Hezký zadek podmínkou 2/3

 Máme tu další díl Hezký zadek podmínkou  a v téhle kapitole si užijeme trochu víc legrace.Užijte si předposlední díl této série.


Linn





Po pár dnech, kdy se s Furym domluvili na hlídání, nebyl problém Lokiho zasvětit do práce. Ano, bylo to trochu složité. A to ve směru uzamčení veškerých souborů, které by mohly být potencionálně zneužity nebo sabotovány. A i když se prý Loki choval jako hodný a vzorný chlapeček, Tony nebyl tolik naivní, aby mu to věřil.

Jak se zdálo, byla to oboustranná výpomoc. Tony Lokimu pomůže dostat se na vzduch a být něčím zaměstnaný. (Protože jak se zdálo, bůžek byl takový papoušek a potřeboval stimulaci, aby si z nedostatku vnějších podnětů nezačal trhat peří a neupadal do deprese.) A Loki pomůže Tonymu, aby se úplně nezbláznil z toho věčného papírování. Znělo to dobře. Skoro až moc dobře.

A když Tony první den Lokiho učil, co a jak, bůžek prokázal neuvěřitelnou intuici a schopnost pro plánování. Kdo by to byl řekl, co? Každopádně spíš než Loki, Tonyho iritovala jeho ochranka. Ti chlapi byli tak… Shieldovští. Stáli jako sochy, nedělali kafe a když je Tony asi třetí den požádal, aby se stáhli do uctivé vzdálenosti, neposlechli.

Po dvou týdnech je Tony odvolal. Zdálo se, že Lokiho náramky opravdu fungovaly a navíc sám udělal jistá ochranná opatření. Loki pracoval a byl v tom vážně dobrý. Lepší než Pepper, lepší než kdokoli na celé Zemi. Co Tonymu ale nešlo do hlavy, bylo to, jak je tichý. Očekával, že si nenechá ujít jedinou šanci na hloupé připomínky nebo poznámky. Ale on ne. On seděl, pracoval a jediné kdy něco řekl, bylo, když se na něco ptal a pak když ho na noc odváděli. To se vždy otočil, sebral sako ze židle a řekl takovým strašně zvláštním hlasem „Tak zítra, Starku.“

V prvních dnech to Tonyho štvalo, opravdu ano, ale pak si zvykl a tahle věta pro něj byla jakýmsi signálem pro konec dne. Jeho tělo a hlavně jeho hlava věděla, že už se nepracuje. Takže žádná nutkavá potřeba začít kreslit plánek plazmové pušky na umolousaný papírový ubrousek. Protože se zkrátka nepracovalo.

Takže konečně přišel vytoužený spánek, správná míra sexuálního vyžití no a celkově bylo všechno tak nějak lepší. Než…

„Starku, s okamžitou platností bude Loki bydlet u vás. Vedení usoudilo, že je potencionálně nebezpečné aby se vracel zpět do Kostky, kde může ostatním vězňům podávat informace, které by mohly být použity k útěku“

A tak, než by se kdokoli nadál, Loki stál uprostřed obýváku, ve tváři zvláštně zamyšlený úsměv a v rukou malý kufřík, ve kterém bylo pár kousků oblečení. A Tonymu konečně došlo, že to byla kolosální chyba.

Každý věděl, že Tony Stark byl kromě jiného i jednoznačný bisexuál. Muži, ženy, bylo to jedno. Spíše vždy šlo o tělesný prožitek. A tak, když s ním začal Loki žít, stávaly se naprosto běžné věci. Občas jeden druhého viděli v pyžamu, někdy dokonce i v boxerkách. To nebylo tak zlé. To se stává.

Ale vidět jistého boha masturbovat bylo prostě moc.

Moc.

Moc sakra!

Ne, že by Tony slídil. Ale v rámci bezpečnosti jednou za čas projížděl kamerové záznamy. Bylo už pozdě večer. Oči bolely. A za normálních okolností, by to už dávno vypnul, ale nějak se nemohl donutit. A tak když už mu začala klimbat hlava, naskočil záznam z minulé noci.

Loki ležící na posteli.

Loki hladící celé své tělo.

Loki svíjející se pod doteky svých vlastních dovedných rukou.

Loki sténající v milostné křeči.

Od té chvíle existovaly pouze dvě věci, které zachovaly Tonymu příčetnost. První byla práce a to druhé, byl sex. Přesněji sex s mladými, černovlasými, bledými muži. Ale nestačilo to.

A tak Tony Stark, který mohl mít každého, najednou strašně toužil po jistém černovlasém bohovi.

Když spolu byli v kanceláři, nemohl na něj nekoukat. Ano, rty, šíje hmmm a ten zadek. Ano, opravdu měl hezký zadek. A Tony teď litoval, že to byla jeho podmínka. Ale nedalo se odolat.

Bylo jenom otázkou času, kdy si Loki všimne. A on si všimne. Chyba. Všimnul.

„Starku?“

Sakra

„Hm?“ Tony se snažil naprosto nepřesvědčivě dělat, že je naprosto ponořen do velmi důležitého projektu. A on byl. Tedy chtěl být. Och, ten zadek, je těsný určitě ano. Tak těsný, celého by ho objal a Tony by ho pořádně… Moment, stop!

„Zíráš na mě“ Loki se založenýma rukama na prsou a jeho oči se zdály být nekompromisní. Propalovaly. Chtěly vědět. Jaké by to bylo se do nich dívat v okamžiku vyvrcholení?

„Nezírám na tebe, ty zíráš na mě“ lháři… Ty zatracený lháři. Tak mu řekni, že by si ho chtěl ohnout přes stůl. Řekni mu, jak moc by sis přál ho mít.

„Zíráš, už půl hodiny. Co je, dělám něco špatně? Jestli ano, tak bud dospělý a řekni to. Protože jestli hledáš nějakou záminku k tomu, aby si mě poslal do Krychle tak-“

„Chtěl bych se s tebou vyspat.“ Co to sakra? Ty idiote! Vnitřní hlas Tonyho Starka pěl doslovnou serenádu na průser, když sledoval, jak se bůžkovi zúžily oči. Ano, tohle by se bohovi říkat nemělo, že? Připadají si nadřazeně. A když jim takhle oznámíte, že by jste je rádi v posteli, asi není moc velká šance že to vezmou dobře.  A tak Tony se smrtí v očích sledoval, jak se Loki zvedl a rozešel se k němu.

Ano, pokud umře tohle je dobrý důvod. Nechá si to vytesat na náhrobek. Zemřel, protože byl nadržený. To z ní o moc více jako on, než: zemřel v boji za ochranu planety. Hmmm co mu asi nechají zahrát? Určitě nějakou strašně nudnou odrhovačku a všichni budou moc brečet. Přál bych si Iron Maiden. Vědí to? Teď už je to jedno. Loki už byl skoro u něj. Tony zavřel oči.

Ooo prosím smrti, ty věčná a nekonečná sílo přírody, buď milosrdná. A nedej nikomu vědět, že sem umřel pravděpodobně ubodán propiskou. Bude to takové naše tajemství OK?

A pak je znovu otevřel. Loki mu seděl na klíně.

„A jakpak by si mě chtěl? Hmm?“

A Tonymu se roztříštil vesmír.