neděle 23. března 2014

Proč já 20

Tak mí drazí, nesu Vám další kapitolu.
Nebudu to nějak prodlužovat jen Vám oznamuji, že je
15+
A ještě mi sdělte jaký jste měli víkend zlatíčka? :)



Loki pomalu otevře oči a rozhlédne se po okolí. Je na ošetřovně. 
Zamračí se, vůbec netuší, jak se tam dostal. K jeho posteli rychle přispěchá Frigga.
„Jak se cítíš?“
„Dobře, co se stalo?“ ptá se stále zamračený Loki.
„Přesně nevím, potom co jsem odešla připravit pokoj tvé návštěvě, si prý upadl a nemohli tě probrat.“
Loki se zamračí ještě víc, „takže jsem nebyl u sebe v pokoji?“
„To jistě ne. Spadl jsi tady a tak tě jen položili na lůžko. Stejně tak Anthony je ještě zde. Přetvoření jeho kůže trvá delší dobu.“
„Aha,“ zamumlá Loki. Takže se mu to jen zdálo. Ech moment zdálo se mu o Starkovi. No to je pecka, co si ten smrtelník vůbec dovoluje lézt mu do snů.
„Necítím se unavený, co se tedy stalo?“
„Upadl jsi, nejspíše to bylo ze stresového vypětí, to se stává Loki. Také si mnoho nesnědl, a tak bylo tvé tělo oslabené. Ale výsledky testů za okamžik donesou a budeme mít jistotu.“
Loki přikývne, „dobrá, děkuji.“
„Nemáš zač synu.“
„Jak jsi to předtím myslela?“
„Co máš na mysli?“
„Jak si říkala, že se o Anthonyho starám.“
„Loki dovol mi jednu otázku.“
„Ano?“
„Jak se jmenují členové jeho týmu?“
„Jak to mám vědět?“
„Tak proč znáš jeho jméno?“
„Chvíli jsem s ním byl v podsvětí, tak mi utkvělo v mysli.“
„Pak by jsi měl znát i jméno toho lučištníka, kterého jsi na Midgardu ovládl.“
„To náhodou vím.“
„Vážně, tak jak se jmenuje?“
Loki se zamyslí, „dej mi chvilku, vím jistě, že to jméno začíná na F nebo na G.“
Mezi tím, co Loki přemýšlí, přijdou léčitelé s tím, že je v pořádku.
„Nejspíše to byl jen chvilkový kolaps. Musíme do jeho těla dostat pár chybějících živin a bude jako...dřív.“
„Děkuji,“ poděkuje Frigga a léčitel se jí pokloní. Poté přistoupí k Lokimu, který stále ještě přemýšlí. 
Nebýt toho, nenechal by na sebe nikoho sáhnout, ale takhle má léčitel výhodu a stihne Lokimu do těla aplikovat potřebné látky dřív, než Loki zvolá, „Franz nebo Gustav, určitě.“
Frigga jen zavrtí hlavou a pošle Lokiho do jeho pokoje, ať si odpočine s tím, že Tony už tam má připravenou postel a poté ho tam odvede.

Když se Tony probouzí na ošetřovně, necítí vůbec nic. Připadá si jako by neměl tělo. 
Zkusí pohnout nohou a nic. Tak prsty na ruce, také nic. 
Začne trochu panikařit. Co s ním provedli? Ochrnul? 
Nebo ještě hůř. Určitě vysáli jeho vědomí a dali ho do nějaký plechovky. To by vysvětlovalo i tu tmu. 
Ne Tony, uvažuj logicky, tohle je blbost to přece dneska nikdo neumí. Jenže tady přece můžou všechno. 
Jak moc bych teď chtěl domů, pomyslí si a zakňučí. Když uslyší zvuk, který sám vydal, mírně se mu uleví. Určitě má tělo, když dokáže kňučet. Ale proč ho tedy necítí?
Pak uslyší kousek od sebe mužský hlas.
„Buďte v klidu, za chvíli přestanou účinkovat léky a vy budete opět pohyblivý.“
A opravdu se tak po chvíli stane a Tony se může posadit. Okamžitě se chopí sklenice vody a celou ji vypije. Pak si prohlídne sám sebe. Jeho kůže je celistvá a vůbec nebolí.

