Jiné okolnosti...-5.Kapitola

Dlužím vám dlouhatánskou omluvu. Dlouho jsem se vám opět nevěnovala, ale (čekáte zase výmluvu, co? Nezklamu) byla jsem nemocná tři týdny a pak jsem šla do školy a totálně mě to odrovnalo... ted mám jarní prázdniny, tak se pokusím něco napsat :)
PS: taky sem píšu omluvu za Ann, které se ztratila kapitola ve starém PC a navíc je taky marod, takže se na ní prosím nezlobte :)
A také připomínám, že tenhle blog má své FB stránky, takže kdo chce mít přehled, račte tam https://www.facebook.com/groups/724067914287514/
Bez bety...

Tony si vždycky myslel, že nikdy nebude příliš truchlit nad ztrátou nějakého člověka... jenže ten, koho 'ztratil' se jej pokusil zabít, pak jej koupil, aby ho zachránil, držel v Asgardu a pak... Tony věděl, že je v háji. Prostě se do Lokiho zamiloval a když se dozvěděl, že je mrtvý, tak se v něm něco zlomilo. Své city si uvědomil pozdě. On ani nevěděl, že se může zamilovat. Nikdy nemiloval. Nyní, kdy mimozemšťan opět řádí (na pár dní si dal pohov), tak sedí na pohovce totálně opilý a má v sobě tři prášky na depresi. Nepomáhá. Mimozemšťan schodí nějakou drahou vázu, krerou sem kdysi dávno dotáhla Pepper.

„Hele, když tu.. škyt... děláš bordel.. škyt, tak aspon... nenič mi věci, jooo?“hodí do místa, kde si myslí, že marťan je, flašku od whisky. Skleněná láhev se roztříští a zbytek, který v ní byl se rozlije po dráhé podlaze. Pak si všimne něčeho divného. Věci začnou padat a nábytek... o tom radši nemluvit. Vypadalo to jako rvačka. Tony to přičítal opilosti a práškům.

Další dny si začal všímat divných věcí. Mimozemšťan neřádil, nebo... asi tu byl, ale choval se divně. Nedělal mu naschvály. Nebo dělal, ale bylo to velmi divný.

Tony každý den opadal do deprese. Nedokázal pochopit, proč mu Loki tolik chyběl. Když zrovna seděl na zemi opřený o ohovku a chystal se napít z láhve kvalitní skotské, tak mu zmizela z ruky, dokonce i prášky, které měl v druhé ruce. Zvedne se a dojde si pro další láhev, ale i ta mu zmízí, stejně jako další prášky.

„co to...“padne na zem a rukama si vjede do vlasů. Najednou ucítí, jakoby ho někdo objal.

„Loki?“ špitne tiše. Ucítí dotek na tváři, hned se jí dotkne. Zmateně se rozhlíží. Cítí ho tady. Na tváři ucítí ledový dotek. Jeho tělo se začne uvolňovat a jeho myšlení se dá do pořádku.

„Loki? Jak?“ navštívil ho Lokiho duch? Dotek, který ucítí na čele ho omámí. Unaveně zavře oči a jeho tělo ochabne. Probudí se další den v posteli. Zmateně se rozhléne.

…

Zvláštní je, že další dny se nic nedělo. Teda... myslel... zmizel mu všechen alkohol a když se ponořil až moc do práce, tak najednou přestal vnímat a probudil se v posteli.

Dny se měnily v týdny a ty v měsíce... nakonec uběhl dlouhý rok. Na jeho mladičkém těle se nestala jediná změna, ale on se přeci jen změnil dost.

…

Zraněný leží v nějaké hnusné místnosti. Nemůže se pohnout, jakmile se pohne do jeho těla vystřeli obrovská bolest. Špatně se mu dýchá a reaktor v jeho hrudi poblikává. Život z něj vyprchává a on se nemůže dočkat. Před očima se odehrává celý jeho život. Poslední měsíce jakoby se zpomalily. Po tváři mu steče několik slz.

