Frost - Iron 29. část /závěr

Čas letěl dál a Asgard žil znovu svým životem. Thor se stal dobrým a spravedlivým vládcem. Od smrti těch dvou uplynuly necelé tři roky. Odin během těch let neprožil jediný den, aby si nevyčítal, co se stalo. Frigga trpěla také, ale dokázala svůj žal schovat hluboko do sebe. Jistě, že vzpomínala a občas plakala, ale spíše se snažila býti oporou svému muži a pomáhala Thorovi v důležitých krocích, které musel jako král plnit. Ačkoli byl opravdu dobrým vládcem, ze začátku potřeboval vedení a kdo jiný by mu měl pomoci? Z Friggy se nyní stal ten pomyslný pilíř, který držel rodinu i království pohromadě.

Byl večer a Thor se prochází se svou matkou po zahradě. Mají za sebou náročný den. Thor byl nucen přijmout výpravy z několika světů, které si přišly pouze postěžovat na špatné vedení a na svou současnou situaci, kterou dávali za vinu právě novému králi. Na tohle Thor vážně neměl náladu. Byl rád, že s ním v tu chvíli byla jeho matka, která ho dokázala umírnit a problémy oněch výprav vyřešila tak, že přislíbila návštěvu a prozkoumání jejich situace. Dále také potřebnou pomoc. Sice díky tomu Thora čekala další práce, ale pro dnes měl již klid a byl za to nezměrně vděčný. Posadili se s Friggou na lavičku pod stromy a chvíli vládlo naprosté ticho. Nakonec jej narušila Frigga.
"Thore, vážně věříš tomu, že jsou mrtví?"
"Zpočátku jsem měl pochybnosti, ale věřil jsem, že by se ozval alespoň tobě," řekne Thor s nešťastným povzdechem.
"Třeba nemůže, nebo nechce. Na tom nesejde, ale žije, určitě žijí oba… musejí… já… musím… potřebuji alespoň naději."
"Nechci ti brát tvou naději, ale viděli jsme jejich těla i jejich smrt."
"Takhle by se Loki nevzdal," trvá na svém Frigga.

Takovýto rozhovor nevedou prvně. Spolu to rozebírají velmi často. Možná tím trochu utěšují svůj smutek, možná se tím uklidňují či smiřují. Již dlouhou dobu čekali. Doufali, že to byla jen Lokiho msta, že se objeví a Anthony bude po jeho boku. Oba v pořádku. Tony sice nebyl nijak spřízněn s jejich rodinou, ale Thor v něm viděl věrného a spolehlivého přítele. Frize také přirostl k srdci, nejen proto, že vzbudil v Lokim tak silný cit, ale také proto, že to byl čestný muž. Byl obětavý, inteligentní, odvážný a čestný. Frigga si ho vážila, snad více než kdokoli na Zemi.
"Loki by se takto jistě nevzdal," přisvědčí Thor. "Ale v případě, že by nenašel jinou možnost… Nemyslíš, že by chtěl zemřít přesně takhle? Se ctí a láskou, pro to, co milovat a v co věřil? Poklonil se mu celý Asgard."
"Já vím," odvětí Frigga. "Ale ten pocit. Vím, co si myslíš, ale není to tak, že bych to chtěla v sobě vyvolávat. Já vážně cítím, že nejsou mrtví. Nemůžou být. Poznala bych to."

Thor přikývne. "Již jsi mi to říkala, ale nemohu nikoho poslat, aby je hledal."

"To vím také," povzdechne si. "Půjdu spát."
"Klidné snění matko."
"Tobě také."

Frigga odejde a Thor zůstane ještě sedět venku a dívá se do koruny stromů. Poté se zvedne a jde do odlehlého koutu zahrady, kde se položí a dívá se na hvězdnou oblohu. Tak moc by si přál, aby se oba vrátili. Moc by chtěl, aby jeho matka měla pravdu. Ale ta těla… Pohřeb… všechno až moc zapadá. Thor povzdechne a zavře oči. Z pod víček, mu unikne jedna zbloudilá slza.

***

V průzračně modré vodě se odráží poslední paprsky zapadajícího slunce. Celá krajina se pomalu halí do černé roušky tmy a na nebi se objeví první hvězdy. Po nějaké době je jich celá kupa a jejich světlo se začne znovu odrážet na jezeře, které je rovněž pohlceno tmou. Měsíc je dostatečně velký, ještě pár nocí a doroste v úplněk. Ve světle měsíce se lesknou vrcholky hor, které jsou zasypané čerstvě napadlým sněhem. Hory obklopují jezero z jedné strany a z druhé jej svírá les. Je tu klid. Ve vodě občas žbluňkne ryba. Z lesa se ozývá klidné houkání sovy. A za lesem? Za tím jsou další hory. Uprostřed toho všeho stojí malý domek. Před domem hoří oheň, který ozařuje záda muže, který sedí na pařezu a dívá se do vody. Běžně by se asi divil, proč jezero nezamrzá. Ale už si zvyknul a tak jen sedí, dívá se do vody a poslouchá zvuky okolí. V povětří opět začne poletovat sníh.

Ohlédne se, když zaslechne křupání sněhu pod botami blížící se osoby.
"Už spí?"
"Myslíš Beth?"
"Je tu s námi někdo jiný?"
"Ano již spí…" Posadí se do sněhu. "Miluju první sníh."
Anthony se podívá na Lokiho a trochu se usměje. Loki sedí se zavřenýma očima a užívá si příjemný pocit z prvního sněhu. Tony se na něj dívá, vnímá každý drobný záhyb jeho těla. Loki vypadá tak dokonale, když se mu ve vlasech zachycují vločky sněhu. Ano, dokonale, klidně, snad i vyrovnaně. Ale Tony ho už zná. Až moc dobře na to aby zpozoroval, že se snaží zakrýt svůj smutek.

"Loki?" šeptne.
Loki se na něj podívá, "Ano?"
"Trápíš se."
"To není pravda, proč bych se měl trápit? Beth usnula velmi rychle a klidně, napadl první sníh, je tu klid a krásně. A hlavně jsi tu ty a živý."
"Vidím to na tobě, můžeme se vrátit."
Loki se na něj podívá. Kdyby mu tohle Tony řekl o rok dříve, asi by jím mrštil do jezera, ale Loki nad tou možností taky přemýšlel. Ačkoli si to nechtěl přiznat, chyběla mu matka a i ta hrouda svalů se štěněcím výrazem.
"Nemůžeme tam jen tak vtrhnout a s dítětem. Navíc tady je nám přece dobře."
"Je tu krásně, to ano. Ale nechci se dívat, jak se trápíš. Ty jsi doma tam Loki."
Loki povzdechne. "Dovedeš si představit to vysvětlování?"
Tony přikývne. "Nebude to asi pěkný, ale tam jsi šťastný."
"Nechci se ale dívat na toho... toho…" vrčí.

"Tohle už jsme probírali," řekne Tony a posadí se k Lokimu do sněhu. "Vyhrotili jste to oba. Ano, on nebyl férový, ale měl bys mu dát šanci říci své důvody. Neber to tak, že bych se ho zastával..." Chce pokračovat, ale Lokiho ho nenechá. "Neberu, cítím, jak tebou vždy projede vlna nenávisti, když se objeví náznak jeho osoby."
Tony se lehce usměje. "Tohle mě na tobě pořád děsí."
"Co, že přede mnou nedokážeš nic utajit?"
"Tak nějak."
Loki se zasměje a nahne se pro polibek. Tony ho dlouze políbí a poté se odtáhne. "Studí mě zadek."
"Tak pojď, půjdeme dovnitř." Loki vstane a vytáhne na nohy i Tonyho. Než vejdou do domu, ještě uhasí oheň před domem.

Když vejdou dovnitř sklepe ze sebe Tony sníh a vrhne se ke krbu, aby se ohřál. Není to domek příliš veliký. Vesměs jen obývák spojený s malou kuchyňkou a ložnice. V ložnici jsou dvě postele jedna větší a druhá o něco menší. Na ní spí malé blonďaté děvčátko. Můžou jí být tak tři roky.
"Stejně nechápu, jak ji někdo mohl jen tak nechat ležet na břehu jezera," zamumlá Tony.
"Bezbranné dítě… a přitom je tak roztomilá a hodná."
"I takové věci se bohužel stávají," odvětí Loki. "Ale aspoň jsme to nebyli sami," usměje se.
"Noo… Trocha samoty by se mi občas hodila."
Loki se na něj podívá a v očích mu zajiskří. Jde k Tonymu a políbí ho. Tony polibek vášnivě prodlouží. Loki z něj začne okamžitě stahovat triko, a když se dostává na holou kůži, Tony sebou cukne a odtáhne se.
"Co je?" zavrčí Loki
"Beth se odkopala." Tony se vedle něj protáhne a jde malou přikrýt.
"Odkdy je z tebe starostlivá matka?" zašklebí se.
"Od té doby, co je z tebe romantik," vyplázne na něj jazyk a zabalí Beth do deky.
Loki přijde k němu a zezadu ho obejme. "Půjdeme taky spinkat?"
Tony se zašklebí a přikývne. Společně dojdou ke své posteli, kam padnou a zahrabou se do peřin.
"Vrátíme se tedy?"
Loki přikývne. "Ale pomalu, nechci matce způsobit infarkt."
Tony se usměje. "Jak jsi šlechetný…"
Loki se tiše zasměje a položí si hlavu na Tonyho rameno. Předtím než zavře oči, ještě přičaruje vedle matčina lože modrou růži. Vždycky jí je posílal, aby věděla, že je v pořádku. Poté usne Tonymu na rameni. Anthony ho po chvíli následuje.

Pozdě v noci Tonyho probudí tahání za deku. "Tatí?" ozve se šeptem.
Tony otevře jedno oko a pak rychle i druhé. "Copak zlatíčko?"
"Mě se zdál ošklivej sen a mám pod poštelí bubáka," zašišlá smutně a rozespale Beth.
Tony se usměje a kousek se odsune od Lokiho. Zvedne Beth a zachumlá ji k nim do postele.
"Ďoblou…"
"Dobrou," usměje se a počká než Beth usne. Potom spí až do rána.

***

Když se Frigga probudí vyjekne. "Pane bože!"
"Co se děje?" zeptá se Odin
"R-růže, Loki… On," tečou jí slzy. Odin jí obejme a taky mu unikne malá slza. Ví, co to znamená.
"Vrátí se," šeptne Frigga a přitiskne se.
Po nějaké době se odtáhne a převlékne se. Kráčí po chodbě dlouhými kroky s růží v ruce. Zastaví se u Thorových dveří a zaklepe. Thor jí pustí dovnitř a ona jej pevně obejme.
"Co se děje?" zeptá se zmateně.
"Loki žije," šeptne.
"Cože?"
Frigga se odtáhne a ukáže mu růži. "Vždy mi je posílal, abych věděla, že je v pořádku. Ráno jsem jí měla u postele. Vrátí se."
Thor neschopen slova, ji znovu pevně obejme.

