvapeně rozhlíží.
„Neříkejte mi, že jste nikdy nevyšli ven,“ řekne s úšklebkem Tony.
„Ne, prostě se po siréně nevychází.“
Nikdo z nich nedokáže vyjít z údivu. Lesy, louky, rybníky a celá krajina se změnila v ony trosky, o něco horší, než ty co tu byly těsně po válce.


„Stráže!“
„Ano pane?“
„Někdo je venku.“
„Hned tam jdeme.“
„Ne, jdu já. Vy vyberte zase skupinu od každé rasy a rozptylte je všude možně, aby to vypadalo věrohodně.“
Stráže přikývnou a Loki se objeví před skupinkou, která porušila zákaz vycházení.
„Že jsem si to nemyslel.“
Všichni o krok ustoupí, kromě Tonyho a Anthonyho. Loki si je prohlédne.
„Předpokládám, že tohle je ten hoch, o kterém jste mluvila,“ řekne Loki a přitom se dívá na Natašu, která přikývne.
„Porušení zákazu probereme potom, teď půjdete se mnou.“
„A co když ne?“ řekne Tony.
„Půjdete i proti své vůli.“
„A jak to chcete udělat?“ přidá se Anthony.
Loki se jen pousměje a s celou skupinou a dětmi, které jsou v domě, zmizí. Přenese je k sobě do sídla.
„Po čas zákazu vycházení zůstanete tady. Anthony ty se můžeš připojit k výcviku a nastoupit do mých služeb, jak jsem slíbil tvé babičce. Mimochodem jak jo, že si jsou ti dva tak podobní?“
„To se posledních pár hodin ptám, čím dál častěji,“ řekne Clint uklidňujícím tónem, načež se Loki mírně pousměje.
„Ještě jsem neměl tu sprchu,“ vmísí do hovoru otrávený Tony.
„A já co tu cítím,“ řekne vysmátě Bruce.
„Ale vždyť jsi se umýval tu,“ Loki tohle jejich škádlení nemůže komentovat protože mu nerozumí a tak je místo toho nechá odvést do jejich ubikací.
Nejsou to pokoje ani zdaleka podobné té místnosti, ve které byl Tony po svém probuzení. Tyhle jsou zdobené a zcela se přizpůsobují potřebám ubytovaného.
Clint s Natašou dostanou obrovský apartmán, kam se vejdou se všemi dětmi. Stejně tak Bruce, Steve a jejich rodiny. Jen Tony dostane pokoj sám pro sebe a Athony jde do křídla pro výcvik. Loki na všechny obyvatele svého sídla použije několik kouzel, aby případný návštěvník neviděl, že tu s ním někdo je.


                                                                              J J J


Druhý den se na vyprahlé Zemi objeví Odin. Loki jej sleduje z balkónu a baví se pohledem na to, jak se Odin snaží zjistit jakoukoli magii. Za tu dobu co tu Loki je, se tu vždy nějaká magie najde a ne, že by ji bylo málo. Navíc se Loki od své matky naučil základy krycí magie a v průběhu let ji natolik zdokonalil, že dokázal skrýt absolutní většinu jakkoli silné energie. Takže Odin nikdy nenašel nic co, by mu Loki nedovolil.
Když dostatečně prozkoumal povrch planety, tedy nejbližšího okolí, použil kouzlo, aby zjistil, kolik živých lidí se zde ještě nachází. Nalezne akorát pár živých duší od každé rasy a více méně to odpovídá počtu nedávno příchozích. Poté si všimne Lokiho na balkóně a vydá se k jeho sídlu. Když to Loki zpozoruje, odejde z balkónu a jde do hlavního sálu. Chvíli po jeho příchodu se tam objeví i Odin.


„Ještě žiješ?“
„Překvapen?“
„Velmi, doufal jsem, že tě konečně najdu mrtvého.“
„A to si říkáš otec?“
„Už dávno jsi ztratil mou přízeň.“
„Nikdy jsem neměl tvou přízeň a do teď nechápu, proč jsi mne přinesl.“
„To já také ne.“
„Řekl bych, že potřebuješ silného nepřítele.“
„O ano jistě, a kde máš svou armádu, kterou mne porazíš?“
„K tvému poražení nepotřebuji armádu, stačí mi rozum. To je taková věc víš, tady v hlavě, kdysi jsi to taky možná měl.“
„Tvůj jedovatý jazyk mne neurazí, avšak mám pocit, že mi něco tajíš.“
„Můj jazyk možná ne, ale můj meč by ti něco urazit mohl.“
„Prozraď k čemu takové honosné sídlo, když dříve či později zahyneš jako odhozený kus, nepotřebného hadru na utírání slin kanců?“
Loki přimhouří oči, ale ví, že se nesmí nechat vyprovokovat jinak by neuhlídal svou magii a odhalil by tak svou iluzi a spoustu dalších věcí. „Jen závidíš, že dokážu žít v něčem, v čem ty by jsi byl již mrtev. Upřímně bojíš se mě.“
Odin sáhne po meči, avšak Loki je ostražitý a vrhne po něm jednu ze svých hvězdic, která škrábne Odina do ruky. Tím Loki získá dost času na to, aby si připravil své zbraně. V tomto souboji je zcela odkázán na svou zručnost těla a slova. Magie nepřipadá do úvahy, ne proti někomu, kdo jej zná a mohl by prohlédnout jeho kroky. Druhá možnost je ta, že právě to on chce, vyprovokovat ho ke kouzlu, napojit se na jeho sílu a odkrýt skryté. Loki drž se, povzbudí se v duchu a zkříží meče se svým dávným zachráncem.


