pátek 18. prosince 2015

Moc, moc zlé Vánoce aneb Tonyho noční můra

Pěkný večer přeji,

přináším Vám vánoční jednorázovku. Pokud se bude líbit přidám ještě jednu krátkou, kde bych Vám popsala jak probíhal jejich Štědrý den. 

Tak pokud budete mít zájem, napište do komentu

Vaše Ann :-*



Moc, moc zlé Vánoce aneb Tonyho noční můra

V sídle Avengers se letos rozhodli udělat si pravé Vánoce v jejich „rodinném kruhu. Ale Anthony Stark se distancoval.

1. Adventní neděle

Tony, kde máš ozdoby a takové věci?“
Počkat, Vy to s Vánoci myslíte vážně vážně?“
Samozřejmě,“ přiběhl radostný Steve.
Takové věci tu ale vážně nemám,“ řekl Tony, protočil oči a odešel k baru.
No tak to půjdeme nakoupit, tyhle svátky miluju!!“ zvolal Thor, který se akorát vrátil z Asgárdu a přes své brnění se snažil natáhnout jeden z těch infantilních svetrů se sobem, co má rudý nos.
Hej, který dobytek mi vyměnil skotskou za tohle svinstvo?!“ rozčiloval se Tony držící v ruce dvě lahve vaječňáku.
Clint se na Tonyho zašklebil a zmizel s Natašou pro ozdoby.
Hele, ale nemáme adventní věnec, Steve běž s Thorem pro věnec, já jedu do půjčovny pro filmy.“ zavelel Bruce. „Tony uděláš cukroví?“
Se mnou nepočítejte.“ Tony odložil lahve s vaječňákem a odešel do dílny. Zůstal v domě sám. „Konečně klid.“
Myslíš?“ ozval se za ním tichý ale rázný hlas.
Tony sebou cukl, „kdo jsi? Kde jsi?“
Jsem duch Vánoc a každou neděli po zapálení svíce, tě navštíví jeden… ale co se namáhám Dickense si četl.“
Proč tě nevidím?“
Nechci, abys mě viděl. Takže tě navštíví minulost, současnost a budoucnost.“
A co ten čtvrtý?“
Nech se překvapit,“ zahlaholil hlas a utichl.
Tony usoudil, že je unavený a měl by si dát panáka. Ale tu pověst znal a když se ostatní vrátili pomohl jim s výzdobou, jen pro jistotu. Večer zapálili svíčku a dívali se na film, jen Tony usnul.

Duch minulosti:

Kdo jsi?“ před Tonym stál malý černovlasý chlapec s nevinným a zamyšleným výrazem.
Jsem duch minulosti a mým úkolem je zjistit proč nemáš rád Vánoce.“ Chlapec se usmál a Tonymu byl ten úsměv neskutečně povědomí, ale nemohl si vzpomenout odkud. To už ho ale chlapec vzal za ruku a provedl jej jeho minulostí.

Nejdříve se objevili v době, kdy byl Tony malý. Seděl u stolu v punčocháčích se sobem a v červeném tričku. Na talíři měl trochu salátu a na čtverečky nakrájený řízek, který napichoval jen na vidličku. Seděl u stolu sám ale v očích se mu odrážela radost a nedočkavost. Poté se otevřely dveře od obýváku a rozezvonil se zvonek. Malý Tony se rozeběhl ke stromečku a cestou odhodil vidličku s masem. Dospělému Tonymu se začaly v očích objevovat slzy a volně mu padaly po tvářích. Malý průvodce vedle něj ho objal.
Vidíš, miloval jsi Vánoce, co se stalo?“
Tony neodpovídal.
„Kdy si je přestal mít rád?“
Tony mlčel, objímal malého chlapce a sledoval sám sebe jak běží od stromečku obejmout svou chůvu.
„Vždycky pro mě byla vším,“ zašeptal.
Malý chlapec pohladil Tonyho po vlasech a přenesl ho do dne, kdy zanevřel na všechny svátky. Tony viděl sám sebe, jak padá uzavírajícím se portálem až dopadl na zem. Malý chlapec zamrkal.
Vyrovnej se s tím, přežil jsi a není důvod ke smutku.“
Poté se Tony probudil.

