Kapitola 9. - Tahy a protitahy

Annie není doma a já nejsem schopná. Jediné štěstí je, že máme tuhle povídku předepsanou s velkým předstihem. Tak snad nám to odpustíte.

Linn

Loki rázoval palácem přímo ke královniným komnatám. Obtěžoval se s pouze symbolickým klepáním. Nečekal na vyzvání a vešel.

Královna se ohlédla a usmála se “také ti přeji hezký večer Loki.”

“Já tobě, chci aby si Starka na další úkol připravila sama. Nehodlám o tom diskutovat.” Z Lokiho vyzařoval vztek a frustrace.

“Víš sám, že nemohu. Co se stalo?” Frigga se zvedla ze své židle a přispěchala k Lokimu. “Ublížil ti?”

“Nebuď směšná. Víš sama moc dobře, co si od něj žádala a věř, že se mi to vůbec nelíbí. Loki vyjedeme si? Loki dáš si dort? Loki budeš mým spojencem? Chceš, aby se mi dostal pod kůži já nejsem hlupák. Takže mu buď řekni ať s tím divadlem přestane, nebo si sama poneseš následky.” Divoká magie jemně čechrala vlasy což mu dodávalo poněkud šílený zjev. Ale při tom to bylo to jediné, co kromě prudkosti napovídalo o Lokiho náladě. Postoj naprosto rovný. Výraz v obličeji nečitelný. Člověku, který by přišel do komnat bez vyslechnutí předešlého monologu by se mohlo zdát, že se jedná o obyčejnou a nezáživnou konverzaci matky se synem.

“Drahý chlapče, žádala jsem od něj, aby ti donesl sušenky. To, co spolu vy dva řešíte nebo děláte, do toho mě nezatahuj. O jakém dortu vůbec mluvíš? S tím člověkem jsem mluvila naposledy dnes ráno, kdy se mě ptal zda je možné žádat pojistku namísto odměny, což mimochodem vyčetl z tvých knih. Tak se prosím uklidni a řekni mi, co se děje.”

“Neděje se vůbec nic. Je milý, sladký, bezelstný. Má jistě pouze čisté zájmy.” Z Lokiho hlasu odkapával sarkasmus.

“Myslí si, že je něco víc když sem byl povolán jako rytíř? Já mu sice dlužím život, ale to on mě též. Trpěl jsem pro něj celé dny migrénami. Nechal jsem ho číst mé knihy. Nechal jsem se ho ptát na ty jeho stupidní otázky. A on ze mě teď dělá naprostého hlupáka a myslí si, že si se mnou může hrát. A já mu nemohu vlézt do hlavy, nemohu si pohrát s jeho myšlenkami nemůžu nic. Jenom trpět ten jeho nesnesitelně samolibý úsměv, jako kdyby mu všechno co udělám hrálo do karet. A to já nesnesu.”

“A není možné, že si je vědom toho, že mu pomáháš a proto je takový jaký říkáš? Třeba si tě nechce znepřátelit? Protože pokud se nepletu, viděl, co umíš a nechce tomu vzdorovat? A to, že jeho ego sahá do nebeských výšin, mu nedává jinou možnost, než to projevit takto?”

“Je mi to jedno. Ať si je jeho ego jaké chce my dva spolu prostě nemůžeme vyjít.”

“Posaď se.”

Loki se posadil a věnoval veškerý svůj pohled zahradám.

“Nenabídl si spojenectví ty jemu?”

“V rámci turnaje. A ne přímo.”
“Loki já nevím, jak říkám sušenky pro tebe, měl ode mě. Ale víš přece, že bych ti nikoho tímhle stylem nenutila. Vždy jsem dbala na to abyste se mohli svobodně rozhodovat. Nemyslíš si, že by bylo tedy možné, že by ses mu... “ Frigga se chvíli zamyslela, aby nalezla to správné slovo, “... líbil?”

“Oh ano. Vraždil jsem jeho národ. To je nevýslovně přitažlivé.”

“Poznává tě během dnů, co je tu.”

“Nejsem naivní a ani zoufalý abych podlehl prvotním náznakům lehce přitažlivého muže.”

“Však to po tobě ani nikdo nechce drahoušku.” Frigga se pousmála, “jen si myslím, že mu můžeš připadat přitažlivý a proto dělá to co dělá? A rozhodně si pro něj impozantní nemyslíš?”

“Rozhodně nemyslím. Kdybych byl, choval by se jinak. Ne, že bych o to stál” to neznělo příliš přesvědčivě.

