Hezké Vánoce!
I přes nelehké dny v práci (nevěřila jsem, že se lidi dokáží prát o knihy) se mi podařilo dát dohromady alespoň vánoční povídku. Na ty ostatní samozřejmě myslím.
Jen by se asi hodilo drobné dovysvětlení. Ano vím, že jde o americké Vánoce a měl by tam být Santa. Ale nejsem příliš jeho zastáncem a myslím, že to tu hodně válcuje, tak snad se nebudete zlobit, že tam uvádím Ježíška... přeci jen, je to povídka v češtině. Ale chápu, měl by tam být Santa.
Doufám, že si hezky počtete a všem přeji krásné svátky plné lásky a úsměvů.
Vaše Ann :-*
Zobrazují se příspěvky se štítkemJednorázové povídky od Ann. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJednorázové povídky od Ann. Zobrazit všechny příspěvky
pondělí 24. prosince 2018
pondělí 19. listopadu 2018
Procitnutí
Přeji krásný den,
je tu znovu jen malá jednorázovka.
Takové volné pokračování Iluze,
kterou jsem uveřejnila minulý měsíc.
Doufám, že Vám udělá alespoň
malou radost, do doby, než se vrhnu na rozepsaná dílka a resty.
Moc děkuji všem, co s námi vydrželi
a pomáhají nám svými reakcemi uvést blog znovu do provozu.
Vaše Ann
neděle 7. října 2018
Iluze
Ahoj, je tu další jednorázovka.
Tony/Loki
Co kdyby se na Asgard dostala chřipka?
-----
Nezávisle na komiksu, filmu, mytologii.
Tony/Loki
Co kdyby se na Asgard dostala chřipka?
-----
Nezávisle na komiksu, filmu, mytologii.
středa 2. srpna 2017
sobota 29. července 2017
A kurva!
Ahojky,
maličká jednorázovka, 18+, hezké prázdniny přeji :)
A doufejme, že Hulk bude zlobit častěji.
Ann
maličká jednorázovka, 18+, hezké prázdniny přeji :)
A doufejme, že Hulk bude zlobit častěji.
Ann
pondělí 27. června 2016
Svoboda
Ahojky,
tak jsem včera večer (no spíš v noci, takže pardon za chyby) vytvořila jednu malou jednorázovku.
Možná by k tomu šel napsat i další díl, ale to se uvidí. Když, tak by z toho mohla být jedna perverzní minisérie.
Což mě vede k tomu, že je třeba varování, takže 18+.
A připomínám probíhající SOUTĚŽ, hlasujte! Všichni jste úžasní a já si Vás moc vážím.
Ann.
tak jsem včera večer (no spíš v noci, takže pardon za chyby) vytvořila jednu malou jednorázovku.
Možná by k tomu šel napsat i další díl, ale to se uvidí. Když, tak by z toho mohla být jedna perverzní minisérie.
Což mě vede k tomu, že je třeba varování, takže 18+.
A připomínám probíhající SOUTĚŽ, hlasujte! Všichni jste úžasní a já si Vás moc vážím.
Ann.
pátek 18. prosince 2015
Moc, moc zlé Vánoce aneb Tonyho noční můra
Pěkný večer přeji,
přináším Vám vánoční jednorázovku. Pokud se bude líbit přidám ještě jednu krátkou, kde bych Vám popsala jak probíhal jejich Štědrý den.
Tak pokud budete mít zájem, napište do komentu
Vaše Ann :-*
přináším Vám vánoční jednorázovku. Pokud se bude líbit přidám ještě jednu krátkou, kde bych Vám popsala jak probíhal jejich Štědrý den.
Tak pokud budete mít zájem, napište do komentu
Vaše Ann :-*
sobota 28. února 2015
Muž s dýmkou, aneb příběh mladé dívky
Zdravím,
po dlouhé době přidávám zase jednorázovku. Kapitolovky mám rozepsané, ale nedaří se mi je dopsat. Pořád není inspirace a bohužel ani moc času. Doufám, že se nezlobíte, budu se moc snažit aby to sem zase začalo přibývat a tenhle pokus o povídku berte prosím jako omluvu. No a znáte mě, komentář potěší.
Miluji Vás
po dlouhé době přidávám zase jednorázovku. Kapitolovky mám rozepsané, ale nedaří se mi je dopsat. Pořád není inspirace a bohužel ani moc času. Doufám, že se nezlobíte, budu se moc snažit aby to sem zase začalo přibývat a tenhle pokus o povídku berte prosím jako omluvu. No a znáte mě, komentář potěší.
Miluji Vás
středa 15. října 2014
Z deníku Tonyho Starka
Zdravím Vás,
dnes začnu omluvou. Vím, že jsem Vás teď zanedbávala a bohužel následující týden nebude o moc lepší. Mám toho strašně moc a nedokážu s tím vším navázat na další kapitoly. Ale potom by to už mělo být lepší.
Zároveň se omlouvám, že nestíhám odpovídat na Vaše komentáře, ani komentovat Vaši tvorbu. Ale slibuji, že to napravím a jestli chcete, připojte mi do komentáře odkaz na Vaši tvorbu.
Mám pocit, že mi toho strašně moc utíká a prostě se nestíhám proklikávat :(
Byla bych Vám moc vděčná.
Jinak aspoň jako drobnou omluvu jsem sesmolila pidi jednorázovku, ale snad aspoň potěší.
Ann
dnes začnu omluvou. Vím, že jsem Vás teď zanedbávala a bohužel následující týden nebude o moc lepší. Mám toho strašně moc a nedokážu s tím vším navázat na další kapitoly. Ale potom by to už mělo být lepší.
Zároveň se omlouvám, že nestíhám odpovídat na Vaše komentáře, ani komentovat Vaši tvorbu. Ale slibuji, že to napravím a jestli chcete, připojte mi do komentáře odkaz na Vaši tvorbu.
Mám pocit, že mi toho strašně moc utíká a prostě se nestíhám proklikávat :(
Byla bych Vám moc vděčná.
Jinak aspoň jako drobnou omluvu jsem sesmolila pidi jednorázovku, ale snad aspoň potěší.
Ann
sobota 20. září 2014
Alkoholik - část 2.
Ahojky, s Illusion Vám přinášíme druhou část Alkoholika.
Pro ty, kteří to ještě nevědí je to povídka na přání pro AkaChan Teuwik.
Pokud byste chtěli taky vlastní povídku, stačí napsat komentář s tématem :)
Vzhledem k tomu, že se jedná o RPG povídku, doporučuji abyste si přečetli konec první části, aby jste byly v obraze.
Děkujeme za všechno,
Illusion a Ann :)
Pro ty, kteří to ještě nevědí je to povídka na přání pro AkaChan Teuwik.
Pokud byste chtěli taky vlastní povídku, stačí napsat komentář s tématem :)
Vzhledem k tomu, že se jedná o RPG povídku, doporučuji abyste si přečetli konec první části, aby jste byly v obraze.