„Děkuju,“ špitne
„Neděkuj příteli.“ U Tonyho postele se objevil Thor. „My vděčíme tobě, za záchranu Lokiho života.“
„Nic sem neudělal a chtěl bych spát.“
„Dobře odvedu tě do pokoje, co ti matka připravila.“
„Fajn,“ Tony se zvedne a pohotově čapne po dece, když si uvědomí, že je nahý.
„Což takhle nějaké oblečení?“
„Ano jistě, omlouvám se. Počkám za dveřmi.“
Na Tonyho lůžku se objeví oblečení podivného střihu, ale přesto ho na sebe navlékne a jde najít Thora, který ho zavede do pokoje.
„Kdybys něco potřeboval, stačí říct komukoli, koho potkáš, vyjdou ti vstříc.“
„Dobře, díky.“
Thor přikývne, odejde a zavře za sebou dveře.

Tony se rozhlédne po pokoji. Očividně patří k Lokiho pokojům. Celý je laděn v zelených barvách. 
Na zdi visí zdobné tapiserie olemované stříbrným vláknem. V rohu pokoje stojí jedno křeslo s vysokým opěradlem a u něj mohutný stůl, jehož nohy jsou vyřezané do květových tvarů. 
Tony se rozejde ke stolu a prsty přejede po desce. Ten materiál nedokáže určit, nepřipomíná mu nic pozemského. 
Myslel si, že je to dřevo, alespoň to tak vypadalo ale není. Přijde mu, že ta deska hřeje. 
Ruku raději stáhne a jeho pohled spočine na posteli.  
Je krásná, obrovská a přímo ho volá, ať si lehne a vychutná si na vlastní kůži, jestli je tak pohodlná, jak vypadá. Tony ale ještě odolá tomu pokušení a postel si pořádně prohlédne. 
Má vysokou matraci a několik přikrývek. Takhle si vždycky představoval postel z pohádky princezna na hrášku. A teď má být ta princezna on? Přemýšlí, jestli by neměl začít hledat hrášek. 
Nakonec se zašklebí nad svými myšlenkovými pochody a hupsne do postele. V tu chvíli tiše zavrní. 
Bože, je to jako, kdyby spal na mraku nebo v mlze. Tak dokonalý pocit, něčeho… jeho mozek to nedokáže nijak vysvětlit ani najít slovo, které by aspoň trošku připomínalo tohle. 
Zavře oči, i když mu přijde absurdní v takové kráse spát. Ale netrvá dlouho a Tony se oddá spánku.

Poslední chvíle se mu tak prožraly do podvědomí, že ho pronásledují i ve snech. 
Loki mu brečí na rameni a pak ho vede domů, místo toho se ale objeví oba v tomhle pokoji. 
Tony se Lokiho chvíli vyptává na podivný stůl a zkoumá jeho desku, než k němu Loki přijde a položí svou ruku na tu jeho.
„Občas studím, proto moje okolí musí hřát,“ zašeptá mu Loki do ucha a Tony se pod těmi slovy zachvěje. Pak se ale otočí k Lokimu čelem a vášnivě zaútočí na jeho rty. 
Loki mu polibky více než ochotně opětuje a vede ho posteli. Když spolu padnou na tu božskou matraci, Tony se probudí a zalapá po dechu.
Z vedlejší ložnice se ozve podobný zvuk. Loki se prudce posadí na posteli a rozhlídne se po pokoji. 
Když si uvědomí, že je ve svém pokoji trochu se vzpamatuje. 
Pak se podívá na dveře, které vedou do pokoje vedle, o kterém se mu právě zdálo. 
Byla by náhoda, kdyby byl právě tam a tak si lehne zpátky a přemýšlí, proč se mu o tom zdá. 
Respektive, proč se mu zdá o Starkovi. 
Jasný jejich společná noc byla vážně příjemná, více než příjemná, ale oba se shodli na tom, že to bylo jen tou situací. Snaží se přemýšlet, ale pořád se dívá po těch dveřích, až nakonec vstane a jde k nim.