***

Loki se ráno probudí první, trochu se zavrtí a až poté mu dojde, že se k němu mačká Beth a usměje se. Beth spokojeně zažvatlá ze spaní a schoulí se do klubíčka tak, že Tonyho shodí z postele.
Tony žuchne na zem jak pytel brambor a Loki se zašklebí. Když se zvedá ze země, podívá se na něj a hodí po něm polštář. "Tohle není vtipné!" nadává tiše aby Beth nevzbudil.
"Ani nevíš jak moc je," culí se Loki.
Tony se protáhne.
"Proč spí u nás?"
"Měla ošklivej sen a bubáka pod postelí. Už sem ti několikrát říkal, abys v noci pod její postelí neuklízel."
"Týýý," vstane Loki z postele a vrhne se na něj a znovu ho povalí na zem.
"Auuu!" zaúpí Tony a to už se probudí i Beth.
"Čo děláte?" zeptá se unaveně a zívne.
"Nic zlatíčko," usměje se Loki a vstane. "Máš hlad?"
"Stlašnej," usměje se na něj Beth a seskočí z postele, chytne Lokiho za ruku a táhne ho do kuchyně. Loki se usmívá a jde s ní do kuchyně, kde se postará o snídani pro všechny tři.
Když se najedí, podívá se Loki na Beth. "Zlatíčko, budeme se stěhovat."
"Kam?"
"Na zámek," usměje se.
"Jéééé a bude tam král? A princežna?"
"Ty budeš princezna," usměje se Loki a Tony se také usmívá.
"Jupííí!" pískne Beth a běží si sbalit hračky.

Mezitím co Beth balí, na Lokim jsou znát obavy. Tony se k němu přisune. "Neboj. To bude dobré."

Loki přikývne a obejme Tonyho, ten se k němu přitiskne. "Budu s tebou," šeptne. Loki se usměje.
"Jdeme?" usměje se Beth.
"Jistě, máš všechno, co potřebuješ?"
"Myslím, že jo," přikývne Beth a chytne se Lokiho za ruku.
Tony se Lokiho taky chytne a ten se s nimi přenese.
Objeví se v korunním sále, kde stojí Thor zády k nim a dívá se do zdi.
"Ehm, vaše veličenstvo," zašklebí se Loki.
Thor se prudce otočí. "Bratře! Anthony!" vykřikne a oba je stiskne v pevném objetí.
Beth vyvaleně kouká a po chvíli začne vřískat. "Ťa obluda žere tatínky!!!"
Thor je pustí a podívá se na ní. "Koho jste to sebou přivedli?"
"Velmi inteligentní holčičku," opoví Anthony a Loki se škodolibě zašklebí.
"Jmenuje se Beth."
"Tatínkové mě našli u vody a nechali si mě," usměje se. "A vy šte kdo?"
"Bratr jednoho z tvých tatínků."
"Aha," pípne Beth a podívá se na Tonyho. "Já bych chtěla ještě spinkat."
Tony se usměje. "Tak půjdeme do postýlky."
"Lokiho pokoj je stále volný," řekne Thor. Tony přikývne a zvedne Beth do náruče a jde s ní do pokoje. Malá mu po cestě usne v náručí. Na chodbě narazí na Friggu.
"Anthony," šepte se slzami v očích. "Žijete." Tony přikývne a naznačí ji, aby šla s ním.
Dojdou do Lokiho pokoje a Tony uloží Beth do postele. Když má prázdné ruce Frigga jej ihned obejme. "Jak?"
"Loki Vám to vysvětlí, já se v tom ještě pořád ztrácím."
Frigga přikývne a vydají se společně zpět do trůnního sálu.

"A ta holčička?" zeptá se ho po cestě.
"Našli jsme ji s Lokim u jezera. Někdo ji tam nechal, mohly jí být tak čtyři měsíce. Tak jsme si ji nechali," usměje se. "Je to užasné děvče."
Frigga se usměje i přesto, že má v očích stále slzy. Jakmile dorazí do sálu, vrhne se Lokimu do náručí a rozpláče se. Tentokrát jsou to ale slzy štěstí.
"Matko," šepte Loki a obejme ji. "Tak moc jsi mi chyběla."
"Ty mě taky Loki, tak strašně moc... Proč jsi se neozval dřív?!" Vyjede na něj hned, jak se odtáhne.
Loki jí věnuje provinilí pohled. "Neměl jsem odvahu," šeptne a tu jej Frigga znovu obejme. "Na tom již nezáleží."
Tony se na ně chvíli dívá a poté se koukne na Thora, který ho propichuje pohledem.
Tony se pokusí zatvářit nevině, ale tentokrát to nezabírá. Thor má tolik soudnosti, aby počkal než se Loki přivítá s matkou a poté oběma nabídne něco k pití.
"Myslím, že máte co vysvětlovat," pronese Thor.
Loki přikývne. "Nejdříve mi dovol pogratulovat ti k trůnu… A nyní, co chceš vědět?"
"Co se tenkrát stalo?" zeptá se Frigga.
"Matka to vyjádřila přesně…" přikývne Thor.
"Dobrá tedy," nadechne se Loki. "Mohu ještě nejdříve požádat o židli?"
"Ale jistě," v místnosti se objeví stůl a tři židle, kam si posedají. Loki si sedne vedle Tonyho a vezme ho za ruku. Tony jeho ruku stiskne. Naproti nim si sedne Frigga aThor se usadí na trůn.

Loki se pustí do vysvětlování.
"Když jsem se dozvěděl, že mám v souboji stát proti Tonymu, byl jsem chvíli absolutně bezradný. Nevěděl jsem co dělat. Jen jsem ho nechtěl ztratit. Poté co Tony omdlel, jsem se šel projít s nadějí, že mne něco napadne. Zaslechl jsem, jak se služebné baví o tom, že dole ve vesnici došlo k hospodské rvačce, která se nakonec zvrtla a dva lidé při ní zemřeli. No doopravdy mě něco napadlo. Vydal jsem se do vesnice a těla těch dvou odnesl. Změnil jsem jejich podoby, tak aby vypadali jako já a Tony. Následně druhý den, kdy jsme vstupovali do arény, byla těla nedaleko připravena. Tony ačkoli o ničem nevěděl udělal přesně to, co jsem potřeboval. Já… nečekal jsem, že to vezme takhle. Upřímně jsem moc nevěřil tomu, že mě vážně takhle moc miluje." Podívá se na Tonyho omluvným pohledem. Tony je přikývne, chápe jeho pochybnosti, které tehdy měl. Byl na tom podobně.

"Jen doufám, že teď už mi to věříš," usměje se na něj Tony a Loki přikývne.
"Samozřejmě, že ti věřím," dá mu drobou pusu na čelo.
"Er," přeruší je Thor. "Na tohle budete mít čas později."
Tony po něm vrhne vražedný pohled. Thor mu ho opětuje. Ani jeden z nich nehodlá uhnout a tak Loki raději pokračuje.
"Když jsme potom skončili ve společném obětí, neřekl jsem nic jiného než absolutní pitomost a s Tonym jsem se teleportoval pryč. Místo nás dvou se tam v tu chvíli objevila ona těla. A my žili daleko odsud v opuštěném údolí. Nebylo třeba jej jakkoli zajišťovat kouzly. Věděl jsem, že nás nebudete hledat i kdyby jste neuvěřili naší smrti. Myslím, že to je to podstatné."
Thor se podívá na Lokiho s tím, že mu to stačí.
"Ehm a Odin tu je?" zeptá se Tony.

"Je," odpoví Thor, "ale odpoledne byl nucen ulehnout do spánku bohů."
"Hm," zabručí. A to je konec vážné debaty. Potom jen sedí a povídají si o tom, co kdo celou tu dobu dělal. Když se najednou vyžaduje Tonyho zapojení. Padla otázka, jak reagoval potom co se objevil s Lokim někde úplně jinde. K odpovědi se nikdo nemá. Pouze Loki si s bolestným výrazem promne čelist. Tony se škodolibě zasměje, k němu se poté přidají i ostatní. Po nějaké době k nim přijde Beth v doprovodu služebné.
"Měla jsem hlad," usměje se a podívá se na Friggu. "Krásná paní," usměje se.
Frigga se také usměje a poté se přesunou do jídelny k obědu. Po obědě si Frigga vyprosí, aby mohla strávit čas s Beth. Vezme ji do zahrady, kde si hrají a poté ji ukazuje hrad a Beth je celá natěšená. Potom zaškemrá, že by chtěla být jako princezna a tak jdou zkoušet různé šaty.

"Asi se půjdu trochu vyspat, neměl jsem zrovna klidnou noc," poznamená Tony a zvedne se od stolu.
"Potom za tebou přijdu," řekne mu Loki. Tony přikývne a odejde do pokoje, kde se položí do té úžasné postele a během chvíle usne.

"Předpokládám, že na mne máš prosbu," řekne Thor s drobným úsměvem.
Loki přikývne "Chci tě požádat zda-li by jsi jako král Asgardu mohl Anthonymu darovat dlouhověkost. Nechci ho ztratit."
"Ne Loki, to bych bohužel nemohl."
"Proč?" Podívá se na něj
"Trůn jsem přijal se slovy, že stejně náleží tobě. Pravý král se nyní vrátil. Ty budeš ten, kdo Anthonymu daruje život."
"Thore to..."
Thor zakroutí hlavou "Nestojím o trůn, ty budeš lepší král. Jen počkej, než se otec vzbudí."
"Děkuji bratře. Jen... myslíš..." Je tím vcelku zaskočen. Tedy ani ne tím co mu Thor řekl, ale tím co řekne on jemu. "Myslíš, že bychom se o břímě trůnu mohli podělit?"
Thor se na něj dívá trochu nechápavě.
"Chápej, zvykl jsem si, že jsem měl spoustu času na Tonyho a Beth a nechci o veškerý ten čas přijít, tak bychom mohli vládnout, tak nějak, napůl."

Thor se na Lokiho podívá a společně si vymění šťastné pohledy.

