neděle 3. srpna 2014

Kapitola 9. – Hledání

Ahojte, tak další kapitolka jen pro Vás. Uznávám, v jedné větě jsem se inspirovala českým překladem Shakespeara – Jindřicha IV. No J já prostě musela.

Jinak hledání, no někdo hledá odpovědi, někdo úkryt, někdo přítele a někdo něco už i našel. Možná, i když nechtěl.

Co se týče další kapitoly, mám ji rozepsanou a chci ji dnes v noci dokončit. Zítra nastupuji na kurz a nechci Vás zanedbávat, tak jsem si to trochu předepsala :)


Užijte si kapitolu.




Když Tony dobrých deset minut nevěděl co odpovědět, zkusil ještě usnout, ale Loki ho nenechal a kdykoli Tony zavřel oči, vylila se na něj ledová voda odnikud.
„Nemohl by si s tím přestat?“
„Asi ne.“
„Co tím sleduješ?“
„Čekám na tvou odpověď.“
„Ty ses na něco ptal.“
Loki nakrčí nos. „Tak za prvé, nedal jsem ti svolení, abys mě mohl oslovovat jako svého známého a tykat mi. Pro tebe jsem Loki Laufeyson princ Asgárdu,“ řekne Loki vznešeně, autoritativně a tónem, který jasně říká, že pokud bude přerušen, jeho vyrušitel bude brutálně zabit. 
„Za druhé máš povinnost mě uctít a pohostit, jsem tvůj bůh! A za třetí rozhodně nikomu nepatřím a dvojnásob pak ne někomu jako jsi ty. Ubohému, pokřivenému, sobeckému, obyčejnému, páchnoucímu smrtelníku, jehož inteligence nesahá ani číslu třináct na stupnici IQ.“

Tony se na posteli strašně rozesměje. Lokiho poslední vyjádření bylo sice hluboce urážlivé, ale Tony ho skoro neslyšel, protože od bodu číslo dvě zadržoval výbuch smíchu.
„S-s-em t-tvůj bůůůůh,“ hýká Tony se slzami smíchu v očích.
„Mlč ty tučná paštiko! Mlč!“zvolá naštvaný Loki.
Tonyho to rozesměje ještě víc a v záchvatu smíchu vyjekne, „nechť žije středověk.“ 
Přestane se smát až ve chvíli, kdy na svém krku znovu ucítí pevný stisk.
„Nezahrávej si se mnou,“ zavrčí Loki Tonymu do obličeje.
Ten se díky Lokiho stisku nemůže smát i když se mu pořád trochu chce.
„Tohle tady už jednou bylo, nic lepšího neumíš?“ zachraptí přiškrcený Tony.
„Proč říkal, že jsem tvůj.“
„Nepovím.“
„Nejsi v pozici, kdy bys mohl příliš odporovat,“ odvětí Loki s ďábelským úšklebkem. 
Tony mu ale vrátí jeho gesto tím, že se ďábelsky, byť přiškrceně usměje. 
Nad tím Loki pro změnu pozvedne obočí. Není zvyklý, aby se někdo usmíval, když stačí jen trochu přitlačit a ten někdo je do pár vteřin mrtev. 
Pak Loki ucítí na své rameni jemné zaklepání, zamračí se, a když se ohlíží, schytá ránu do obličeje, tak silnou, že Tonyho okamžitě pustí a spadne.
Když se Loki vzpamatuje, vyskočí na nohy, ale stále trochu udiveně mrká. Nikdy nic takového neviděl. Vysoká postava z kovu, co sama chodí a mlátí nevinné bohy. Tohle se mu vůbec nelíbí.
Tony se uculí, „toť k mé inteligenci. Díky Jarvisi.“
„Za málo pane,“ odpoví Jarvis, a kdyby to nebyl robot, Tony by přísahal, že zaznamenal známku škodolibosti.
„Co to je?“
„To by tě zajímalo viď,“ Tony vstane a jde ke svému robotovi. Loki to chvíli sleduje.
„Ještě budeš litovat, ty ubohý, smrtelný trpaslíku.“
„Hej za svoji výšku nemůžu!“ vykřikne Tony, ale to už je Loki pryč.

