„Jak ses jen opovážil?“ Dívá se na Odina, který na něj ječí.
„Udělal jsi z něj jednoho z nás!“
jeho hněv je obrovský, daleko větší než kdy byl dříve za
všechny Lokiho činy.
„Umíral, nezasloužil si zemřít,“
hodlá před Odinem skrývat své city k Tonymu, ale před matkou je
neskryl, i když je to král klamu.
„Je to člověk...“
„Byl,“praví ho Loki. „Navíc on
už člověk nebyl, kupci mu upravili jeho genetiku“
„Víš, co jsi způsobil tím, že
jsi mu dal svou krev?!“Odin, i když je to stařík, čiperně
vyskočí na nohy.
„Ano,“ nebyl si tím jistý.
„V tom případě víš, co se
stane.“
„Ano,“ přikývne a podívá se na
mladíka, který tam zmateně stojí. I když je geniální, tak jeho
mozek to nepobírá. Dívá se na Lokiho a touží po vysvětlení.
Ten se na něj jen usměje a otočí se zpět na Odina.
„Svého činu nelituji. Asgard mu
mnohé dluží, mnoha přítomným zachránil život, včetně toho
tvého, nezasloužil si zemřít,“ jeho slova jsou pravdivá. Tony,
i když s dálekama nebojoval, tak dokázal zjistil jejich slabosti,
z toho nic, co měl k dispozici.
„Dobrá,“ustoupí Odin. Je si vědom
Tonyho zásluh a i když se mu nelíbí, co Loki vyvedl, nezmůže
proti tomu nic.
„A teď, když dovolíš, odvedu ho,“
ani nečeká na Odinovu odpověď a Tonyho vede pryč.
„Kam to jdeme?“
„Potřebuješ si odpočinout, navíc
kdybych tam zůstal déle, musel bych Odina zabít,“ zamumlá a
vede Tonyho do pokojů. Do jiných než měl před tím.
„Musíme tu chvíli zůstat, protože
potom, co jsem ti dal svojí krev, bude lepší, když zůstaneme
tady,“
„Proč?“
„Tvé tělo si na ni ještě nezvyklo
a tady budeš v dobrých rukou,“ s tím mu ukáže pokoj. Je mnohem
hezčí a luxusnější, než ten který měl, když zkoumal Daleky
(ne že by mu tamten nevyhovoval).
„Páni“vydechne. „tohle není ten
pokoj, co jsem měl předtím“
„Ano, tohle je pokoj pro královskou
rodinu,“ řekne a posadí ho na postel. Je to jako sedět na
obláčku.
„Ale já nepatřím…“
„To nevadí, tamten pokoj se k tvému
postavení nehodí,“ prohlíží si ho. Strašně rád by po něm
skočil a... zavrtí hlavou. To počká.
Tony se natáhne, postel je pohodlná a
všechny myšlenky, které by jej zatěžovaly, zmizí a na něj
začne padat příjemná únava. Zavře oči a usne. Loki se usměje,
sundá mu oblečení, nechá mu jen boxerky a lehne si k němu.
Pohladí Tonyho po břiše a svou ruku tam nechá.
„hm... Loki...“zamumlá mladík a
přitulí se k němu. Lokimu vystřelí obočí nahoru a usměje se.
Vtiskne mu polibek na čelo a přikryje ho.
…
„Co - co tady děláš?“ vyjekne,
když se probudí.
Loki otevře jedno oko, „moje postel
vypověděla službu,“zabručí a víc ho k sobě přitiskne.
„Ale... ale“
„Hm?“ vtiskne mu polibek na krk a tím Tonyho úplně odzbrojí. Zalapá po dechu.
„Hm?“ vtiskne mu polibek na krk a tím Tonyho úplně odzbrojí. Zalapá po dechu.
„L-Loki...“
„Hm?“zavrní a zasypává jeho krk
polibky.
„T-tohle...“ví, že tohle chce a
nechce se bránit, ale ví, že toho bude litovat. Ucítí polibky na
hrudi a jeho tělo se zachvěje.
„Loki, tohle, není to správné,“
od kdy ho trápí předsudky?
„Chm?“něco zabručí a neodtáhne
se, naopak, jeho tělu se začne věnovat s větším zaujetím.
