Kapitola 13. - První rande

Ahojky drobné opoždění jednoho dne, ale další kapitola 18+, je tady.

Hezké čtení přeji :)

Tony si nemohl pomoci. Poslední dobou nedokázal z Lokiho spustit oči. A když byl sám, stejně ho všude viděl. Na druhou stranu nebylo rána, aby Loki za svými dveřmi nenašel růži. Každé ráno tam byla, se vzkazem, nebo bez, pokaždé měla jinou barvu, nebo alespoň odlišný odstín. Dnešní ráno měl Loki za dveřmi oranžovou růži, která měla čistě žlutý střed a na lístku bylo napsáno *výjimečná jako ta, komu je určena. „Jediné s čím si Tony lámal hlavu, bylo to, co bude dělat, až mu dojdou růže.

Loki si každou jednu schovával a dával do vázy a dělal všechno pro to, aby mu vydržely co nejdéle. Zároveň se ale Tonymu snažil vyhýbat. Nechtěl mu ublížit, ale cítil, že by neustál to napětí a možná by řekl něco, co by už nešlo vzít zpátky.

Tony seděl s Thorem v altánu “nevíš, co bude třetí úkol?”
“Zkouška charakteru” Thor byl myšlenkami trochu jinde a Tony to viděl “ale Loki o tom ví víc. To jste si o tom za celou dobu nepromluvili? Vždyť už tu jsi víc, než měsíc”
“Ale jo o něčem jsme mluvili, ale teď se hodně míjíme. Tak jsem myslel, jestli nevíš něco konkrétnějšího.”
“Ne ne, to se musíš zeptat Lokiho”
“Jop tak snad se brzy vrátí.”
Thor, zdálo se, se teprve teď probral “kde je?”
“Odjel si na pár dní odpočinout.”
“Aha, a proč?” Thor byl zmatený. Ale taky se zastyděl, že si nepřítomnosti svého bratra nevšiml dříve.
“Myslím si, že tam má společnost.” Tony měl na mysli Fenrira.
“Aha?” Tor byl zmatený.
“Nech to plavat,” Tony se usmál a šel se podívat, zda už Loki není zpět.

A Loki byl. Seděl v Asgardské knihovně a zkoumal magický potenciál nemagických objektů a vypadal tím více než zaujatě. Tony ho při svém hledání vyrušil. “Tady jsi.”
Loki sebou lehce trhl. Přece jenom nečekal, že ho někdo v knihovně najde a obzvlášť ne Tony když mu tohle místo ani neukázal. Jemně položil knihu na stůl “tady jsem.”
“Vyhýbáš se mi.”
Loki se postavil a šel k Tonymu v blíž “myslíš?”
“Jsem si tím poměrně jistý.”
“Co s tvou jistotou hodláš dělat?” Loki došel k Tonymu ještě blíž. Skoro se dotýkali.
“Budu se tě muset zeptat, ale mám pocit, že tím to všechno skončí.”
“Všechno tím skončit nemůže” Loki koukal Tonymu do očí.
“To je taky pravda, ještě třetí úkol.” Tony pohledem neuhnul ani o milimetr.
“Ještě třetí úkol” a Loki se vrhl na Tonyho rty. Tony si jej přitáhl blíž k tělu, velmi pevně k sobě Lokiho tiskl a přivlastnil si jeho rty.
“Vyhýbám se ti, ale chci tě u sebe. Bojím se toho, co z toho vzejde, ale nemůžu se držet dál. A ty tvoje růže jsou opravdu moc krásné. Ale pokud o nich někomu řekneš, vezmu ti hlas.”
Tony se usmál, “jsem rád, že se ti líbí” a jemně Lokiho políbil. “A už mi na takhle dlouho neutíkej.”
“Musel jsem za Fenrirem”
“Je v pořádku?”
“Ano je, jenom se nepohodl se smečkou a musel si o tom s někým promluvit”
Tony přikývl “dobře.”
“A ty už žádné další růže za dveřmi. Nebudu popírat, že je to relativně milé překvapení, ale divím se, že si ještě nikdo nevšiml”
“Neboj, stejně už mám jen posledních 5 a ty dostaneš večer.”
“Jak to, že ti ještě neuhynuly? Já sám na nich mám speciální kouzlo” v tu chvíli kdy to dořekl, si uvědomil, že vyzradil něco, co nechtěl.
Tony pozvedl obočí “ty je ještě máš?”
Lokimu vylétlo jedno obočí vzhůru “a když ano, tak co?”
“Tak je to hezké a musíš mě to naučit, protože já každý večer chodím pro nové.”
“Upřímně, to je to na čem teď pracuji” Loki nonšalantně mávl rukou ke knize na stole.
Tony se podíval směrem ke knize “a jen k tomu večeru, jdeme na večeři.”
“Oh vážně?”
“Ano takže si vezmi něco hezkého na sebe” Tony se roztomile usmál.
“Starku” Loki zavrčel “neštvi mě.” Tony se zasmál a Lokiho políbil. “Tak ukážeš mi, na čem pracuješ?”
“Ukážu, pojď” odvedl ho ke stolu a vysvětlil Tonymu svou myšlenku ohledně nemagických předmětů a jejich magického potenciálu.
“To zní vcelku uskutečnitelně.”
“To zní.”
“Takže by v podstatě na cokoli od nás šlo přenést nějakou magii?”
“Naopak, i vaše věci a všichni na vaší planetě mají magický potenciál. I ty.”
“Takže bych se to mohl naučit?” Tonymu se rozsvítily oči.
“Teoreticky…”
“A prakticky?”
“To vyzkoušíme, jenom si musím přečíst nějaké další tituly.”
“A nechceš mi předtím přiblížit ten třetí úkol? Jen trošku?”
“Morální kodex člověka” zamumlal Loki a listoval knihou.
“Ale ten já nemám” podotkl Tony důrazně.
“Určitě ano, jenom o něm ještě nevíš. No, a když přeci jenom ne, uteču.”
“Vždyť víš, že nemusíš, pokud Odin dodrží slovo… Hele a co se stane mě, když prohraju?”
“Tobě nic, to mě se stane”
“Myslíš, že by Odin nedodržel, co řekl viď?”
“Myslím, že mám spoustu nepřátel Tony.”
“Milé, tedy ne to o těch znepřátelených… je to s tebou hodně zlé?”
“Dost zlé, Anthony” Loki se sám pro sebe usmál. Nechával svůj jazyk přivyknout novému jménu.
“Takže když odtud vystrčíš nos, je po tobě?”
“Skoro, ale já se umím bránit. ”
“Jo to já vím, myslím, že jsem část z toho i zažil.”
“Ano, nepatrnou část” Loki se povýšeně usmál.
“Ale jsem i rád, že si mi ukázal kousíček toho druhého JÁ, co máš v sobě.”
Loki se pousmál “nikomu to neříkej.”
“Neboj, neřeknu.” Tony se zvedl a sklonil se k Lokimu, aby jej krátce políbil. “Nebudu tě rušit, večer si tě vyzvednu.” Ještě jednou ho políbil a odešel chystat večeři.

