Kapitola 8. - Blízké setkání

Ahojtě, tak Vám znovu přináším další kapitolu.
Vím, že teď píšu tak nějak mimo časovou osnovu, ale nějak si nedokážu udělat režim.
Zítra bych chtěla v práci napsat jednorázovku, jen nevím jak se to povede. Respektive si ji napíšu, ale to přepisování do počítače je občas tááák těžké :D

No nic užijte si další díl a moc děkuji za komentáře, jste zlatí. :)

„Bruci, vypadni!“ zařve Tony, když postřehne jeho šok.
Bruce se ale ani nehne. Má sevřené ruce v pěst, stažené rty do tenké linky a bojuje sám se sebou. 

Vnitřně lituje, že si nevzal to sérum. Kdyby tak udělal, nemuselo by se to stát.
„Sakra Bruci zmiz!“
Bruce jen zavrčí a Tony vidí, že je to jen tak, tak, ale nezbývá mu nic jiného než Bruce chytit a odtáhnout do vedlejší místnosti, kde ho zamkl a doufá, že nezezelená.

Když se Tony vrátí do dílny, okamžitě ucítí pevné sevření na svém krku.
„Kdo jsi?“ zavrčí Loki.
„L-loki pusť,“ zachraptí Tony a Loki pozvedne obočí.
„Znáš mě,“ řekne s úšklebkem. „Jistě, že mne znáš, avšak nevím, proč si mne povolal sem, ale věř, že svému světu si přivodil zkázu,“ Loki se nadechne a jakoby vsával okolní vůni, „smrtelníku,“ doplní pošklebovačně a zmizí.

Tony je chvíli trochu v šoku už z toho, že se to povedlo. Taky z toho, že Loki vážně existuje, tím pádem existuje i jiný vesmír. Aniž by se stihl více zamyslet, musí jít vedle, zkontrolovat Bruce. 

Ten to očividně ustál. Sedí už nahoře v obýváku a popíjí džus.
„Ty blbče, proč sis nevzal ten svůj fujtajbl?“
„Taky jsem toho litoval, ale kdo z nás dvou je tu blbec?“
„Jak to myslíš?“
„Jarvis mi přehrál co se dělo po tom, co jsi mě odtáhl.“
„Aha a co má být?“
„Co jsi od toho čekal?“
„Nevím.“
„Proč si ho sem přivedl.“
„Já nevím Bruci prostě sem chtěl a zajímalo mě, jestli je to vážně možné.“
„Nelži.“
„Neobviňuje mě.“
„Neříkáš mi všechno.“
„Potřebuješ vědět všechno?“ zeptá se Tony kousavě.
„Víš co? Až tu všichni umřou z rozmaru jakéhosi čehosi, tak se můžeš krásně obviňovat sám.“
„Ale…“
„Ale co? Jsi blázen. Na základě jakéhosi snu si sem zavoláš, kdo ví co. Když si na tom tak mizerně vyrovnej se s rozchodem jinak, než tak, že si zavoláš tohle to. Zkus ženskou, blboune.“
„Ty ses nějak rozjel, nejenže si získal kontrolu na Hulkem ale ještě ostrej jazyk a určitou dávku tuposti.“
Bruce jen pokrčí rameny, „srovnej si to a díky za pomoc.“ Poté odejde zpět na základnu.

Tony je několik dní strašně nervózní.  Proč ho vlastně chtěl přivolat? Určitě jen pro zkoušku, nebo pro jistotu? Aby se nestalo to, co v jeho snu? Bohužel to ani on sám přesně neví a vlastně ani nevěřil tomu, že by se to stalo. 

Teď ale už delší dobu očekává nějakou katastrofu. Něco čím na sebe Loki upozorní. Nějakou vraždu? Ne snad by nevraždil. Vlastně nevypadal vůbec dobře, když se objevil v jeho pracovně. Takže se teď asi někde dává do kupy a nabírá sílu. 

Tony taky dlouho přemýšlel o tom, čeho všeho vůbec může být Loki schopen. Jestli je tak silný jako v tom snu, nebo s tím ten sen nemá nic společného? Proč by pak ale vypadal úplně stejně? No jestli má Loki takovou moc jako v jeho snu je se všema amen. 

A bude to jeho vina. Jak to vysvětlí Furymu? Ale třeba taky k ničemu nedojde, třeba jen mele pusou. 

Pes, který štěká nekouše. Copak je Loki nějaký pes? Tony nad sebou zavrtí hlavou a jde si lehnout. Pravděpodobně je jen velmi unavený. Převlékne se do kalhot od pyžama a položí se do peřin. 

Noci jsou teď velmi teplé a tak se přikryje jen velmi lehkou, hedvábnou dekou, zavře oči a s naprosto zavařeným mozkem usne.

