Máte tady druhou kapitolu Rytířského turnaje :)
Ať se líbí a děkujeme za názory :)
Vaše
Ann a Linn :)
Jarvis probudil Tonyho už ve 4 ráno,
že se mu Thor dobývá do ledničky a také, že se snaží donutit
kávovar, aby uvařil kávu. Thor doopravdy neměl času nazbyt a
Anthony Stark byl jeho jediná naděje.
Tony se protivně vyhrabal z postele a
šel zkrotit tu blonďatou šelmu.
“Thore jsou 4 ráno probůh, teprve
jsem usínal, ty vážně nemáš kousek citu.”
“Omlouvám se Anthony, ale ten
ďábelský stroj odmítá plnit mé příkazy.”
“Ten červený čudlík, Thore.”
Thor opatrně stiskl červené tlačítko
a nevraživě stroj pozoroval. “Když už si se vzbudil, přemýšlel
si nad tím oč jsem tě žádal?”
“Ještě jsi mi to nevysvětlil.”
“Loki potřebuje rytíře, který za
něj v turnaji bude bojovat ve třech disciplínách.”
“A co jsou ty tři disciplíny? Tohle
zní jako olympiáda.”
“No… první je bojová a druhá je
spíše na inteligenci. Budeš soutěžit se dvěma rytíři Asgardu
nejlepší v obou těchto disciplínách. A když vyhraješ budeš
slavný a matka ti dá vše co si budeš přát.”
“A ta třetí věc?”
“Tu vyhlásí král.”
“A to je co?”
“To se nikdy neví. Záleží na vůli
krále. Ale většinou se zkouší morální ctnosti.
Jako je čest, odvaha, spravedlnost…”
“Věrnost a ochota.” Tony se
začínal opět smát.
“Ano přesně tak, jsem rád, že mi
rozumíš.”
“Ty nás chceš zabít všechny že
jo?”
“Proč bych to měl chtít?”
“Já tyhle hodnoty fakt nemám.”
“Jistě že ano, jenom to nevidíš.”
“Tak mi ještě řekni co že to za
tu pomoc dostanu?”
“Cokoli si řekneš a k tomu naši
vděčnost.”
“Hm…” Tony relativně dlouho
přemýšlel a pak ještě déle mlčel. Thor úzkostlivě pozoroval
Tonyho reakce. Měl pouhé dva dny a s každou minutou se jeho čas
krátil.
“A když řeknu ne?”
Thor posmutněl, “pak se nabídnu
místo něj. Pokud to Odin schválí, bude na mě vykonán trest
stejný, jako by čekal Lokiho. A pokud neschválí, Loki zemře.”
“Takže mi vlastně ani nic jiného
nezbývá, jak tak koukám.”
“Byl bych ti zavázán a Loki bude
tvým dlužníkem.”
“Fajn, půjdu s tebou.”
Thor se rozzářil “vážně?”
“No co mám dělat? Když tam nepůjdu
tak tě zabijou a mám pocit, že tě naše planeta taky potřebuje.”
Thor se usmál “děkuji, potřebuješ
se připravit? Musíme vyrazit co nejdříve.”
“Hm bude mi stačit týden, než
zařídím firmu a tak.”
“Obávám se, že ti budou muset
stačit tři dny. Já půjdu na Asgard a zkusím to domluvit.”
“Cože?” Tony zamrkal, “to je
dost málo.”
“Doufám, že ti vyjednám aspoň to.
Jenom teď musím matce oznámit, že mám šampiona.”
Thor se zazubil a prudce Tonyho obejmul
“jsem ti zavázán.”
“Kosti! kosti Thore! Auuuu!!”
Thor Tonyho rychle pustil “moc se
omlouvám, promiň.” Opatrně poodstoupil.
“Jestli kvůli tobě umřu.”
Zavrčel Tony, zvedl telefon a rychle začal udělovat příkazy
jedné ze svých asistentek.