Otevře dveře a vejde do pokoje. Jeho pohled okamžitě spočine na Tonym, který z dálky vypadá, že spí. Jenže on jen leží a dívá se do stropu. 
Pořád mu leží v hlavě ten sen a nemůžu se zbavit podivného pocitu v břiše. 
Loki udělá pár kroků k němu a to Tonyho vyruší z přemýšlení a podívá se po původu těch zvuků.  
Svůj pohled zabodne do Lokiho.  Oba dva se na sebe mlčky dívají. 
Pěkně z očí do očí. Loki se pomalu blíží k Tonyho posteli.
„Mám s tebou problém.“
„Ty se mnou? Nepovídej.“
Loki se stále přibližuje a Tonymu běhá mráz po zádech.
„Naopak ti o tom povím mnohé.“
„Copak, copak? Špatné sny?“
Loki se zamračí, „co ty o tom víš?“
„Čas od času mám taky noční můru,“ neví proč, ale šíleně ho to nutí se culit.
„Vážně? A co se ti zdálo před chvílí?“ Loki si Tonyho prohlédne z větší blízkosti a povšimne si určitých detailů jako třeba mírně vyboulené deky.
„No bylo to rozhodně děsivé.“ Řekne Tony, i když ví, co Loki sleduje.
„Jo vypadáš, že ses bál,“ Loki se zastaví u postele a dívá se na Tonyho.
„Nekoukej na mě takhle.“
„Jak?“
„Jako na kus masa.“
„Co se ti na tom nelíbí?“
„Nejsem tvoje kořist.“
„Ale nejevíš známky toho, že by ses aktivně zapojil sám.“
„O tom si nechej zdát.“
„Stejně jako ty?“
Tony se zasekne, „T-ty? Ten sen..Ty parchante!“
Loki se zasměje ale to už povalený na postel a nad ním se mračí Tony. „To si přehnal.“
„Já za to nemůžu, mě se jen zdálo to samé.“
„Nelži.“
„Nelžu.“
Loki se chce zvednout, ale Tonyho ho nenechá. A místo toho ho surově políbí. Lokimu se ten polibek moc nezamlouvá, přijde si, jakoby si ho snažil přivlastnit. Ale z druhé strany, kdy si ho vůbec někdo chtěl přivlastnit? Určitým stylem se pár kandidátů našlo, ale ti nechtěli jeho, ale snažili se využít jeho moc. Nikdy ho nikdo nechtěl mít takhle. 
A tak se tomu poddá, dovolí Tonymu, aby si přivlastnil jeho rty i přesto, že už je z těch drsnějších polibků, začíná mít trošku oteklé. Tony si toho povšimne a přes rty mu jemně přejede jazykem. Loki tiše vzdychne a pootevře rty. Tony se chopí šance a vklouzne do jeho úst jazykem. 
Náhle se mezi nimi rozprostře určitá něha. Ne jako tenkrát ve vězení chtíč a soucit. Tohle je jiné, zvláštní, nepopsatelné stejně jako pocit z té postele. Stejně jako je nepopsatelné všechno, co se Lokiho jen vzdáleně dotýká. 
I Loki cítí podivnou změnu, jakoby se mu v břiše vyrojili motýlci, jen ucítí Tonyho rty a jeho mrštný jazyk. Vzdychne do polibku a začne spolupracovat. Prohrábne se Tonymu ve vlasech a sklouzne na jeho ramena, kde ruce nechá. Tony se mazlí s jeho rty a pomalu se přesouvá níž, přes jeho bradu a na krk. 
Loki zakloní hlavu, aby mě Tony dost prostoru a zavře oči. Po velmi dlouhé době se nechává rozmazlovat a Tony si to očividně uvědomuje. Se vším si dává na čas. Na krku mu vykouzlí pár cucflíčků a poté se přesune k jeho ušnímu lalůčku, který pomalu dráždí a pak se vrátí k jeho rtům. 
Loki se pod jeho péčí rozpouští blahem a odměňuje Tonyho tichými vzdechy. 
Když se Tony po nějaké chvíli znovu přisaje na jeho krk, Loki mňoukne. Tony se na něj podívá. 

