Kapitola 16.- Věčně nespokojený bůh

“Pane Starku? Bylo mi řečeno, že se mnou chcete mluvit” ladně se usadila do jednoho ze svých křesílek ve svých komnatách a tak prozíravě na Tonyho zahlížela. Tony podal Frize květinu, “pro vás královno.” Usmál se na ní, “nevíte náhodou, zda jsem v noci tím úkolem prošel kladně?”

Frigga s jemnou úklonou květinu přijala “tu jste trhal včera večer? A ano, úkolem jste prošel.“

 “Včera večer jsem měl trošku jiné věci na práci, trhal jsem ji ráno. Nuže dovolte, abych přistoupil k důvodu mé návštěvy.”

“Poslouchám “ stále se usmívala.

“Chtěl jsem vás požádat o svolení, požádat vašeho syna o ruku.”

“Máte mé svolení. “

Tonyho překvapilo, že nepadla žádná otázka, dovysvětlení nebo něco podobného. Na jeho výrazu to bylo víc než znát.

“Pane Starku,  jsem na tomto světě už jistou dobu. Věděla jsem, že se s Lokim k sobě hodíte. Věřím, že city, které k sobě chováte, jsou upřímné. Koneckonců, měla jsem možnost to včera slyšet. Ne, nedivím se vaší žádosti, ale myslím, že spíše než mě, byste se měl zeptat Lokiho, protože to on je zde velká neznámá. “ Decentně upila ze šálku.

“Lokiho se samozřejmě zeptám, pouze jsem nechtěl porušit nějakou samozřejmost...uhm včera?”

“Večer, spíše k ránu. Víte, tyto okna vedou do zahrad.“

 Tony viditelně zbledl “a sakra.”

“Není třeba studu, jak už jsem řekla, jsem na tomto světě jistou dobu. Čaj? “

“Ne, ne děkuji… ale mohla byste se mnou vybrat prsten?”

“Vybrat? To jistě pokud máte z čeho vybírat. Ale nechcete spíše nějaký prsten nechat udělat? Máme tu zručné kovotepce a já vám mohu dát, co bude třeba. “ Tony se usmál a přikývl “potřebuji jedinečnost a dokonalost.”

“Dobrá, půjdeme hned?“

“Pokud by vám to nevadilo” Tony se shovívavě usmál.

Frigga vstala a uhladila si neviditelný záhyb na šatech “jistě že nevadilo, ale po cestě musíme něco probrat…”

“Tak tedy, chcete děti? “ Zeptala se v půlce cesty do města. “Protože já chci vnoučata pane Starku.”

“No Thor se podle všeho dostatečně snaží, ne?”

“Thor, je dědic trůnu. A věřte, že jeho snoubenka je více než věrná tradicím. Navíc, neptám se na Thora, ptám se na vás. “

“V tom případě, nechci děti.”

“Loki ano, myslím, že byste si o tom měli promluvit.”

“Loki se o dětech ani nezmínil.”

“Bojí se. “

“Pokud bude Loki v budoucnu chtít děti, jistě mi to řekne.”

“To si nejsem jistá, nicméně jsme tu” pokynula k jedné ze zapadlých budov se znakem kovadliny a kladiva.

“Víte, já o dětech nepřemýšlím, ale pokud by měl být Loki bez dítěte nešťastný, neříkám, že se to nezmění.” Tony otevřel Frize dveře.

Když vešli do malé místnosti s výhní uprostřed, hned se jich ujal starší, mohutný a usměvavý muž.

“Co pro vás můžu udělat, vaše veličenstvo?“ Hluboce se uklonil a udělal pukrle.

“Potřebujeme snubní prsten Anthale.” Frigga se na muže lehce usmála.

“Snubní? Ale jistě žádný problém, nějaké speciální přání? Přejete si stříbrný, zlatý nebo jiný kov? Nějakou ozdobnou rytinu? “

“Bílé zlato?” Zeptal se Tony opatrně, popravdě řečeno v místních kovech se nevyznal, ale jeho představa byla jasná.

Anthal přikývl “dobrá jaký kámen? Mám tu krásné diamanty. “

Tony zavrtěl hlavou, “smaragd, ten nejzářivější, ale decentní.”

Kovář se podrbal na hlavě “smaragdy nemám. “

“Tak jiný zelený kámen?”

“To ne, smaragd já zařídím “ Frigga položila kováři na stůl tři zlaté. Na to Kovář očividně slyšel “ ještě dnes jej budete mít. “

Tony se na ní velmi vděčně podíval, “děkuji.”