Thor ho pozoroval. Bylo mu na jednu
stranu líto, že musí Tonyho takhle lanařit. Ale opravdu doufal
že svůj výběr provedl moudře a Tony bude živ a zdráv.
“Tak mi postavíš sochu.”
Dopověděl Tony mezi přepojováním hovorů. Thor se vytrhl ze
zamyšlení “Cože?”
“Říkal jsem, že mi postavíš
sochu.”
“Jistě, pokud si to přeješ…”
Thor se povzbudivě usmál “už máš vše hotové?”
“Zdaleka ne, říkal si tři dny ne?”
“Dobře tak.. udělej vše co
potřebuješ. Co je dnes za váš den?”
“Úterý.”
Thor se podrbal na hlavě “takže se
pro tebe vrátím v pátek, že ano?”
“No asi jo no…” zamručel Tony
nepříliš nadšeně.
“Ber to z té lepší stránky,
podíváš se na Asgard.” Bůh vesele poplácal Tonyho po rameni a
pak vystoupil na terasu, kde zmizel v duhovém světle byfrostu.
Tony následující dny zařizoval
potřebné věci ohledně své firmy a v duchu se proklínal, že s
něčím takovým dokázal souhlasit. Zatímco Thor se radostně
vrátil na Asgard a rázným krokem
šel za Friggou.
“Matko, našel jsem jej!” Zvolal
Thor radostně. Frigga, která úzkostlivě pročítala zákony a
hledala kličky, při Thorově zvolání pookřála “našel si
jej?”
“Ano Anthony Stark mi přislíbil, že
se zúčastní turnaje, aby obhájil Lokiho čest. Za tři dny je
ochoten přijít na Asgard.”
Frigga se rozzářila “opravdu?”
“No popravdě svolil až když jsem
mu řekl, že se nabídnu místo Lokiho, ale přijde.
Navíc si myslím, že si jsou v mnohém
podobní a pokud se trochu lépe poznají, mohl by jeden druhého
chápat. Takže je naděje, že Anthony svůj přístup změní.”
“Och Thore,” Frigga Thora pevně
objala a v jeho kápi skryla slzy dojetí. Její chlapec bude žít.
Thor svou matku lehce objal. Po chvíli
mlčení tiše promluvil, “myslím, že je na čase pustit Lokiho
z cely a říct mu, co se chystá.”
Přikývla “ano máš pravdu, musíme
ho s tím obeznámit. Sama bych mu to řekla dříve, ale kdybys
nikoho nenašel nemohla bych čelit jeho zklamání.”
Thor se konejšivě usmál a spolu s
matkou šli otevřít Lokiho celu.
“Loki,...” Lákalo ho dodat
“bratře” ale poslední co by nyní chtěl bylo popudit matku
Lokiho odpovědí, že nejsou bratři.
Frigga Thorovi povzbudivě stiskla
paži, věděla, že pro Thora je mluvení s bratrem těžké.
“Mohli bychom si promluvit?”
Loki v celé své zbylé důstojnosti
jenom zavrtěl hlavou. Nechtěl mluvit. A nechtěl ani poslouchat.
Poslední dny svého života nehodlal strávit bezduchým tlacháním
a přehnanými zdvořilostmi.
“Třeba ve tvém pokoji?” Thor
nechal stráže otevřít celu.
Loki se ohlédl “to má být žert?”
“Pojď, vše ti vysvětlíme.”
Loki se opatrně zvedl a obezřetně
vyšel z cely.
Frigga jej ihned objala a on velmi
opatrně ji.
“Co to všechno znamená? Odin se
umoudřil nebo utíkám?”
“Ani jedno, ani druhé. Pojď odtud v
tvých komnatách ti vše povíme.” Loki nedůvěřivě následoval
svou matku. Nevěděl co si má o tom myslet.
Když přišli do Lokiho pokoje byl na
stole už připravený čaj a sušenky. Frigga všem nalila,
posadila se a začala Lokimu vyprávět, co všechno se událo.