Lokimu chvilku trvá, než si uvědomí, že se nic neděje a otevře oči.
„C-co?“
„Mňouknul jsi.“
„J-já?“
„No, ty.“
„Aha, p-promiň?“
Tony se usměje a vrátí se k opečovávaní jeho krku, „bylo to roztomilé.“ Zavrní mu do ucha.
Loki ještě chvíli jen leží a nechává, aby si Tony hrál. Pak už ale cítí nutnost se zapojit a dotknout se ho. Pomalu zabloudí pod Tonyho triko a pohladí ho po břišních svalech, které se po opravě jeho kůže značně vyrýsovaly. Tony se mírně zachvěje.
„Vážně občas studím,“ zašeptá mu Loki do ouška omamným hlasem, což Tonyho skoro odrovná. 
Ale ovládne se a nevrhne se na něj, místo toho se pokusí sundat Lokimu oblečení. Díky pozdní hodině má vcelku štěstí, protože Loki má na sobě jen zelenou tuniku a lehké, černé kalhoty. Nejdříve mu sundá tuniku a začne se mazlit s jeho hrudí, ale Loki ho zastaví, aby mu mohl sundat triko. 
Tony se na něj pousměje a odhodí i svoje triko. Teď už se dostane k jeho hrudníku, ale nejdříve si ho prohlédne. Jeho tělo je štíhlé a bledé, na hrudi má šrámů a jizev, o kterých Tony nechce radši nic vědět. Ale přesto je velmi krásný. Ostré rysy v jeho obličeji jakoby se rozpustili pod černými vlasy, které mu spadají k ramenům. 
Tony se kousne do rtu a Loki se usměje. „Do rtů bys teď měl kousat mě.“
„Přijdeš si odstrčený?“
„Strašně,“ zavrní Loki a přejede svými abnormálně dlouhými prsty po Tonyho hrudi a zakrouží kolem bradavek. Tony přivře oči a nechá Lokiho, aby o na sebe stáhnul a jejich rty se znovu spojily v dlouhém, vášnivém a přesto něžném polibku. 
Loki obejme Tonyho kolem krku a ten se přitiskne a užívá si spojení jejich jazyků. Za chvíli už cítí Lokiho vzrušení, jak se snaží dostat z teď už těsných kalhot. Tony se rty pomalu sune dolu po Lokiho hrudníku. Chvíli se zastaví u jeho bradavek. Pravou vsaje do úst a levou dráždí mezi prsty. 
Loki se proti němu vypíná a snaží se omezit svoje hlasité sténání, ale Tonyho šikovné ruce a rty mu to nedovolují. 