“Pro mého syna cokoli “ jemně se usmála. Tony podal kováři nákres toho, jak si prsten představuje. Silnější kruh, kde uprostřed vévodí jeden smaragd a okolo něj dva menší. Zevnitř prstenu vyrytý jednoduchý text *tady a teď*.

Frigga při pohledu na nákres na chvíli pocítila slzy dojetí “Loki bude nadšený, jsem si tím jistá. “

“Upřímně v to doufám.”

“Jistě že bude, pojďme zpět, aby vás Loki dlouho nepostrádal.”

Tony doprovodil Friggu zpět do hradu a pospíchal za Lokim.

Ten pochodoval po pokoji jako lev v kleci. Nevěděl, kam Stark zmizel, myslel, že je s Thorem, ale když ho potkal s tou jeho, bylo mu jasné, že Tony s nimi není.

Tony vběhl do dveří “už jsem jenom tvůj.” Prudce ho objal a políbil, aby umlčel Lokiho výtky.

Loki ho odstrčil “na tohle zapomeň, kde si byl? Já měl starost, obzvlášť po tom, co se stalo večer!”

“Byl jsem u tvé matky miláčku, přeci jsem ti říkal, že s ní potřebuju mluvit, pojď ke mě.”

“Matka nebyla v paláci, když jste šli mimo, měl jsem to vědět!” Loki vypadal opravdu naštvaně.

“Lásko? Nemůžu ti to přece říkat, připravíš se o všechna překvapení.”

“Jenom dnes. Nechci, aby si mi hlásil každý svůj krok. Bohové vědí, že si od sebe občas potřebujeme odpočinout. Ale dnes Starku… Obával jsem se, zdali tě někdo neunesl nebo jestli jsi neodešel. Všechny úkoly si splnil tak…” Loki se k Tonymu otočil zády.

“A co kdybych se ti omluvil takto?” Tony Lokiho obešel a podal mu krabičku čokolády. “Už to neudělám ano?” Jemně ho pohladil po tváři.

“Dobře, protože kdyby si odešel, zabil bych tě” naprosto vážně.

Tony chytil Lokiho za bradu, “teď mě dobře poslouchej. Nikdy od tebe neodejdu.”

“Dobře “Loki si vzal čokoládu a jako lusknutím prstu bylo vše v pořádku. Elegantně si sedl  do křesla “nejvyšší čas promluvit si o tvé magii. “

“O mé magii? Myslíš kouzlo těla? Mám se svlékat?”

“To klidně můžeš” jemně se pousmál “ale myslel jsem magii jako je ta má. Nebo alespoň trochu podobná. “

“Lásko já jsem technik.”

“Já jsem bůh, ale to víš. A já vím, že si technik. To ničemu nebrání.”

“Hmmmm” Tony si sedl a vzal si Lokiho na klín, “tak povídej.”

“Magie je ve všem kolem. I v tobě je. A to tak malá část, že se nikdy viditelně neprojevila. Já si ale myslím, že s mou pomocí bych ji mohl pomoci  začít se projevovat. Už jsme o tom mluvili. “

“A proč bych to měl chtít?”

“No přece aby si byl se mnou navždy” Loki to řekl s jednoduchostí a naprosto vážně.

“Když probudím tvou magii, byl bych schopen ti sehnat zlaté jablko a udělat u tebe nesmrtelného. “

“To bych pak viděl umírat všechny své přátele…?”

“Ano, ale já bych byl s tebou.” Loki na Tonyho upíral svoje zelené oči. Tony k sobě v tu chvíli Lokiho přitiskl, “dobře… tak já na tom nějak začnu pracovat… jen mi prosím slib, že se mnou čas od času dom… uhm ke mě domů zajdeš.”

“Pokud chceš, můžeme jít už dnes. Chápu, že máš jisté záležitosti, které musíš urovnat. I když jim nerozumím. “ Když vyslovil nahlas to, co měl na jazyku, znělo mu to podivně mile a vstřícně. Bylo mu to nepodobné.

“Nenene jsi moc hodný, ale já bych šel až tak za pár dní. Ještě si tu chci něco vyřídit s Ódinem a tak.”

“Dobře, ale nechoď za Odinem sám. “

“Neboj, nepůjdu a mimochodem, měli jsme jen jedno rande, co kdybychom zítra někam zmizeli?”

