Kapitola 1. - Jak to všechno začalo

Krásné úterní dopoledne,

vzhledem k tomu, že padaly dotazy ohledně pravidleného přidavání, tak pro vás máme takový menší rozpis.

Vždy v ÚTERÝ se na blogu objeví společná tvorba. V současnou chvíli je to RYTÍŘSKÝ TURNAJ, jehož první kapitolu najdete o trochu níž. 😉😊

Každý ČTVREK pro vás svojí povídku popřípadě kapitolku, uveřejní Linn.

Jednou za 14 dní, vždy v NEDĚLI, uveřejní ze své tvorby kapitolu nebo jednorázovku Ann.

Takže to by byl takový rychlý rozpis a teď vám už jen popřeji hezké počtení při první kapitole Rytířského turnaje.

Dejte vědět, zda se vám líbí. 😉

Díky Ann a Linn


Odin už jednou rozhodl. Loki bude uvězněn. Je to trest odpovídající jeho proviněním.
A co je pro Lokiho věčnost, že? Nebylo mu příjemné, že musel rozhodnout takto, ale jednou byl král a nemohl dovolit ani svému synu, aby takto destruktivně přistupoval k ostatním světům.
Nehledě na to, že sám Odin doufal, že se z toho Lokimu podaří znovu nějak vyvléct.
Ale veřejně by to nikdy nepřiznal. Ani Thor ani jeho manželka Frigga, nikdo nesměl vidět
naději, která se v Odinovi skrývala.


Thor se za svého bratra nesčetněkrát přimlouval, ale ani jeho slova už neměla na Odina vliv.
Loki to zkrátka přehnal. I když se Odin snažil skrývat bolest, kterou mu jeho rozhodnutí
přineslo, královna ho měla přečteného. Po těch staletích společného žití dokázala
rozeznat i drobnosti, jako když jej tlačily boty. Pokusila se tedy s Odinem vyjednat jiný trest.
Trest, který by dal Lokimu alespoň malou šanci úniku.


“Drahý, což takhle rytířský turnaj?”
“Rytířský turnaj? Tuto tradici jsme nevyužili již celá staletí.”
“Ano, ale Loki je stále princ a je vrcholně nedůstojné nechat ho sedět v cele s nejhoršími
z nejhorších. Domnívám se, že vyhlásit rytířský turnaj je to nejmenší co můžeme udělat.
Pozveme rytíře z dálky i blízka, uspořádáme slavnost, určíme tři? Ano tři disciplíny, které budou muset splnit.”
“Ty tedy navrhuješ, aby o Lokiho osudu rozhodli rytíři, jež se za něj uvolí bojovat? Loki nikdy nebyl přátelský a nevím, kdo by se pro něj rozhodl dát svůj život v sázku.”
“Věřím, že se najde alespoň jeden takový, který bude za Lokiho bojovat nezištně, který mu přijde pomoci a věřím, že mu dokáže ukázat, že lze život žít i jinak než s nenávistí a pomstou v žilách.”
Odin se hluboce zamyslel “nuže dobrá, pokud do dvou pozemských dní Thor dokáže najít
rytíře, který bude reprezentovat Lokiho zájmy, uspořádáme turnaj.
Ale v opačném případě, mu bude odebrána moc a bude vykázán mimo náš vesmír.”
“S tím si Loki dokáže poradit.” Frigga se lehce usmála, protože už to, že Odin svolil brala jako drobné vítězství. “Nyní mě omluv, musím informovat Thora o jeho nelehkém úkolu.”
A s drobným úsměvem na tváři se Frigga vydala nalézt svého staršího syna.