Děkujeme za všechno,
Illusion a Ann :)
pondělí 15. září 2014
Alkoholik
Zdravíme naše milé čtenáře, máme pro vás společnou
'jednorázovku' v RPG stylu.
Jedná se o povídku na přání pro AkaChan Teuwik. Tak doufáme, že to splňuje požadavky.
Bude na tři části.
Snad se bude líbit a bude vás bavit stejně, jako nás baví jí psát.
Illusion a Ann J
Jedná se o povídku na přání pro AkaChan Teuwik. Tak doufáme, že to splňuje požadavky.
Bude na tři části.
Snad se bude líbit a bude vás bavit stejně, jako nás baví jí psát.
Illusion a Ann J
sobota 31. května 2014
Stíny let minulých
Pěkný víkend přeji,
dnes jsem konečně dopsala tu slibovanou jednorázovku, možná
jsem to trochu přehnala tak nějak mi to vyšlo na 12 stránek. Tak snad se Vám to
bude dobře číst. Jinak se moc omlouvám za to pozdní psaní. Pořád se to na mě
kupí. Práce, školení, škola do toho jsem začala znovu zpívat, ale to Vás asi
nezajímá, takže přeju krásné počtení.
A ještě taková malá vsuvka. Děkuji, že jste hlasovali v
anketě výsledky pak uveřejním a napíšu podle toho další povídky, uvidíme jestli
kapitolovky nebo jednorázovky a nebo třeba oboje J
Miluji Vás a moc děkuji, za Vaše komentáře.
A teď už povídka Vašeho FrostIronu.
pondělí 27. ledna 2014
Změna názoru (Tony/Loki) - Ann
" Pane, venku sněží," ozve se Jarvis. Odpovědí se mu dostane jenom chmurné zabručení. " Proč vlastně nemáte rád Vánoce?"
" Co je na nich tak speciálního, že bych je měl mít rád?"
" Všude se píše, že jsou to svátky klidu a míru a společného souznění."
" Víš Jarve, tak to možná kdysi bylo. Dnes mi přijdou Vánoce spíš jako kýčovité svátky. Lidé se honí za tím, aby pořídili co nejvíc dárků za co nejmenší cenu. Neříká,, že to je tak úplně špatně každý si nemůže dovolit koupit to co by chtěl. Ale jde o to, že už to je na tom špatně. Ten šílený tlak na peníze. A když pomineme finanční stránku, myslíš, že se někdo pozastaví nad tím, zda-li ten dárek udělá někomu radost? Ne tohle se neřeší. Důležité je, že si dotyčného odškrtnou ze seznamu post přátel a hodí mu zabalenou cetku. Popřejí si veselé Vánoce a o pár minut později se už někde za rohem pomlouvají. Rodiny už neřeší, aby se Vánoce líbily dětem. Zdobení stromečku by mělo být rodinou záležitostí ne?"
"Podle mne ano."
"Pak to tedy berme jako skutečnost. Ale rodiče, děti nepustí ke stromečku. Proč? Protože by mohly stromeček poničit a sousedi by letos mohly mít Vánoční stromeček hezčí. To je přeci nepřípustné."
"Ale to je třeba jen Váš názor."
"Možná, ale ať tak či tak, tímhle jsem ovlivněn a tak to asi zůstane."
"Zkoušel jste se nad tím zamyslet i jinak?"
"Jistě, že ano. Vždy ale dojdu ke stejnému závěru. A už se mě na to neptej."
"Proč?"
"Nechceš slyšet mou filozofii o pečení cukroví," zašklebí se Tony
"Když jsme u toho, umíte péct cukroví?"
"Jedna chůva mě to kdysi učila, ale už je to dlouho."
Jejich rozhovor přeruší zaklepání a tak se Tony otočí ke dveřím, které jsou pootevřené. Otevřou se a vejde Pepper.
"Nikdy neklepeš," podivý se Tony
"Slyšela jsem hlasy, tak jsem chtěla mít jistotu, že neruším."
"Nerušíš, copak potřebuješ?"
"Přinesla jsem ti kafe a pár koblih."
"Děkuju, ale tohle znám. Takže odkdy potřebuješ volno?"
"Zítra bych ještě přišla. Všechno ti nahoře připravím, aby nebyly zmatky a..."
"V klidu Pepper, volno si víc než zasloužíš." Skočí ji Tony do řeči
"Normálně bych tu zůstala, ale rodiče chtějí poznat mého přítele a oslavit Vánoce společně."
"Vážně nepotřebuji abys tu zůstávala a snažila se mě tahat z Vánoční deprese, stejně je to ztráta času."
"No dobře, ale stejně si myslím...."
"Vánoční odměny"
"Už sem si je převedla na účet."
"Dobře, tak se měj."
"Zítra se tu ještě stavím."
Tony příkývne a Pepper odejde.
"Možná by jsem letos mohl udělat vyjímku."
"Prosím?" zeptá se Jarvis
"Vzbudil jsi ve mně jiskru sentimentu"
"Půjdete koupit Pepper dárek sám?"
"Mohl bych to vyjímečně zkusit a dát Vánocům ještě šanci."
"A co dáte k Vánocům mě?"
"Nové obvody?"
"To jste mi ale říkat neměl."
"Tak na to zapomeň."
"Pak se tedy nechám překvapit." zašumí Jarvis a odmlčí se.
Anthony Stark se zvedne od stolu, vezme si bundu a vyjde ven. Je tam chladno a vážně padá sníh. Víc se zabalí do bundy a i přesto, že by mohl jet autem, vezme to radši pěšky. Po chvíli toho ovšem lituje. Udělá se mu doslova špatně z toho co vidí. Z lidí, z přetvářky. Na každém domě svítí tuna světel. A když je náhodou na jednom z nich o světýlko víc, na druhém přibude něco jiného, víc kýčovitého. Zaslechne i rozhovor o dýňovém koláči.
"Moje matka ho letos bude přelívat čokoládou"
"My ho přelíváme každý rok, letos jsme ještě chtěli přidat čokoládové hoblinky."
Tony si odfrkne a jde dál. Už je řádně promrlzej a tak vleze do prvního obchoďáku. Nyní lituje ještě mnohem víc, že vůbec vylezl z baráku. O co se tu sakra snaží. Vždyť je to hrůza. Lidi se mačkaj, předhánějí, hádají se. Jsou jako stádo tupích ovcí a on sem přišel..ke všemu dobrovolně. Chvíli se rozhlíží a sleduje tu mačkanici. Pak si ale všimne ještě jednoho pozorovatele nedaleko od sebe a zamračí se. Než stihne udělat byť jen krok stojí onen muž už u něj.
"Co tu děláš?" zavrčí Tony
"Na to bych se mohl ptát i já tebe."
"To je moje věc, navíc moje přítomnost tady je v naprostém..." povzdechne fakt nemá náladu na dohadování se s tímhle psychopatem. "Vybírám dárek."