“Rande? To zní tak pozemsky. Nicméně proč? To ti nestačí, že spolu budeme v noci? Nebo můžeme do lázní, pokud chceš změnu. “

“Chtěl bych, aby ses cítil volně, což počínaje dneškem konečně seš. A rád bych, abychom spolu zmizeli aspoň na pár hodin někam, kde se cítíš naprosto dokonale.”

“To je v lesích, mám rád les. “

“Pak pojedeme do lesů.”

“Ty v lesích?” Smál se “vždyť ty si v životě neulovil ani žábu. “

“Ulovil jsem tebe.”

“Určitě? A nebyl jsem to já, kdo na tebe tolik zapůsobil? “ Znovu měl ten samolibý úsměv, který Tony tak moc dobře znal z dřívějších setkání.

“Určitě, protože prvotně si nezapůsobil ty, ale tvůj zadek.” zazubil se Tony na Lokiho. “A pokud si správně pamatuji, ty sis zamilovat mě.” A tak započala chvilková výměna egoismů.

Ona chvilka nakonec skončila o hodinu později. V posteli žhavým sexem se spoustou kouzel a Lokiho her. Ani Tony se nenechal zahanbit a vracel Lokimu úplně všechno. Když oba lapali po dechu, dohodli se nakonec na tom, že se nedohodnou a tedy nemá cenu dál o této věci mluvit.

 “Zítra musím za Fenrirem… sám” porušil krásnou postkoitální chvilku něčím, čeho se bál, že Tonyho rozruší. Čemu se ale podivoval víc, bylo to, že se bojí, co by se mu mohlo stát když nebude na hradě. Bude muset říct Thorovi, i když to neudělá příliš rád. Aspoň něco se moc nezměnilo.

"Ale Loki… vždyť… já myslel, že tedy budeme zítra spolu. Co se děje?"

“Zamluvili jsme to. A nejedná se o celý den pouze dopoledne, ale aby si mne nehledal. Až ráno odejdu. “

“A nemohl bych s tebou? Docela rád bych Fenrira viděl, víš jak, mám slabost pro děti.” Tony sledoval Lokiho reakci, je snad pravda, že by Loki děti doopravdy chtěl?

“To je možné, ale Fenrir není tak úplně dítě. To jistě víš. “ Pokud měla Frigga pravdu, Loki to na sobě nedal nijak znát.

“Já vím, ale řekl bych, že mě má trochu v oblibě.” Tony chtěl Lokiho doopravdy doprovázet.

“Ale když se mu tam nebudeš líbit, odejdeš.”

“Přísahám.”

Loki pokýval hlavou “myslím, že mi chce ukázat smečku. Je to pro mne důležité, proto se dost pravděpodobně budu muset přeměnit. Nevypadám moc přátelsky, když sem v své další podobě. Takže by si mě měl nejspíš vidět, aby si se mě nelekl” začal se opatrně hrabat z postele.

"To.. bych asi byl přítěž viď?" Tony chtěl jít s Lokim, vážně moc, ale když mu Loki řekl to o smečce, měl strach, že by je mohl oba ohrozit. Na druhou stranu by o něj měl obrovskou obavu.

“Nevím, co by si byl. Uvidíme co na tebe Fenrir. “stoupl si vedle postele a zavřel oči” jestli budeš křičet, spíš u sebe. “ Poté se kolem Lokiho těla začala tetelit magie. Postupně se mu začalo prodlužovat tělo, místo vlasů měl uhlově černou srst a když proměna skončila, měřil kolem metru na výšku. Vlk otevřel oči a zadíval se přímo na Tonyho. Nebyly to běžné vlčí oči hnědé nebo modré. Tohle byla ještě jasnější zelená, než jakou měl Loki ve své běžné podobě. A i přes to, že z něho šel strach, byl nádherný.

Tony byl naprosto fascinovaný "ty oči", zašeptal a doufal, že jen sám pro sebe. Nechtěl křičet, ano měl strach, ale tohle bylo… nepopsatelné. "Myslím, že když řeknu to, co mě napadá, sežereš mě."

Vlk dal hlavu na stranu a v Tonyho hlavě se rozezněl Lokiho hlas “tak co tě napadá? “

"Jsi nádherný, majestátní a naprosto fascinující, tohle je… Ty jsi dokonalý asi v každé podobě. Další co mě napadlo je, že bych tě takto chtěl mít doma, ale to bys mi určitě poslintal gauč."

Loki na něj vycenil tesáky a začal vrčet.

"Vidíš? A proto to neříkám. Jsi překrásný Loki, ty tvoje oči."

Vlk se tedy uklidnil a vyskočil k Tonymu a uvelebil se v peřinách.  Tony jej velmi, ale velmi opatrně pohladil po hlavě. "Hezky hřeješ", usmál se na něj.