Thor se zrovna nacházel ve zbrojovně když za ním přišla jeho matka.
Na tváři měla úsměv a v očích jiskru. Stejnou jako byl zvyklý vídat u Lokiho.
Tedy, ještě před tím než byl uvězněn v kobce.
“Thore, chlapče pojď prosím se mnou, nemáme mnoho času.”
“Matko? Co se děje?” Thor nechápavě následoval matku ke svým komnatám.
“Thore, Loki zaslouží ještě jednu, poslední šanci. Nechci aby zatrpkl a zničil si život touhou
po mstě.”
“Vymyslela si snad něco? Něco pro jeho záchranu? Nějaké kouzlo či… něco jiného?” Thor se bezradně podrbal na hlavě.
“Tvůj otec svolil k turnaji, ale aby to Lokimu ještě více neublížilo musíš najít
někoho… rytíře… odvážného se silnou vůlí, který by o Lokiho byl ochoten bojovat.
A musíš jej najít do dvou pozemských dnů Thore.”
“Ale kde jej mám hledat?”
“Asi na Zemi?”
“Na Mydgardu? Ale vždyť tam ho nenávidí.”
“Jsi si jistý, že všichni Thore?”
“Matko, napadl je. Chtěli tam Lokiho nechat a sami ho odsoudit.”
“Neexistuje jiný svět, kde by měl Loki naději, máš tam přátelé, můžeš někoho… přemluvit.”
Thor si povzdechl “mohu to zkusit, ale moc šancí tomu nedávám. Za dva dny se vrátím
buď s rytířem, který bude Lokiho spásou a nebo se sám nabidnu místo něj”
“Ne Thore ani jednoho z vás nenechám bezmocného a vyhostit. Teď jdi a věř síle osudu
můj chlapče.”
Thor přikývl a s kladivem v ruce odešel.


“Pane Starku, navštívil vás pan Thor.”
Tony se popuzeně odvrátil od rozpracovaného obvodu “co tu ten Viking chce?”
“Nevím pane, ale tvrdí, že je to naléhavé.” Tony zavrčel a šel do kuchyně, kde už nervózně přešlapoval Thor.
“Čau vikingu, jdeš nevhod, pracuju a tak víš.”
“Anthony, přišel jsem s velkou prosbou avšak s příslibem nekonečné slávy pokud budeš
souhlasit s tím o co tě požádám.”
“Zní to jako bys chtěl pomoc.”
“Ano, potřebuji pomoci. Jde o mého bratra, Lokiho.”
Tony se začal smát, “jemu mám pomoc?”
Thor na něj upřel psí pohled “ano, jsi jediný kdo je dost chytrý a silný aby porazil rytíře Asgardu.”
“Cože? Jarvisi já už pil?”
“Nikoli pane.”
“Vysvětluj.”
Thor se opatrně posadil. Bral jako malé vítězství, že ho Tony rovnou nevypoklonkoval.
“Jde o to, že Loki může být zachráněn před trestem odebrání magie a vyhoštěním.
A to by se u Lokiho rovnalo rozsudku smrti, protože jeho magie je jiná než ostatní nemůže bez ní žít. Nicméně takový je trest. Ale existuje klička, obviněný si může vybrat rytíře, který bude bojovat
o jeho život.”
“A to mám být jako já?” Tony se smál. “Proč bych to dělal? Chtěl mě zabít, vyhodil mě oknem
a spoustu dalších věcí.”
“Protože si dobrý muž a nenechal bys zabít člověka, který je jenom moc smutný a neví kam patří?”
“Odkdy je Loki člověk?”
“Nechtěl jsem říkat bůh aby to neznělo domýšlivě. Ale teď tě potřebuje. Já tě potřebuji. Neznám nikoho jiného kromě tebe, kdo by mu dokázal pomoci. A nikdo jiný ani nepomůže ze stejných důvodů jako ty váháš. Ale ty a Loki jste si podobní. A já doufám že jej zkusíš pochopit. Nežádám odpuštění. To si nezaslouží, protože zabil. Ale kdyby sis s ním zkusil promluvit a on by ti řekl čím vším si prošel. Stejně jako tebe ho mučili. Rozdíl je v tom, že ty si byl silný a nenechal se zlomit. Jeho zlomili a pak na jeho pýše nechali vyrobit onu masku, kterou si před všemi nasadil.
Ale on takový není Tony, věř opravdu ne.”
“Víš co? Probereme to ráno.” Tony si nalil panáka a podíval se na Thora.
“Dobrá tedy. Přijdu zítra.”