Tu noc a pár dalších, nemůže Tony pořád moc spát. Dost často má divný pocit z toho, že jej někdo sleduje. Domnívá se, že je to Loki, ale nikde ho nevidí. Chvíli uvažuje i o tom, jestli nemůže neviditelný. 
Nevýhoda je v tom, že Jarvis Lokiho nedokáže registrovat. Jen jednou když Loki Tonyho navštívil, zaregistroval Jarvis výchylku energií a tak se Tony zaměřil na to a většinu svého volného času věnoval tomu, že se snažil Jarvisovy nahrát doplněk, který by Lokiho registroval kdykoli. 
Případně i ve stavu neviditelnosti. Problém je v tom, že mohl vycházet pouze z toho jednoho data, které ukořistil čirou náhodou. A když už se dostával blízko cíly, začaly mu z dílny mizet věci a poznámky.


Když uplyne 14 dní od posledního setkání Lokiho s Tonym, je Tony povolán se zbytkem Avengers na základnu, kde u ž na ně v zasedačce čeká Fury.
„Po Vaší dlouhodobé dovolené…. Ale k čertu s tím, máte práci,“ řekne Fury a přisune jim složky s fotkami.
„Tento muž byl dnes ráno vidět v obchodím centru, kde ukradl pár věcí, dále v muzeu a poté si objednal několik chemikálií.“
„Co je na tom divného?“ zeptá se Clint.
Tony místo prohlížení fotek zkoumá seznam věcí, co měl onen muž koupit.
„Chce vyrobit špinavou bombu,“ řekne Tony a podívá se na Bruce, který jen jemně přikývne.
„Taky si myslím,“ řekne zadumaně a naznačí Tonymu, aby se podíval na fotky, což Tony po chvíli udělá a zamračí se.
„Loki.“
Bruce přikývne.
„Kdo?“ zeptá se zaujatě Fury.
„Uhm no já… viděl…“
„Už jsme ho potkali,“ doplní Tonyho Bruce.
„Aha, vy dva se tu ještě zdržíte,“ řekne Fury a dál pokračuje zpět k tématu bomby.
„Domnívám se, i když tomu moc nerozumím, že kromě špinavé bomby chystá nějaký biologický útok, ale to vy dva jistě zjistíte,“ řekne směrem k Tonymu a Brucovi. „Teď běžte a zkuste ho najít, nebo alespoň jeho skrýš,“ řekne Fury a podívá se na ostatní. Ty se zvednou a odcházejí.
„Ne, vy dva ne.“
Tony s Bruce povzdechnou, tak trochu doufali, že utečou jeho nepříjemnému oku.
„Takže vy dva jste tuhle pochybnou existenci viděli a nic neohlásili?“
„Nebylo to tak, jak si myslíte,“ začne Tony s obhajobou. „Bylo to chvíli potom, co jsme s Brucem přišli na to jak zdokonalit to sérum a já potom navrhl….“
„Tony navrhl, že bychom si měli odpočinout,“ skočí mu do řeči Bruce. „No a pak se tam najednou objevil tenhle muž, z ničeho nic, jakoby se teleportoval.“
„Proč jste mi nic neřekli!“ zařve na ně Fury.
Na to Bruce nedokáže rychle najít odpověď, takže se toho ujme Tony.
„Fury upřímně. Kdybyste byl několik dní v kuse v laborce a bez spánku a pak byste viděl někoho, kdo se k Vám teleportuje. Neměl byste ho čirou náhodou za halucinaci? Ke všemu kdyby Vám tvrdil, že je to jakýsi Loki ze severské mytologie? Nějaký princ či co?“
„Tak snad máte Jarvise ne?!“
„Nic nezachytil,“ řekne absolutně klidně Tony, což Furyho vyvede z míry.
„Fajn, běžte pomoct ostatním a zjistit, co ten chlap chystá.“
Oba dva odejdou a za dveřmi si oddechnou.
„Díky,“ řekne Tony a podívá se na Bruce.
„V pohodě, nedělal jsem pro tebe ale pro sebe. Beztak by vina padla i na mě.“
„Jasný,“ zašklebí se Tony. „Jen se přiznej, že mě máš den ode dne radši,“ šklebí se Tony a šťouchá Bruce do zad tužkou.