V tu chvíli se Loki začal jako na truc měnit zpět “nejsem žádná tvá kamínka Starku” zavrčel a otočil se na druhý bok.

"Hmm tak ohřeju já tebe." Tony se přitiskl na Lokiho záda a začal pokládat polibky na jeho krk.

“Nemysli si, že si mě tímhle obměkčíš” zamručel Loki nepřesvědčivě.

"Samozřejmě, že ne." Po každém slově přistál na Lokiho krku polibek. "Ale zkusit to musím." Tony zavrněl.

“K ničemu ti to nebude, jsem velmi rozezlen.”

"A co kdybych si tě zkusil udobřit?"

“Pak by si zaplakal, nejsem jako tvoji mydgarďané, kteří po tvé přítomnosti bažili.”

Tony začal hladit Lokiho na bříšku, "chceš tedy, abych odešel?" Jemně jej políbil na krk, "protože to já bych velmi nerad."

“Nechci, aby si odešel. Chci, aby ses mě bál. Aspoň trochu. “

"Loki, přijde ti, že jsem se tě bál málo?"

“Ano, měl si se bát víc. Teď si své velikosti přijdu malý” naštvaně.

"Když já ti doopravdy moc důvěřuji, jsi majestátní, děsivý, vznešený, ale já se tě nechci bát."

“Smál si se a udělal sis ze mě osobní topení. “

"Víš, že tím se bráním strachu," Tony Lokiho hladil, "když sis pro mě přišel, pozval jsem tě na drink. Vždyť mě už přeci znáš." Tony jej k sobě přitiskl.

“Až se zítra změním v lese, budeš se aspoň tvářit, že se bojíš. Aspoň přes Fenrirem… Jasné? “

"Otoč se ke mě lásko."

“Až po tom co mi to slíbíš”

"Myslím si, že on jasně pozná, že se bojím, přece jen je to zvíře a má silnější tyhle vjemy."

“Neříkej mu zvíře, jmenuje se Fenrir.”

"Nemyslím zvíře jako zvíře, myslím zvíře jako vlk a ty jsou přeci citlivý ne? Ale ano slíbím ti cokoli."

“Dobře” i když pořád nebyl plně přesvědčen.

“A teď se ke mě otoč, protože mi chybí tvůj pohrdavý a naštvaný pohled.” Tony hladil Lokiho boky.

“Jistě že ti chybí” otočil se” protože beze mě nedokážeš žít.”

Tony se usmál a Lokiho políbil, "sladké sny prdelko."

Druhý den ráno, ještě před rozedněním Tony vstal a jel vyzvednout zásnubní prsten. Velmi spěchal, aby byl zpět co nejdříve a mohl ještě zaplout do Lokiho postele.

Nakonec se mu to podařilo tak tak. Ve chvíli, kdy se vedle Lokiho uvelebil, začal se bůžek probouzet a spokojeně vrnět, když si uvědomil Tonyho přítomnost. Tony se usmál a přitiskl k sobě to černovlasé koťátko. “Dobré ráno,” pošeptal.

“Hmmm” Loki se líně protáhl a otevřel oči “mám hlad” zamručel, když zjistil, že nikdo ze sluhů se ještě se snídaní neuráčil, i když jim to včera jasně nařídil. Kdyby byl král udělal by si pořádek.

“A vůbec, to vy smrtelníci jste v koupelnách tak dlouho? Vím jistě, že si vstal před rozedněním a ještě před hodinou jsem tě u sebe necítil.”

"A víš to jistě, nebo to mohl být sen můj drahý?" Tony Lokiho jemně políbil.

“Nedělej ze mě blázna “ ozvalo se dotčeně “jistě že jsem si jistý. A teď vím, že v koupelně si nebyl. Tak kde? “

"Lásko ponech mi jedno malé tajemství, které stejně velmi brzy praskne."

“Jestli je to nikdo jiný, prasknou mu jeho žebra v mých rukou. A pak tvá hlava. “ Zamrmlal “nicméně pokud chceš, abych ti přestal vyhrožovat, jdi mi sehnat jídlo. “

"A co kdybych," Tony Lokiho znovu políbil, "tě nejdříve pomiloval."

“Kdykoli jindy, teď ne. Teď mám hlad “zavrčel.

"Ty můj protivo." Tony se zvedl a šel pro jídlo.

Loki ho pohledem vyprovázel. Vážně ho zajímalo co má Stark za lubem.