“Já lidi moc neznám Loki, ale usoudím li dle jeho vyprávění, nemyslím si, že by byl v ohledu vztahů jako takových zběhlý. A pokud se v něm díky tvé osobě něco pohnulo, sám nemusí vědět, co to je a dost neohrabaně to potlačuje a schovává? Už jsem to párkrát viděla.”

“Na mém postoji to ale nic nemění. Ať jsou jeho pohnutky jakékoli neumí se chovat.”

“Je k tobě vulgární?”

“Vulgární?”

“Nadává ti? Ubližuje ti? Ponižuje tě? Využívá tě?”

“Nikoli, pouze má nevhodné komentáře ohledně mé zadnice.”

“V tom případě je otázka něčeho jiného, pokud na tebe nemístně sahá, nic ti nebrání v tom ho udeřit.”

“Já řekl komentáře matko. A pokud by na mne sahal, jistě bych byl rychlejší než tvá rada a už dávno bych ho udeřil.”

“Vždycky si měl jazyk ostrý, proč jsi ho neupozornil, že je ti to značně nepříjemné?”

“Protože konkrétně tohle je ta nejméně nepříjemná věc. A pokud to má být lichotka, pak mi dovol abych ti připomněl, že mě moc mužů nelichotí. Takže… tohle mi tak nepříjemné není.”

“Loki já teď nerozumím, co je tedy špatně?”

“To co jsem už dříve zmínil. Je nesnesitelný.”

“A nemůže to být tím, že ti vadí, že tě chce poznat, nebo se ti nějak přiblížit?”

Loki se na malou chvíli zarazil “proč by to dělal?”

“Já nevím broučku, mluvíme v rovině pouhých spekulací. Ale pravdu máš v tom, že do hlavy mu vstupovat nemůžeš, ale do snů ano.”

Loki se tajuplně usmál “pomůžeš mi s tím?”

“Samozřejmě, že ne.” Ale přitom Frigga přikývla a usmála se.

“Jaká škoda.” Loki se usmál “budu už muset jít. Dnes mám v plánu jít brzy spát.” S tím se elegantně zvedl “matko” jemně jí pokynul a poté odešel.

“Krásné sny chlapče.” Tu noc seslala Frigga na Tonyho spací kletbu, aby tak umožnila Lokimu vést jeho sny.

Nebylo těžké najít Tonyho sny. Byly tak odlišné od ostatních a doslova křičely. A nebyl to příjemný křik.

Tonyho sny byly plné tmy a utrpení. Je pravdou, že tma občas zmizela, aby ji mohl vystřídat potoky krve a zjevení prazvláštních bytostí, které jakoby chtěli rvát Tonyho maso. Pak se ale sen úplně změnil. Tony stál v asgardské aréně, proti němu se napřahoval obrovský bojovník. Ano,Tony znovu prožíval svůj souboj. Tony po šampionově ráně padá k zemi a přichází bezvědomí. Pak ale uvidí Lokiho tvář. “Musím, musím.” Tony mluvil ze spaní.

Loki se plně promítnul do Tonyho snu. A snažil se vypadat jako Loki, o kterém se Tonymu pravděpodobně zdá. Nebo alespoň teoreticky zdát mělo podle matčiny dedukce.

“Tony” klečel vedle něj “už si vyhrál.”

“Musíš odtud, ublíží ti, nejsi ozbrojený, musíš pryč.”

“Dej mi ruku a půjdeme oba.” Loki natáhl k Tonymu ruku a čekal co udělá.

“Ne, já neuteču z boje, musím tě zachránit.”

“Věříš mi?” Musel odtamtud Starka dostat jestli chtěl z jeho podvědomí vyždímat něco kloudného.

“Věřím.”

“Chytni mě za ruku.”

Tony pevně stiskl Lokiho ruku. A Loki je oba přenesl do svého vědomí. Nechal si před sebou rozprostřít vzpomínku na vyhlídku a Tonyho do ní vsadil tak, jako kdyby byla jeho vlastní.

“Už jsi v bezpečí.”

“A já si naivně myslel, že mám pomoci já tobě.”

“To máš, ale ne teď. Teď je čas na něco trochu jiného.”

“Minule si říkal, že bys ocenil dort, proto jsme tady?”

“Myslím že ne. Zeptej se sám sebe proč mě u sebe chceš.”

“Protože tě u sebe potřebuju, už jsme o tom mluvili když jsme byli u jezera. Říkal jsem ti, že ti důvěřuji a taky, že mě uklidňují tvoje smaragdové oči.”

“Co ode mě chceš Tony. Co doopravdy chceš.”

“Víš co? Pojď si zatančit.”

“Tak si pro mě pojď.”

Tony se postavil, oprášil se od prachu z arény a postavil se před Lokiho. “Smím prosit?”