“Dobrá tedy,” Loki pozoroval Tonyho, jak odchází. Tony měl plnou hlavu toho, jak to večer zařídit, aby to bylo milé, ale ne okázalé. Lokimu příjemné, ale ne příliš romantické. Tohle neuměl, vážně ne, nikdy v životě to nedělal.
Na druhou stranu, co mohl zkazit? Vždyť ani Loki nikdy nic takového neměl.

Večer se ozvalo zaklepání na Lokiho dveře. Ale když Loki otevřel, nikdo za dveřmi nebyl. Pouze mu kolem hlavy poletovala světluška.

Lokimu vylétlo obočí vzhůru “že ty jsi od Starka hm? “

Zabzučela mu kolem uší a vylétla do chodby. Svým světlem vedla Lokiho ven, kde na něj čekal jeho kůň.

“Ahoj krasavče” jemně pohladil svého koně a nasedl. Ten jej odvezl k jednomu z mnoha jezer, normálně by si je člověk spletl ale u tohohle, 0byl jemně osvětlený altán. Z dálky to vypadalo jako stovky malých svíček, ale ve skutečnosti to byly právě světlušky. Jediná svíčka byla na stole a osvětlovala překrásnou kytici růží.

Loki z koně sesedl “tak kde jsi hm?” Šel ke kytici a jemně pohladil její lístky.

“Nesu ti předkrm,” ozval se Tony za Lokiho zády.

Loki se otočil, teprve teď si Tony všiml, že Loki nemá svou běžnou uniformu, ale pouze košili a lehkou vestu.

“Ty jsi… okouzlující.”

Loki se usmál “snažil jsem se. “

“Já… páni.” Tony nemohl najít ta správná slova. “Tohle dělám poprvé, tak snad se ti to aspoň trochu líbí.”

“Anthony” Loki jeho jméno jemně zavrněl “nikdy nesmíš přiznat nejistotu. “

“Tobě se to povídá, ty nechystáš rande s bohem, každopádně, posaď se prosím.” Tony odsunul Lokimu židli.

Loki jemně usedl a usmál se na Tonyho. I Tony se lehce nervózně usmál a odkryl poklop s mini předkrmy.

“To vypadá dobře. “

“A chutná výtečně.” Tony se usmíval a nabídl Lokimu, aby ochutnal. A on ochutnal a tu chvíli by přísahal, že v životě nejedl nic lepšího. Když Tony viděl Lokiho výraz, spadl mu kámen ze srdce a uvolnil se. Jako hlavní chod zvolil Tony něco lehčího. Salát a rybu, samozřejmě vše bez citrusů.

“Je to velmi dobré a to mám mlsný jazyk. “

“A taky mrštný,” usmál se Tony.

