pátek 11. července 2014

Jiné okolnosti... 6.Kapitola

Taak jsem to napsala, je to poslední kapitolka a má happy end :) a velké díky patří mé lásce Ann, která se obrnila trpělivostí a opravila to :)

„Jak ses jen opovážil?“ Dívá se na Odina, který na něj ječí.
„Udělal jsi z něj jednoho z nás!“ jeho hněv je obrovský, daleko větší než kdy byl dříve za všechny Lokiho činy.
„Umíral, nezasloužil si zemřít,“ hodlá před Odinem skrývat své city k Tonymu, ale před matkou je neskryl, i když je to král klamu.
„Je to člověk...“
„Byl,“praví ho Loki. „Navíc on už člověk nebyl, kupci mu upravili jeho genetiku“
„Víš, co jsi způsobil tím, že jsi mu dal svou krev?!“Odin, i když je to stařík, čiperně vyskočí na nohy.
„Ano,“ nebyl si tím jistý.
„V tom případě víš, co se stane.“
„Ano,“ přikývne a podívá se na mladíka, který tam zmateně stojí. I když je geniální, tak jeho mozek to nepobírá. Dívá se na Lokiho a touží po vysvětlení. Ten se na něj jen usměje a otočí se zpět na Odina.
„Svého činu nelituji. Asgard mu mnohé dluží, mnoha přítomným zachránil život, včetně toho tvého, nezasloužil si zemřít,“ jeho slova jsou pravdivá. Tony, i když s dálekama nebojoval, tak dokázal zjistil jejich slabosti, z toho nic, co měl k dispozici.
„Dobrá,“ustoupí Odin. Je si vědom Tonyho zásluh a i když se mu nelíbí, co Loki vyvedl, nezmůže proti tomu nic.
„A teď, když dovolíš, odvedu ho,“ ani nečeká na Odinovu odpověď a Tonyho vede pryč.
„Kam to jdeme?“
„Potřebuješ si odpočinout, navíc kdybych tam zůstal déle, musel bych Odina zabít,“ zamumlá a vede Tonyho do pokojů. Do jiných než měl před tím.
„Musíme tu chvíli zůstat, protože potom, co jsem ti dal svojí krev, bude lepší, když zůstaneme tady,“
„Proč?“
„Tvé tělo si na ni ještě nezvyklo a tady budeš v dobrých rukou,“ s tím mu ukáže pokoj. Je mnohem hezčí a luxusnější, než ten který měl, když zkoumal Daleky (ne že by mu tamten nevyhovoval).
„Páni“vydechne. „tohle není ten pokoj, co jsem měl předtím“
„Ano, tohle je pokoj pro královskou rodinu,“ řekne a posadí ho na postel. Je to jako sedět na obláčku.
„Ale já nepatřím…“
„To nevadí, tamten pokoj se k tvému postavení nehodí,“ prohlíží si ho. Strašně rád by po něm skočil a... zavrtí hlavou. To počká.
Tony se natáhne, postel je pohodlná a všechny myšlenky, které by jej zatěžovaly, zmizí a na něj začne padat příjemná únava. Zavře oči a usne. Loki se usměje, sundá mu oblečení, nechá mu jen boxerky a lehne si k němu. Pohladí Tonyho po břiše a svou ruku tam nechá.
„hm... Loki...“zamumlá mladík a přitulí se k němu. Lokimu vystřelí obočí nahoru a usměje se. Vtiskne mu polibek na čelo a přikryje ho.
„Co - co tady děláš?“ vyjekne, když se probudí.
Loki otevře jedno oko, „moje postel vypověděla službu,“zabručí a víc ho k sobě přitiskne.
„Ale... ale“
„Hm?“ vtiskne mu polibek na krk a tím Tonyho úplně odzbrojí. Zalapá po dechu.
„L-Loki...“
„Hm?“zavrní a zasypává jeho krk polibky.
„T-tohle...“ví, že tohle chce a nechce se bránit, ale ví, že toho bude litovat. Ucítí polibky na hrudi a jeho tělo se zachvěje.