Loki se poté mlčky zvedne a odejde za Tonym. Ten spokojeně chrupká zabalený v dece. Loki se opatrně položí vedle něj a prohlíží si ho. Očima těká po těle, které není zakryto přikrývkou. Nakonec usoudí, že mu ta deka překáží a tak jí z Tonyho stáhne. Loki se přetočí na bok a jednou rukou si podepře hlavu. Druhou opatrně zabloudí na Tonyho břicho a cupitá po něm prsty. Tony se trochu zavrtí, ale spí dál. Loki si pomyslí, že mu překáží i to triko a tak během chvilky z Tonyho zmizí. Černovlasý bůh se musí usmát, když vidí, že to s Tonym ani nehne a spí dál. Začne mu po břiše jemně přejíždět celou dlaní a pomalu se dostává i na hrudník. Chvíli jej takto jemně hladí a poté sjede rukou k jeho kalhotám. Zastaví se a nejdříve se zamyslí, jestli by ho neměl nechat prospat. Běžně by ho asi spát nechal, ale momentálně po něm tak strašně touží. Za poslední dva roky pro sebe sice měli spoustu času, ale věnovali se spíše Beth. A když zrovna usnula a nebyla jim v patách, nějaká ta rychlovka v lese či v koupelně... Tak silně nepostačující. Loki Tonymu rozepne poklopec a klekne si, aby mu mohl kalhoty sundat. Což už Tonyho probudí.
"O co se tu snažíš?"
Loki se usměje. "Stahuju ti kalhoty."
"Moc ti to nejde."
"Nespolupracuješ."
"Spím."
"Už ne."
"Ale jo."
"Nene."
"Víš, šípková Růženka se budí polibkem a ne svlékáním."
Loki zamručí.
"Ne," zašklebí se Tony.
"Seš strašnej," zabrblá Loki a krátce Tonyho políbí. Ten poté nadzvedne boky a nechá si stáhnout kalhoty.
"Docela by mě zajímalo, co jsi chtěl dělat, kdybych se nevzbudil."
"Poradil bych si," zašklebí se Loki a zbaví Tonyho i spodního prádla.
"T-tohle není fér."
Loki se usmívá. "Já vím."
Přitiskne se na Tonyho a utopí ho v záplavě polibků. Tony spokojeně vrní a snaží se z Lokiho dostat aspoň nějaké oblečení. Za normálních okolností by ho Loki nechal, ať si pohraje, ale teď na to prostě není čas. Nechá své oblečení zmizet a Tony zavrní ještě spokojeněji a začne po Lokiho těle putovat rukama. Nakonec ho povalí pod sebe a celé jeho tělo zulíbá. Loki si to užívá a slastně, ale přesto tiše vzdychá. Pak už natolik podlehne vzrušení, že Tonyho zatlačí do matrace a vnikne do něj celou svou délkou. Tony vykřikne, ale přesto se prudce prohne proti němu. Po prvním prudkém vyvrcholení si oba potřebují oddechnout. Potom se Tony přitulí k Lokimu.

 "Prosím," zašeptá mu do ucha a zkousne jeho ušní lalůček. Jejich pokojem se opět rozhlednou slastné vzdychy, výkřiky a steny. Poté se stočí jeden druhému do náruče a usnou.
Firgga něco takového předpokládala a tak si přes noc nechala Beth u sebe.

Loki s Thorem si poté opravdu rozdělili péči o trůn a tak se Frigga mohla stát spokojenou babičkou.

Tonymu byl dán dar dlouhověkosti. Je mu teď pár dní zle a je to připisováno tomu, že si jeho tělo zvyká. I Odin se probudil, ale rozhovoru s Lokim se vyhýbal a Loki se rovněž vyhýbal jemu.

Tony leží v pokoji a tiskne se k němu malá Beth. Loki k nim pochvíli dorazí,.Beth se na něj podívá a zatváří se nešťastně. "Tatínkovi je špatně!"
"Ještě pořád?" zeptá se Loki a podívá se na Tonyho.

Tony jen přikývne.
"Zlatíčko, běž si hrát na zahradu ano?"

Beth přikývne a vyběhne ven. Loki se posadí vedle Tonyho.
"To je to vážně tak zlé?"
"Strašné, měl si mě varovat, že mi bude takhle dlouho blbě."
"Nevěděl jsem, že to bude trvat tak dlouho. Nezdá se mi to…"

"To jsem opravdu rád, že se ti to nezdá," zamručí podrážděný Tony a stočí se do klubíčka. Loki na něj chvíli kouká a poté si lehne k němu a obejme ho.

"Takhle si mě neusmíříš," zabručí Tony.

Loki mu věnuje polibek do vlasů. Tony se ošije a nastaví Lokimu krk. Loki se zasměje se. "Jak jinak," a začne ho líbat na krk.

"Už si mluvil s Odinem?""zeptá se tiše Tony. Loki zavrčí a odtáhne se.

"Zase kazíš jednu z hezkých chvil."

"Promiň no, ale je to důležité."

"Promluvím s ním, až vyřešíme tvojí nevolnost."

"Na žádný testy nejdu!"

"Pak já nepromluvím s Odinem."

Tony zavrčí a zvedá se z postele. Loki mu pomůže a odvede ho na ošetřovnu.

Mezitím co Tonyho vyšetřují, jde Loki za Odinem. Povídají si dlouhou dobu. Chvíli mluví, chvíli křičí, poté naopak odmítají hovořit jeden s druhým. Ale nakonec najdou řešení jak spolu vyžít. Vlastně to vypadá jako docela nadějný, nový začátek.

Když jde Loki pro Tonyho na ošetřovnu, už tam není a tak se vrátí do pokoje. Jakmile za sebou zavře dveře, přistane mu v obličeji Tonyho pěst.

"Auuu!" zaúpí.

"Ty jeden proradnej, prolhanej parchante!"

"C-co?" Loki absolutně nechápe a drží si nos. "Co jsem provedl?"

"Ty se ještě ptáš? Ty jsi to věděl ty zmetku! Ty jeden mizernej plodnej zmetku!!!"

Loki na něj vyvalí oči a pustí si už uzdravený nos. "Co to meleš?"

"Můžeš mi laskavě vysvětlit jak to, že jsem těhotný?!!"

"Ty jsi těhotný?"

"Néééé, ty Vaši pošahanci to říkali!"

"Tony," usměje se Loki.

"To nezkoušej a koukej mi to pěkně rychle vysvětlit!!!" Tony zuří a hodí po Lokim polštář. Ten ho chytí a zasměje se.

"Tohle není vtipný!!" supí Tony.

Loki se stále směje. Jde k němu a pevně ho obejme. "Miluji tě."

Tony zakňučí a přitiskne se k němu. "Jak je to možný?"

"Nevím," usměje se Loki a tiskne ho k sobě. "Ale je to užasný!"

"Chci tu Jarvise!"

"Po tom všem zase myslíš na toho robota?!"

"Dlužím mu to, je moje celoživotní dílo, sakra!"

"Dobře, dobře nerozčiluj se," pípne Loki a více se přitiskne.

Tony se zaculí. "To nám to pěkně začíná."

Frost - Iron 28.

Tony se podívá na Lokiho se zděšeným pohledem. Souboj? Co to ten chlap plácá?

To nemůže myslet vážně. Probůh, on se chce utkat s Odinem o trůn. O trůn, no to snad ne.

Chce něco říct, ale Loki pozvedne ruku v gestu takovém, aby Tonyho umlčel.

Zároveň se na něj podívá tak chladným pohledem, že se Tony bojí byť jen pohnout.

Frigga rázem zbledne. "Loki to přece..."
Friggu pro změnu umlčí Odin. "Ne drahá." Poté se podívá na Lokiho.
Loki svůj pohled stočí z Tonyho na Odina a vyčkává odpověď.
"Tvou výzvu přijímám."
Loki stroze přikývne.
"Nyní odejdi do svých komnat, o průběhu souboje se dohodneme zítra."
Frigga to všechno nešťastně sleduje a Tony vůbec nechápe. Tedy ano chápe, co se stalo, ale nerozumí tomu.

Souboj. Prosím, ať tu souboj znamená něco jiného než na Zemi.
Loki se se vztyčenou hlavou otočí a dlouhými kroky se vydá k odchodu.

Po chvíli si všimne, že ho Tony nenásleduje. Zastaví se a podívá se na něj.

Tony stojí jako kamenný a kouká bez mrknutí do zdi.

Je trochu v šoku z toho do čeho se Loki chystá pustit.
"Anthony?"
Nereaguje a tak k němu přijde Frigga a opatrně mu poklepe na rameno.

Tony sebou trhne a všimne si, že se postavy v sále přemístili. Trochu zmateně kouká.
"Běžte," špitne a naznačí mu směr. Tam už Tony zaregistruje Lokiho a jde za ním.

Poté bok po boku odkráčí do Lokiho komnat.

"Co to mělo znamenat?" Zeptá se Tony opatrně Lokiho, poté co se posadí u něj v pokoji do jedno z křesel.
Loki se na něj podívá s absolutně klidným výrazem. "Co máš na mysli?"
"Jaký souboj? Tobě to ještě nestačilo?"
"Ale jistě, že stačilo Anthony, ale nemohu ponechat takovou křivdu bez povšimnutí. Takovéto jednání přece zasluhuje ztrestat. A ty, pokud vím, jsi provedl něco podobného."
"To bylo něco jiného"
"Vážně? A v čem?"
Tony se zamyslí a Lokiho otázku nechá nezodpovězenou. Nedokáže mu na ní v tuto chvíli odpovědět.
"Vidíš," poznamená Loki "Nemáš mi co vyčítat. Trest je trest."
"A koho se snažíš trestat? Sebe? Mě? Nás oba?"
Loki se zamračí a prudce se přemístí k Tonymu. "Takže takhle mi věříš? Tohle je podle tebe důvěra? Myslíš si, že ho nedokážu porazit?"
"Myslím, že když ho porazíš, budeš mít hlavu plnou výčitek."
Loki zavrčí. "Jinak to nejde."
Tím se jejich rozhovor pomalu ale více než jistě blíží ke konci. "Jestli se ti to nelíbí, můžeš jít." Řekne Loki naštvaně a odejde do koupelny. Samozřejmě za sebou nezapomene prásknout dveřmi.

Tony tiše povzdechne a chvíli zůstává sedět v křesle, aniž by spustil oči ze dveří do koupelny, kterými Loki tak prásknul. Snaží se porovnat si myšlenky.

V Tonym hlodá červík smutku, má dojem, že tohle je jeho vina.

Kdyby se do toho nemontoval, nemuselo k tomu dojít. Na druhou stranu ale věděl, že Loki po trůnu touží. Takže by se dalo říci, že mu dal pouze možnost pro otevřenou výzvu. A Loki jí samo sebou využil. Ať je to jakkoli, Tony stejně ví, že bude držet při Lokim. Poté se postaví a jde za ním.