                                                                              J J J


Potom co si Tony prohlédl svůj pokoj, vyšel ven. Do některých místností se nemohl dostat, odrazilo ho jakési silové pole, ale nakonec se dostal přesně tam, kam chtěl. A to byl pokoj Clinta a Nataši. Když k němu dorazil, přišli k němu z ostatních stran Steve s Brucem.
„Je to tu divné,“ řekne tiše Bruce.
„Taky Vás odrazilo to silové pole?“ zeptá se Steve a všichni přikývnou.
„Jakoby nás vedlo přesně tam, kam chceme. To by stálo za prozkoumání.“
„Nevěř tomu, že tě k tomu Loki pustí,“ řekne Nataša, která slyšela zvuky a tak se šla podívat, kdo je za dveřmi. „Jdete dál?“
Bruce a Steve přikývnou.
„No já bych se tu ještě porozhlédl a zkusím najít toho maníka, třeba mě nechá kouknout na to pole.“
„No jak myslíš,“ pokrčí Nataša rameny a Tony odejde najít Lokiho.


Prochází zdobenými chodbami. Všimne si, že v každé převažuje jiná barva a výjevy na stěnách jsou vždy v silném kontrastu. Například procházel zelenou chodbou, která na něj působila uklidňujícím dojmem, ale na zdech se objevovaly krvavé obrazy. V jednu chvíli se srazil s jiným člověkem. Tedy měl se s ním srazit, ale prošli jeden druhým a to Tonyho vyděsilo.
„C-co to?“
Člověk za ním se zastavil, „jste tu nový?“
Tony přikývne.
„A to jste ještě nedostal instruktáž?“
„Ne, o čem?“
„To jste asi přišel ráno, že?“
„V noci,“ potvrdí Tony.
„A vy jste ten z ledu, ano, ano poznávám Vás.“
„Uhm jo to budu já.“
„Nuže aby jste to chápal, vždy když se rozezní sirény, znamená to kontrolu z vyšších míst a aby nám nevzali, vše co jsme vybudovali král to vždy začaruje, ale to nesmíme být vidět ani my. A tak používá kouzlo i na nás, ale to, že jsme dočasně neviditelní, znamená, že jsme i trochu nehmotní. Sice se vidíme vzájemně, ale nikdo jiný nás vidět nemůže. Pouze obyvatelé tohoto světa.“
„A-aha, ale jak to, že máte v ruce sklenku, když jsme nehmotní?“
„Síla myšlenky,“ usměje se na Tonyho sympatický mladík a odejde.



Tony se chvíli podivuje, ale pak zaslechne z jiné chodby hlasy a vydá se za nimi. Po chvíli v jedno z hlasů rozpozná Lokiho a zůstane stát za dveřmi. Poslouchá o čem, ti dva mluví a z rozhovoru pozná, že se jedná o Lokiho otce, tedy jen podle té jedné poznámky. A pokud je to vážně jeho otec tohle chování je strašné. Pak se strhne souboj, Tony nahlédne do místnosti. Na to jak je ten muž starý je v souboji velmi dobrý a Loki má co dělat, ale brání se zuby nehty. Oba dva krvácejí, ale Loki ztrácí hodně sil už tím, jak udržuje magii a tak vypadá o mnoho hůř. Tony v sobě ucítí touhu pomoci utlačovanému. O to víc, když Loki padne na kolena a Odin odloží meč, načeš, se k Lokimu přiblíží a položí mu ruce na hlavu. Loki začne bolestně křičet. Tony se bez rozmyslu rozběhne a chce Lokiho odtáhnout. Když se mu to nedaří, vzpomene si, že je nehmotný a poklekne k Lokimu.
„No tak, vydrž.“
Loki uslyší jeho hlas a rukou zašmátrá v prostoru. Tony se přiblíží a Lokiho tělo vsaje nehmotného Tonyho do sebe. Tonymu se vybaví vzpomínky, ty nejhorší. Ledový obr a pak jen tma. Odin sundá ruce z Lokiho hlavy.
„Vážně jsem čekal, že něco plánuješ, ale ty se jen topíš v minulosti.“ S těmito slovy Odin zmizí a Loki padne k zemi. 
Vedle něj i Tony, který už má své tělo. 
Oba v bezvědomí.

14 komentářů:

  1. Takový konec? :D
    Někdy mě až děsí, jak velikou máš představivost - klobouk dolů :D

    OdpovědětVymazat
  2. Ten konec :D Je to sakra napínavý a já se už moc těším, co bude ál :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dneska se na to vrhnu a snad do víkendu něco vytvořím.

      Vymazat
  3. Odin je prostě idiot.. :D Nádherná kapitola, jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Už začínám cejtit frostiron jen tak dál :D :)

    OdpovědětVymazat
  5. Už tu začíná být vidět můj oblíbený pár. Odin je magor, ale to už víme, že? Ten konec... strašně se těším na novou kapitolku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dneska večer k tomu sednu a zkusím tvořit :)

      Vymazat
  6. možná Tony začne litovat že se probouzel

    OdpovědětVymazat
  7. možná Tony začne litovat že se probudil

    OdpovědětVymazat
  8. Aww, už nám to začíná :D
    skvělá kapitola, moc se těším na další :)

    OdpovědětVymazat