“To musíš vědět ty” a dal si další kousek.  Tonymu bylo dnes v Lokiho přítomnosti příjemně. Když spolu dojedli večeři, čekal je už jen zákusek. “Doufám, že máš rád loďky.”

“Loďky? “Loki pozvedl obě obočí.

“Pojď se mnou.” Tony se zvedl a natáhl k Lokimu ruku.

Nechal se zvednout a šel za Tonym. Tony odvedl Lokiho k jezeru a pomohl mu do loďky. Sám se ujal pádlování a odpluli spolu do středu jezera. “Doufám, že dnes mi s čokoládovým dortem neutečeš.”

“Pokud mě nenaštveš. “ Tony se zasmál a nabral sousto na vidličku. “Ochutnej, jsou tam i oříšky.”

Loki jemně vzal vidličku do úst, „velmi dobré. “ V tu chvíli z břehu jezera vzlétly lampiony.

“Oh propána” Loki protočil oči “máš v rukávu ještě něco? “

Tony mu vnutil další kousek dortu, “mě neoblafneš, líbí se ti to, jen to nechceš dát najevo.”

“Hmm měl si někdy sex na loďce? “ Loki se přesunul Tonymu na klín. Tony pohladil Lokiho po nohou, “myslím, že to bude poprvé.”

“Takže, máš ještě nějaké překvapení v rukávu? Byla by škoda je promeškat, zatím co na tobě budu” Loki se sklonil blíž “rajtovat.”

“Myslím, že veškerá překvapení počkají.”

Loki Tonyho vášnivě políbil a přitiskl si ho k sobě. Načež mohl ihned pocítit, jak intenzivně Tony reaguje na jeho přítomnost.

“Hmm” Loki zavrněl do Tonyho ucha “moc pěkné.”

“Bože Loki.”

“Líbí se mi, když mi říkáš bože” jemně pohladil Tonyho přes kalhoty.

“Mně se líbíš ty.” Tony byl na Lokiho doteky neskutečně citlivý.

“Oh opravdu? “ Loki zajel Tonymu pod košili.

“Myslel jsem, že je to evidentní.” Tony zavřel oči a zavrněl “bože”.

“Nene otevři oči, chci, aby ses díval. “

Otevřel oči a podíval se do těch Lokiho. Poté ho vášnivě políbil. Loki stejně tak vášnivě odpověděl a svlékl mu košili.

“Zbožňuju tvoje prsty” pošeptal Tony Lokimu a zuby jemně stiskl Lokiho lalůček, přičemž mu sundal vestu.

“Oh ano” Loki naklonil hlavu tak aby mohl Tony dělat svoje kouzla. Tony využil příležitosti a výslovně si s Lokim hrál a škádlil ho.

Lokiho prsty mezitím rozepnuly Tonyho kalhoty a promnul jeho chloubou.

“Ach Loki” zavrněl Tony “ty mě zabíjíš” Ihned jej políbil a jeho ruce hbitě zbavovaly Lokiho veškerých svršků.

Loki nechtěl marnit čas. Nedočkavě se otíral o Tonyho chloubu a dělal velmi smyslné zvuky. Tony si Lokiho upravil a vysloveně z něj strhal spodní prádlo.

“Chceš mě? “Šeptl velmi provokativně do Tonyho ucha.

“Musíš se ptát?” Zavrčel Tony a polaskal Lokiho úd.

Loki kousl Tonyho do rtu a nasedl na něj. Tony zasténal a pevně chytl Lokiho boky.

“Oh ano” pohnul boky.

“Pojď kocourku.” Lokimu se zeleně rozzářily oči. Tonyho to ještě více vzrušilo a přirazil.

“Oh Tony”

“Bože Loki,” Tony Lokiho vášnivě políbil “jsi tak dokonalý.”

Loki si opřel čelo o to Tonyho a hluboce se mu zadíval do očí.

V Tonyho očích bylo vidět celou škálu emocí, nyní převážně touhu, ale nejen tu fyzickou. Tony vjel Lokimu rukou do vlasů a jemně jej políbil, poté si znovu našel jeho oči a za neustávajících přírazů, se do nich ponořil.

Loki si nemohl odtrhnout. Fascinovala ho jeho otevřenost. Nikdy mu nikdo nedal v jednom pohledu tolik jako on. Tonyho srdce bušilo jako o závod. Chybělo jen málo a vyskočilo by mu z hrudi, jak moc se ta emoce drala na povrch. Jak moc ho všechno okolo nutilo to vyslovit.

Loki to viděl a ze strachu z toho, co by to mohlo vyvolat, Tonyho vroucně políbil a nehodlal se od něj odtrhnout, dokud oba nebudou opět plně při smyslech.

Zrychlil svoje tempo a divoce hekal Tonymu do úst, věděl, že je blízko. Tak jako on sám. Tony pevně svíral Lokiho boky a jeho polibky mu láskyplně opětoval. Ve chvíli, kdy ucítil na svém hrudníku teplé kapky Lokiho vášně, vyvrcholil.