Loki leží ve vaně a má zavřené oči, zlehka oddechuje. Každý by si myslel, že spí, ale Tony ho už takhle viděl a ví, že tohle spánek není. Přesto se k vaně blíží pomalu a tiše. Loki jeho přítomnost zaznamená, ale odmítá se jakkoli pohnout nebo něco říct.

Je mu teď vcelku fajn. Tak jen v klidu relaxuje a poslouchá okolní zvuky.

Tony se posadí na kraj vany a dívá se na Lokiho. Lokimu po delší době začíná být ten pohled… nepříjemný? Ne, nepříjemný ne. Spíše jej z toho pocitu mrazí. "Co chceš?" zabrumlá tiše.
"Nic," odvětí Tony a dál se na něj dívá.
"Koukáš na mě," pípne
Tony mlčí. A tak se Loki donutí, i když se musí hodně přemlouvat, k pohybu a začne si sedat. Tony si zatím vyhrnul nohavice, a když mu Loki udělal místo, zaplul nohama do vody. Loki něco zamručí, ale pak se o jeho nohy opře a zavře oči.

Tony ho pohladí po vlasech a potom mu začne masírovat ramena a krk.

Loki spokojeně vrní.

__________________________________________________________________________________________

"Jak jsi jen mohl?!" Vyjede Frigga na Odina ihned potom, co Loki s Tonym odešli.
"Sám to chtěl."
"Ty máš být ten rozumný! Neměl jsi na to přistoupit! Co chceš dělat?!"
"Uklidni se má drahá."
"Nechci se uklidnit! Jaká pravidla souboje? Nechceš doufám..."
Odin přikývne. "Byl jsem vyzván dle tradice a tak budu dle tradice pokračovat."
"Ne!"
"Bojíš se o mne nebo o Lokiho?"
"Jak se jen můžeš takto ptát?! Bojím se o vás oba. Jste bláhový! Jeden horší než druhý! Nechci ztratit ani jednoho z vás."
"To mne mrzí, ale tradice hovoří jasně. Trůnu se zmocní pouze ten, který prokáže své síly fyzické ba i psychické a magické v souboji rovném a důstojném. Králem pak stane se přeživší a s úctou ostatních zaujme místo padlého." Odrecituje z paměti Odin.
"Ale Váš souboj nebude rovný. Jsi již velmi stár na takovéto souboje a Loki je příliš zaslepen. Neměl jsi výzvu přijímat."
"Co bych byl za krále, kdybych výzvu nepřijal? Vše dopadne tak jak má. Tak jak si to osud bude žádat."
"Nechci aby jste zemřeli."
"Já tě mohu ubezpečit pouze v tom, že nehodlám zemřít."
"Chceš zabít našeho syna?"
"Pokud Loki zemře, nebude to mou rukou." Odvětí Odin. "A nyní mne omluv, je načase abych promyslel záležitosti týkající se souboje." S těmito slovy odejde a Frigga zůstane sama se svými slzami.

__________________________________________________________________________________________

Na druhý den ihned z rána přijdou pro Lokiho služební, že je očekáván v trůním sále. Tony ještě spí. A tak jej Loki jen zlehka políbí na čelo, oblékne se a odejde do trůnního sálu. S Odinem na sebe pohlédnou a pouze jemně pokývnou hlavou.
"Přejeděme rovnou k věci."
Loki přikývne. "Jsem stejného názoru."
Loki i Odin ze sebe nespouštějí oči.
"Jak jsi poznamenal včera, náš rozhovor ztrácel určitou důstojnost. Vyzval jsi mne posléze dle tradic k souboji. Jsem názoru toho, že by i souboj měl probíhat tradičně."
Loki přikývne. "Bude tak to nejvhodnější, ovšem tradice praví, že souboj má být rovný. V tom shledávám drobný problém."
Odin souhlasně zamručí. " Ano i já jsem došel podobného názoru. V jakém smyslu se obáváš, že náš souboj bude nerovný?"
"Jsi stár, nebylo by správné, kdybych vyhrál jen proto, že jsi byl znaven."
Odin ačkoli nerad toto uznává. "Bohužel ti musím dát za pravdu. Pak tedy navrhuji možnost náhradníků."
Loki se na něj podívá. " Mluv dále."
"Každý z nás, aby to bylo férové si, může zvolit náhradníka. Nemusí, ale může. A ten jej v souboji zastoupí."
Loki stroze přikývne. " Dobrá, zvol si svého náhradníka."
"Ty touto možností opovrhuješ?"
"Nechci, aby za mne někdo vybojoval můj boj."
"Dobrá tedy, já si svého náhradníka zvolím. V případě, že jej porazíš a zvítězíš tak v souboji, budeš mít plné právo ba dokonce povinnost setnou ještě mou hlavu."
Loki opět jen přikývne.
"Domluveno tedy, zbývá jen dohodnout, kdy souboj proběhne."
"Mne by zajímala ještě jedna věc."
"Ano?"
"Kdy se dovím kdo bude tvým náhradníkem?"
"Oh jistě, to bys měl vědět. Během chvíle zde bude."
Loki přikývne a jejich hovor se tedy stočí k domluvě termínu.

Tonyho zatím probudí rány na dveře, a když otevře oči a zabručí, vejdou do pokoje dva vojáci. Tony v domnění, že ho chtějí zase poslat na Zemi, vyskočí z postele a couvne. "Nikam nejdu!"
Jeden z vojáků se na něj podívá a odpoví. "Čekají na Vás, v trůním sále."
"Aha, žádný uspávání?"
Voják zakroutí hlavou. "Nyní ne."
"No, lepšíte se," zamrmlá Tony a natáhne si triko, aby nešel jen v kalhotách. "Co ode mě chtějí?"
"O tom budete informován na místě."
"Hm," zabručí Tony a v doprovodu vojáků odkráčí do trůnního sálu.

Ve chvíli kdy se otevřou dveře je Loki s Odinem už u konce hovoru. Souboj se odehraje zítra ráno.

Loki se podívá na Tonyho a potom na Odina. "To ne!"
"Ale ano, již si souhlasil."

"Proč mi tohle děláš!!!!!" Zaječí Loki a kolem něj se rozvíří magie.
"To nemůžeš! Já nemůžu… Ne!"
"Odstupuješ tedy od své výzvy?"
"Nikdy," řekne Loki.
Tony stojí kousek od nich a nechápe, oč jde. "Uhm..?"
"Ano jistě," řekne Odin a naznačí Tonymu ať jde blíž. Ten poslechne a Loki se na něj dívá.

Když se Tony postaví vedle Lokiho, podívá se mu do očí. Poprvé v nich vidí něco jako soucit, neštěstí, smutek, zmatek. A vzduch kolem něj je chladný a divný. Jakoby v téhle části místnosti nebyla žádná naděje. Jakoby zmizelo všechno, co dělá svět krásným a zůstala jen deprese a prázdnota.

Tony se ošije. Je to strašné. Po těle mu nabíhá husí kůže a v obličeji trochu pobledne.
Odin se podívá na Tonyho. Ten vycítí jeho pohled a odtrhne oči od Lokiho a podívá se na něj.
"Proč jsem tu?" řekne tiše a zmateně. Ještě je omámen tou atmosférou, je rád, že vůbec něco řekl.

 "Jste zde proto, že jste byl vybrán. Abyste to pochopil, naše tradice praví, že všechny souboje musí být rovné a hlavně ty královské.

Ale vzhledem k mému věku by to nebylo správné. Pak mi tedy Loki štědře dovolil zvolit si náhradníka pro tento souboj. A vzhledem k Vašim schopnostem, které jste prokázal, jsem si zvolil Vás.

Vaší nevýhodou je to, že nemáte možnost volby. Již jste byl vybrán. Předpokládám rovněž, že nejste informován, jak tyto souboje probíhají. Je to prosté. Bojuje se vším co je v aréně.

Vy, jelikož nejste schopen využít magie, si můžete vzít svůj oblek. Vzhledem k tomu, že se souboj uskuteční zítra ráno, již sem nechal Váš oblek dopravit sem a poupravit ho aby byl boje schopný. Jak je Vám jistě jasné postavíte se proti Lokimu.

V případě, že prohrajete, zemřete vy i já a Loki dosedne na trůn. Jestli vyhrajete, zemře Loki."
Tony zbledne a jde do mdlob. Loki ho zachytne dříve než dopadne na zem.
Když se Tony probere je v Lokiho pokoji a sedí u něj Frigga, která mu vyměňuje studený obklad na čele.
Frigga se na něj podívá starostlivýma a uslzenýma očima. "Jste v pořádku."
Tony zakroutí hlavou. "Prosím řekněte mi, že to byl jen sen."
Frigga zakroutí hlavou a opět se jí v očích objeví slzy. "Nevěděla jsem, že to udělá. Je to tak kruté."
Tony si sedne. "Proč to dělá? Proč nás nemůže nechat být?"
"Anthony, moc ráda bych Vám odpověděla, ale já nevím, co tím vším zamýšlí. Ani proč to dělá."
"Loki mi o něm říkal už mnohé, ale já nevěřil jsem tomu, že by mohl být tak krutý. Vždyť on chce...on chce… aby... aby jsme se vzájemně pokusili zabít. Vždyť to je... Zrůdnost."
Frigga pláče. "Já vím Anthony," vzlykne. "Ale nevím, nedokážu, nemohu najít způsob jak Vám pomoci."
Když se Tony podívá na utrápenou Friggu, nedá mu to a obejme ji. Ta se k němu přitiskne. "Tak moc mne mrzí, čemu jste vystaven."
Tony zakroutí hlavou. "Není to Vaše vina. Vybral jsem si sám."
"Je tak hrozné, že někdo musí zemřít, tak nefér. Takhle rozdělit..." už nedokáže mluvit zhroutí se Tonymu na rameno a pláče.

Tony ji tiše utěšuje, i když ví, že to nemá cenu, musí jí být tak strašně.

Buď ztratí manžela rukou svého syna a poté se bude dívat, jak se Loki týrá. Protože ať si Loki říká, co chce, ať se tváří jak chce, bude ho to mrzet. Bude si vyčítat, že zabil svého otce byť nevlastního. A ještě předtím bude muset zabít i jeho samotného, což by ho také mohlo mrzet. A když to bude naopak, přijde Frigga o svého syna. Tony si ani nedokáže představit jak to pro ní musí být těžké.
Frigga jako by vycítila proud jeho myšlenek. "Trápíte se tím, že já budu trpět. Místo toho aby jste se trápil tím, co Vás čeká?" Odtáhne se od něj a otře si uplakané oči.

