pondělí 31. srpna 2015

Pozdní Efekt - část 7.

Ahojky, přináším Vám předposlední část Pozdního efektu, velmi brzy tu bude závěr a pro Vás všechny velké překvapení, takže doporučuji pozorně číst ;)




Tony celou dobu sledoval spícího boha. Zajímalo ho o čem se mu zdá. A byl nešťastný, že se v sobě nevyznal. Tohle se mu ještě nikdy nestalo. Nevěděl, co dělat nebo nedělat. Věděl, že chce aby byl Loki u něj, ale nevěděl jak ho u sebe udržet. Vždyť je to přeci nenormální. Třeba… Co když…. Co když mu to dal Loki rozkazem a teď se jenom baví nad tím, jak ho to zžírá? Ne to by přeci… Tonymu tekly po tváři slzy.

Lokiho z krásného spánku probralo asi páté popotáhnutí a první vzlyk.Rozlepil svoje oči a podíval se n Tonyho. Hned byl vzhůru a v sedu “ Tony? Co se děje ?” A snad poprvé v životě si někoho do náručí stáhl on .

"L-loki jak, jak moc na mě může to kouzlo působit?" Tony se stočil do Lokiho náruče.
“Na tebe?” Na tebe nic nepůsobí” Bůh zněl dost zklamaně možná, že jeho kouzlu odolal právě on ale v koutku duše skákal jako blecha, protože by nikdy nebyl tady a s ním.
"Loki zůstaň tu.  Já tě tady chci."
“Vážně?” Řekl bůh nevěřícně
“Prosím.”
“Dobře… Zůstanu když chceš. Ale proč brečíš?”
“Já nebrečím,” Tony si rychle otíral oči.
“Brečíš. Proč?”
“NEne.”
“Nelži mi Starku “
"To neřeš."
"Tak nejprve ti řeknu že tě miluju a ty mi pak ani neřekneš proč břečíš?
"Ty jsi nespal?"
"Tak bych to neřekl. Spíš sem ještě bdil dost na to, abych tě slyšel a odpověděl ti."
"A-aha"
"Pro to si brečel?"
"Ne, já nevím."
Loki protočil oči a přitáhl si Tonyho blíž k sobě "To si celý ty"
"Co?"
"Nevíš proč břečíš "
"Protože...bál jsem se."
"Čeho?"
"Prostě jen zmatek víš."
“Pojď sem “ A obejmul ho ještě těsněji
Tony si náhle připadal tak moc v bezpečí a klidný. Bylo mu neskutečně krásně a chtěl aby to takhle zůstalo, ale neřekl to.
Loki ho hladil po zádech a bradu si zabořil do miliardářových vlasů a jenom poslouchal, jak dýchá a jak mu bije srdce. Chtěl mu říct jak moc ho chce chránit a opatrovat ale radši mlčel. Nechtěl to kazit.
Tony chytil Lokiho za druhou ruku a zavřel oči.
Když to Loki uviděl usmál se a i on zavřel oči. Přeci jenom, bylo brzo.

Uběhlo pár dní, co Loki zůstal u Tonyho doma. Tony se snažil věnovat mu veškerou svou pozornost, ale je pravdou, že od včerejška to bylo horší. Tedy Tony si myslel, že je to od včerejška popravdě nespal už tři dny a neustále se nad něčím rozčiloval v dílně.

Loki viděl jak Tony stále něco dělá. Je čím dál tím více unavený, roztěkaný a  nesoustředění. Bylo mu smutno, Poprvé v životě si myslel že ho někdo měl rád. Ale očividně jenom naletěl chvilkové slabosti a fyzické kráse. Byl to omyl. Pro Tonyho to byl omyl ale ne pro něj. Povzdechl si a odsunul jídlo stranou. Asi bylo na čase, aby odešel. Tony se k tomu neměl nejspíš ze slušnosti a tak se rozhodl že mu to ulehčí. Ale bylo mu z Toho rozhodnutí těžko.

Tony prásknul šroubovákem do stolu, ten se otřásl a po sléze z něj shodil všechno ostatní, “seru na to,” zavrčel a šel z dílny nahoru za Lokim.

Loki nahoře seděl na posteli. Vedle sebe tašku plnou svých věcí a zamyšleně hladil Tonyho půlku postele “Škoda že mě tu nechceš. Já tě miluju, Tony ” Zašeptal k polštáři.

Tony vyběhl nahoru, “Loki?” rozhlédl se.
Ale Loki už nikde nebyl. Ani v ložnici ani v koupelně. Možná ani v New Yorku. Nic po něm nezbylo. Ani vlas. Jediné co oi něm zbylo byla jeho jedinečná vůně ale to bylo vše.
Tony prohledal celý byt, celý dům, od sklepa po střechu. Volal ho, ale Loki nepřicházel. Zlomeně si sednul v koupelně na zem a díval se na kapající kohoutek, “Loki…” zašeptal.