“Ooh”Loki dosedl a Tonyho objal. Nehodlal se odtrhnout. Tony Lokiho pevně semkl v náručí a zavřel oči.

Světlušky se jim pomalu začaly slétávat nad hlavami a dotvářely atmosféru.

“Božský” šeptl Tony Lokimu do ucha a vtiskl mu drobnou pusu na tvář. Loki se líně usmál a podíval se na Tonyho. V Tonyho očích bylo vidět mnohem víc, chtěl mu říct, potřebuji tě, miluji tě, ale věděl, že to je to, co nemůže vyslovit. Pohladil Lokiho po tváři “jsi tak moc dokonalý”.

“Anthony já-” poprvé za svůj život ztratil svou řeč. Co měl říct? Že ví? Nebo že jeho láska je naprosto šílená a že si s ním rozhodně nic začínat nechce? Loki se pokoušel vyvodit z toho nějaký záměr. Proč se tohle děje a proč zrovna jim dvěma.

Loki se nepřesvědčivě usmál “samozřejmě, že sem. “

“Já vím, že…” Tony se na Lokiho díval a z jeho pohledu sálalo teplo ….”jsi”.

Loki zamrkal a jemně si pročistil krk “působivé co si tu vytvořil. “

“Jo to jsem rád.” Tony stále Lokiho pevně svíral v náručí. “Nečekal bych, že jsi romantik.”

“Tolik věcí, které o mě nevíš „znělo to spíš smutně než cokoli jiného.

“A dovolíš mi je poznat?” Šeptl tiše Tony s určitou nadějí v hlase.

“Budeš toho litovat” šeptl nešťastně “já budu litovat.”

Tony se podíval do Lokiho očí. “Loki”, mluvil tiše “nezbavíš se mě, dokud mě sám nevyženeš a možná ani potom ne.” Jemně jej políbil, “nemám v povaze se vzdávat.” Ano Tony nebyl stálý a sám nevěděl, odkud se v něm bere taková jistota, ale už teď si nedokázal představit, že by nevídal ty zářivě zelené oči. Tedy dokázal si to představit, ale ta představa ho děsila a prazvláštně… bolela.

“Nejsem hodný, jsem krutý a bezcitný. Zabíjím bez výčitek…. Viděl si mě a víš, že jsem šílený. Já bych tě zničil.” Až půjde do Hellhaimu alespoň bude mít jeden dobrý skutek, který vychýlí pomyslný jazýček vah. Ne moc, ale i trochu…  Hlavně bude mít vzpomínku. Vzpomínku na to, jak od sebe odehnal člověka, kterého si celý život přál mít. Stejně ho opustí. Jednou…

“A kdo není nějakým způsobem šílený? Můžeš teď už říkat cokoli, o sobě, o tvé šílenosti, vraždách, ale nemluv o mém zničení, to zvládám relativně dobře sám. A myslím, že mám právo si vybrat, jak budu zničen. A v tuhle chvíli mám jen dvě možnosti. Dovolit ti, mě zlomit hned, nebo tomu dát šanci. Chtěl si nade mnou mít výhodu Loki, teď máš tu největší možnou.”

“Tady nejde o tebe, to já chci mít aspoň jednou dobrý pocit, že jsem něco udělal správně. “

“V tom případě přestaň poslouchat hlavu a věnuj pozornost i srdci.”

“S láskou na mě nechoď, obzvlášť pokud chceš přemoci Thanose. Nemůžeš mě milovat.” To bylo poprvé, co to někdo z nich vyslovil nahlas.

“O lásce tu nikdo nemluví.” Jen jedna z dalších lží, kterou oba dva prohlédli. “A navíc sis ty zamiloval mě.” Zašeptal Tony Lokimu do ucha.

Loki se musel usmát. Pravda.

“A někde jsem četl, že je to síla a ne slabost.” Tony Lokiho znovu políbil a pohladil jej po vlasech “překrásný princi”.

“Ale jo tak, tohle si nechej ”Loki jemně ucukl. Nebyl přece dítě.

“Ale ty jsi krásný a princ přece taky.”

“To možná ano, ale raději dávám přednost oslovení Loki. “

“Zkusím to, ale slíbit ti to nemůžu.”

“Dobrá tedy.”

Tony se usmál a Lokiho políbil.

“Hmmm”Loki prodloužil “půjdeme na břeh?”

“Asi bychom měli.” Ale Tony Lokiho nepouštěl a stále jej hladil.

Loki se po chvíli uvolnil a stulil se blíž k Tonymu. Když už tak už. Při nejhorším mu vymaže paměť. No a při nejlepším? Bude ho Tony dál hladit po zádech a on si to náležitě užije.

Následující dny se Tony nemohl na Lokiho vynadívat. Každý pohyb, záchvěv, všechno toužil sledovat. Z pozorování Lokiho nehybnosti, při četbě v zahradě jej vytrhl až Thor. Na jednu stranu byl Tony rád, protože ho už delší dobu zajímalo co Thor a jeho vysněná. Ach ta zvědavost.