"Tváříš se u toho jako by tě mučili."
"Sem spíš zhusen, ale vážně co tu děláš?"
Loki pokrčí rameny "Vlastně nevím"
"Aha, nemáš být náhodou v base nebo tak?"
"Tam jsem byl, ale kdybys neignoroval zprávy od toho jednookého věděl by jsi, že po odsezení několika měsíců ve vězení, jen podotýkám, že to to stejně bylo zbytečné, jsem byl donucen přežít zbytek trestu zde, že prý abych poznal zdejší zvyky."
"Hm," zabručí Tony "Tak si to užij"
Najde si jedinou schůdnou uličku mezi kupou dohadujících se lidí a vydá se najít něco co by Pepper mohlo udělat radost.
"To jen tak odejdeš? Žádné výhružky? Slovní napadání? Nic?" Jde za ním
"Loki nemám náladu, jasný?"
"Ty jsi vážně přišel nakupovat?"
"Jo"
"Proč?"
"Proč ne?"
"Komu chceš něco kupovat?"
"Proč se ptáš?"
"Protivo" otočí se a vrátí se na své pozorovací stanoviště.
Tony zavrčí a pomalu prochází různé obchůdky. Asi trochu urazil lidstvo. Už je z toho hledání, něčeho co by mohlo udělat radost docela zoufalej. V tuhle chvíli by vzal cokoli jen aby už mohl odejít z obchoďáku. Zhluboka se nadechne, čímž se snaží dodat si energie, otočí se a...znovu vrazí do Lokiho.
"Proč mě pronásleduješ?"
"Nepronásleduju tě, jen vidím jak se tu motáš."
"Hmmm, uhni"
"Hledáš dárek pro tu...jak se to jmenuje... něco jako pepř" přemýšlí Loki
"Jmenuje se Pepper a jo pro ni."
"Proč?"
"Prostě sem si řekl, že jednou budu milej."
"No mile zrovna nevypadáš."
"Taky by jsi nevypadal líp, kdybys musel trpět v obchoďáku."
"Nemáš rád tyhle Vaše svátky?"
"Ne nemám a jsi druhej co se na to ptá, a vůbec proč se zajímáš?"
Loki se na něj dívá "Pomůžu ti pro ni něco vybrat."
Tony se zamračí "Proč bys to dělal?"
"Říkejme tomu poznávání místních zvyků."
"Nejsem si jistej, jestli chci prožít den v tvojí společnosti."
"Ale no tak, jsou Vánoce"
Tony zavrčí, "Stejně se tě asi nezbavím, že?"
"Asi ne, jsi po dlouhé době jediná známá tvář, upřímně budu se tě chvíli držet."
"No to mám radost"
"Vidím, ale zkus to brát nějak jinak."
"A to jak?"
"Pomůžu ti přežít nákupy. Řekněme, že by jsme pro chvíli uzavřeli příměří?"
Tony se na něj podívá, no co za zkoušku nic nedá a horší náladu stejně mí už nemůže. "No dobře."
Loki krátce přikývne "Pojď někde sem tu viděl..." Razí si cestu k jednomu krámku a Tony ho tedy následuje. Chvíli spolu vybírají dárek, opravdu to není tak lehké jak se zdá. Tony stále víc a víc podléhá depresi. Nemá rád tenhle vánoční schon a neklid.
"Nepodlehej tomu."
"Čemu?"
"tý depce, děláš si to sám"
"Pán je psycholog?"
"Seš vážně děsně protivnej" zavrčí Loki
"Promiň no..."
"Odpouštím ti, ale ještě jeden slovní útok a skejsneš si tu sám"
"Hmmm, už sem hodnej." Ať je to jakkoli divné, je vděčný, že tu nemusí být sám. Ne že by společnost pološíleného boha byla zrovna ideální, ale on se teď vlastně vůbec nechová pološíleně.
"Odkdy seš tak milej?"
Loki se pousměje "Nejsem milej"
"Ale jo jsi, netušil jsem, že to umíš"
"Pche, jsem jen spokojený. Venku je příjemná zima a ušetřím si namáhu s tvořením zmatků. Lidé si je nyní tvoří sami. Je zajímavé to sledovat."
"Takže Vánoční nálada," zakření se Tony.
Ano konečně! Konečně našli něco co neurazí, ale potěší.
"Uhm tak dík." řekne trochu nejistě Tony.
"Není zač"
A Tony už hledá východ z toho pekla.
"Už odcházíš?"
"Snažím se"
"Aha, to se ani nerozloučíš?"
"Poděkování ti nestačilo?"
"Ne"
"Tak sbohem"
"Nashle, řekl bych" a Loki zmizí.
Tony to už neřeší a snaží se dostat rychle domů. Přiřítí se tam jak raketa a padne na gauč.
"Díky bohu"
"Sehnal jste něco?"
"Jo jo ale už to nikdy v životě neudělám."
"Bylo to tak strašné?"
"Šílené, doslova"
Tony zmožen po celém dnu se odšourá do koupelny a poté do ložnice a okamžitě usne. Na druhý den ráno ho tahá z postele Jarvis s tím, že je tu Pepper. Tak se Tony oblékne a jde se za ní tedy podívat.
"Ahoj" usměje se na něj
"Dobré ráno"
"Odpoledne Tony" usmívá se
"Už?"
"Ano, co jsi dělal, že jsi byl tak vyčerpaný? Jarvis říkal, že jsi šel spát brzo."
"Ále to ty Vánoce"
"Zbytečně depkaříš"
"A dejte mi s tím už všichni pokoj."
"Jak všichni?"
"To máš jedno, už odcházíš?"
"Ano, všechno jsem ti připravila ta hromada papíru je potřeba podepsat hned a jinak nic zvláštního co by nepočkalo. Dej si taky chvíli pauzu."
"Neumím odpočívat"
"No právě a proto...."
"Ještě tu máš dárek."
Pepper se podiví "Ty jsi mi něco koupil? Sám?"
"Jednou jsem si řekl, že bych to mohl zkusit."
Pepper se usměje vezme si od Tonyho dárek a krátce ho obejme. "Děkuji" Je spíš dojatá tím, že se obtěžoval vůbec vyjít ven a něco koupit. "Už musím"
"Měj se"
"Veselé Vánoce" usměje se "A nechala jsem ti tu jmelí" ukáže na strop nad gauč a odejde.
Tony protočí oči a vrhne se na ty papíry. Přenese si je do dílny a začne je pročítat a podepisovat. Už nad tím sedí třetí hodinu, když uslyší nějaké rány.
"Jarve co to je?"
"Jde to z obýváku, moje obvody tam jsou zmatené"
Tony se zvedne a jde nahoru.
"Ty?!"
"Já" odvětí s úsměvem Loki
"Co to tady provádíš?" už už se chystá přivolat si oblek.
"Přinesl jsem stromeček."
Tony se zasekne. "stro..?"
"Jo stromeček, máš ozdoby?"
