Kapitola 16 - Nový začátek

Pěkný večer moji drazí,

jak jistě všichni víme, tím, že jsem psala s obrovskou pauzou tahle povídka ztratila podstatu. Dlouho jsem přemýšlela, že ji ukončím a pokusím se napsat alespoň důstojný konec. Nakonec jsem si řekla, že možná ještě není tak ztracená. A tak je tu další kapitola. Mnohým se to asi nebude zdát a možná nebudete tušit, co tím zamýšlím. Mnozí z Vás mě možná zabijí, další odsoudí, ale nejsou ty zvraty na tom všem to nejkrásnější?

Závěrem bych Vám mohla poděkovat, jak mám ve zvyku ale teď napíšu spíš.... 

Dejme tomu druhou šanci.

Tony panikařil, všechno se v něm vařilo. Strach, vztek, úzkost, vztek, Vztek, VZTEK, potom přišla bezmoc. 

Když se na něj Furry podíval, přišel zase… VZTEK. Chtěl křičet, chtěl mu vynadat, že je nezastavil a nechal je, aby ho odvedli. Jo dobře možná to byl hajzl, ale tohle se přece nedělá, nebo ano? Ne jistě, že ne. Bohužel Tonymu bylo o to hůř, že už neuměl ani mluvit, prostě to nešlo.

„Tohle byla jediná možnost, Starku“ řekl Fury suše a nechal lékaře, aby se o Tonyho postarali.

Bylo to Tonyho procitnutí poslední na hodně dlouho dobu. Zbývali mu tři dny života a tento čas se velmi rychle vytrácel. Tým, do kterého Tony patřil, se u něj střídal. Mluvili na něj, i když je neslyšel, občas se jich tam sešlo víc a snažili se s ním bavit, jakoby je vnímal. Taková debata ale končila vždy stejně. Avengers se dohadovali o tom, co Fury udělal. Jestli to je nějaký plán, nebo jestli je doopravdy nechává oba zemřít, hlavně tedy Starka, vždyť ho potřebuje. Nebo už ne? Už SHIELD omrzel? Mají snad někoho jiného? Ale ani to není důvod k smrti. Vždyť to by byla vražda. Další politicky výhodná vražda?

Tonyho mozek na přístrojích nevykazoval žádnou aktivitu. Dýchal pomocí přístrojů. V podstatě už byl mrtev.

***

Loki byl předveden před Odina. Už od začátku se mu nelíbil pach a chlad v trůnním sále. O to více byl „překvapen“, jaká skvadra tam na něj čekala. Samozřejmě, že překvapen nebyl, čekal to. Díky Tonyho snům věděl, co jej čeká a nemine. Díky tomu měl taky dost času na to, aby vymyslel plán. Otázkou zůstává, zda tento plán, bude fungovat. Neřekl o něm nikomu, tedy skoro nikomu. Byla tu jedna osoba, která o tom věděla. Nebyl to ale Tony ani Thor. Byl to Fury.

***

Thor celý zmatený z toho, kdo Lokiho odvedl, vydal se k ledovým obrům. Získat Lokiho zpět a pokud možno živého. Jenže v jejich zemi nikdo nebyl, ani živáčka tedy, ani obra. A tak jen frustrovaně zanadával. Nevěděl, co by měl udělat nyní. Na Asgárd nemohl. Měl více Lokiho poslouchat. Pořád ho jen nutil, aby se zajímal o Tonyho stav a pomohl, že nevnímal, když mu Loki říkal, co se Tonymu zdálo.

***

Loki svoje překvapení sehrál skvěle. Když se ho chystali usmrtit, ukázalo se, že je to pouhý klon. Sťali mu hlavu. Když padla k zemi, rozdělila se na tisíce malých kousíčků a z každého kousíčku povstal nový „Loki.“

Odin náhle hlasitě vykřikl, a když se na něj podívali, měl v hrudi zabodnutou dýku a do očí mu hleděl Loki. Opravdový Loki.
„Jak?“ hlesl Odin.
„Co?“
„Ta dýka?“
„Poznal jsi ji?“ odpovídal s ďábelským úsměvem Loki a zatímco se díval, jak Odin umírá, jeho klony držely všechny v dostatečné vzdálenosti.
„N-ne“ hlesl Odin a padl k zemi mrtev.

