Kapitola 14. - Co je s Tonym

Moc se omlouvám, za tak dlouho pomlku. Prosím nadávejte mi, křičte, plačte ale nezanevřete na tenhle náš malý blog. I když teď nestíháme psát máme Vás rádi a trpíme výčitkami.

Kdybych Vám jen mohla popsat, jak ta moje škola a domov vypadá, ale to bych si spíš měla založit deník a netrápit Vás tím.

No ke kapitole, je kratší ale mě znovu vrací do živlu psaní. A protože mám teď depku myslím, že budu psát celou noc, tak uvidíme co pro Vás vymyslím.

Za každý komentář budu ráda i když vím, že si ho po té odmlce a dalších věcech vůbec nezasloužím. Snad se Vám to bude alespoň trošku líbit.

Miluji Vás

Poté, co se za Tonym zavřely dveře Lokiho pokoje, nastalo trapné ticho. Tony si okamžitě vybavil jejich společnou sprchu a jeho sen se náhle zdál být nedůležitý. 

Cítil se podivně a dokonce by se dalo říci, že pociťoval jakousi nutnost, tíhu nebo něco podobného se Lokimu… omluvit? Obhájit se před ním? Nebo po Lokim snad chtěl vysvětlení? Co by mu ale měl Loki vysvětlovat? Tony tam přišel, začal a skončil. 

S uspokojením skončil.

Loki si chvíli Tonyho prohlížel a čekal, že se třeba pohne. Bylo komické ho takto vidět a měl problémy s potlačením smíchu. Ale on je bůh klamu, ještě aby se neudržel před nějakým smrtelníkem. 

Jejich pohledy se na malý okamžik setkaly, ale Tony pohled opět stočil stranou. 

Nakonec tedy promluvil Loki a určitou škodolibostí v hlase.

„Měl jsi hodně práce, že?“
„Jo, nějaký resty a tak… znáš to.“
„Nikoli, já vždy dělám vše hned a detailně to rozpracuji.“
Tony pozvedl obočí a pak se uchechtl: „hluboce se omlouvám Vaše veličenstvo.“ Tony ještě přidal hlubokou úklonu.
„Idiote,“ odvětil mu Loki a obešel Tonyho kolem dokola, jakoby to byla jeho oběť. Tonymu se to ani za mák nelíbilo. Proto to Loki dělal.
„Nuže mluv Starku, kde jsi slyšel ta jména? Hm? Četl sis pohádky před spaním?“
„Ne nečetl, pracoval jsem.“
„Tak co tu chceš?“
„No bylo to tak…“
Loki si odejde sednout, „mluv narovinu, popiš mi to a uvidíme.“
A tak Tony, stojící stále kousek od dveří a nehybný, začne Lokimu vyprávět, co se mu zdálo. 

Popravdě řečeno je z toho trochu vycukaný. Upřímně řečeno asi vážně nechce, aby Loki zemřel ale na druhou stranu, byl to jen sen.

Loki ho vyslechne a tváří se znepokojivě. Pořád netuší jak je možné, že Tony tohle všechno vidí. Loki není idiot, aby nepoznal, že se mu do snu promítají reálné domluvy z Odinova okolí. Až příliš dobře si uvědomuje svůj výraz a pokusil by se ho změnit, ale poprvé neví jak. 

Když se Tonymu vysměje, už za ním nepřijde a tak by Loki ztratil zvěda. Na druhou stranu Loki netuší zda-li je toto spojení bezpečné, ale není to poprvé a Tonymu se nic krom toho, že vypadá pěkně blbě nic nestalo.

„Uhm,“ odkašle si Loki. „Myslím, že máš příliš bujnou fantazii Anthony, možná je na tebe toho přepětí ohledně mé přítomnosti mnoho. Mimochodem Thor se ještě neprobral?“
„Tím chceš jako říct co? Že nezvládám? A co jako? Tebe? Seš mi fuk!“ přejde Tony do útočného tónu.
„Ne Anthony, nic takového říct nechci,“ odpoví Loki opatrně. „Jen je možné, že jsi unavený a potřebuješ spát.“
Tony se uklidní, „možná bych spal, kdyby mě nepronásledovaly sny, a ty mi něco tajíš. Moc dobře vím, jak se mi hrabeš v deníku a víš, že ty sny nejsou první a podobně a stále mě udržuješ v nevědomí. Nedělej ze mě idiota.“
Loki je trochu překvapen. „Nedělám z tebe idiota, jen to doopravdy nevím.“
„Nekecej!“
„Kuš.“
„Nebudu kušovat.“
„Najednou, když jde o tebe tak to je všechno na prvním místě co?“
„Cože?“
„No jasný! Tak proč se mi celou dobu vyhýbáš?“
„Nevyhýbám! Pracoval jsem!“
„Vymlouváš se!“
„Možná trochu!“
„Já ti říkal, ať do té sprchy nelezeš!“
„Jenže si zároveň přesně věděl, že přesně do ní půjdu!“
„Možná trochu!“

Tony se zasekne a dívá se na Lokiho a ten mu pohled oplácí, chvíli tam takhle mlčky stojí a Tonymu potom začnou cukat koutky rtů k úsměvu.
„No samozřejmě a teď se budeš smát, co jiného taky čekat od tupého smrtelníka.“ Reaguje Loki kysele, nabubřele a uraženě. 