"Co to?"
"Ozdoby, takový ty skleněný kulatý věci."
"Vím co jsou ozdoby."
"Tak vidíš a máš je?"
"Možná někde na půdě, ale co tady.."
"Podle toho co jsem zjistil o těchto svátcích nikdo nemá být sám a ještě ke všemu v depce."
"Vypadni"
Loki se na něj podívá "Važ svá slova"
"Vypadni" zopakuje Tony a Loki zmizí jenže během chviličky je zpátky s krabicema, které jsou označené nápisem Vánoce.
"Máš tam toho dost."
"Já neslavím Vánoce! Jdi pryč!"
Loki se začne prohrabovat v krabicích až najde stojan na stromeček a pokusí se do něj ten stromek narvat. Tony ho nevěřícně sleduje a už několikrát se ho pokusil vyhnat.
"Pane bože!!!" zaúpí
"Ano?"
"Děláš to úplně špatně!" Nakonec mu s tím stojanem pomůže a společně ten stromek upevní.
"Příště nemusíš tak křičet."
"Nehraj si na citlivku"
Loki se ušklíbne a hodí po něm sněhovou kouli.
"Hej! Kde jsi jí vzal?"
"Já nic" usměje se
Tony zavrčí otevře okno natáhne se pro sníh a hodí ho po něm. Loki se zašklebí a nechá Tonyho sněhem zapadat.
"To není fér" protestuje Tony a snaží se dostat z hromady sněhu.
Loki se usměje a nechá ten sníh zmizet. "Nejsem zvyklí hrát fér ale, že jsi to ty."
"Proč tu jsi?"
"Vadím ti?"
"Ne, že by jsi mi vadil.. jen nevím proč tu jsi a jsem z toho nervozní."
"Ze mě?"
"Ne z tebe, z tvé přítomnosti."
"No řekněme, že jsem se tebou nechal inspirovat."
"Jak?"
"No když už i ty chodíš nakupovat dárky, proč bych já nemohl slavit Vánoce?"
"Klidně si je slav, ale proč u mě?"
"Protože jsi jedninej kdo žije sám a jedinej co mě nezabije hned jak mě uvidí."
"Klidně tě zabiju"
"Ale nezabiješ, nemáš momentálně důvod a tvoje čest ti brání zabít bezdůvodně."
"Dokážu si důvod najít"
"Já vím, ale neuděláš to.... k čemu to je?" Vytáhne formičky na cukroví.
"To je na cukroví."
"Co je cukroví?"
"Malé, sladké pečivo"
"Aha, budeme péct?"
"Ne"
"Ale patří to k Vánocům."
"Ale.."
"Prosím"
"Loki já Vánoce vážně.."
"Psst" vyndá všechny formičky a nanosí je do kuchyně. "Nemusíš to dělat, jen mi řekni jak na to."
Tony se zamyslí, určitě by přišel o kuchyň.
"Ne, já pomůžu ti s tím"
"Dobře."
"Ale tak popořadě jo?"
Loki na něj koukne trochu nechápavě.
"Nejdřív Jarvis"
"Co je s ním"
"Utlumil jsi ho"
"Jo vlastně, hned ho dám do pořádku, ale necháš mě tu tedy."
"Nechám" přikývne i přesto, že je z toho docela dost zmatenej.
Když už je Jarvis v pořádku prolezou s Lokim všechny ty krabice a vytahají z nich to co budou potřebovat. Ostatní krabice odnesou zpátky na půdu a potom se přesunou do kuchyně.
"Vážně chceš péct cukroví? Ty? Bůh kdo ví čeho se chceš upatlat od těsta?"
"Od toho seš tu ty." zašklebí se Loki
"Já se v tom patlat nebudu, já vykrajuju, ty patláš."
"No to ne."
"Nezapomínej čí je tohle kuchyň."
Loki se zatváří ublíženě ale nakonec sleví a pustí se do těsta. Jarvis jim celou dobu radí jaké cukroví by bylo nejlepší a, že sem a sem dali málo cukru a do tohohle by se zase víc hodil rum než brandy.
Tony by nikdy nečekal, že bude ještě někdy péct cukroví. A už vůbec ne, že s Lokim. Ale vypadá to, že si to oba v celku užívaj. Jo ze začátku se dohadovali a taky je víc mouky a cukru po zemi než v míse ale přežili to. Oba. Večer Tony vytáhne poslední plech z trouby a znaveně se zhroutí na gauč. Loki si sedne vedle něj. "Netušil jsem, že je to tak pracný" téměř zakňučí.
Tony se vzmůže na pouhé "Jsem mrtvej."
"Ale nevyhořeli jsme... to se mi jeví jako pozitivní" Loki se uvelebí na gauči a zavře oči.
Tony se na něj podívá a z posledních sil vstane z gauče a jde do koupelny kde se osprchuje a že mu to trvá déle... má vlasy plné mouky a teď se mu to ještě slepilo. Takže tam chvíli bojuje.
Loki uslyší rány ale po chvíli se už z koupelny vymotá Stark umytý a oblečený.
"Přepadla tě sprcha?" zašklebí se Loki
Tony se vrátí na gauč a praští ho poštářem "Ne jen mi nějakej blboun naházel do vlasů mouku."
"O tom nic nevím." usměje se Loki a vstane. "Půjčíš mi ručník a něco na sebe?"
"To bych musel vstát"
"To asi jo"
"Hmm ručník je v koupelně tam si vyber, kterej chceš a nějaký oblečení.. hmm když ty seš moc vysokej."
"Zas tak moc ne navíc to nebude takovej problém, dokážu si oblečení přizpůsobit."
"Dobře, tak támhle ve skříni si něco vem."
"Lenochu"
"Nestěžuj si"
"Pche" Loki odejde do sprchy a potom se vrátí vě věcech, které si vybral a poupravil. Padne na gauč a opře si hlavu o opěradlo. "Co to máš na stropě?"
"Jmelí"
"Aha, to je takový to co se pod ním lidi líbaj?"
"Jo, ale jsou v něm škrkny"
Loki se zaškebí "Hele Harryho Pottera náhodou znám"
Tony se zasměje a potom zavře oči. Loki se k němu přesune a políbí ho.
"Hej," odstrčí ho od sebe "co to děláš?"
"Sedíme pod jmelím" znovu ho políbí.
"Ale takhle ta tradice nefunguje" zaprotestuje Tony potom co se mu podaří se odtáhnout.
Loki pokrčí rameny "už se stalo."
"Jdu spát" zabrumlá Tony
"Já spím kde?"
"No pokojů je to dost tak si vyber."
"Můžu spát u tebe?"
"Ne"
"Ale jsou Vánoce."
"Oficiálně jsou až zítra" zvedne se a zapluje do ložnice, kde hned usne.
Loki se jen pousměje a odejde do jedné volné ložnice.