***

Na základně Shieldu panovala ponurá atmosféra. Fury někam zmizel, Tony umíral, Avengers nechápali. Seděli u stolu, všichni pohromadě, pili kafe a koukali na sebe, jeden na druhého. Všude bylo ticho. Po chvíli se rozezvučely alarmy, byl to velmi nepříjemný zvuk, který porušil neustálé ticho, přesto ale trochu vítaný. Všichni vyskočili na nohy a běželi se podívat, co se děje.

Na kamerách nebyl žádný narušitel. Chyba systému také ne. Vetřelci, útok, nikde nic. Na základně vypukl chaos. Všichni zbrojili a hledali možný zdroj spuštění alarmů. Až po chvíli vylétla ze zdi zlatá záře. Plula základnou, až k Tonymu pokoji kde vstoupila do jeho těla. Alarmy přestaly znít a Tony se probral.

***

Asgárdští chvíli nevěděli, co dělat. Zemřel jejich král, následník trůnu tu nebyl. Byl tu jen Loki, vrah krále. Královna se již dlouhou dobu mezi poddanými neukázala, takže… co budou dělat? Kdo bude vládnout? Co s Lokim? Zabije je všechny?

Heimdal už věděl, co se stalo a také věděl, co dělat. Vyhledal Thora a postaral se o jeho rychlý přesun na Asgárd. Thor se objevil vedle mrtvoly svého otce a Lokiho, který se na bezvládné tělo díval s hořkostí v očích. Okamžitě mu došlo, co se stalo.

Pokleknul k mrtvému a důstojně mu zavřel oči. Poté se postavil a pronesl k poddaným.

„Náš král je mrtev, avšak nevěste hlavu. Vím, že poslední události v naší zemi byly podivné, ale dovolte mi, jako právoplatnému následníku trůnu ujmout se toho, abych napravil chyby svého otce a vše uvedl v stav, kdy Asgárd bude znovu vzorem čistého božství.“ Když Thor domluvil, sejmul z hlavy Odinovi korunu a položil mu ji na hruď.
„Všeotec bude mít důstojný pohřeb. Nyní uctěme jeho smrt třídenním smutkem.“ S tím Thor nechal rozpustit dav a odtáhl Lokiho do hradu, kde vyzvěděl vše, co se stalo. Ne, že by mu to Loki řekl. To ne, to Loki odmítal. Ale osvobodili hrad od nevítaných vetřelců a osvobodili Friggu. Té Loki vše pověděl a Thor to slyšel.

Když se situace na hradě alespoň trochu uklidnila, byla hluboká noc. Thor si vzal Lokiho stranou.
„Co chceš?“
„Promluvit si.“
„Není o čem, Vaše výsosti.“
„Loki nech toho a chvíli poslouchej.“
Loki založil ruce na hrudi a chladnokrevně se na Thora podíval, přesto ale mlčel a rozhodl se, dát mu šanci k promluvě.
Thor začal mluvit o tom, že jej mrzí, jaký vztah spolu měli a že by to chtěl vše napravit.
„Pokud mi to vše neodůvodníš, nedám ti tu šanci.“ Řekl Loki jasně.
„A když ti to odůvodním, tak ano?“
„Tak o tom budu možná, třeba časem i přemýšlet.“
Thor sklonil hlavu a nadechl se.
„Víš, od dětství jsem v sobě potlačoval něco, co jsi mi ty připomínal každým svým nádechem. Žil jsem v domnění, že jsme bratři a nenáviděl jsem tě za to. Proto jsem se k tobě choval, tak jak jsem se choval. Potřeboval jsem tě nenávidět a chtěl jsem, abys nenáviděl i ty mě protože tak to pro mě bylo lehčí. Ale potom, dozvěděl jsem se, že nejsi můj bratr a všechno se mi to vrátilo a zasvitla mi naděje, ale věděl jsem, že je pozdě, že už mě nenávidíš natolik….“ Thor polkl „Ale teď, teď je vše jinak a já můžu ti to říct.. už ano… víš já od dětství…. Já…. A žádám tě, zůstaň tu se mnou, pomoc mi napravit chyby a uvést Asgárd do věhlasného stavu.“
„Thore?“
„Ano?“
„Ty co?“
„Miluji Tě.“
Loki zůstal na Thora koukat.