Tony místo slov přistoupí k Lokimu, chytne ho za vlasy, skloní se k němu a vášnivě ho políbí. 

Loki ho hryzne do rtu, ale Tony se nenechá odradit a dobývá Lokiho rty.

***

V New Yorku, v jedno z prvotřídních hotelů se konala schůze vlivných. Jediný kdo chyběl, byl Tony Stark. Naproti tomu se tam objevili dva nováčci, které nikdo neznal. 

Ale rozhodně museli být vlivní, když se dostali až na tuhle schůzku. Byli vysocí a pohlední. 

Až neuvěřitelné, jak skvělou iluzi dokázal Odin vytvořit, aby dosáhl svých cílů. 

Oni dva cizinci udělali skvělý dojem na zbytek společnosti a bravurně zapadli. Dokonce se dostali k viceprezidentovi.

Byl tu však někdo, kdo o tom věděl. Byl to Tony. A přestával to zvládat. Uplynuly týdny, než se Thor probral a vylíčil Lokimu, oč jde. Tony byl tomu rozhovoru svědkem a žasl nad tím, jakou moc má Loki nad tou horou svalů.  

Tonymu se Thor zdál jako trochu zastrašující svou postavou, ale když mluvil s Lokim, byl jako malé štěně. A to všechno Loki dokázal jen jedním pohledem. 

Potom si Tony už nic nepamatuje, protože omdlel. 

Nyní leží na ošetřovně a je u něj Bruce.

„Ty jsi ale kus vola, že?“
„Hm?“
„Já sem tě před ním varoval.“
„Hm?“
„Za tvůj stav může on.“
„Hm?“
„Nedělej, že nic nechápeš.“
„Kde to jsem?“ zeptá se Tony se stále zavřenýma očima.
„Na ošetřovně.“
„Proč?“
„Seknul si sebou a byl si mimo víc jak týden.“
„A kdo, že za to může?“
„Ten tvůj Loki.“
„Můj?“
„Jo tvůj, zapomněl jsi, že ho Steve hlídá? Viděl ten polibek, ty seš vážně neskutečný prase Starku. Co jen to s tebou je?“
„Doktore takováto slova z Vašich úst?“ odvětí Stark ironicky a chce se zvednout, ale tělo ho neposlouchá. „Huch co to?“

***

„Loki co jsi provedl tomu smrtelníkovi?“
„Já jsem mu nic neprovedl. Od toho co omdlel, jsem ho neviděl.“
„Tak proč za ním nejdeš?“
„Proč bych za ním chodil?“
„Je mu zle a někdo říkal něco o snech, já se v takových věcech nevyznám, ale ty bys mohl.“
„Mám spoustu práce, Thore.“
„Ano všiml jsem, že se čím dál častěji povaluješ.“

Loki se ušklíbne. Co by chodil za Tonym, když on za ním taky nechodil, jen ať si to vyžere. No jo ale co když si to nevyžere? Třeba mu je jedno, že se u něj Loki neukázal. 

Nebo se třeba ještě neprobral. Asi by se mohl zajímat trochu víc. 

Loki se protáhne, protře si oč a hlasitě zabručí.

„Tak jdeme nooo,“ otrávený je už  z Thorovi přítomnosti a do toho se jím ještě nechal donutit k tomu aby vstal z gauče.

Chudák Thor byl úplně mimo, čekal, že Loki zakročí proti událostem. Ale Loki, nedělal nic, řekl, že má plán a od té doby se pořád jen válel. 

Možná jen nechtěl přiznat, že žádný plán nemá a neví co s tím, nebo nechce pomoci a pokud to není ani jedna z těchto možností… znamená to tedy, že Lokiho plán je válet se… 

Ne, vskutku tomu Thor nerozuměl.

***

„Proč mám pocit, že nás máš v plánu podvést?“
„Nemám v plánu podvést Vás ale je.“
„Koho?“
„Ledové obry Bestlo.“
„Co jim plánuješ udělat?“
„Však to znáš, nechám je udělat špinavou práci. Přivedou mi Lokiho a potom je nechám popravit. Hm možná je zabiji sám.“
„Kde se vzala ve vládci tak vznešeného světa jako je Asgárd taková zášť a nenávist?“
„S Lokim přišla, s Lokim odejde.“
„Jsi si jist? Já bych o tom velmi silně pochybovala.“
„Nedovoluj si.“
„Nebo co? Zabiješ mě také? Svou rodinu? I když na rodinu ty teď zrovna moc nedáš, že?“

***

Loki s Thorem dorazili k spícímu Tonymu, Bruce akorát kontroloval jak je na tom Tonyho hlava. Ačkoli to nechápal, musel konstatovat, že Tonyho mozek vykazoval silné abnormality, silnější než kdy dřív. 

Jeho mozek všechno přijímal, chápal, ale díky tomu neovládal tělo, jen řeč. 

Pravděpodobně došlo k jakémusi přehlcení. A přesně to řekl Bruce i těm dvěma.
„Pak zbývá jen jedna jediná otázka, doktore, co je tedy doopravdy s Tonym?“