Když se Tony ráno probudí jde do kuchyně a chce si uvařit kafe ale to už je hotové. Rozhlédne se po místnosti. Loki nikde. Divné. Napije se kafe a v tu chvíli se za jeho zády ozve,
"Dobré ráno"
"Krucinál, ty blboune! Víš jak jsem se lekl?"
"Promiň" usměje se Loki. A vezme si cukroví "Je to fakt dobrý"
Tony se zašklebí a znovu se napije kávy.
"Co budeme dělat dneska?" zeptá seLoki
"No tak máme tu neozdobenej stromeček, téměř nic k jídlu a... necheš ode mě žádnej dárek, že ne?"
"Jistě že chci" zaprská Loki.
"copak ti nestačí, že s tebou slavím Vánoce?"
"Ne"
"Já už na nákupy nejdu"
Loki se usměje a podá mu další jmelí "Tak si poraď"
Tony zakroutí hlavou a jmelí odloží aby si mohl dopít kafe a ochutná jejich včerejší výtvor. Potom se pustí s Lokim do vaření. Tentokrát už se několikrát spustí požární hlásiče a oba je zlije voda. Ze začátku je to pěkně vytáčí ale když se tak stane už potřetí zasmějí se tomu a Jarvis to vypne. Nakonec se jim ale zadaří a i ten jejich krocan vypadá jedle.
"Tak a já teď musím chvíli do dílny."
"Proč?"
"Dárek pro Jarvise"
"Aha"
"Můžeš tu třeba uklidit."
"Ani omylem! Nejsem služka!"
"Jsou Vánoce" zakření se Tony a odběhne do dílny, kde se postará Jarvisovi o nové obvody a připojí na něj další patro.
"Nové pravomoci" řekne Jarvis "K vánocům dostanu víc práce."
"Darovanému koni na zuby nehleď" odbije ho Tony a vrátí se nahoru, kde už je poklizeno a Loki se snaží rozmotat světýlka.
"Tohle nejde!"
"Pomůžu ti"
Jde k němu a začnou rozmotávat spolu. Čas od času se jeden druhého nepatrně dotknou, ale ihned ucuknout až jednou Loki svou ruku nechá na té Tonyho. Tony se na něj podívá a Loki se usměje. Tony mu úsměv nervózně vrátí a koukne na stromeček a pak zase na Lokiho.
"Dáme tam ty světýlka?"
Loki přikývne a společně s Tonym umístí světýlka na stromek a pak se pustí do jeho ozdobení.
Světýlka mají malá a jednobarevná. Vánoční ozdoby a řetězy sladili do modrostříbrných barev. U zdobení stromečku se dost nasmáli. Loki si vyžádal, že chce poslouchat koledy a Jarvis jím je občas zremixoval. Tony u koled doslova šílel ale pak si přivykl a začal si i pobrukovat jejich melodie. Potom zabalil do řetězů Lokiho.
"Ty podvraťáku" zaúpěl Loki a snažil se vymotat. Moc mu to nešlo a tak mu Tony ještě nasadil parohy a červený nos a zhroutil se na zemi ve výtlemu. Když se Loki osvobodil nezůstal mu nic dlužen a navlík ho do kostýmu Santa Clause.
"Ne, sundej to ze mě"
Tentokrát se tlemil Loki až mu tekly slzy. Tony se z kostýmu musel dostat sám ale oukej srovnali účty.
"Pojď půjdem se najíst"
Loki se usměje a přikývne. Než sedli ke stolu ještě po sobě uklidili nepořádek a pak se společně najedli. Nakonec se unaveně a přejedeně zhorutili na gauč, jeden vedle druhého a pustili si televizi u které i usnuli.
Tony se probudil pozdě v noci a Loki na gauči nebyl. Trochu zmateně se rozhlédl a pak ho uviděl jak stojí u okna a dívá se ven.
Vstal z gauče a šel k němu, po cestě sebral druhé jmelí z linky.
"Na co koukáš?"
"Sněží" řekne s mírným úsměvem Loki.
Tony se podívá ven. Takhle to vážně vypadá hezky.
"Už jsi změnil názor na Vánoce?" zeptá se Loki
"Možná jim dám ještě do budoucna šanci" připustí Tony.
Loki krátce přikývne.
"Ty, Loki?"
"Hm?"
"Stojíme pod jmelím"
Loki se podívá jak nad nimi Tony drží jmelí a usměje se. Poté se otočí k Tonymu čelem a jejich rty splynou v jednom dlouhém polibku.
" Co je na nich tak speciálního, že bych je měl mít rád?"
" Všude se píše, že jsou to svátky klidu a míru a společného souznění."
" Víš Jarve, tak to možná kdysi bylo. Dnes mi přijdou Vánoce spíš jako kýčovité svátky. Lidé se honí za tím, aby pořídili co nejvíc dárků za co nejmenší cenu. Neříká,, že to je tak úplně špatně každý si nemůže dovolit koupit to co by chtěl. Ale jde o to, že už to je na tom špatně. Ten šílený tlak na peníze. A když pomineme finanční stránku, myslíš, že se někdo pozastaví nad tím, zda-li ten dárek udělá někomu radost? Ne tohle se neřeší. Důležité je, že si dotyčného odškrtnou ze seznamu post přátel a hodí mu zabalenou cetku. Popřejí si veselé Vánoce a o pár minut později se už někde za rohem pomlouvají. Rodiny už neřeší, aby se Vánoce líbily dětem. Zdobení stromečku by mělo být rodinou záležitostí ne?"
"Podle mne ano."
"Pak to tedy berme jako skutečnost. Ale rodiče, děti nepustí ke stromečku. Proč? Protože by mohly stromeček poničit a sousedi by letos mohly mít Vánoční stromeček hezčí. To je přeci nepřípustné."
"Ale to je třeba jen Váš názor."
"Možná, ale ať tak či tak, tímhle jsem ovlivněn a tak to asi zůstane."
"Zkoušel jste se nad tím zamyslet i jinak?"
"Jistě, že ano. Vždy ale dojdu ke stejnému závěru. A už se mě na to neptej."
"Proč?"
"Nechceš slyšet mou filozofii o pečení cukroví," zašklebí se Tony
"Když jsme u toho, umíte péct cukroví?"
"Jedna chůva mě to kdysi učila, ale už je to dlouho."
Jejich rozhovor přeruší zaklepání a tak se Tony otočí ke dveřím, které jsou pootevřené. Otevřou se a vejde Pepper.
"Nikdy neklepeš," podivý se Tony
"Slyšela jsem hlasy, tak jsem chtěla mít jistotu, že neruším."
"Nerušíš, copak potřebuješ?"
"Přinesla jsem ti kafe a pár koblih."
"Děkuju, ale tohle znám. Takže odkdy potřebuješ volno?"
"Zítra bych ještě přišla. Všechno ti nahoře připravím, aby nebyly zmatky a..."
"V klidu Pepper, volno si víc než zasloužíš." Skočí ji Tony do řeči
"Normálně bych tu zůstala, ale rodiče chtějí poznat mého přítele a oslavit Vánoce společně."
