Jiné okolnosti... - 4.Kapitola

Další kapitola... jsem strašně akční, co? :D 
Doufám, že mě za ten konec nezabijete a taky že od povídky neodejdete... není to zdaleka konec... není vše, jak se zdá :)
Opět bez bety

Další den ho pošlou domů. Objeví se ve svém mrakodrapu. Hned se rozezvučí alarm 'ted funguješ, jo?'

„Klid Jarvisi, to jsem já.“

„Omlouvám se pane, vypadáte jinak...“

„Hm... spoj mě s Furym.“řekne a padne na gauč.

„Jistě pane“ Jarvis začne vytáčet Furyho číslo.

„Starku! Kde jste zastraceně byl... co to...“vytřeští svoje oko na Tonyho.

„Na výletě“pronese ironicky. „unesli mě a tohle semnou udělali... Thor tu nebyl, aby vám to oznámil?“zeptá se a nalije si skleničku whisky.

„Vůbec tu nebyl, takže...“

„No...“postupně mu převypráví to, jak ho unesli, omladili, část, kdy mu oholili celé těl a ještě to nedorostlo, vynechá.

„No, potom mě odtamtud dostal... se podrž, hned ti řeknu kdo...“zašklebí se. „Loki..“řekne. Furyho oko málem vylítne z dulku.

Pak se zamyslí. „Takže s tebou nic nesvedeme,“má z toho zvrácenu radost... toho parchanta neměl nikdy rád, ale bohužel ho potřeboval.

„Na něco se pokusím přijít..“hovor přeruší a jde do své dílny.

„Kdyby někdo otravoval, tak ho sem nepouštěj!“nařídí. V dílně odebere vzorek svojí krve a začne ho zkoumat. Na jeho krvi není nic zvláštního. Zamračí se, tak co to teda je? Co to s ním provedli? Povzdychne si a promne si oči. Udělá na sobě ještě několik testů, ale na nic nepřijde, tohle se mu nelíbí.

…

Uběhlo několik dní, co ho z Asgardu poslali domů. Několik dní pořádně nespal, jeho myšlenky se pořád ztrácely k Loki... přežil to? Nebo někde zemřel a nikdo ho nenašel? Tyhle myšlenky má v hlavě pořád a nemůže se jich zbavit. Světu se úspěšně vyhýbá, ovšem jeho 'přátelé' z SHIELDu o něm vědí a řekněme, že jim jeho mladický vzhled připadá velmi legrační... Barton na něj pokřikuje 'Benjamínku' nebo 'hej ucho'. Benner zase, když slyšel, kdo ho zachránil, tak vzteky zezelenal (asi ho chtěl zachránit on sám... nebo je na Lokiho tak háklivej, že ho rozzuří i to jméno). Natasha ta si ho nevšímá a kapitán Amerika se z něj snažil dostat, co se pořádně stalo, aby z toho mohl něco vyvodit.

Nyní je noc a on leží v posteli a nemůže usnout. Na své tváři ucítí dotek, otevře oči a rozhlédne se. Nikde nikdo... 'asi blouzním' pomyslí si a zase zavře oči. Tentokrát jako by se postel prohla pod vahou dalšího člověka. Zase otevře oči a prudce se posadí. Nikoho vedle sebe nevidí. Rychle vyleze z postele, vezme si černou košili, která mu je velká, nosil jí předtím, než ho ti zmetci omladili...

„Jarvisi, kdo je tu?“

„Chrrr...“

„Jarvisi?!“ nic ticho... tohle mu už trochu nahání husí kůži, ale snaží se to nedat najevo... nechce nepříteli ukázat strach.

Začne bloudit po bytě... elektřina byla vyřazena. Tohle se mu nelíbí. Někde najde baterku, která poblikává... jo, tak tohle je fakt divný a nelíbí se mu to. Komunikátor s obleky nefunguje.

„co to sakra je...“okna se začnou otevírat a zavírat...