Loki v tu chvíli na druhém konci světa dělal prakticky to samé. Neměl na nic náladu, jenom seděl a apaticky koukal do zdi. Sem tam jeho stav přerušil pavouk který když se opovážil vlézt do jeho zorného pole, skončil magicky rozmázlý po zdi

“Miluju tě, Loki… Miluju.” řekl Tony silně nakřáplým hlasem od toho jak Lokiho volal. Ale Loki nepřicházel. Vlastně nikdo nepřicházel
“Jarvisi prosím, najdi ho, najdi mi ho.”
“Pane, možná byste chtěl vidět poslední chvíle před tím než odešel”
“Přehraj mi to.”
“Já tě miluju, Tony.” Potom bylo vidět jak z pod Tonyho polštáře vytáhl jeho vršek od pyžama a pak zmizel.
“Jarvisi, dostaň mě do celosvětové sítě elektráren, okamžitě.”
“Ano pane”
Tony se zvedl a posadil se k počítači, vyhodil elektřinu na celé planetě. Jen pár tisíc světel dalo dohromady nápis VRAŤ SE MI.
Když Lokimu zhasly všechny světla bylo by mu to vlastně i jedno ale nemohl zírat na zeď. Zvedl se a šel k oknu a jestli i město nesvítí. Město svítilo. Tedy, pár světel které jakoby dávali dohromady písmeno. Velké písmeno. Přenesl  se na  jeden velmi vysoký kopec a uviděl něco jako obrovské  S. Nechápavě zavrtěl hlavou a chtěl se vrátit domů ale byl zvědav  co to znamená a jestli opravdu je to písmeno, protože to bylo moc velké a neforemné. Možná kdyby se přenesl na nějákou planetu blíže Zemi. Jen na to pomyslel objevil na jedné  blízké planetě či asteroidu nebo co to bylo. To co uviděl mu  málem vzalo pevnou půdu pod nohama. Do očí se mu vlily slzy. Věděl od koho to poseltví je. To znamená, že ho Tony nechtěl vyhodit, pomyslel si. A v oblečení co měl na sobě, jež sestávalo se zmuchlaného trika a pyžamových kalhot se přenesl k jistému miliardáři. V hlavě mu rezonovala dvě slova: Vratím se .

Nervózně přešlapoval po obýváku, nevěděl jestli to četl, nevěděl ani jestli je na Zemi, ale doufal, že se objeví a když ne byl rozhodnutý ho najít. “Jarvisi chci kytky hodně kytek… viděl jsem jak si prohlížel bílé růže, kde mají otevřeno? Kde je seženu? Potřebuju jich tuny… já ho musím najít za každou cenu, rozumíš?”
“Pane myslím že to není nutné. Pan Laufeyson je v dílně”
“Ty kytky, stejně chci.” Tony se rozeběhl dolů.
“Ano pane”
Loki byl v dílně. Panicky se rozhlížel kolem sebe “Tony? Tony kde jsi ??” V té tmě nic neviděl “Tony jsi tady ?”
Tony několikrát upadl, ale nakonec se dokoulel do dílny, kde už Lokiho našel po hlase a po vůni, “Loki ty jeden idiote,” okamžitě si ho stáhnul do náruče.
“Tony” Vydechl úlevně bůh a zavrtal se hlouběji do jeho náruče. “Jsem od tebe jeden den a mám pocit že žalem umřu. Nevím jestli jsem ti něják ukřivdil ale omlouvám se”
“Teď mě dobře poslouchej, ano?”
“Ano ”
“Když budeš mít pocit, že se ti nevěnuju, řekni mi to, když budu v dílně víc než je zdrávo profackuj mě, ale nikdy...nikdy už neodcházej.”
A Loki se štěstím rozplakal. “Ty, ty jeden ignorantský, blbečku. Miluju tě”
“Já tebe taky Loki.”
A Loki brečel jako želva. Díky bohu, že to Tony neviděl ale bylo tomu tak .
Tony nechal Jarvise, aby znovu nahodil proud, ale u něj v domě se svítilo jen chabě. Jen tak, aby bylo vidět na schody. Odvedl Lokiho do koupelny, kde mu umyl obličej a uložil ho do postele kde ho pevně objal.
Loki spokojeně zavrněl. “Můžu ti tu usnout??”
“Hezky se vyspi zlato.”
“Ty taky, blbečku” A vytuhl jako když ho do vody hodí

Tony se jenom pousmál a přitáhl si Lokiho blíž a i on usnul. Konečně spokojený.

10 komentářů:

  1. Nádherné zakončenie. A to s tímy svetlami bol dobrý nápad :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme, ale tohle ještě není konec :-) ;-)

      Vymazat
  2. Dokonalé a roztomiloučké. :)

    OdpovědětVymazat
  3. mno tak to bola ale riadna romantika, som teda zvedavá na to prekvapenie :)

    OdpovědětVymazat
  4. Konečně jsem narazila na svůj oblíbený Marvel. :-)
    Ale co takhle shiping Tony/Steve?

    Melkora

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není problém stačí říct jestli kapitolovku nebo jednorazovku,sednu nnapíšu :-)

      Vymazat
  5. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu. Opravdu krásná povídka, těch dvou se snad nikdy nenabažím:-) Díky, že píšete.

    OdpovědětVymazat