Loki ačkoli si už opatřil věci, které potřeboval, neměl je u sebe. Už z toho důvodu, že je neměl kam dát a taky proto, že je vůbec nepotřeboval. 
Doufá, že takhle ty lidi na dost dlouho zmate a bude mít dostatek času na to, aby si našel úkryt. 
Nyní se volně prochází městem. Oblečení si bez problému přizpůsobil, takže zapadl do davu. Vzhledem k tomu, že jeho obličej ještě nebyl zveřejněn v médiích, nikdo si ho nevšímá. 
Několikrát kolem něj někdo proběhne, vrazí do něj a ani se neomluví, prostě běží dál. Loki se tváří velmi znechuceně a pohrdá celou touhle rasou. 

Najde si vyvýšené místo a sleduje lidi z výšky.

Vždycky poslouchal, že on je zlý a nečistý. Dobře on sice nenáviděl své okolí a vždycky jim rád škodil, ale nikdy ne s takovou radostí. A tady? Tady už malé děti si vzájemně ubližují a smějí se tomu. 
Rodiče někam běží, nechávají je u cizích lidí a děti pláčou, aby maminka neodcházela, ale ta má už u ucha telefon a snaží se chytit taxík. Ani se neohlédne. 
Loki nad tím zavrtí hlavou a podívá se do okna nejbližšího bytu. Tam se akorát probudil asi čtyřletý chlapeček a volá maminku. 
Před oknem se mihne postava v županu s nějakou čmoudící tyčinkou v ruce. Přijde ke klukovi a vytáhne ho z postele, k snídani mu dá kus čokolády a potom ho posadí před televizi. Kde akorát nějaká kreslená potvora do krve ubíjí další kreslenou potvoru. 
Matka se vrátí ke stolu, kde si během chvíle zapálí další tři cigarety a ze sklenky popíjí podivnou hnědou tekutinu. 
Poté usne na stole a nechá dítě napospas svému osudu.


Lokimu se div nezvedá žaludek.
Přenese se do podzemních chodeb a to je na dlouhou dobu zase jeden z posledních přenosů. Už na Asgárdu měl potíže s magií díky tomu, že byl tak vyčerpaný všemi útoky a ten přenos sem mu taky nepřidal. Nehledě na to, že si vlastně nemohl ani v klidu odpočinout, protože neměl kde. 
Nyní prochází podzemní chodby doufajíc, že nalezne vhodné místo, kde by mohl odpočívat a promyslet, co bude dělat. 
Konečně nalezne jeskyni, která vypadá vhodně, ale nezdá se být opuštěná.
„Už dlouho tě očekávám,“ ozve se zvučný, ale zastřený, mužský hlas.
Loki se na okamžik zamračí a pak změní svůj výraz na neutrální, a jeho rty se stáhnou v tenkou linku.
„Baldr,“ řekne Loki chladně.

12 komentářů:

  1. Tak mám právo prvního komentáře a jsem zrovna úplně vypatlaná po dvouhodinový cestě autem :D -_-
    Každopádně...¨
    ...Ou jé, tučná paštika :DD
    A už se těším na to pokračování :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kampak si cestovala? :D
      Prostě paštika :D

      Vymazat
  2. Skvělé další kapitola byla zajímavá a zlepšila mi náladu moc se těším na další :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak teď mě strašně zajímá, jestli to bude Balder jako TEN mytologickej Balder nebo nějaká OC :D hned další!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo to já jsem zvědavá taky :D jak se znáááám OC :D

      Vymazat
  4. Super kapitola, co dodat. Těším se na pokračování :))

    OdpovědětVymazat
  5. Úžasná kapitola (jako vždy), zlepšila mi náladu a už se strašně těším na pokračování.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sem moc ráda, že ti zlepšila náladu a pokračování bude hned .)

      Vymazat