„Loki...“špitne a svět kolem zčerná.

Neví, co se v tom baráku stalo. A kdyby to viděl, nevěřil by.

Loki vlítne do místnosti, kde leží Tony bez známek života. Klekne si k němu.

„Anthony“zašeptá. Opatrně ho přetočí na záda. Reaktor ještě slabě svítí, takže žije... zatím. Neměl by to dělat, ale Tony... tento muž se mu dostal pod kůži, nejen svým vzhledem, ale také inteligencí a temperamentem. Nikdy nepoznal někoho takového. Řízne se do ruky a tu přesune k Tonyho rtům a donutí ho, aby se napil. Pak ranku zahojí a vezme ho do náruče. Jeho tělo je neskutečné lehké. Poupraví si ho v náručí a zmizí. Objeví se v Tonyho mrakodrapu. Odnese ho do ložnice a položí na postel. Vyčaruje ozdravné lektvary a čeká, až se dostaví reakce na jeho krev. Normálně je pro člověka velmi jedovatá, ale Tony už několik měsíců člověk není. Jeho genetika byla upravená tak, aby ho vydržela různé jedy. Tělo v posteli se začne třást. Reakce se dostavila. Donutí ho vypít protijed a ted už jen čeká. Lehne si k němu a pohladí ho po tváři. Tony něco zakňourá.

„Pššt... už bude dobře“ podívá se na reaktor, který září jako nikdy předtím. Menší muž se uklídní a nyní klidně spí.

…

Trvá několik dní, než se probere. Cítí se zvláštně. Otevře oči a pomalu se posadí. Je ve své ložnici.

Do ložnice vejde někdo, koho by vůbec neřekal.

„L-Loki..“zachraptí. Ten se k němu posadí a donutí ho si lehnut.

„Ještě odpočívej“

„J-je tohle... z-zase nějaká i-iluze?“špatně se mu dýchá.

„Kdepak“špitne Loki. „Odpočívej, všechno ti vysvětlím, až budeš v pořádku“ pohladí ho po tváři a Tony zavře oči a propadne do ozdravného spánku.

…

Další den se probere a cítí se mnohem líp. Opatrně se postaví a jde do koupelny. Potřebuje se nutně vysprchovat a vyčistit si zuby, má pocit, jako by mu v puse něco chcíplo (to já po tátovo oslavě narozenin měla taky :D).

Nejdříve si vyčistí zuby a poté zapadne do sprchy. Cítí se mnohem líp. Vyleze ze sprchy a kolem boků si omotá ručník a jde do kuchyně. Podívá se na černovlasého muže, který sedí na barové židli a na něco se dívá.

„Loki...?“ je zaskočený. Myslel si, že je to sen.

Muž se na něj podívá a hned jde k němu.

„Jak se cítíš?“ starostlivě.

„uhm... asi dobře... jak?“

„Je to složité..“dotáhne ho ke stolu a Tony má potíže udržet svůj ručník na svém místě.

„Když jsem „umřel“... Bohové neumírají Anthony, jen upadnout do spánku, u vás se tomu říká koma. Někdy se stane, že se neprobudíme, ale je to jen ojedinělé. Spánek může trvat i století... ale můžeme odpoutat svojí duši od těla a...“ chránit své milované. Chce říct, ale nedořekne to.

„...a můžeme být jako duchové.“řekne místo toho.

„A-aha“vykoktá.

„proč tehdy ta iluze?“

„chtěl jsem vědět, že jsi v pořádku, než jsem upadl do spánku“

„ale... ale...“ Loki se usměje, Tony je neskutečně sladký, když je zmatený... dokonce i když se rozčílený.

„nezatěžuj si tím svou krásnou hlavičku, Anthony...“ tím vzal Tonymu vítr z plachet úplně.

…

Tony si zvykal na Lokiho přítomnost, vlastně nezvykal, užíval si jí, ale jednoho dne se tam zjevil Thor a nařídil jim, že se mají okamžitě dostat na Asgard. Loki měl průšvih.