…
Další den se probere v posteli sám,
píchne ho u srdce. Ten večer byl pro Lokiho jen... jeden večer?
Proč to tak bolí? Vždyť on byl stejný. Schoulí se do klubíčka.
Loki si s ním jen pohrál a pak...
odešel. Ne, třeba má něco na práci. Nesmí hned plašit? Co se
to s ním děje? Zavrtí nad sebou hlavou. Když je teďko mladší,
tak má i míň IQ.
„Jsem idiot,“zamumlá a víc se
zachumlá. Vůbec se nepoznává. Připadá si tak bezmocně,
zranitelně a hloupě.
Dveře tiše vrznou a do místnosti
vejde vysoký černovlásek.
„Bojíš se bubáků?“
„Jo, jednoho přerostlého bubáka v
zeleném, neviděl jsi ho někde?“ zeptá se ironicky a smutně.
Loki se zasměje, na stolek postaví podnos s jídlem a sedne si k
němu.
„Copak se děje?“
„Nic,“zamumlá a přitulí se k
němu. Další jedna z jeho změn. Nikdy se netulil, nevyhledával
takhle hřejivé doteky, ale nyní bez toho nemůže být.
Loki si ho přitáhne do náruče a dá
mu pusu na spánek.
„Přinesl jsem ti snídani,
křepelko,“špitne mu do ucha.
„Nemám hlad.“
„Musíš nabrat síly,“uculí se.
„Na co? Abych zvládl tvůj sexuální
apetit?“zašklebí se na něj.
„Teď jsi mě urazil,“dotčeně se
na něj podívá a pak ho kousne do krku.
„Auuueeeevj... sakra, kdy ses
přeměnil v upíra?“promne si bolavé místečko na krku a hraně
pofňukává.
„Ale jdi ty, citlivko,“ušklíbne
se a podá mu jídlo.
„A kde mam kafe? Bez kávy
nefunguju,“založí si ruce na hrudi. „Nemáme a nebrebtej a
najez se, jsi jako kostra,“prstem mu přejede po vystouplých
žebrech.
„To teda nejsem.“
„To teda jsi.“
„Nejsem.“
„Jsi.“
„Nejsem... auuu, nech měěě,“
snaží se setřást Lokiho ruce, které do něj píchají.
„Jsi,“ začne ho krmit a i přes
Tonyho protesty do něj nacpe všechno jídlo.
„Připadám si jako koule,“zabručí
a pohladí si nacpaný břicho.
„Ale jdi ty, nebo si tě vykrmím,
budeš vypadat jako buřtík.“
„Neser boha,“zavrčí a šťouchne
ho. Za to ho Loki povalí pod sebe.
„A jsi mě vydán na
milost...“zašklebí se.
„A co mi uděláš?“
„Znásilním tě.“
„To je nudáááá“ a Loki se na něj vrhne a Tonymu to nepřipadalo vůbec nudné...
„A co mi uděláš?“
„Znásilním tě.“
„To je nudáááá“ a Loki se na něj vrhne a Tonymu to nepřipadalo vůbec nudné...
…
Dny utíkají a Tony si všímá na
sobě různých změn. Všiml si, že bez Lokiho nemůže být a ani
nechce. Strašně se mu líbí zahrady a tráví v nich hodně času.
Smířil se s tím, že se na Zemi už asi nevrátí, vlastně ani
nechce. Tady je mu dobře. Je tu spokojený a má to nejlepší, co
mít může. Má svojí životní lásku a to je Loki.
Oú to je ale ňuňavé a skvele zakončenie dufam ze budeš aj dalej písať ;-)
OdpovědětVymazatJá to opravila ráda :) doufám, že nám brzo napíšeš něco nového.
OdpovědětVymazatJéj to bylo skvělé zakončení snad brzy napíšeš něco nového :)
OdpovědětVymazatČekat na poslední kapitolu se vyplatilo :3 jednoduše roztomilé.
OdpovědětVymazatpredstavila som si pri poslednej vete ako Tony leží na tráve v tej ich záhrade založené ruky pod hlavou a prihlúplo sa usmieva :)
OdpovědětVymazat