"Vážně nepotřebuji abys tu zůstávala a snažila se mě tahat z Vánoční deprese, stejně je to ztráta času."
"No dobře, ale stejně si myslím...."
"Vánoční odměny"
"Už sem si je převedla na účet."
"Dobře, tak se měj."
"Zítra se tu ještě stavím."
Tony příkývne a Pepper odejde.
"Možná by jsem letos mohl udělat vyjímku."
"Prosím?" zeptá se Jarvis
"Vzbudil jsi ve mně jiskru sentimentu"
"Půjdete koupit Pepper dárek sám?"
"Mohl bych to vyjímečně zkusit a dát Vánocům ještě šanci."
"A co dáte k Vánocům mě?"
"Nové obvody?"
"To jste mi ale říkat neměl."
"Tak na to zapomeň."
"Pak se tedy nechám překvapit." zašumí Jarvis a odmlčí se.
Anthony Stark se zvedne od stolu, vezme si bundu a vyjde ven. Je tam chladno a vážně padá sníh. Víc se zabalí do bundy a i přesto, že by mohl jet autem, vezme to radši pěšky. Po chvíli toho ovšem lituje. Udělá se mu doslova špatně z toho co vidí. Z lidí, z přetvářky. Na každém domě svítí tuna světel. A když je náhodou na jednom z nich o světýlko víc, na druhém přibude něco jiného, víc kýčovitého. Zaslechne i rozhovor o dýňovém koláči.
"Moje matka ho letos bude přelívat čokoládou"
"My ho přelíváme každý rok, letos jsme ještě chtěli přidat čokoládové hoblinky."
Tony si odfrkne a jde dál. Už je řádně promrlzej a tak vleze do prvního obchoďáku. Nyní lituje ještě mnohem víc, že vůbec vylezl z baráku. O co se tu sakra snaží. Vždyť je to hrůza. Lidi se mačkaj, předhánějí, hádají se. Jsou jako stádo tupích ovcí a on sem přišel..ke všemu dobrovolně. Chvíli se rozhlíží a sleduje tu mačkanici. Pak si ale všimne ještě jednoho pozorovatele nedaleko od sebe a zamračí se. Než stihne udělat byť jen krok stojí onen muž už u něj.
"Co tu děláš?" zavrčí Tony
"Na to bych se mohl ptát i já tebe."
"To je moje věc, navíc moje přítomnost tady je v naprostém..." povzdechne fakt nemá náladu na dohadování se s tímhle psychopatem. "Vybírám dárek."
"Tváříš se u toho jako by tě mučili."
"Sem spíš zhusen, ale vážně co tu děláš?"
Loki pokrčí rameny "Vlastně nevím"
"Aha, nemáš být náhodou v base nebo tak?"
"Tam jsem byl, ale kdybys neignoroval zprávy od toho jednookého věděl by jsi, že po odsezení několika měsíců ve vězení, jen podotýkám, že to to stejně bylo zbytečné, jsem byl donucen přežít zbytek trestu zde, že prý abych poznal zdejší zvyky."
"Hm," zabručí Tony "Tak si to užij"
Najde si jedinou schůdnou uličku mezi kupou dohadujících se lidí a vydá se najít něco co by Pepper mohlo udělat radost.
"To jen tak odejdeš? Žádné výhružky? Slovní napadání? Nic?" Jde za ním
"Loki nemám náladu, jasný?"
"Ty jsi vážně přišel nakupovat?"
"Jo"
"Proč?"
"Proč ne?"
"Komu chceš něco kupovat?"
"Proč se ptáš?"
"Protivo" otočí se a vrátí se na své pozorovací stanoviště.
Tony zavrčí a pomalu prochází různé obchůdky. Asi trochu urazil lidstvo. Už je z toho hledání, něčeho co by mohlo udělat radost docela zoufalej. V tuhle chvíli by vzal cokoli jen aby už mohl odejít z obchoďáku. Zhluboka se nadechne, čímž se snaží dodat si energie, otočí se a...znovu vrazí do Lokiho.
"Proč mě pronásleduješ?"
"Nepronásleduju tě, jen vidím jak se tu motáš."
"Hmmm, uhni"
"Hledáš dárek pro tu...jak se to jmenuje... něco jako pepř" přemýšlí Loki
"Jmenuje se Pepper a jo pro ni."
"Proč?"
"Prostě sem si řekl, že jednou budu milej."
"No mile zrovna nevypadáš."
"Taky by jsi nevypadal líp, kdybys musel trpět v obchoďáku."
"Nemáš rád tyhle Vaše svátky?"
"Ne nemám a jsi druhej co se na to ptá, a vůbec proč se zajímáš?"
Loki se na něj dívá "Pomůžu ti pro ni něco vybrat."
Tony se zamračí "Proč bys to dělal?"
"Říkejme tomu poznávání místních zvyků."
"Nejsem si jistej, jestli chci prožít den v tvojí společnosti."
"Ale no tak, jsou Vánoce"
Tony zavrčí, "Stejně se tě asi nezbavím, že?"
"Asi ne, jsi po dlouhé době jediná známá tvář, upřímně budu se tě chvíli držet."
"No to mám radost"
"Vidím, ale zkus to brát nějak jinak."
"A to jak?"
"Pomůžu ti přežít nákupy. Řekněme, že by jsme pro chvíli uzavřeli příměří?"
Tony se na něj podívá, no co za zkoušku nic nedá a horší náladu stejně mí už nemůže. "No dobře."
Loki krátce přikývne "Pojď někde sem tu viděl..." Razí si cestu k jednomu krámku a Tony ho tedy následuje. Chvíli spolu vybírají dárek, opravdu to není tak lehké jak se zdá. Tony stále víc a víc podléhá depresi. Nemá rád tenhle vánoční schon a neklid.
"Nepodlehej tomu."
"Čemu?"
"tý depce, děláš si to sám"
"Pán je psycholog?"
"Seš vážně děsně protivnej" zavrčí Loki
"Promiň no..."
"Odpouštím ti, ale ještě jeden slovní útok a skejsneš si tu sám"
"Hmmm, už sem hodnej." Ať je to jakkoli divné, je vděčný, že tu nemusí být sám. Ne že by společnost pološíleného boha byla zrovna ideální, ale on se teď vlastně vůbec nechová pološíleně.
"Odkdy seš tak milej?"
Loki se pousměje "Nejsem milej"
"Ale jo jsi, netušil jsem, že to umíš"
"Pche, jsem jen spokojený. Venku je příjemná zima a ušetřím si namáhu s tvořením zmatků. Lidé si je nyní tvoří sami. Je zajímavé to sledovat."
"Takže Vánoční nálada," zakření se Tony.
Ano konečně! Konečně našli něco co neurazí, ale potěší.
"Uhm tak dík." řekne trochu nejistě Tony.
"Není zač"
A Tony už hledá východ z toho pekla.