„Přestaň!“ vyčerpaně padne do křesla a zakryje si uši. „Nech toho!“ světla začnou blikat...

„Chrrr... pane... hrrrr...“

„přestan...“sotva slyšitelně. Nemá rád, když si s ním někdo zahrává. Navíc nějaké nadpřirozené síly. Neví, koho proti sobě poštval, ale tohle se mu nelíbí a bojí se. Děsí ho to. Nechce to. Nemůže s tím nic dělat. Musí jen čekat.

Najednou vše ustane. Rozhlédne se kolem sebe. Nikdo nikde, ale... ten klid, pocit bezpečí. Pomalu se rozejde do ložnice a...

„Co? Ty? Tos dělal ty?!“ ty pocity, které se poslední dny uchylovaly k Lokimu se teď změnily v nenávist.

Loki se na něj pobaveně podívá. Vážně je kouzlenej, když se zlobí, bohužel v tomhle on nemá prsty.

„Ty parchante!“ soptí dál Tony. Loki se zvedne z postele a přejde k němu.

„Je mu líto, Anthony, ale v tomhle jsme já nevinně...“uculí se. „Ale můžeš mi poděkovat, ten mimozemšťan tu už není“

„Cože?“

„No...“zašklebí se Loki a pozorně si Tonyho prohlédne. Pozvedne obočí... jenom v košili? Hmm...

„řekněme, že prošel... jak tomu říkají? Trhlinou. Moc to nechápu, takže ti to nevysvětlím, ale mimozemšťané sem můžou procházet trhlinami... co jsem slyšel, tak jich tu je docela dost...“ nespouští zrak z Tonyho stehen... ta košile by nemusela být tak dlouhá.

„Zkrátím to, ten, co ti tu dělal trable je pryč. Asi jsem ho vyděsil... nedostanu polibek?“

„NE!“

„Škoda... tak si ho vezmu sám“ a přitiskne se na Tonyho rty. Ten se hned odtáhne a... PLESK.

„tohle už nikdy nedělej!“zavrčí. Loki se jen nevinně usměje.

„tohle?“ opět ho políbí. Ví, že Tony dřív nebo později podlehne. Těch pár facek vůbec neřeší. Tony je jeho a on ho získá.

„př...shmm...“ polibky mu začne oplácet. Mladé, až moc zkušené rty... tak hříšné. Sladké. Dokonalé. Loki blahem vzdychne a mladíka k sobě přitiskne. Tonymu se roztřesou kolena, musí stát na špičkách. Po několika minutách se starší odtáhne a podívá se na mladšího. Spokojeně se usměje. Rudé rty, dokonce i tváře. Anthony Stark v rozpacích. To se mu líbí.

„C-co..“

„Pššt..“přitiskne mu prst na rty. Tony unaveně zavře oči. Ani si nevšimne jak, ale leží v posteli... sám..byl to sen? ne... ještě pořád cítí jeho rty na těch svých.

„Loki?“ nic..

„Jarvisi, je tu ještě?“

„Nikdo tu nebyl pane..“

„To není možný... přehraj mi záznamy!“ Jarvis mu přehraje záznamy za posledních 24 hodin... ten mimozemšťan tu řádil, ale Loki tu nebyl... jenom on se divoce zmítal v posteli... ale to..

„to... to není možný...“vyskočí z postele a jde se napojit na Jarvisovo obvody, někdo si s ním musel hrát... ví to jistě.

Jenže jak zjistí, všechno je v pořádku.

Sen? To se mu nezdá. Loki tu určitě byl, ale... opět to ale. Byl v iluzi? Zavrtí hlavou. Nemá rád, když si s ním někdo hraje.

…

Další den se u něj objeví Thor se zdrceným výrazem.

„Našli jsme Lokiho... bohužel pozdě...“řekne zníčeně. Z očí mu tečou slzy.

„c-co? Ale... n-ne...!“ snaží se z toho vzpamatovat.

„Kdy jste ho našli? Kde?“

„Dnes ráno... u skal...“