Thor se nepozastavil nad tím, proč Loki vypadal méně napjatě. Ani jak to, že je Tonyho ruka tak blízko té bratrovy. Všechno to byly nepodstatné detaily. Náhody, které dohromady dávaly nereálný celek. A Thor v záplavě své vlastní lásky a zamilovanosti Tonyho a Lokiho za nereálný celek považoval. A navíc, kdo by se staral? Teď, když měl svou milovanou konečně u sebe. Mohl na ní pět jenom ódy. Jak úžasná Athila je. Jak krásná, milá vstřícná. Jak tuhle zachránila dusící se rybičku, která omylem vyskočila z fontány na náměstí. Ach ano, takový teď byl Thor. A Lokimu lezl ještě víc na nervy než před tím. Takže kdykoliv se tokající Thor objevil, Loki zmizel. A celý zbytek dne měl pokažený. Od toho tu byl ale Tony, který na druhou stranu udělal celou noc naprosto skvělou. Tony se snažil udržet se a nazývat Lokiho Lokim, ale nejednou mu uniklo oslovení broučku nebo kocourku. Jednou mi dokonce uniklo mazlíčku…už to vypadalo, že se Tony nedožije rána. Ale vždy dbal na to, aby je nikdo neslyšel, protože věděl, že by to bylo Lokimu nepříjemné. Jediný, kdo si té změny a uvolnění všiml, byla Frigga.

Jednoho rána, kdy se Loki požitkářsky protahoval, došlo mu, že si nedokáže představit, že s Tonym půjdou proti Thanosovi. Co kdyby Tony zemřel? Co kdyby zemřel on? Nebylo možné, aby spolu byli takto citově svázáni. Budou to muset brzy probrat. Ale ne teď, když Tonyho tělo tak krásně hřálo.

Tony vedle Lokiho ještě spal, ale jednou rukou stále ochranitelsky držel Lokiho.

“Anthony. “ Loki jemně políbil Tonyho na rameno. Tony se ve spánku pousmál, “hmm?” Zavnímal.

“Vstávej.”

“Mě se ještě nechce,” zamumlal Tony a přitiskl k sobě Lokiho. “Krásně voníš.”

“Snídaně Anthony, musíme jíst. “

“Já tě sním klidně celého.”

“To bych pak ale nemohl udělat tohle” Loki Tonyho jemně políbil a ruka sklouzla Tonymu do podbřišku.

“Hmm lásko,” zavrněl Tony a protože byl lehce rozespalý, nebyl natolik ve střehu, aby si ohlídal, jak Lokiho oslovil.

Loki stiskl Tonyho úd, “co jsme si říkali o tom oslovování?” Lokimu to překvapivě nevadilo tak moc jak si myslel, že bude. Ale o to nešlo. Jakmile si Tony zvykne říkat mu všelijakými sladkými přízvisky, bude jenom otázkou času, kdy než se tak prořekne na veřejnosti. A to Loki v životě nedopustí.

“P-promiň,” zasténal Tony lehce bolestně. “Ale jestli trochu nepovolíš, další taková noc nebude. A navíc jsme přece sami.”

Loki jemně povolil stisk a začal jej mnout “víš, že to nemám rád. “ Tony spokojeně zavrněl, “ani ve stádiu rozespání mi to neodpustíš?”

“Nespavost neomlouvá, i když si roztomilý. “

Tony se usmál, “právě jsi mi řekl, že jsem roztomilý” a přitáhl si Lokiho k polibku.

Loki jemně prodloužil “já mohu. “

“To je tak nefér,” zamumlal Tony a pohladil svého boha po vlasech.

“Je to nefér, jako sám život. Nicméně, já ti na rozdíl od života udělám příjemnou ruční práci. Není to lepší? “

“Příjemnější by bylo, kdyby ses položil na bříško.”

Loki Tonyho jemně udeřil do ramene “snídaně jsem řekl. “

“Teď?” Zaúpěl Tony při pohledu na své vzrušení.

Lokimu se Tonyho zželelo, ale nedal se tak lehce “Dobrá tedy vyber si, naštvaný já nebo má matka.”

“Tak to asi raději naštvaný ty, myslím, že tebe jsem schopný si udobřit.”

“Dobrá. Loki se zvedl a dramaticky si na sebe navlékl svůj župan a odešel za paravan. Očividně naštvaný.

A Tony byl v cuku letu u něj a dal mu drobný polibek na krk, “teď se nezlob Loki,” pohladil ho

po boku, “jsi příliš nádherný na to, aby ses hněval.”

“Hněvám se proto, že sis vybral mou matku namísto mě.”

“Pro mě jsi vždycky na prvním místě,” Tony si přitáhl Lokiho do náručí. “Ale ty sám si dovedeš asi nejlépe představit výslech tvé matky a já jsem pouhý smrtelník.”