Hned v pondělí se Tony vydal na cestu, našel si adresu a odletěl do Španělska. Rozhodl se najít svou chůvu. Zaklepal na dveře malého domku. Otevřela mu stará paní s dobráckým a láskyplným výrazem ve tváři. Ihned Tonyho poznala, vtáhla ho do svého domu a Tony svou chůvu objal. Stará paní se rozplakala štěstím, že vidí svého svěřence. Povídali si dlouhé hodiny a přišlo jim to jako chvilka. Večer se otevřely dveře a do domu přišla velká spousta lidí. Ukázalo se, že byly nakupovat. Maria seznámila Tonyho se svou rodinou. Měla tři syny a kopu vnoučat. Tony si s nimi rozuměl a zjistil, že má děti rád. Strávil tu celý týden, pekl cukroví, balil dárky, pomohl s úklidem.
Mario?“
„Copak Tony?“
Chtěl bych tě pozvat na Vánoce k sobě s celou rodinou.“
Tony… je to od tebe moc milé, ale my jsme doma tady… víš...“
„J-jo já vím jsem naivní, ty máš rodinu a já jsem cizí, chápu.“
Tony takhle neodjížděj.“
„Ne Marío, já se nezlobím.“
„Já vím, že ne, jsi nešťastný.“
„To přejde,“ řekl Tony a vrátil se domů. Ale Marii a rodině nechal dary a byl rozhodnut se s nimi udržovat v kontaktu.

2. adventní neděle

Hned po příjezdu domů Tony rozdal cukroví, co společně s Mariinou rodinou upekl, ostatním Avengrům a pomohl jim s pečením vlastního cukroví. Nakonec se šel osprchovat a se slovy, že je unavený se se všemi rozloučil a zapadl do ložnice. Už už se blížil jeho klidný spánek, když jej znovu vyrušil hlas.
„Vidím, že jsi se trochu poučil, nyní se podíváme na tvou současnost, sladké sny ti přeji Anthony Starku.“
Jako když někdo lusknul prsty, Tony usnul.
Náhle mě pocit, že je ale znovu vzhůru a vstal z postele. Vyšel z ložnice do obýváku, kde seděli ostatní u cukroví a o něčem si povídali. Tony je slyšel pouze v mlze.
Smutné, že? Lepší, ale smutné.“
Tony hledal původce hlasu až si v rohu všiml mladíka. Byl vysoký, vychrtlý a jeho černé vlasy kontrastovali s jeho jasně bílou kůží. Tony by přísahal, že už ho někdy viděl, ale pořád si nedovedl jeho tvář nikam zařadit.
Proč smutné?“
„Všichni tu jsou a ty, ty spíš sám.“
„Jsem rád sám.“
„Nikdo není rád sám.“
„Znám pár osob, co chtějí být sami.“
„Ti jsou zranění a proto chtějí být sami. Ale ty bys nemusel, máš přátelé. Proč odcházíš?“
Ty to nevidíš?“
„Jak se k sobě mají? Nechceš jim dělat křena?“
Nikdo by nechtěl.“
„Ale proč si někoho nenajdeš, tebe chce každý.“
„Ale já nechci každého.“
„To by byl pro tebe ten správný dárek, že? Ten po kom toužíš?“
„Já ale po nikom netoužím.“
„Vždycky někdo je, třeba si to nechceš jen připustit.“
Tony jen pokrčil rameny a jeho mladý průvodce mluvil dál.
Mým úkolem dnes, je pouze zhodnotit zda-li jsi se poučil z návštěvy své minulosti a řekl bych, že si na dobré cestě. Ale zapoj se k nim.“
„Nechci.“
„Ty se nepoučíš viď? Ne poučíš jen se něčemu bráníš, dovol si být šťastný. Máš rád děti a oni tebe a Vánoce jsou o dětech, lásce a štěstí.“
„Chceš abych měl ještě větší depku?“
„Víš co, máš týden na to přemýšlet o tom, co ti chybí a jak být lepším člověkem.“

Tony se probudil ráno a byl smutný. Nataša si toho u snídaně všimla a vyptávala se. Tony věděl, že by ji stejně neunikl a tak se svěřil. Postupně se ke stolu připojili ostatní a řešili Tonyho sny a potom sny ostatních, ukázalo se, že Tony není jediný komu se to děje. Ale všem ostatním z toho bylo dobře a byly rádi, že je to donutilo být šťastní. Teď byly doopravdy šťastní. Tony se kousl do rtu.
„Poprvé v životě něčemu nerozumím.“
„Tony neboj,“ vmísil se poprvé do rozhovoru Steve, „máš nás.“ povzbudivě se na něj usmál.
Díky Steve. A vám všem se omlouvám, že jsem to kazil.“
„To nic Tony, ještě není všem dnům konec.“
Zbytek rána řešili další program. Tony se rozhodl udělat radost dětem ve městě a tak vybral peníze a šli se všemi nakupovat dárky pro děti v dětských domovech. Tam také strávili celý týden. Společně všechny dětské domovy navštívili, přinesli dárky a ozdobili stromky. Tony celou dobu děti kazil a učil je jak vyprovokovat Bruce, Ti z toho měli obrovskou radost. A Tony měl radost z nich.