“A nakonec Odin svolil k turnaji. Ale
museli jsme najít rytíře, který by se za tebe utkal… bohužel
jsme na to měli jen 2 pozemské dny. Ale díky Thorovi, kterému se
podařilo takového člověka
najít, jsme tě nyní mohli pustit.
Jen teď musíš čekat, jak turnaj dopadne.”
Loki trpělivě poslouchal a v mezičase
si nabídl jednu z matčiných sušenek. Když po dlouhé chvíli
ticha a přemýšlení Loki konečně promluvil.
“Koho?”
Thor se náhle zdál ve své výšce
maličký a začal popíjet čaj, jen aby nemusel odpovědět.
Loki si ho změřil očima “koho
Thore? Snad ne ty sám?” Loki se náhle zhrozil představou, že by
za něj měl Thor bojovat. Ano, silný byl ale vzhledem k tomu, že
se v turnaji měla ukázat i inteligence a důmysl, bylo jasné, že
neměl šanci. A on nechtěl být důvodem k tomu, aby matka ztratila
oba své syny.
“Já? Ne, já se jen nabídl, že
tvůj trest převezmu pokud nikoho nenajdu.” Thor dopil svůj čaj,
“teď mě prosím omluvte, musím vyřešit s otcem podrobnosti a
spoustu dalšího.” Zvedl se a dal se téměř na úprk.
Loki zamračeně sledoval Thorův
zbabělý úprk.
“Vzhledem k tomu, jak se Thor chová….
jak moc se mám bát?”
“Přiznám se, že nevím, kdo ten
muž je. Thor říkal, že je to bojovník bystrého rozumu, velmi
silný
s pevným charakterem. Je z Mydgardu a jeho přízvisko zní
Stark? Ano Anthony Stark.” Přikývne Frigga.
Lokimu se rozšíří oči “to je
vtip?”
“Obávám se, že ne. Očividně toho
muže znáš, kdo je to?”
“Je to jeden z těch, kteří mě
zajali. Konkrétně tento, je přesně definicí na sebestředného,
sexem posedlého a naprosto ničemného člověka, který je tak
přesvědčený o tom, že je lepší než všichni ostatní, že i
já bych vedle něj mohl být dokonce považován za mírotvorce.”
Loki si po dlouhém monologu oddechl “a také jsem ho možná
prohodil oknem.”
Frigga se na Lokiho podívala klasickým
mateřským pohledem. “Loki pokud ti ten muž je ochoten pomoci,
nezáleží na tom jaké má ego.” Poznámku o prohození oknem
raději ponechala bez odpovědi. “Už to, že sem přijde, tě
dostalo z vězení. A jak turnaj dopadne, to se uvidí.
Nikdo neřekl, že musí vyhrát. Nebo,
že si musíte vzájemně prokazovat nějakou náklonnost.”
Loki si odfrknul “bude se od nás
očekávat jistá sounáležitost.”
“O tom ten muž nic neví a ty to asi
budeš muset nějak zkusit? Loki je to jediná šance, jak tě dostat
ven a když to bude doopravdy tak zlé, máš alespoň šanci k
úniku.”
Loki si zničeně povzdechl “slíbil
jsem ti ,že budu lepší. Hodlám tento slib dodržet. Takže se s
tím mužem pokusím vyjít.”
Frigga pohladila svého syna po tváři,
“nechci o tebe přijít.”
“A já nechci, aby si byla
nešťastná.”
Frigga se usmála a nechala Lokimu
prostor, aby se psychicky připravil na to, co jej čeká.
„A taky jsem ho možná prohodil oknem.“
OdpovědětVymazatAch jó, tohle prostě navždycky bude tak super argument... xD
Těšila jsem se! A těším se ještě víc, až se ti dva konečně setkají. Hihi, dva geniální a egoističtí (poměrně) vysoce postavení lidi/bozi... Hm, jen aby Ásgard potom ještě stál... xD