“Ty pouhý smrtelník, který mě dokážeš přimět křičet. To, aby si věděl, se nepovedlo mnoha. Nicméně to matce říkat nebudeme.” Ačkoliv si Loki užíval Tonyho blízkost ani on nechtěl výslech. Proto se po pár chvílích odtáhnul, kouzlem se upravil a vstal.

Tonyho egu to udělalo velmi dobře a samolibě se usmál. “A co jí budeme říkat?” Ještě Lokiho jemně políbil.

“Ty řekneš, že jsem ti dal něco na spaní a já řeknu, že jsem se dnes vydal časně ráno za Fenrirem.”

“Ale je ti jasné, že nám ani jednomu nevěří, hm?” Tony jemně slíbával Lokiho šíji.

“Je mi jedno, čemu uvěří, ale Thor u toho bude. A pokud chceš žít, budeš hrát podle mě. Nerad bych přišel o tvůj pěkný zadek.”

“A nemůžu si ještě chvíli hrát s tebou?”

“Hrál sis celou noc, jeden by řekl, že tě to dost vyčerpá.” Loki se pro sebe usmál při vzpomínce na minulou noc.

“Běžně asi ano, ale když tě vidím… Vlastně je to tvoje vina.” Tony se usmál, “nemáš být tak moc přitažlivý.”

“Bohužel jsem, ale teď opravdu měl bych jít.”

“Tak mě pufni ke mně do pokoje prosím, rád bych se také oblékl.”

Loki jemně chytl Tonyho za zápěstí a přenesl jej do jeho komnat “uvidíme se u snídaně.”

Tony Lokiho ještě na rozloučenou políbil a šel se chystat na snídani.

V jídelně již bylo poměrně živo. Královna o něčem debatovala s přítelkyní Thora  a Thor se pokoušel promluvit s Lokim.

“Ano Thore?” Loki líně pozvedl obočí.

“Já… myslel jsem, jestli by sis třeba nechtěl vyjet?”

“Vyjet? Kam?” Vhodil si do úst sousto sladkého pečiva.

“Třeba do lesa? Nebo k vodě?”

Tony se zatím posadil ke stolu a sledoval a pozorně poslouchal, co se u stolu děje.

“Do lesa, za hodinu. Musím si vyčesat koně.”

“Dobře”, Thor nadšeně přikyvoval.

Loki se zvedl a u toho si ukořistil jablko “tak tedy za hodinu na nádvoří. “A odešel.

Tony se lehce pousmál a natáhl se pro svou kávu.

“Nuže pane Starku, jak se připravujete na další úkol? “

“No můj charakter asi těžko změním…”

“Myslela jsem nějaké cvičení, relaxační uvolňující a tak dále” upila z hrníčku a upřela na Tonyho její zvídavý pohled.

“Ach tak, Loki mi dává něco na spaní, takže se probouzím relativně uvolněný a zrelaxovaný.”

“Dobrá, i když to jsem nemyslela. “

“A co jste měla na mysli?” Tony se lehce uculil.

“Myslela jsem něco, čím byste neplýtval čas a dělal něco pořádného kromě spaní. I když uznávám, že spánek je základ, nepřipadáte mi příliš vyspalý pane Starku. “

“Zdání klame, musím přiznat, že zde spím lépe, než kdy předtím. A myslím, že časem neplýtvám. Proč si myslíte, že ano?”

“Protože vás skoro nevídám venku ani například v tělocvičně. A vím, že zátěž utužuje charakter. Na druhou stranu ale, věřím, že v Lokiho schopných rukách budete v pořádku.”

Tony jen přikývl. Frigga měla v něčem pravdu, takže když Thor s Lokim odjeli do lesa, šel Tony do tělocvičny, zušlechtit své tělo i jiným způsobem.

Loki na Thora netrpělivě čekal venku na nádvoří. Už kvůli němu doufal, že se neopozdí. Proto se mu svým způsobem ulevilo, když Thor přesně na čas vyjel z hřebčína.

“Tak můžeme?” Usmál se Thor byť nervózně. Ale přesto byl nadšený už jen proto, že Loki souhlasil.

Loki němě přikývl a pobídl koně. Thor vyrazil hned za ním a zatím byl tichý. Tedy snažil se, obával se, že když promluví příliš brzo, Loki se naštve a otočí koně. Spoléhal na to, že když dojedou co nejdál, Loki zůstane, nebo bude mít Thor alespoň šanci ho dohnat.

“Takže, kdy budu strýc? “Loki prolomil ticho naprosto nepravděpodobnou otázkou. Samotný se chvíli sám sobě divil. Pak to ale dal za vinu Tonymu a jeho žvanění a vnitřně si vynadal, že na něj má takový vliv.

“Už jsi jako matka,” pousmál se Thor, “ale zklamu tě, nevím.”

“Měl jsem za to, že spolu jste ve dne v noci. Obzvláště v noci. Nebo snad nevíš, co sní? “ Loki se lehce škodolibě usmál.