"Už odcházíš?"
"Snažím se"
"Aha, to se ani nerozloučíš?"
"Poděkování ti nestačilo?"
"Ne"
"Tak sbohem"
"Nashle, řekl bych" a Loki zmizí.
Tony to už neřeší a snaží se dostat rychle domů. Přiřítí se tam jak raketa a padne na gauč.
"Díky bohu"
"Sehnal jste něco?"
"Jo jo ale už to nikdy v životě neudělám."
"Bylo to tak strašné?"
"Šílené, doslova"
Tony zmožen po celém dnu se odšourá do koupelny a poté do ložnice a okamžitě usne. Na druhý den ráno ho tahá z postele Jarvis s tím, že je tu Pepper. Tak se Tony oblékne a jde se za ní tedy podívat.
"Ahoj" usměje se na něj
"Dobré ráno"
"Odpoledne Tony" usmívá se
"Už?"
"Ano, co jsi dělal, že jsi byl tak vyčerpaný? Jarvis říkal, že jsi šel spát brzo."
"Ále to ty Vánoce"
"Zbytečně depkaříš"
"A dejte mi s tím už všichni pokoj."
"Jak všichni?"
"To máš jedno, už odcházíš?"
"Ano, všechno jsem ti připravila ta hromada papíru je potřeba podepsat hned a jinak nic zvláštního co by nepočkalo. Dej si taky chvíli pauzu."
"Neumím odpočívat"
"No právě a proto...."
"Ještě tu máš dárek."
Pepper se podiví "Ty jsi mi něco koupil? Sám?"
"Jednou jsem si řekl, že bych to mohl zkusit."
Pepper se usměje vezme si od Tonyho dárek a krátce ho obejme. "Děkuji" Je spíš dojatá tím, že se obtěžoval vůbec vyjít ven a něco koupit. "Už musím"
"Měj se"
"Veselé Vánoce" usměje se "A nechala jsem ti tu jmelí" ukáže na strop nad gauč a odejde.
Tony protočí oči a vrhne se na ty papíry. Přenese si je do dílny a začne je pročítat a podepisovat. Už nad tím sedí třetí hodinu, když uslyší nějaké rány.
"Jarve co to je?"
"Jde to z obýváku, moje obvody tam jsou zmatené"
Tony se zvedne a jde nahoru.
"Ty?!"
"Já" odvětí s úsměvem Loki
"Co to tady provádíš?" už už se chystá přivolat si oblek.
"Přinesl jsem stromeček."
Tony se zasekne. "stro..?"
"Jo stromeček, máš ozdoby?"
"Co to?"
"Ozdoby, takový ty skleněný kulatý věci."
"Vím co jsou ozdoby."
"Tak vidíš a máš je?"
"Možná někde na půdě, ale co tady.."
"Podle toho co jsem zjistil o těchto svátcích nikdo nemá být sám a ještě ke všemu v depce."
"Vypadni"
Loki se na něj podívá "Važ svá slova"
"Vypadni" zopakuje Tony a Loki zmizí jenže během chviličky je zpátky s krabicema, které jsou označené nápisem Vánoce.
"Máš tam toho dost."
"Já neslavím Vánoce! Jdi pryč!"
Loki se začne prohrabovat v krabicích až najde stojan na stromeček a pokusí se do něj ten stromek narvat. Tony ho nevěřícně sleduje a už několikrát se ho pokusil vyhnat.
"Pane bože!!!" zaúpí
"Ano?"
"Děláš to úplně špatně!" Nakonec mu s tím stojanem pomůže a společně ten stromek upevní.
"Příště nemusíš tak křičet."
"Nehraj si na citlivku"
Loki se ušklíbne a hodí po něm sněhovou kouli.
"Hej! Kde jsi jí vzal?"
"Já nic" usměje se
Tony zavrčí otevře okno natáhne se pro sníh a hodí ho po něm. Loki se zašklebí a nechá Tonyho sněhem zapadat.
"To není fér" protestuje Tony a snaží se dostat z hromady sněhu.
Loki se usměje a nechá ten sníh zmizet. "Nejsem zvyklí hrát fér ale, že jsi to ty."
"Proč tu jsi?"
"Vadím ti?"
"Ne, že by jsi mi vadil.. jen nevím proč tu jsi a jsem z toho nervozní."
"Ze mě?"
"Ne z tebe, z tvé přítomnosti."
"No řekněme, že jsem se tebou nechal inspirovat."
"Jak?"
"No když už i ty chodíš nakupovat dárky, proč bych já nemohl slavit Vánoce?"
"Klidně si je slav, ale proč u mě?"
"Protože jsi jedninej kdo žije sám a jedinej co mě nezabije hned jak mě uvidí."
"Klidně tě zabiju"
"Ale nezabiješ, nemáš momentálně důvod a tvoje čest ti brání zabít bezdůvodně."
"Dokážu si důvod najít"
"Já vím, ale neuděláš to.... k čemu to je?" Vytáhne formičky na cukroví.
"To je na cukroví."
"Co je cukroví?"
"Malé, sladké pečivo"
"Aha, budeme péct?"
"Ne"
"Ale patří to k Vánocům."
"Ale.."
"Prosím"
"Loki já Vánoce vážně.."
"Psst" vyndá všechny formičky a nanosí je do kuchyně. "Nemusíš to dělat, jen mi řekni jak na to."
Tony se zamyslí, určitě by přišel o kuchyň.
"Ne, já pomůžu ti s tím"
"Dobře."
"Ale tak popořadě jo?"
Loki na něj koukne trochu nechápavě.
"Nejdřív Jarvis"
"Co je s ním"
"Utlumil jsi ho"
"Jo vlastně, hned ho dám do pořádku, ale necháš mě tu tedy."
"Nechám" přikývne i přesto, že je z toho docela dost zmatenej.
Když už je Jarvis v pořádku prolezou s Lokim všechny ty krabice a vytahají z nich to co budou potřebovat. Ostatní krabice odnesou zpátky na půdu a potom se přesunou do kuchyně.
"Vážně chceš péct cukroví? Ty? Bůh kdo ví čeho se chceš upatlat od těsta?"
"Od toho seš tu ty." zašklebí se Loki
"Já se v tom patlat nebudu, já vykrajuju, ty patláš."
"No to ne."
"Nezapomínej čí je tohle kuchyň."
Loki se zatváří ublíženě ale nakonec sleví a pustí se do těsta. Jarvis jim celou dobu radí jaké cukroví by bylo nejlepší a, že sem a sem dali málo cukru a do tohohle by se zase víc hodil rum než brandy.
Tony by nikdy nečekal, že bude ještě někdy péct cukroví. A už vůbec ne, že s Lokim. Ale vypadá to, že si to oba v celku užívaj. Jo ze začátku se dohadovali a taky je víc mouky a cukru po zemi než v míse ale přežili to. Oba. Večer Tony vytáhne poslední plech z trouby a znaveně se zhroutí na gauč. Loki si sedne vedle něj. "Netušil jsem, že je to tak pracný" téměř zakňučí.