Tony jen povzdechne. "Neměl jsem čas nebo možnost se nad tím zamyslet."
"Ale ano, měl jste k tomu možnost a místo toho jste se začal trápit mým postojem v této situaci. Jste velmi laskavý člověk Anthony."
Na to Tony nedokáže odpovědět a Frigga od něj žádnou odpověď ani nečeká. Chvíli jen tak mlčky sedí a dívají se jeden na druhého, až Tony promluví.
"Omlouvám se."
"Jak to myslíte?" zamračí se Frigga
"No… já… jsem rád, že jsem měl možnost se s Vámi seznámit a tak, ale..."
"Anthony, vy předpokládáte, že zemřete?"
"Já nemůžu, nedokážu mu ublížit. Nechci mu ublížit. Raději pro něj zemřu."
Nyní Frigga pochopí jeho omluvu a opět potlačuje slzy. "Jste v hrozné situaci a já Vás žádám, aby jste se neomlouval. Vy jste si to nevybral a já chápu, že nechcete ublížit někomu, koho milujete."
"Já ale nechci ublížit nikomu. Jenže ať udělám cokoli, ublížím Vám nebo Lokimu."
Frigga se na něj dívá "V takovéto situaci bych očekávala, že budete myslet spíše na sebe."
"Jak můžu myslet na sebe, když mám zabít svého přítele? Tím Vám ublížím. Když zemřu já sám rovněž Vám ublížím a ještě i Lokimu, kterého tím donutím zabít svého otce, což ublíží zase Vám a Thorovi a i Lokimu ačkoli to nikdy nepřizná. Já tohle nedokážu."

Frigga se na něj soucitně dívá. A Tony složí hlavu do dlaní, aby zakryl své slzy, které se derou na povrch. "Kde je Loki?" tiše zašeptá.
"Nejspíše se někde schovává před svými pocity."
"Neschovávám," odpoví Loki, který se akorát objevil v pokoji s očima rovněž zarudlýma od pláče.
Tony se na něj podívá a Loki mu pohled opětuje. Poté se ale podívá na matku.
"Matko, tohle jsem nechtěl."
Frigga se mu podívá do očí a Loki její pohled nedokáže opětovat. Padne před ní na kolena. "Prosím, budeš mi schopná odpustit?" klopí pohled k zemi.
"Loki," šeptne Frigga a přistoupí k němu blíž. Loki se na ní na chvíli podívá a stále na kolenou očekává odpověď. "Jsi mým synem a vždy jím budeš, ať se stane cokoli, nic ti nezazlívám."
Loki sklopí pohled.
"A nyní vstaň," řekne Frigga a Loki poslechne. Poté se podívá na Tonyho. "Mrzí mne do jaké situace jsem tě dostal."
"O mě nejde," špitne Tony. Tak nějak mu dochází, že jsou v kýblu vlastně všichni. Vstane z postele a jde k Lokimu.
"Je ti už lépe?"
"Nemyslím si, že je to vhodná otázka," odpoví Tony. Dojde k Lokimu a obejme ho. Loki ho rovněž obejme. Frigga je sleduje a Tony si jejího pohledu všimne a tak se zase odtáhne.
"To nemusíte… Já… nechám Vás," šeptne a je na odchodu, ale Loki ji stihne chytit za ruku. Frigga se na něj podívá a potom věnuje pohled i Tonymu. Chvíli po sobě všichni tři pokukují a nakonec skončí v hromadném obětí. Vyruší je až prudké rozražení dveří a zkroušené: "To je hrůza!" Pak už jen ucítí, jak se k nim přilepí tuna svalů ve formě Thora. Nikdo se však ani nehne a zůstanou v hromadném "rodinném" a uplakaném obětí několik dlouhých minut.

Nakonec se však musí rozmotat, Frigga a Thor mlčky odejdou. Nikdo vlastně neví, jaká slova by se nyní hodila. Když odejdou, Tony se s Lokim stočí na posteli ve společném obětí a oběma tečou slzy.
"Je nějaká možnost?"
Loki se na Tonyho podívá. "Miluji tě…"
"Já tebe taky," špitne a dlouze se s Lokim políbí.

Je odpoledne. Celý hrad je zahalen do černého sukna a vládne pochmurná atmosféra. Všude je ticho. Nikdo ani nedutá. Jediné co je slyšet jsou vzlyky, občasné zasmrkání, popotahování nebo zajíkání se.
Frigga sedí ve své ložnici a Odin vedle ní. Snaží se jí alespoň utěšit, ale ona mu to nedovoluje. Jen pláče a mlčí.

I služebnictvo je nešťastné a spousta služek pláče. Ne proto, že by k někomu z nich cítili náklonost. Někteří ani jednoho z nich neviděli. Ale roní slzy pro jejich oddanost a lásku. Jejich příběh se šíří po celém Asgárdu. Když se odpoledne přehouplo ve večer, sešla se spousta lidí vzdát čest dvěma nepochopeným milencům.

Na břehu je připravená jedna větší loď. V ní leží dvě bezmocná a nehybná těla. Vypadají, jakože spí, ale realita je jiná. Jejich hrudníky se ani nehnou. Jsou mrtví. Leží u sebe a jejich ruce se dotýkají.

Z povzdáli se ozývá hlas muže, který vede smuteční obřad.
"Chybovali jako všichni ostatní. Ze svých chyb se poučili a v nitru byli velmi laskavý. Jeden druhému byli plně oddáni a zemřeli se ctí. Zemřeli se ctí a láskou jeden po boku druhého. Nechť odejdou stejně. Společně, ruku v ruce a jejich láska ať je provází na jejich posmrtné cestě."
Tím skončí a loď vypluje. Všichni se chvíli dívají, jak loď odplouvá. Poté nebe ozáří tisíce letících, hořících šípů.
Thor stojí vzpřímeně, ale přesto mu po tvářích tečou slzy. Potbírá svou matku, která je zahalena v černých šatech ve kterých vypadá ještě mnohem bledší. Po tvářích ji tečou slzy proudem a ona se je nesnaží zastavit. Dívá se, jak šípy zapalují loď, na které hoří Lokiho a Tonyho tělo. Potom shlédne ke břehu.

Ke břehu pomalu přicházejí poddaní a se slzami v očích hází do vody květiny, které plují za hořící lodí.

Tohle Frigga už neustojí a tak ji Thor odvádí do jejího pokoje, ale ona jej požádá, aby ji doprovodil do Lokiho pokoje, kde zůstane a Thor s ní.

Když obřad skončí, Odin přijde ke břehu a také vhodí květinu do vody. Měla to být pouze zkouška jejich lásky. Kdyby jen věděl, co udělají, nikdy by to nedopustil. Udělal největší chybu svého života a bude toho nadosmrti litovat. Doufá, že jeho smrt přijde velmi brzy. Nedokáže žít se svým svědomím.
"Omlouvám se," zašeptá do prostoru, jakoby mu to mohlo odlehčit tíhu jeho viny.

Hned na druhý den se Odin vzdá trůnu a předá vládu Thorovi. Ten ji přijmout nechce, ale nakonec to břímě přijme se slovy, že to dělá jen proto, aby Asgard nezůstal bez krále. "Trůn vždy bude patřit Lokimu."
Odin nemá co by odpověděl. Trůn mu předá v tichosti a opustí hrad. Odjede na opuštěný zámeček, který je vzdálený od všech a všeho. Zde zůstane a zkusí se vyrovnat se svým svědomím. Jeho manželka ho nenávidí. Syn ho nenávidí. Druhého syna donutil k sebevraždě. Je zrůda.

V hlavě stále vidí události onoho nešťastného souboje. Vidí, jak Loki vstupuje do arény s prázdnýma rukama. Z druhé strany k němu jde Tony bez svého obleku pouze v kalhotách a triku. Podíval se na Odina, věnoval mu pohled, který nikdy nezapomene. Pak poklekl a řekl, "Nemohu Vás uposlechnout a postavit se proti muži, kterého miluji. Raději zemřu a mrzí mne, že tak ublížím Vaší ženě a synům." Sklopí hlavu a po chvíli se podíval na Lokiho se slzami v očích. "Prosím, ať to nebolí."
Loki mu pohled opětoval a šel k němu. Klekl si před něj "Nedokážu ti ublížit. Jsi to nejdůležitější, co jsem ve svém životě měl. Nechtěl jsem to dohnat takhle daleko. Nechci trůn, když nebudeš po mém boku." Pohladí ho po tváři. "Život bez tebe by nebyl život. Doufám, že mi odpustíš mé chyby, které jsem napáchal a...." nedokázal to dopovědět, ale Tony věděl, co chtěl říct a přikývnul.
"Když spolu nemůžeme být v životě, doufám, že k nám bude smrt milosrdnější."
Loki Tonyho pevně objal a ten se k němu přitisknul. "Omlouvám se," zašeptal mu Loki do ucha. Tony jen krátce zakroutil hlavou. "Miluju tě," a víc se k němu přitisknul. Loki poté zašeptal pár slov a oba padli k zemi mrtví.

Čas plynul dál, ovšem Asgard na padlé milence nikdy nezapomněl. Vznikaly písně, které oslavovaly jejich lásku a také písně, které truchlily nad jejich smrtí. Thor nechal vybudovat chrám namísto arény, kde oba zemřeli. Má být připomínkou jejich příběhu, který každého oslovil a zanechal byť jen nepatrnou vzpomínku v srdci.

Když se Frigga dostatečně poprala se svým žalem, jak jen matka, která ztratila dítě, může, odjela za Odinem. Je to velmi rozumná žena a nechtěla ztratit ještě muže. Přivedla ho zpět a Thor jako král jej přijal. I když on mu asi nikdy nedokáže zcela odpustit, co udělal. Odin ovšem odpuštění od nikoho nežádal. Sám si vědom toho, že si odpuštění nezaslouží.
Mimo toho, že Thor nechal postavit chrám namísto arény, rovnou nechal zakázat tyto souboje. Tradice netradice. Nikdo si nezaslouží prožít takovou bolest, kterou si prožili oni.

Frost - Iron 27.

"Thore moje žebra," zaúpí Tony.
"Omlouvám se." Thor povolí své sevření.

"Jak to myslíš s tím, že budeme rodina?"
"No, miluješ přece mého bratra."
Tony zavrčí. Proč teď? Proč to musí řešit tady před všemi ostatními. Thor tu vážně chyběl. Ale moment...
"Thore?"
"Ano?"