“Stejně tak bych mohl oponovat já tobě, co se Anthonyho týká.”

“Co se Stárkem? Je dobrý milenec, ale děti s ním neplánuji. Na rozdíl od tebe, dědice trůnu. Od tebe se to čeká.” Byl překvapený, že to Thor ví. Ale řeší to problém. Už se nemusí tak hloupě vymlouvat, když nehrozí, že by Thor Tonymu utrhl hlavu. To znamená víc rán jako to dnešní. S tím rozdílem, že budou mít na vše dost času. Loki potichu zavrněl, skoro jako kocour, kterému konečně dali dlouho očekávanou smetanu.

Což byl důvod, proč si nevšiml Thorovy reakce. Ten se na koni lehce zasekl a zbrunátněl. Ano všiml si, že spolu Loki a Anthony tráví spoustu času, ale ani ho nenapadlo, že spolu mají něco víc.

“Cože?” Zeptal se s potlačovaným vztekem.

Loki se na Thora otočil. Pochopil svou chybu. Tak alespoň to má z krku. I když víc ho znepokojilo, že ho Thor takhle hloupě nachytal. Vážně ztrácí cvik.

“Slyšel si, doufám, že to není problém. Nedělal sis na něj zálusk bratře, že ne? Protože by mě opravdu mátlo, kdyby ano.

“On tě… Ten ničemný člověk.” Thor se stále snažil nekřičet.

“Ničemný? Ale. Vždyť si ho sem přivedl na mou záchranu. “

Thor polkl veškerý svůj vztek, “jsi-li šťastný…” ale bylo na něm znát, že je při nejmenším v šoku.

“Jsem více než spokojený. Je první, kterému jsem nevymazal paměť.” Loki se sám po sebe usmál.

“Ale pokud si myslíš, že pro mě není dost dobrý, je to vzájemné.”

“Naopak,” řekl Thor a popohnal koně.

“Naopak? “ Loki s Thorem srovnal krok “já nejsem dost dobrý pro něj?” Opravdu ho zajímalo oč tím myslí.

Thor zavrtěl hlavou, “myslím, že jste si v mnoha ohledech rovnocenní. Možná se k sobě i hodíte, ale myslím, že je to zbytečná debata vzhledem k tomu, jak o tom mluvíš, více méně bez zájmu.”

“Jak chceš, abych o tom mluvil? Čím ti udělám radost hm? Čím vám všem udělám radost? Když si najdu ženu, budu mít normálního syna, klopit pohled když

Odin projde okolo a dožít svůj život podle toho jak chtějí ostatní? Tak to tě zklamu, nehodlám o Anthony mluvit jakkoli jinak dokud se nestane něco, co mě o tom nepřesvědčí. Rozhodně ne pokud si to tak kdokoli přeje.“ Předjel Thora a snažil se spolknout hořkost, která se mu drala z hrudi.

Ale Thor to teď odmítal vzdát a Lokiho doháněl. “Ale já přece nic takového neříkám. Copak od tebe chci, abys někomu dělal radost? Jen říkám, že rozebírat to, jestli se k sobě se Stárkem hodíte, nemá smysl, když očividně máte mezi sebou jasno. Stačilo by jen, kdyby ses přestal neustále urážet nebo utíkat. Vždycky si uděláš akorát vlastní názor, aniž by si věděl všechno podstatné a já tě pak akorát musím dohánět. Tak prostě neumím formulovat slova jako ty. Tak promiň, já jsem tě jen chtěl vzít ven. Mě je jedno, co s kým děláš, když tě to dělá spokojeným, ale hádat se tu s tebou kvůli tomu nebudu.”

“ Pořád si to nepochopil, Thore. Za celou dobu. Já nic z toho nedělám, protože by se mi to bůh ví jak líbilo, ale protože jste mě tak naučili. Vždycky je lepší mít zlost než cítit lítost. A vždycky je lepší sám sebe ostatním neukazovat aby nevěděli kam bodnout. A věř, že lidé na nic jiného nečekají, než aby bodli. Až teď Anthony, ten to pochopil. Nic nechce, nic nežádá. Jenom je tak ho potřebuji mlčící nebo plácající nesmysly. A to se známe dohromady tři měsíce. “ Loki si odfrkl, věděl, že to přesně takhle skončí.

“Ale já se tu s tebou nechci hádat, neberu ti tvoje názory ani postoje. Tak mi řekni, čím přesně jsem ti v té jedné větě, tak strašně ublížil.”

“Je to jedno když o něm mluvím bez zájmu. “

“Ano ale očividně jsem se spletl, pouze se snažíš o něm mluvit bez zájmu, jinak by ses tak nerozčílil.” Thor se uklidnil, “tobě na něm nějakým způsobem záleží že?”