Loki se pousmál “když není zbytí.” Tony Lokiho uchopil až překvapivě jemně a lehce jej k sobě přitiskl. Zničehonic se okolím nesla příjemná hudba a Tony se uvolnil.

“Tobě se o mě zdá a ty chceš tančit?”

“Chci, protože to nečekáš a když tě něco překvapí usměješ se. A ty máš hezký úsměv.”

“Oči, úsměv, zadek. Zdá se že si cestou dost věci vynechal.”

“To ano, ale ty se moc neprojevuješ a tohle je něco, co jde posoudit pouhým okem. Teď třeba můžu říct, že hezky voníš.”

“Voním tak jak sis mě vysnil.”

“Proč se mi o tobě zdá?”

“Možná mě nemáš dost když si vzhůru.”

“Možná… pak nemám dostávat kopačky.”

“Já se ti líbím?”

“Nevím, ale pronásleduješ mě už dlouho.”

“Tak mě zkus políbit.” A odkud se tohle vzalo?

“Jo a ty mě zabiješ a už se neprobudím.”

“Je to tvůj sen, udělám jenom to co chceš.”

“Pak je to pekelně divný sen, protože tohle ani snový Loki nedělá.”

“Sny se mění.”

“Nebo máš pro změnu dnes dobrou náladu.” Tony se usmál a lehce Lokiho zatočil a poté následoval záklon.

“Začínám mít” Loki se pěkně prohnul. Možná už věděl jak Starka trochu vyhodit ze sedla.

“Čím to?” Tony Lokiho zase narovnal.

“Si přijatelný tanečník. A já dlouho netančil.”

“Říkal si, že netančíš.”

“Lhal jsem, miluji tanec.”

“Myslel jsem si to.” Tony se usmál a přitáhl si Lokiho blíž.

Loki se usmíval “uvidíme se dnes, co ty na to?”

“To záleží, myslím, že jsem usnul právě tady na vyhlídce.”

Usmál se a rozplynul se.
“Loki,” Tony zamumlal zklamaně, chtěl ten polibek.

Loki druhy den šel na snídani se svou matkou. Měl velmi dobrou náladu a čekal jestli se Stark objeví.

“Jak jsi se vyspal?” Zajímala se Frigga.

“Jako vždy, děkuji mnohokrát.” Nalil si svůj oblíbený čaj “nicméně pomohla si mi.”

“Doufám, že nebudu litovat.”

“Nemyslím si” usmál se “opravdu si nemyslím.”

“Dobré ráno.” Pozdravil Tony když vešel a posadil se ke stolu.

Loki si zachoval tvář “dobré ráno.”

Tony se posadil a nalil si kávu.

“Musíme zapracovat na tvé přípravě pro další úkol.”

“Myslím, že to zvládnu sám.” Tony se napil kávy. Po včerejším Lokiho výstupu se mu nechtělo dívat na ten jeho otrávený obličej.

“Dobrá, jak myslíš.” Loki se zvedl “matko, Anthony” a odešel.

Tony si ke kávě vzal nějaký kousek pečiva a nasnídal se. Poté odešel k sobě. Na stole ho čekala hromada knih se záložkami a seznam spolu s kouskem čokoládového dortu. Tony se zamračil, vzal dort a šel za Lokim. Našel ho jak si čte v zahradách a dort položil na stůl se slovy, “včera jsem ho měl dost.”

“Nechtěl by si se rozdělit?”

“Chtěl jsem, včera.”

“A co chceš dnes?” Zaklapl knihu a zvedl se a přišel blíž k Tonymu.

“Odpočívat a poklidně si číst.”

“V tom případě” za zády si přehodil knihu “tě nebudu rušit.” Vydal se na cestu do hradu..
“No to ne tohleto. Ty si buď tady, já jdu k sobě.” Tony ho předešel.

Loki se přenesl před něj “ty si buď tady. Já jdu k sobě”

“Hele hraj fér muflonku.”

“Nehraju fér, železná masko. Ale s tebou hraju méně nefér než s jinými.”
“Hele hele,” Tony zněl náhle nalehavě, “pojď sem.”

Loki udělal dva kroky blíž.Tony se lehce ušklíbl, protože než odešel, tak si na prst nabral trochu čokoládové polevy a teď, když byl Loki blízko mu ji mázl na nos a vzal do zaječích.

Loki si ležérně otřel krém a zmizel. Nechal Starka aby si užil tuto malou výhru a pokoření.

Koneckonců, věděl že příští tah bude jeho.

Tony lehce zalitoval, že nezůstal a nezkusil krém olíznout, ale to nevadí.