„Loki, tohle, není to správné,“ od kdy ho trápí předsudky?
„Chm?“něco zabručí a neodtáhne se, naopak, jeho tělu se začne věnovat s větším zaujetím.
Další den se probere v posteli sám, píchne ho u srdce. Ten večer byl pro Lokiho jen... jeden večer? Proč to tak bolí? Vždyť on byl stejný. Schoulí se do klubíčka.
Loki si s ním jen pohrál a pak... odešel. Ne, třeba má něco na práci. Nesmí hned plašit? Co se to s ním děje? Zavrtí nad sebou hlavou. Když je teďko mladší, tak má i míň IQ.
„Jsem idiot,“zamumlá a víc se zachumlá. Vůbec se nepoznává. Připadá si tak bezmocně, zranitelně a hloupě.
Dveře tiše vrznou a do místnosti vejde vysoký černovlásek.
„Bojíš se bubáků?“
„Jo, jednoho přerostlého bubáka v zeleném, neviděl jsi ho někde?“ zeptá se ironicky a smutně. Loki se zasměje, na stolek postaví podnos s jídlem a sedne si k němu.
„Copak se děje?“
„Nic,“zamumlá a přitulí se k němu. Další jedna z jeho změn. Nikdy se netulil, nevyhledával takhle hřejivé doteky, ale nyní bez toho nemůže být.
Loki si ho přitáhne do náruče a dá mu pusu na spánek.
„Přinesl jsem ti snídani, křepelko,“špitne mu do ucha.
„Nemám hlad.“
„Musíš nabrat síly,“uculí se.
„Na co? Abych zvládl tvůj sexuální apetit?“zašklebí se na něj.
„Teď jsi mě urazil,“dotčeně se na něj podívá a pak ho kousne do krku.
„Auuueeeevj... sakra, kdy ses přeměnil v upíra?“promne si bolavé místečko na krku a hraně pofňukává.
„Ale jdi ty, citlivko,“ušklíbne se a podá mu jídlo.
„A kde mam kafe? Bez kávy nefunguju,“založí si ruce na hrudi. „Nemáme a nebrebtej a najez se, jsi jako kostra,“prstem mu přejede po vystouplých žebrech.
„To teda nejsem.“
„To teda jsi.“
„Nejsem.“
„Jsi.“
„Nejsem... auuu, nech měěě,“ snaží se setřást Lokiho ruce, které do něj píchají.
„Jsi,“ začne ho krmit a i přes Tonyho protesty do něj nacpe všechno jídlo.
„Připadám si jako koule,“zabručí a pohladí si nacpaný břicho.
„Ale jdi ty, nebo si tě vykrmím, budeš vypadat jako buřtík.“
„Neser boha,“zavrčí a šťouchne ho. Za to ho Loki povalí pod sebe.
„A jsi mě vydán na milost...“zašklebí se.
„A co mi uděláš?“
„Znásilním tě.“
„To je nudáááá“ a Loki se na něj vrhne a Tonymu to nepřipadalo vůbec nudné...


Dny utíkají a Tony si všímá na sobě různých změn. Všiml si, že bez Lokiho nemůže být a ani nechce. Strašně se mu líbí zahrady a tráví v nich hodně času. Smířil se s tím, že se na Zemi už asi nevrátí, vlastně ani nechce. Tady je mu dobře. Je tu spokojený a má to nejlepší, co mít může. Má svojí životní lásku a to je Loki.

5 komentářů:

  1. Oú to je ale ňuňavé a skvele zakončenie dufam ze budeš aj dalej písať ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Já to opravila ráda :) doufám, že nám brzo napíšeš něco nového.

    OdpovědětVymazat
  3. Jéj to bylo skvělé zakončení snad brzy napíšeš něco nového :)

    OdpovědětVymazat
  4. Čekat na poslední kapitolu se vyplatilo :3 jednoduše roztomilé.

    OdpovědětVymazat
  5. predstavila som si pri poslednej vete ako Tony leží na tráve v tej ich záhrade založené ruky pod hlavou a prihlúplo sa usmieva :)

    OdpovědětVymazat