“Jistě, že záleží,” Loki se snažil držet svůj pohled před sebou. “Ale nechci o tom mluvit. Nakonec bychom se dostali k tomu, jak mi záleží na tobě, a obávám se, že na to je moc brzo. “

“Dobře,” přikývl Thor. Nechtěl Lokiho rozčílit, chtěl jen zkusit udělat první krok, ale jedna poznámka mu přece jen unikla, “konec konců se to dalo i očekávat, že k něčemu takovému u vás dvou dojde.”

“Thore, pojďme se bavit o počasí. “

“No já jen, že ten jeho robot… uhm dobře… je zvláštní bezvětří.”

“To skutečně je. “

“A jak se ti jinak daří?”

“Jsem relativně na svobodě. Mohu vídat svého Fenrira. Jsem spokojený, tak jak mohu v tuto chvíli být. “

“To je dobře”, usmál se Thor.

“A ty? “

“Lépe… lépe než doposud.”

Loki přikývl “Dobře “

Thor Lokiho předjel a dal mu tak jasnou výzvu, *doženeš mě? *

Loki přimhouřil oči a sebral onu pomyslnou rukavici a jal se stíhat svého bratra.

Thor se zasmál a předjížděli se až k jezeru. Loki malou lstí těsně před cílem předjel svého bratra a rozesmál se.

“Ty zase švindluješ,” smál se Thor.

“Pouze ty si moc čestný. “

“To je úhel pohledu.”

“Ano, můj úhel pohledu a já byl vždy ten chytřejší bratře.”

Thor se usmál, “ale přesto se necháš občas nachytat, bráško.”

Loki zavrčel “ještě jednou mi řekneš, bráško a nebudeš na tom koni moct dál sedět.”

“Mám tě rád Loki.”

“To tě neopravňuje mi říkat bráško”

“No ale jako staršímu bratru… ano.”

“Nenuť mě, mít tě nerad, Thore. “

Thor se zasmál, “promiň, ale nedokázal jsem si to odpustit.”

Loki protočil očima “chci udělat vstřícný krok, tak to ber vážně. Víš, kde jsme? “

“Nezlob se, vždyť já tě mám taky rád. U jezera, byly jsme tu už několikrát.”

“Skvěle, tedy víš, kudy utíkat. “ Loki seskočil z koně a přivázal jej “počkej tu, hned se vrátím. “A s tím se přenesl pryč.

“Loki, co vyvádíš?” Řekl si Thor sám pro sebe a čekal, co se na něj, a hlavně odkud, vyřítí.

Po chvíli se z nedalekého lesa začal ozývat šramot a praskání větví.

Thor vyčkával a byl rozhodnutý, že utíkat nebude

Loki se po chvíli vynořil, spolu s vlkem v závěsu.

Thora to velice překvapilo. Jistě, věděl o Fenrirovi, ale nečekal by, že mi s ním Loki přišel a ukázal ho zrovna jemu.

Loki došel s Fenrirem na půl cesty “nehýbej se a nech ho tě obhlédnout. “A poté pobídl Fenrira aby šel blíž.

Thor se podle pokynů svého bratra ani nehnul.

Fenrir se bázlivě přiblížil a začal Thora očichávat. Ten se uvolnil, aby Fenrira nějak neodradí. Očividně ale Fenrira něčím rozladil, protože si ve vší své velikosti stoupl na zadní a přední tlapy si opřel o Thorova ramena. S lehkým vrčením a nakrčeným čumákem koukal Thorovi zblízka do obličeje. Thor ustál Fenrirovu váhu, “co se ti nelíbí, syne Lokiho?” Opatrně se zeptal Thor.

Při zmínce Lokiho jména vyštěkl a vrčení získalo na intenzitě.

“Nechci tvému otci ublížit.” Fenrir se od Thora odklonil a dal hlavu jemně na stranu. To už ale Loki pomalu přicházel blíž a jemně svého syna pohladil po hlavě.

“Nemusíš bránit mou čest, navíc když ji mám pramálo. Přivedl jsem Thora, aby poznal svého synovce ne, aby si mu rozsápal hrdlo. “

Fenrir zavrčel a díval se na Thora značně nepřátelsky.

“Vypadá to, jako že už tě někdy viděl, nedělal si v lese něco nepřístojného? “

“Otázkou jest, co je nepřístojné.”

“Tak u čeho tě viděl? “

“To já nevím Loki.”

“Tak lovil si něco, nějaká vlčata nebo si odněkud vyháněl smečky? “

“Naposledy jsem byl v lesích s Anthonym.”

“Tak to tě asi nemá rád. “

“Asi ne.” Rozmrzele.

“Ale to není nic, co by nešlo změnit.”

“Myslím, že se mu moc nedivím.”

“Že ne? “

“Myslím, že jsi mu dost vyprávěl.”

“Co bych to byl za otce, kdybych na něj přenášel svoje starosti? “

“Nemyslím starosti, ale každé dítě to z rodiče cítí.”

Loki na Thora nečitelně pohlédl a poté zpět na Fenrira “Nechceš se přivítat? “

Fenrir se otočil a vyběhl na Lokiho se štěněcí radostí v očích.