"Když tvůj otec o mě ví, nemusím už nosit tu kápi?"
"Myslím, že ne. Kdyby chtěl nějak zakročit už by se tak stalo. Domnívám se tedy, že za Lokim můžeš v klidu chodit dál a ve svém oblečení. Navíc Lokiho stejně už brzy pustí."
"Vážně? Kdy?"
Thor pokrčí rameny, "Nevím přesně."
"Hm, aha, no nic." Přitáhne si ty papíry. "Mizím," a jde rychle do své pracovny co má na lodi.

V zasedací místnosti panuje trapné ticho. Všichni si v hlavách rovnají, co právě vyslechli za rozhovor. Stark a Loki? Loki a Stark? To snad ne. Natasha jediná stále udržuje absolutně kamenný výraz. Clintovi se rty roztáhli do širokého úšklebku. Steve je rudej až na zadku a Bruce dělá, že tam vůbec není. Fury si je všechny prohlédne a Thor pokračuje v proslovu. Vysvětlí jim, co všechno ještě dostali a Fury nakonec rozdá ještě nějaké pokyny a poradu rozpustí.

Tony zatím sedí v pracovně a pročítá papíry, co dostal. Nedá se říct, že by ho to bavilo, ale aspoň nemusí myslet na ten trapnej rozhovor, co se před chvílí uskutečnil. Hm, ještě by měl jít pro ty větrníky. No jo ale kam tady..? To bude trochu problém, zase bude muset ze základny a pak zpátky, protože tyhle papíry nesmí opustit prostory téhle lodi. Tony povzdechne, zvedne se a akorát když jde ke dveřím, se otevřou a dovnitř vejde Steve. Tony s pozvednutým obočím zacouvá zpátky.

"Kam jdeš?" zeptá se Steve.
"Pro větrníky."
"Ona to je jako pravda?"
"Co?"
"No, že ty a Loki?"
"Že já a Loki co?"
"No, že jste..."
"Co?"
Steve se znovu začíná červenat. "Pár… Přátelé?"
"Jo takhle, no přátelé asi nejsme. To sme asi nikdy nebyli."
"Ty víš. jak sem to myslel."
Tony se posadí na židli s pobaveným výrazem. "Ne, nevím."

"Anthony, mohl by jsi přestat...."
"Mohl by ses ty přestat montovat do mého soukromí?"
"Takže to přiznáváš?!"
"Co?"

Že chodíš za Lokim"
"Ale jistě, občas jsem ho navštívil ve vězení. Za tebou bych přišel taky." Pokrčí Tony rameny.
Steve něco zavrčí. "Dobře," zrudne ještě víc. Tony si myslel, že takhle rudý nemůže být vůbec nikdo. Kdyby teď Steva postavil vedle hromady rajčat, měl by problém ho najít.
"Tak jinak, máš s Lokim... po-poměr?" Tiše zašeptá Steve, jako by to mohlo zmírnit význam toho slova.
"Co si představuješ pod pojmem poměr?"
"No d-doteky a- a tak."
"Myslíš sex?"
Steve skloní hlavu. Proč poslali zrovna jeho, aby to zjistil? " Ano."
"Aha, nemyslíš si, že je to trochu moc osobní?"
Steve jen pokrčí rameny.
"Hele tohle můžeme probrat jindy, já teď musím sehnat ty zákusky a šlehačku."
"Na větrníkách už je šlehačka."
"Jo ale ty jsou pro Lokiho, šlehačka je na Lokiho." S těmito slovy Tony vstane.
"Pro Krista pána je to muž!"
Tony se zarazí " Asi tomu nebudeš věřit, ale toho jsem si všimnul."
"Říká ti něco sodomie?! Vždyť je to nepřípustné!"
"Uklidni se."
"Tahle doba je hrozná, nemorální, bez zábran. Ty jsi nemorální a bez zábran! Pokusil se tě zabít! Chtěl zabít nás všechny, je to nepřítel a muž! Psychopat mužského pohlaví! A ke všemu je to bůh, kterému se nedá věřit! A co je na tom všem nejhorší je to muž!"

"Steve uklidni se, tohle všechno já vím, ale proč to štve tebe?"
"To si říkáš Američan?! Takhle se nemůžeš chovat!"
"Uf už sem měl chvíli strach, že ti jde o mé blaho."
"Za tohle půjdeš do pekla!" vyprskne Steve a odejde.
"No tak snad tam aspoň bude teplo," zamumlá si pro sebe Tony a vydá se pro ty větrníky.

Loki sedí ve své cele. Nejradši by si Tonyho přivolal k sobě hned. Proč by vlastně nemohl? Určitě by prošel. A měli by na sebe více času. "Hmmm," zapřede Loki. A už se chystá si Tonyho dopravit k sobě, když tu se u něj objeví Frigga.
"Děje se něco?" zeptá se, mírně sklesle. Ne, že by ji neviděl rád, ale už se těšil na jinou společnost. Nebo možná na ty větrníky?
"Abych byla upřímná nejsem si jistá."
Loki se zamračí. "Něco s Tonym?"
"S váma oběma."
"Prosím?"
"Tvůj otec.."
Loki zavrčí a chce protestovat, ale nedostane k tomu příležitost.
"…už od začátku ví, že za tebou Anthony přichází."
"A to znamená?"
"To právě ještě přesně nevím."
"Obáváš se následků?"
"Neobávám se následků, které z toho vyplynou pro mne, nýbrž pro tebe."
"O mne se obávat nemusíš. Pořád jsme krytí. Nikde v mém trestu není psáno, že mne nemůže nikdo přijít navštívit. Návštěvy mám povolené. A jediné co Vám Odin řekl, že mi nemáte říkat nic o Tonym, což jste také dodrželi. Trest nezněl tak, že bych tu měl sedět sám a speciálně by za mnou nesměl chodit Tony. Myslím, že pro nikoho z nás z toho následky nevyplynou."
Frigga přikývne. "Já vím, ale přesto mám trochu obavu."
Loki jí věnuje vlídný úsměv. "Neobávej se matko, ať se již stane co se stane, vždy si najdu cestu."
"Ale tentokrát..."
"Nebudu mít problém s tím najít cestu, která by byla vhodná i pro Anthonyho."
"Loki, mohu od tebe žádat jednu upřímnou odpověď?"
"Záleží na tvé otázce."
"Opravdu tě mám prosit?"
"No dobrá tedy, slibuji, že na tvou otázku odpovím zcela upřímně."
"Děkuji, pak tedy, myslíš, že by jsi byl schopen ponechat události, které se staly v zapomnění a být šťasten a těšit se z Anthonyho přítomnosti?"
"Chápu-li to dobře, je tvá otázka spíše prosbou?"

"I tak by se to dalo říci, ale netroufám si pojmout to jako prosbu a tak jen čekám tvou odpověď."
Loki se na ní podívá. "Jak jsi žádala, tak má odpověď bude velmi upřímná. Takové schovívavosti vskutku nejsem schopen."
Frigga se na něj jen smutně podívá a přikývne. "Pak tě žádám, jen o jednu věc."
Loki se podívá do jejích očí a čeká, co po něm chce.
"Neudělej žádnou hloupost, prosím."
"Nedělám hlouposti, ačkoli se to tak mnohým zdá. Každých z mích činů je a vždy bude mít svou úroveň."
"Předpokládám, že se s touhle odpovědí musím spokojit."
"Bohužel," připustí Loki.
Frigga tiše povzdechne. "Stále věřím tomu, že to Otec nemyslel zle."
"Ať to Thorův otec myslel jakkoli, bylo to přehnané a silně neférové jednání. Nedovolím nikomu, aby mi sebral to co je mé."
"Loki, vážně ho miluješ?"
"I ty pochybuješ o mých citech?"
"Nikoli, jen doufám, že tvá chuť po mstě nezastíní tvou lásku," řekne trochu smutně a ponechá Lokiho o samotě.

Loki zatne pěsti a vší silou praští do podlahy. "Nenávidím tě!!!" zařve na celé vězení. Potřebuje uklidnit, nutně potřebuje uklidnit. Vzteky se celý třese. "Tony, Tony! Tony!!!"

Anthony se zatím vrátil na základnu už s koupenýma zákuskama. Když vešel do pracovny, už tam seděl Clint.
"Na nákupech?"
"Další dobrá duše co má strach o mé blaho?"
"O tvé blaho? Ani ne..."
"Tak co chceš?"
"Kdy ses s ním spustil?"
"Co je ti potom?"
"Hm už chápu, že jsi nechtěl šíp do prdele… tam už měl reserve někdo jinej."
"Vysyp, co chceš, nebo vypadni."
"Uvědomuješ si jaké tohle může mít následky?"
"Pro koho?"
"Pro nás."
"Pro nás dva? Ty žárlíš? Božínku proč ses nevyjádřil dřív?"
"Idiote, co když tě zmanipuluje?"
Tonymu začíná svítat. "Tak toho se bojíte?"
"To je snad jasný, ne?"
"No jestli to hodláte takhle dělat dál, asi zmanipuluju já jeho," zavrčí Tony. Náhle ucítí drobné pálení na prstu a během chvíle stojí před Asgardským vězením. Trochu se zamračí. Nějak brzy. Ale co. Jde k Lokiho cele. Větrníky měl celou dobu v ruce. Dorazí do jeho cely. Loki sedí na zemi a stále se třese potlačovaným vztekem. Tony položí větrníky stranou a klekne k Lokimu.
"Loki, jsi v pořádku?"
Loki mlčí
"Slyšíš? Co se stalo?"
"Nenávidím ho!"
"Koho?"
"Odina! Ničí mě! Soustavně se mě snaží připravit o všechno krásné, co se kolem mne vyskytne!!"
"Loki klid, třeseš se."
"Nechci se uklidnit!" Roztřese se ještě více.
"No tak Loki, neblázni, ublížíš si!"
"Tak ať!"
"Tak a dost! Jestli si mě sem zavolal jenom proto, abych se zase díval na to, jak se mnou milovaná osoba hodlá zničit, tak to radši zase rovnou jdu! Nehodlám si tím projít znova!"
"C-co?"
"Co- co?!"
"Co jsi to říkal?"
"Co jako?" Tony teď nechápe.
"Jaká milovaná osoba?"
"No ty."
"Ty mě miluješ?"
"Není to dost jasné?"
"No jo, ale nikdy si to neřekl…"
"Protože bys mi stejně řekl, že na tuhle debatu je příliš brzo."
"Ano, to bych asi řekl," pípne. "Ale zopakuješ to?" nevinně se uculí.
Tony na něj koukne a pozvedne obočí.
Loki se na něj podívá s tak absolutně nevinným výrazem, že se Tony musí usmát.
"Tyhle výrazy na mě nezkoušej."
Přidá psí oči.
"Nedělej to" zakňučí.
Loki se trošku pousměje. "Dobře už jsem hodný."
Tony se vedle Lokiho posadí, " Miluji tě," zopakuje mu Tony.
Z Lokiho už před chvíli vyprchal vztek. Nyní se jemně usmívá a uvnitř sebe cítí hřejivý pocit. Musí se k Tonymu přitisknout. Nejenže se to krásně poslouchá, ale je to tak… nedokáže v sobě najít správné slovo.
"Já tebe také," tiše zašeptá a tiskne se k Tonymu a čeká až ho obejme. Tony s tím dlouho neotálí a pořádně k sobě Lokiho přitiskne. Oba dva na chvíli zavřou oči a užívají si tento okamžik. Loki se tiskne k Tonymu a Tony se snaží Lokiho přitisknout k sobě ještě mnohem víc. Bohužel zjišťuje, že už to o moc víc nejde.