3. adventní neděle

Týden zakončili ozdobením vlastního stromku a Tony čekal na svůj sen. Věděl, co odpoví. Zapálili svíčku a Tony vytuhnul. Objevila se před ním scenérie zasněžených hor, které nepoznával a v údolí pod nimi stál roubený domek. Tony do něj vešel a viděl se, jak sedí v křesle a uspává malé miminko v modré zavinovačce. Kolem něj seděli další tři děti.
„Tati už spí?“
„A tati budeš nám vyprávět pohádku?“
„Tatínku já bych chtěla jednorožce.“
„Vydržte zlatíčka,“ řekl Tony „po večeři si všechno povíme a s tím jednorožcem teda nevím nevím.“
„Tak vy rošťáci, pojďte k večeři,“ ozval se z kuchyně mužský hlas „a ty taky broučku.“
Dále se ozval smích dětí, „táta říká tátovi broučkuuu...“
Pak se Tony vážně probudil a byl strašně zmatený. Posadil se ve své posteli a rozsvítil. U něj na posteli seděl zase ten mladík.
„Co to bylo?“ vydechl ze sebe Tony.
„Tvoje budoucnost,“ usmál se na něj hoch. „Vidíš polepšil ses, nebylo to krásné?“
„Jo to.. to bylo...ale...jak...já….“
„Nejsi gay?“
Tony přikývl.
Asi si se prostě zamiloval. Láska neřeší pohlaví.“
„A co ty děti?“
„Na všechny svoje otázky dostaneš odpověď příští neděli, pokud mi teď správně odpovíš. Co ti chybí k tomu abys byl lepším člověkem?“
„Někdo, kdo ho ze mě udělá,“ zašeptal Tony tiše.
„Správná odpověď,“ usmál se mladík a zmizel.

Hned ráno Tony vyběhl a všechno ostatním řekl. I ty detaily, které předtím vynechal. Nataša trochu pobledla a když Tony odešel do dílny připravila ostatní na to, co se velmi pravděpodobně stane. Pak vstala a bylo slyšet jak ječí na Thora.


Tenhle týden se strašně táhl, ale nakonec přišla neděle před Štědrým dnem. Tony zapálil svíčku už odpoledne a čekal. Ostatní čekali s ním. Ten mladý chlapec se ale objevil až večer.
„Už na mě čekáš?“
„Ty jsi to překvapení?“
„Jistě, ale dej mi ještě dvě minuty a budeš vážně překvapen Anthony.“
Mladíkovi oči se zeleně zaleskly a po chvilce před Tonym stál Loki, bylo vidět, že je vyčerpaný a Tony by vsadil cokoli, že v jeho očích zahlédl jiskru strachu.
„To všechno ty?“
„Ano.“
„Proč?“
„Omluva za to, co jsem Vám provedl.“
„Donutili tě?“
„Ano,“ přiznal Loki a Tony se zasmál.
„Dáš si drink?“
„Rád.“
Avengers se pomalu stáhli do svých pokojů.
„Ty děti...“
„Byli naše,“ doplnil Loki a stáhl si Tonyho k sobě do náruče.
„Věřím tomu, že jsme si vzájemně souzeni a vím, že si mě chtěl už když jsme se viděli poprvé. Spolu budeme lepší, jeden napraví toho druhého.“
„Chtěl si říct zkazí.“
„Nebo tak,“ řekl Loki a usedl s Tonym k baru.
„A abych nezapomněl, jsem tvůj Vánoční dárek, takže rozbalit až pod stromečkem.“
„Zkusím to přežít,“ usmál se Tony. „Doufám, že nepohrdneš vaječňákem, nic jiného tu není.“

Tu noc Tony usínal klidně, věděl že je před ním dlouhá cesta k nalezení důvěry a budování neskutečně absurdního vztahu ale už teď se na to moc těšil. Možná víc než bůh spící v pokoji vedle.

7 komentářů:

  1. *Dále se ozval smích dětí, „táta říká tátovi broučkuuu...“*
    Ohhh to bylo tak slaďoučké :3 Vlastně mě vůbec nenapadlo, že by Tonyho navštívili vánoční duchové, skvělý nápad! Moc se mi to líbilo a myslím, že ještě nějaká vánoční povídka by nebyla vůbec zlá :D

    OdpovědětVymazat
  2. Takové hezké milé a Vánoční. Možná s malinko rychlým sledem událostí ale přes to velmi usměvavé.

    OdpovědětVymazat
  3. Nadhera :3 milujem tvoje poviedky su jedinečne a krasne

    OdpovědětVymazat
  4. Jsi užasna :0)nemam slov,jen tak dal :0)

    OdpovědětVymazat
  5. miluji ty dva svorné pod stromkem děkuji

    OdpovědětVymazat
  6. miluji ty dva svorné pod stromkem děkuji

    OdpovědětVymazat
  7. Krásná povédka jako vždy. Nechtěla bys spřátelit blogy? :)

    OdpovědětVymazat