Chvíli po půlnoci se v Tonyho ložnici zjeví Loki. Stojí u okna a dívá se ven. Je to impozantní pohled. 

Kdyby si měl vybrat, rozhodně by mu tenhle pokoj vyhovoval, ať už za jeho zády vypadá jakkoli, výhled je dokonalý. Když se vynadívá, ohlédne se a pohledem přeletí po celém pokoji. 

Pozastaví se nad jedním z obrazů, který je sice špatně vidět protože se celý pokoj noří do tmy a je natolik vysoko, že světla z venku sem nesvítí. 

Přece jen se na něj trochu světla dostalo, pravděpodobně z prolétajícího vrtulníku. 

Loki tiše přejde po pokoji k onomu obrazu a zblízka si ho prohlédne. 

Rozezná jen něco, co vypadá jako hromada, z níž vykukují lidské údy, a nad tím vším je jakýsi robot. 

Dole v rohu si všimne textu. Aby ho přečetl, musí k obrazu téměř přitisknout nos. „Pozor na ambice.“ 

Nad tím textem Loki pozvedne obočí a podívá se směrem k posteli. Vidí jakýsi tmavý stín, nebo náznak toho, že by tam někdo ležel. Buď, tam někdo leží, anebo, je to velmi nepořádná postel. 

Loki se přesune k nohám postele a podle čouhajícího palce, z pod deky, usoudí, že tam vážně někdo spí. Chvíli se dívá, jestli nezahlédne hlavu, ale Tony je tak zahrabaný, že vážně kouká jen jeden palec. 

Pak se ale začne převalovat a Loki kousek poodstoupí od postele.

„N-ne, dýka ne.“
Tony sebou cuká a převaluje se, odvedli ho do vězení, spoutali ho a teď…zase ten starý chlap z předchozího snu. 

Jde k němu s dýkou v ruce a chce ho probodnout. Tony se nemůže ani hnout, kdežto na posteli sebou hází ze strany na stranu. 

Loki ustoupí do stínu a posadí se na druhé okno, které má zatažený závěs.
„Máte telefon pane,“ oznámí Tonymu Jarvis a Loki sebou mírně cukne. 

Lekl se a nečekal, že tu ještě někdo je.

Tony se prudce posadí a zalapá po dechu.
„Telefon, pane,“ zopakuje Jarvis.
„Kdo co?“
„Pan Bruce.“
„Co chce?“
„Zeptejte se ho sám.“
„Přepoj mi ho.“
„Budím tě?“ zeptá se Bruce.
„Jo,“ Tony zní ještě pořád trochu zmateně.
„Copak, zase špatné sny?“ kousavě.
„Co chceš?“
„Sem víla tvého spánku a hlídám zda-li je klidný,“ z jeho odpovědi čiší ironie. 

Tony se jen ušklíbne a mírně se usměje, od kdy je tenhle člověk vtipný?
„Tak to odvádíš svou práci velmi špatně. Tak, ale vážně proč voláš?“
„Ale, myslím, že bych se ti měl trochu omluvit. Já mít sny co ty a pak bych našel ten šutr, tak bych to taky zkusil. A navíc je zatím klid, třeba nic neprovede.“
„Kdo?“ zeptá se ještě zmateněji Tony
„No ten tvůj Loki.“
Loki pozvedne obočí, jak jeho?
„Nerejpej.“
„Promiň no, ale tobě se o něm zdálo.“
„Říkal jsem ti, že to bylo děsně živej sen a nevím, proč se mi to zdálo, vždyť sem o něm nikdy nic neslyšel nebo tak. Prostě divný. Já vážně nevěděl, co se stane.“
„Nemůžeš za to,“ odvětí Bruce. „A teď mi řekni, shoduje se s tvým snem?“
Tony si lehne, „myslíš Loki? Jo vypadá úplně stejně a trochu mě děsí, jestli je i stejně mocný.“
Loki tiše naslouchá jejich rozhovoru, kdy rozebírají znovu ten sen a poté i události co nastaly, když se Loki objevil. 

Načež Tony Brucovi ještě poví, co se mu zdálo teď. To už se Loki neudrží a odfrkne. 

Tony něco zaslechne a podívá se tím směrem. Loki se podívá směrem k Tonymu a chvíli na sebe koukají.
„Bruci musím končit, měl bych trochu spát.“
„Jo jo jasný, dobrej nápad. Dobrou.“
„Dobrou.“ A oba zavěsí.

Tony se stále dívá na Lokiho, ale ten už se dívá ven z okna.
„Jak myslel to, že jsem tvůj?“ zeptá se Loki velmi opatrně a tiše.