"Nechci kazit tuhle chvíli," zamumlá Loki. "Ale donesl jsi mi ty větrníky?"
Tony se zasměje. "Jo, ale po Thorovi mi už vzkazy neposílej."
"Co ti provedl?"
"Vtrhnul na poradu, něco povídal, pak se mě pokusil zpřelámat žebra v obětí a nakonec řečnil o rodině."
Loki vyprskne smíchy. "Promiň."
"Ty se tlemíš, ale já mám břicho plný modřin."
"Hm zblajznu větrníky a postarám se o tvoje bříško," zašklebí se.
"To zní jako fér nabídka."
Loki se odtáhne a zkusí se natáhnout pro větrníky. "Daleko," protáhne.
"Zkoušej to dál."
Loki se na něj podívá ublíženým pohledem a zakňučí.
"Tohle je citové vydírání!"
"A zabírá?" usměje se.
"Zabírá," zašklebí se Tony a vstane.

Podá mu větrníky a Loki je během chviličky zblajzne. Tony se potom přilepí na Lokiho rty, ale jen na chviličku, aby ho zbavil krému z větrníků. Když se odtáhne, Loki Tonyho položí na záda a sundá mu triko. Pak se na chviličku zarazí.
"Vzhledem k tvému oblečení předpokládám, že už taky víš, že tvé návštěvy nezůstaly utajené."
"Thor se zmínil," přikývne Tony. A tím jejich rozhovor končí, protože Loki začne jemně pusinkovat každou Tonyho modřinu. Po nějaké době se vězením rozlehnou kroky. Loki zavrčí, teď nechtěl být rušen, ale nezbývá mu nic než přestat. Má pocit, že to bude pro něj.
"Co se děje?" zeptá se Tony zatímco si natáhne tričko.
"Myslím, že mám být dneska propuštěn."
"Ou a-aha, takže mám.."
"Ne teď neodcházej."
Cela se otevře a Loki vyjde ven. Tony ho tedy následuje.

"Král si s Vámi přeje hovořit."
Loki přikývne. Tony se drží vzadu.
"S Váma oběma," doplní jeden ze strážných.
Tony z toho nemá dobrý pocit, ale rozhodně to na sobě nedá znát. Postaví se vedle Lokiho a strážní je odvedou do trůnního sálu, kde na ně čeká Odin i Frigga.

Strážní odejdou a sálem se rozšíří absolutní ticho.
Loki propichuje Odina vražedným pohledem.
Za to Tony se chystá spustit, ale Loki ho zastaví. Tonymu je jasný, že se ke slovu nedostane.
To ticho přeruší Odin.
"Jsi volný."
"To je vše co mi řekneš?"
"Co víc by jsi chtěl?"
"Vysvětlení."
"Nemusím ti nic vysvětlovat."
"No to teda musíš!"

Odin na Lokiho pohlédne a zakroutí hlavou.
"Nemusím."
"Lhal si mi!"
"Ty jsi lhal všem."
Loki už zase pění. Tony ho opatrně chytne za ruku a Loki jí stiskne.
"Mé lži nerozpojili něčí lásku."
"Nemám pocit, že by jste byli rozpojeni. Nesblížilo Vás naopak?"
"I kdyby ano, bylo to mučení! Nikdy, -nikdy- ti tohle neodpustím!!!"
"Nežádám tě o odpuštění, a nemysli si, že s ním vydržíš. Uvědomuješ si, že je to smrtelník? Zemře sotva mrkneš okem."
Loki je tak silně konsternován tím co slyšel, že se na chvíli odmlčí a nadechne se.
"Dobrá tedy. Tento rozhovor by rázem ztratil zbytky důstojnosti.

Proto tedy vyzývám současného krále Asgardu na souboj o trůn."

Frost - Iron 26.

"Hm, s oříškama?" zapřede trochu omámeně Loki.
"Jo, tak to nevím, ale uvidíme."
"Ty jsi vážně přinesl čokoládu?"
Tony přikývne a zkusí se natáhnout pro tašku. "Je to moc daleko," zamručí.
Loki se usměje. "Ty jsi to plánoval."
"Ne."
"Ale jo."
"Ne ne, jak bych to mohl plánovat?"
"Závěsy, čokoláda… musím pokračovat?"
"No, tak možná trošku… a jen podvědomě," zamumlá sotva slyšitelně.

"Já jsem ti musel hodně chybět," pronese, zatímco se natáhne pro tašku a najde v ní čokoládu.

Okamžitě jí rozbalí a pustí se do ní s neskrývanou chutí. "Mňam, oříšky," mumlá si, zatímco se nacpává.
Tony ho sleduje s pobaveným výrazem.

Možná by si taky kousek čokolády dal, ale když vidí Lokiho, jak se cpe, rozhodne se, že mu čokoládu nechá.
V Lokim zatím zmizela skoro celá tabulka. Zůstává už jen jedna kostička.
"Chceš?" zeptá se Loki a koukne na něj.
"Ne, díky, jen si to sněz." Usměje se na něj Tony.
Potom se natáhne pro kalhoty. Loki zblajzne čokoládu a zastaví Tonyho při pokusu obléknout se.
"Já jsem s tebou ještě neskončil."
"Ale..."

"Co?"
"No co když nás někdo....?"
"Uslyší? Na tyhle myšlenky je trochu pozdě, nemyslíš?"

Tony se uculí. "To asi jo, ale stejně. Asi budu muset zase odejít ne?"
Loki krátce přikývne. "To ano, ale ne hned."
"No, já bych docela rád odešel po svých."
"Fajn, když nechceš, nechtěj," řekne dost uraženě Loki a hodí po Tonym jeho kalhoty a sám si oblékne ty svoje.

Tony si je oblékne a koukne na Lokiho, který se přesunul na druhou stranu cely. Povzdechne a jde k němu.
"Loki," tiše šeptne.
"Nech mě."
"Ale no tak…"
"Ne, pochopil jsem, nechceš mě, tak si jdi… Vrať se k tomu svýmu robůtkovi."
"Žárlíš na Jarvise?"
"Cože? Já? Žárlit? Si snědl vtipnou kaši, ne? Proč bych měl na tebe žárlit?"
"Vypadá to tak. No, a protože mě máš rád?"
Loki zavrčí. "Běž."
"Nejdu."
"Proč?"
"Nechci."
"Ale chceš."
"Ne nechci."
"Tohle je moje cela a já tě tady nechci!"
"Ale ano, chceš."
"Ne."

Tony povzdechne a pohladí ho po rameni. Loki mu to dovoluje.

Tak mu poté dá Tony na rameno i pusu.

Loki se usměje, tyhle finty *chceš, nechceš*, vždy zabírají.

Otočí se a věnuje Tonymu polibek, který mu Anthony s chutí vrací.

Nakonec se ale Loki odtáhne a zahlíží na Tonyho ruku.

Tony si toho všimne "Co je?"

"To je snubák?"
"Co?"
"Ten prsten, kde jsi ho vzal?"
"Jarvis ho vytvořil, když..."
Loki ho ale nenechá domluvit. "Zase ten počítač?!! Co ti má co vyrábět prsteny?!!"
Tony se usměje a sleduje Lokiho.

Loki doslova zuří, soptí ze sebe jednu nadávku za druhou.

Většinu těch výrazů Tony nikdy neslyšel, ale je mu jasné, že to nebude nic hezkého.

Pak postřehne pár nadávek, které mu už známé jsou a rozhodně by takové výrazy od Lokiho nečekal. Od 60-ti leté vysloužilé prostitutky možná, ale od Lokiho ne.

Nějakou chvíli to takhle pokračuje, než Loki už s klidem v hlase ale přesto důrazně pronese: "Zbavíš se ho!"
"Tak klid žárlivče."

Loki zavrčí a už se chystá něco namítnout, ale Tony ho nenechá.
"Je to předělaná ta spona od tvé matky, nechtěl jsem, aby se mi zase zažrala do ruky. Docela to bolelo."
"Aha a proč si z toho udělal zrovna prsten?"
"Nic jiného co bych neztratil, mě nenapadlo."
"Hm, takže se nechceš ženit?"
"Cože?"
"Ale nic," pípne Loki a políbí Tonyho velmi vášnivě. Tony se do polibků ponoří a natiskne se na Lokiho, který mu už zase stahuje kalhoty.

Další večery jsou si velmi podobné.

Tony vždy přijde za Lokim, sem tam přinese i něco dobrého.

Lokimu poslední dobou velmi zachutnaly kremrole.

Takže ty mu teď nosí každý večer a Loki mu svou vděčnost dává najevo polibky.

Povětšinou jejich večery probíhají podle přesného harmonogramu.

Kremrole, sex, odpočinek, sex, trocha spánku a rozhovor.

Často ale svůj harmonogram mění.

Mají večery, kdy si jen povídají. Sedí u sebe drží se v náručí a řeší spousty věcí.

Tony měl už několikrát nutkání Lokimu říct co k němu cítí.

Ale buď nenašel odvahu, a nebo se mu to zdálo zcela zbytečné.

Protože když byl u něj a jejich těla se k sobě tiskla a rty se dotýkaly, muselo být více než jasné, že jej opravdu miluje.

I když u sebe jen seděli a drželi se bylo v cele tak přeslazeno, že to jeden či druhý museli přerušit.
Oproti tomu jsou zase chvíle, kdy jeden po druhém tak touží, že za ten večer padne jen pár slov či vět.

Začíná to úsměvem a slovíčkem: "Ahoj," pokračuje to větou: "Máš kremrole?" a zakončí to tiché zasténání slova "bože."

U toho se Loki vždycky spokojeně usměje a pak už jen oba leží v obětí do doby, než se Anthony zvedne a je nucen odejít.
Přesto v tomhle jejich nabitém programu se Loki nenechá o svoje kremrole připravit a spoléhá na to, že mu je Tony zase donese.