Tony se vzmůže na pouhé "Jsem mrtvej."
"Ale nevyhořeli jsme... to se mi jeví jako pozitivní" Loki se uvelebí na gauči a zavře oči.
Tony se na něj podívá a z posledních sil vstane z gauče a jde do koupelny kde se osprchuje a že mu to trvá déle... má vlasy plné mouky a teď se mu to ještě slepilo. Takže tam chvíli bojuje.
Loki uslyší rány ale po chvíli se už z koupelny vymotá Stark umytý a oblečený.
"Přepadla tě sprcha?" zašklebí se Loki
Tony se vrátí na gauč a praští ho poštářem "Ne jen mi nějakej blboun naházel do vlasů mouku."
"O tom nic nevím." usměje se Loki a vstane. "Půjčíš mi ručník a něco na sebe?"
"To bych musel vstát"
"To asi jo"
"Hmm ručník je v koupelně tam si vyber, kterej chceš a nějaký oblečení.. hmm když ty seš moc vysokej."
"Zas tak moc ne navíc to nebude takovej problém, dokážu si oblečení přizpůsobit."
"Dobře, tak támhle ve skříni si něco vem."
"Lenochu"
"Nestěžuj si"
"Pche" Loki odejde do sprchy a potom se vrátí vě věcech, které si vybral a poupravil. Padne na gauč a opře si hlavu o opěradlo. "Co to máš na stropě?"
"Jmelí"
"Aha, to je takový to co se pod ním lidi líbaj?"
"Jo, ale jsou v něm škrkny"
Loki se zaškebí "Hele Harryho Pottera náhodou znám"
Tony se zasměje a potom zavře oči. Loki se k němu přesune a políbí ho.
"Hej," odstrčí ho od sebe "co to děláš?"
"Sedíme pod jmelím" znovu ho políbí.
"Ale takhle ta tradice nefunguje" zaprotestuje Tony potom co se mu podaří se odtáhnout.
Loki pokrčí rameny "už se stalo."
"Jdu spát" zabrumlá Tony
"Já spím kde?"
"No pokojů je to dost tak si vyber."
"Můžu spát u tebe?"
"Ne"
"Ale jsou Vánoce."
"Oficiálně jsou až zítra" zvedne se a zapluje do ložnice, kde hned usne.
Loki se jen pousměje a odejde do jedné volné ložnice.
Když se Tony ráno probudí jde do kuchyně a chce si uvařit kafe ale to už je hotové. Rozhlédne se po místnosti. Loki nikde. Divné. Napije se kafe a v tu chvíli se za jeho zády ozve,
"Dobré ráno"
"Krucinál, ty blboune! Víš jak jsem se lekl?"
"Promiň" usměje se Loki. A vezme si cukroví "Je to fakt dobrý"
Tony se zašklebí a znovu se napije kávy.
"Co budeme dělat dneska?" zeptá seLoki
"No tak máme tu neozdobenej stromeček, téměř nic k jídlu a... necheš ode mě žádnej dárek, že ne?"
"Jistě že chci" zaprská Loki.
"copak ti nestačí, že s tebou slavím Vánoce?"
"Ne"
"Já už na nákupy nejdu"
Loki se usměje a podá mu další jmelí "Tak si poraď"
Tony zakroutí hlavou a jmelí odloží aby si mohl dopít kafe a ochutná jejich včerejší výtvor. Potom se pustí s Lokim do vaření. Tentokrát už se několikrát spustí požární hlásiče a oba je zlije voda. Ze začátku je to pěkně vytáčí ale když se tak stane už potřetí zasmějí se tomu a Jarvis to vypne. Nakonec se jim ale zadaří a i ten jejich krocan vypadá jedle.
"Tak a já teď musím chvíli do dílny."
"Proč?"
"Dárek pro Jarvise"
"Aha"
"Můžeš tu třeba uklidit."
"Ani omylem! Nejsem služka!"
"Jsou Vánoce" zakření se Tony a odběhne do dílny, kde se postará Jarvisovi o nové obvody a připojí na něj další patro.
"Nové pravomoci" řekne Jarvis "K vánocům dostanu víc práce."
"Darovanému koni na zuby nehleď" odbije ho Tony a vrátí se nahoru, kde už je poklizeno a Loki se snaží rozmotat světýlka.
"Tohle nejde!"
"Pomůžu ti"
Jde k němu a začnou rozmotávat spolu. Čas od času se jeden druhého nepatrně dotknou, ale ihned ucuknout až jednou Loki svou ruku nechá na té Tonyho. Tony se na něj podívá a Loki se usměje. Tony mu úsměv nervózně vrátí a koukne na stromeček a pak zase na Lokiho.
"Dáme tam ty světýlka?"
Loki přikývne a společně s Tonym umístí světýlka na stromek a pak se pustí do jeho ozdobení.
Světýlka mají malá a jednobarevná. Vánoční ozdoby a řetězy sladili do modrostříbrných barev. U zdobení stromečku se dost nasmáli. Loki si vyžádal, že chce poslouchat koledy a Jarvis jím je občas zremixoval. Tony u koled doslova šílel ale pak si přivykl a začal si i pobrukovat jejich melodie. Potom zabalil do řetězů Lokiho.
"Ty podvraťáku" zaúpěl Loki a snažil se vymotat. Moc mu to nešlo a tak mu Tony ještě nasadil parohy a červený nos a zhroutil se na zemi ve výtlemu. Když se Loki osvobodil nezůstal mu nic dlužen a navlík ho do kostýmu Santa Clause.
"Ne, sundej to ze mě"
Tentokrát se tlemil Loki až mu tekly slzy. Tony se z kostýmu musel dostat sám ale oukej srovnali účty.
"Pojď půjdem se najíst"
Loki se usměje a přikývne. Než sedli ke stolu ještě po sobě uklidili nepořádek a pak se společně najedli. Nakonec se unaveně a přejedeně zhorutili na gauč, jeden vedle druhého a pustili si televizi u které i usnuli.
Tony se probudil pozdě v noci a Loki na gauči nebyl. Trochu zmateně se rozhlédl a pak ho uviděl jak stojí u okna a dívá se ven.
Vstal z gauče a šel k němu, po cestě sebral druhé jmelí z linky.
"Na co koukáš?"
"Sněží" řekne s mírným úsměvem Loki.
Tony se podívá ven. Takhle to vážně vypadá hezky.
"Už jsi změnil názor na Vánoce?" zeptá se Loki
"Možná jim dám ještě do budoucna šanci" připustí Tony.
Loki krátce přikývne.
"Ty, Loki?"
"Hm?"
"Stojíme pod jmelím"
Loki se podívá jak nad nimi Tony drží jmelí a usměje se. Poté se otočí k Tonymu čelem a jejich rty splynou v jednom dlouhém polibku.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)