Tony je se svojí prací očividně spokojen, rty se přesune na bříško a potom z Lokiho stáhne kalhoty, načež se musí usmát.
„Odkdy nosíš pozemské spodní prádlo?“
„Teď si chceš povídat?“
„Zajímá mě to,“ uculí se Tony a pohladí Lokiho chloubu těsnící se v luxusních černých boxerkách, které hlásají značku Calvin Klein. Loki se zachvěje, „jsou pohodlné, stačí?“
Tony přikývne a osvobodí Lokiho penis z boxerek. Hned na to ho pohladí po celé délce a začne mu laskat špičku. 
To už Loki překročí všechny hranice sebeovládání a úplně se poddá pocitu slasti, který se mu šíří celý tělem až do konečků prstů, kterými zaškube a pevně sevře prostěradlo. Když Tony víc pootevře ústa, aby pohltil Lokiho penis, Loki neváhá a sám se proti němu pohne tak, že vklouzne do Tonyho úst a hlasitě zasténá. Ostatní práci nechá na Tonym a zavře oči, aby si vychutnal každou vteřinu. 
Tony si v určitých ohledech není stále jistý, ale ví co je příjemné jemu a to aplikuje i na Lokiho. Ten naštvaně zavrčí ve chvíli, kdy ho Tony nechá téměř vyklouznout a začne dráždit pouze jeho špičku. Když to mučení trvá několik minut, Loki pustí prostěradlo s tím, že uchopí Tonyho za vlasy a donutí ho, aby udělal to, co chce. 
Ale Tony je rychlejší a znovu jej pohltí do úst a rukou promne jeho varlata. Loki se celý propne, vykřikne Tonyho jméno a vyvrcholí do jeho úst. Tony se snaží polknout nadílku a poté nechá Lokiho mužství vyklouznout ze svých úst, ještě jej očistí a vytáhne se k němu. 
Loki se třese návalem slasti a jednou rukou stále pevně svírá prostěradlo. Tony se usměje a dá Lokimu pusu na čelo. Ten se pousměje, pustí prostěradlo a přisune se k Tonymu.
„Bude vadit když…“ zašeptá Loki.
„Spi,“ odpoví mu Tony a odsune s Lokiho tváře vlasy. Loki se usmívá a stočí se Tonymu do náruče. 
Po chvíli už klidně oddechuje, ale z jeho tváře se nevytratil výraz spokojenosti. Tony ho ještě chvíli sleduje. Trochu ho mrzí, že z toho vyšel tak levně, ale co, třeba příště. Jestli bude nějaké příště.

No co, ještě ho přece čeká nějakej výslech, takže se třeba dočká ještě jednoho usínání po Lokiho boku. Tony se mírně usměje a následuje Lokiho do království snů.

Přijde mu, jakoby spal 10 minut a už ho kdosi tahá z postele. 
Nestačí se ani rozkoukat. Loki mu vtiskne pusu na tvář. „Stráže pro tebe jdou, mizím.“ A zmizne.
Jak se ukázalo, je už ráno a Tony je veden před Odina.
„Buď zdráv synu Starkův.“ Pronese autoritativní hlas odněkud z dálky, kde Tony vidí jen jasně zlatou zář.

8 komentářů:

  1. Slíbila sem ti že tady budu mít první komentář a tak svůj slib plním se slovy : Tvoje povídky jsou úžasné strašně ráda je čtu jsou pro mě něco jako nabíječka která mě dobíjí i celý týden když se zadaří prostě píšeš úžasně nepřestávej a jo měla bys asi napsat i knížku.) L

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ou no děkuju :) ale na knížku to ještě není

      Vymazat
  2. katka tak Tonyho máme v nové kůži to je dobře a jak spolu pěkně spinkají jsou sladcí , no a víkend byl pracovní

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano trochu jsem je přesladila :D

      Tak hlavně, že to šlo přežít :)

      Vymazat
  3. Víkend přetrpěn v nemoci T.T" Ale tvoje povídky mi vždycky zlepší náladu ^^ Těším se na další.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jejda, no snad to nevyzní zle, ale aspoň nemarodím sama :D

      Jsem ráda, že jsem ti zpříjemnila nemoc :-* :)

      Vymazat
  4. Víkend proběhl ve znamení dinosaurů kterých mám po krk. Jinak jsem se bavila psaním povídek díky za optání.
    Povídka je naprosto dokonalá miluji tvůj popis situace je to tak hezky a lehce popsáno že je to dokonálé moc se těším na další kapitolu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc :)
      NA dinosaury se radši neptám :D

      Vymazat