"Nemyslel jsem, že se semnou budeš hádat drahá."
"Nehádám se s tebou, sám si odvedl řeč k tomuto tématu. Já pouze říkám, že s tvým rozhodnutím nesouhlasím."
"Avšak bylo více než nutné."
"Mrzí mne, že na tomhle se s tebou opět nedokáži shodnout."
"Pak mi řekni jak by sis to představovala."
"Nejde o mé představy, ale o tvé činy."
"Co jsem učinil tak špatného?"
"Oddělil jsi od sebe dvě milující osoby. Už to je příliš kruté."
"Říkáš milující osoby? Jak si můžeš být tak jistá, že se milují?"
"Neptal by ses takto, kdybys alespoň jednou navštívil Lokiho u jeho lůžka."
"Myslím, že ani to by mé rozhodnutí nezměnilo."
"Já si jsem jista, že změnilo."
"I kdyby mne to dokázalo přesvědčit o tom, že je Loki milován, učinil bych totéž."
"Nechápu tvá slova. Proč je chceš nechat tak trápit?"
"Netrápím je, jsem milosrdný."
Frigga se na svého muže nechápavě dívá.
"Tomu říkáš být milosrdný? Říci Lokimu, že člověk, kterého miluje jej opustil v nejhorších chvílích?

Anthony Starka utvrdit v tom, že je Loki mrtev?

Uvědomuješ si, že ten muž si dával Lokiho zranění za vinu?

Jak jen je můžeš nechat takto trpět?"
"Není lepší, aby si každý protrpěl svou chvíli, než aby se poté museli trápit celý život?"
"Jak to myslíš?"
"Já je od sebe oddělil způsobem, který je méně bolestný než ten, který by je čekal.

Loki je bůh a ten druhý pouze člověk.

Museli by se rozloučit, dříve či později a bylo by to pro oba bolestné.

Za předpokladu, že i Loki toho smrtelného miluje."
"Loki dokáže milovat!"
"Sám sebe jistě, ale i druhé?"
"Máš oči všude a přesto jsi tak slepí."
"Z druhé strany, pokud se ti dva opravdu milují, najdou si cestu k sobě, nemyslíš?"
"To jistě ano"
"Což mi připomíná, že z vězení bylo hlášeno několik podivných událostí týkající se Lokiho cely. Předpokládám, že bych se tam měl jít podívat."
Frigga propichuje svého muže pohledem. "Víš to od prvního dne, že?"
"Od doby co jsem si všiml tvé chybějící spony."
"Normálně bych se možná omluvila, ale nyní to opravdu neudělám, stojím si za svým jednáním."
Odin přikývne "To je v naprostém pořádku, neudělala jsi nic, co bych zakázal.

Stále mne udivuje, kde všude dokážeš najít východisko z dané situace."
"Našla bych určité východisko i kdybys ty dva neoddělil."
"Je mi jasné, že by si to zkusila. Vážně si myslíš, že by to Loki ocenil?"

"Cože?"
"Pomohla by jsi mu, ale až by ho ten smrtelník omrzel?"
"Víš co je láska?"
"Jistě, že vím!"
"Tak vidíš a já tě snad někdy omrzela?"
"Ne, ale to je něco jiného."
"Kdepak drahý. To je jedno a totéž. Láska si nevybírá mezi smrtelnými a těmi co žijí dlouho."
Odin svou ženu sleduje. "Ty jsi vážně přesvědčena o tom, že se ti dva milují."
"Jsem si tím jistější, než čímkoli jiným.

Loki dokáže milovat a miluje celým svým srdcem, a že je to zrovna Anthony? Proč ne? Je to čestný muž a za Lokiho by dal život."
Odin se nadechuje k odpovědi, ale Frigga jen zakroutí hlavou a odchází.

"Ano i Loki má srdce, jen ty jsi k němu slepí."
Za Friggou se zavřou dveře a Odin zůstane v osamění a zamyšlený.

"Dobré ráno."
"Ahoj Jarve," odpoví ještě trochu rozespalí Tony.
"Jak jste se vyspal?"
"Šlo to... děje se něco, že mne budíš?"
"Už dlouho Vám chodí zprávy od Furyho, asi by bylo načase se tomu začít věnovat."
"Hmm, Jarvisi... Budíš mě kvůli Furymu? Víš ty vůbec, v kolik jsem se dostal domů?"
"Ano vím, proto Vás budím."
"Co?"
"Pořád někam mizíte, neřeknete kam a práce Vám tu stojí."
Tony povzdechne a začne se hrabat z postele.

Nejen že mu Loki neustále vyčítá Jarvise.

Kdykoli se o něm jen omylem zmíní, Loki začne zuřit.

Ne, že by to nebylo fajn vidět Lokiho žárlit, ale kvůli Jarvisovi mu to přijde zbytečné.

Do toho mu teď ještě Jarvis začne vyčítat, že mu nehlásí, kam chodí.

Vážně jako by měl matku nainstalovanou v celém domě.
"Polepším se," zabrblá a přeleze do sprchy.

Potom na snídani a pak si začne pročítat zprávy od Furryho.
"Ježiš... já nikam nejdu. To jsi mi mohl říct, že prostě chtějí abych tam přišel."
"To bych mohl, ale poté by jste měl neutříděnou poštu."
"Mohl by jsi ji roztřídit."
"Nejsem Vaše sekretářka."
"Jo, chováš se jako moje matka, ale i ta občas uklízí v pokoji."
"A kdo si myslíte, že se tady o to staral když jste byl pryč a po sléze mimo?"
"No jo, dobře, promiň."
"Odpouštím Vám."
"Hele zase trochu brzdi."
"Běžně už by jste mi vyhrožoval odpojením, něco se děje?"
"Jen jsem unavený."
"Tohle není únava."
"Tohle je příjemná únava," opraví se Tony.

Poté vstane od počítače a vydá se na cestu na základnu. Tam je všechno při starém. Kromě toho, že když přijde do zasedačky všichni na něj vyvalej bulvy, jakoby viděli ducha.

Tony se sekne ve dveřích a nejdřív zkontroluje svoje oblečení, jestli je všechno jak má být.

No a všechno je v pohodě takže tím to být nemůže.
"Tak jo co je?"
"Nic, jen se divíme, že ještě žiješ," odpoví mu Clint.
"Jo takhle, proč bych neměl?" Jde si sednout na své místo.
"Ani jsi o sobě nedal vědět, že ses vrátil z Asgardu," řekne Natasha.
"A to vadí? Nikdy o sobě nedávám vědět. Teda dávám, ale ne Vám."
"Jo ale ty jsi nedal vědět nikomu, i barák ti přestal svítit."
"Tomu se říká úspora energií Nat."
"Neříkej mi tak!" zavrčí Natasha
"Hele, fakt je Fury bez ruky?"
Bruce přikývne. "Přišel o ní po zápěstí."
"Ten chlap bude za chvíli poloviční," řekne Clint.
"Ale pořád ho bude moc," doplní Tony.

Do místnosti vejde Fury po boku s Thorem. V tu chvíli začnou všichni očekávat potíže.
První sebou trhne Bruce. "Nnemusím se tam vracet, že ne?"
"Nikoli," odvětí Thor.
Steve se na něj podívá, "Zase nějaký problém?"
"Mrzí mne, že ve Vás má přítomnost vyvolává takové obavy," poznamená Thor, ale jeho výraz neodpovídá tomu, co říká.
Tony na něj trochu zahlíží. Co tady sakra chce. Mohl mu říct, že tu bude ne?

Minimálně každý dva dny na něj Thor čekal, aby ho doprovodil na cestě domů a neustále se vyptával na Lokiho, protože ten mu odmítal cokoli říct.

Ale, že by se zmínil, že zase hodlá fušovat do věcí na Zemi, to ne.
Thor si jeho pohledu všimne a tak Tony stočí pohled na Furyho ruku.
"Páni, už vím, co Vám dám k Vánocům!"
Fury zavrčí.
"Ale no tak, takovej pirátskej hák, půjde Vám k oku." V místnostni se někdo tiše zasměje a ozve se, že by to chtělo ještě papouška.
Thor se snaží zachovat chladnou tvář. "Nuže, byl jsem požádán o to, abych Vám donesl tohle." Položí na stůl nějaké papíry.

"Za Vaši pomoc v boji, jste měli možnost požádat Asgard o laskavost.

Vaši nadřízení chtěli plány k několika obranným mechanismům. Takže tady jsou."
"No super, takže práce pro mě co?" zavrčí Tony.
"Jistě, předpokládám, že s Asgardskou technologií jste nejblíže seznámen a dokážete najít alternativní řešení."
"Hm, fajn, ale v noci to dělat nebudu."
"Potřebujeme to co nejdřív Starku."
"Mám právo na to se vyspat."
"Najednou potřebujete spát? Začínám mít pocit, že Vás ty naschvály baví víc a víc."
Tony se snaží znovu něco namítnout, ale do řeči mu skočí Thor.
"O jistě, málem bych zapomněl." koukne na Tonyho, který mu pohled opětuje.

"Loki ti vzkazuje, že už nechce kremlore? Krelore?"
Tony složí hlavu do dlaní a zavrtí hlavou. Jo vážně potřeboval tohle řešit před ostatními.

 "Kremrole" opraví ho tiše Tony a koukne znovu na něj.
"Jo přesně to, říkal něco o větrnících."
"Aha, s karamelem nebo obyčejný?"
"O tom se již nezmiňoval. Také bych tě měl varovat, že otec ví o tvých nočních návštěvách v Lokiho cele."
"Vážně? No to se hodí rád bych si s ním promluvil."
"Čiší z tebe hněv Anthony."
"Divíš se?"
"Já ani matka jsme s jeho rozhodnutím nesouhlasili.

Avšak ještě stále není vhodná doba k řešení této věci.

Počkal bych, až bude Loki osvobozen."
"Hm…" Nelíbí se mu to, ale zní to rozumně, stejně by nevěděl, co tomu proklatému starci říct.
"Nehněvej se na něj."
"Nehněvám se, jsem nasranej."
"Ber v potaz, že i přesto ti stále umožňuje Lokiho navštěvovat."
"Hele tohle tady ale vážně řešit nebudeme jo?"
"Proč? Stydíš se snad za to, co k mému bratru cítíš?"
"Thore tady ne, prosím."
Když vidí, že Thor už zase chce něco říct, natáhne se pro papíry a chce odejít.

Doslova ho mrazí v zádech, jak na něj všichni šokovaně zírají.
Když se natahuje pro papíry Thor po něm hmátne a přátelsky ho obejme.

Takže možná ani nebude mít nic zlomeného.
"Již se těším, až budeme jedna rodina Anthony."
Tony zbledne.