sobota 3. května 2014

Proč Já 28

Ahojky, tak zase další kapitola. Tentokrát o něco později. Stálé bouřky a výpadky energie mi nedopřály dopsat to dříve. Taky jsem lítala po úřadech a tak. No sranda, sranda. Abych Vám řekla upřímně vůbec se mi do toho psaní nechtělo. Neměla jsem inspiraci ani k prvnímu odstavci. Pak se ale našel člověk, který mi poradil, jak by mohlo probíhat rande Thora s Brucem. (v další kapitole se k němu ještě vrátíme. Ano bude ještě jedna. J)Takže tímto bych chtěla poděkovat Lindě, která mě posledních pár dní uháněla, ať to koukám dopsat a poskytla mi námět pro první odstavec. Pak už to šlo jako po másle J

Zároveň chci poděkovat Vám všem, že se mnou neustále držíte a čtete mě. Vám všem co jste jen navštívili naši stránku, patří velké díky.
A vy moji věrní komentátoři a komentátorky J Moc Vám děkuji, vážně moc moc, hlavně
CHANE, ZUZANA S., KRISTINA T. SALO, KATKA, YOYO, IKO, ELECKTRA A ARTEMIS, AKACHAN TEUWIK, KAMEKO KUROI, kterým neunikla téměř žádná kapitola a moc mě Vaše komenty těšily a těší!

Děkuji i všem, které tu nezmiňuji. Jsem hlava děravá a všechny si Vás nepamatuji, ale vážně moc DÍK!



Bruce pracoval tak usilovně, že si ani nevšiml, jak moc rychle plyne čas. Náhle mu někdo klepe na rameno.
„Jo jo už to bude, hned mu to odnesu.“
„Už je osm.“
„A-aha, tak moment.“
„V pořádku, času je dost.“
Bruce na prázdno polkne a dokončí svou práci. Podívá se na Thora a než stihne zareagovat, ocitne se v barevném víru a objeví se na Asgardu. 
Chvíli je zmatený, ale pak je tažen Thorem do hradu. Ani se nestíhá rozhlížet kolem, jak rychle ho Thor táhne. Zároveň je mu ještě zle z přesunu a do toho se snaží ovládnout své druhé já. 
Kdykoli se snaží něco říct, Thor ho umlčí a táhne ho dál. Nakonec se dostanou do jeho komnat, kde je připravené jídlo a vše je vyzdobené, povětšinou v červeno-zlaté barvě. 
Nikdo by nyní neřekl, že je to jeho komnata. I Bruce se domnívá, že se ocitl spíše v nějakém předpokoji. Vždy když se řekne komnata, představil si velkou místnost s obří, načechranou postelí. Ne, že by tahle místnost nebyla velká, ale postel nikde. Bruce nad tím jen pokrčil rameny a dál následoval svého společníka. Posadili se k obrovskému mosaznému stolu, kde na ně čekala večeře. 
Bruce celou dobu mlčel a sledoval jídlo před sebou s výrazem, jakoby se bál, že ho to bude chtít sníst. 
Když si toho Thor všiml, přisunul se k němu blíže a začal mu vysvětlovat, co které jídlo je zač a k čemu by se dalo přirovnat na Zemi. 
V polovině večera se Bruce konečně dokázal trochu uvolnit. Možná to bylo vínem, možná Asgárdskou atmosférou, nebo jen únavou. Konec konců mohlo to být spojením všeho. 
Po další skleničce vína, Bruce už jen mumlal něco o tančící chobotnici na talíři, a když se zvedl, padl Thorovi rovnou do náruče.

***

Loki spolu s Tonym a svou družinou sestoupil do hlubšího podzemí, kde se rozdělili do předem dohodnutých skupin. Tony přes svůj štít pozoroval Lokiho.
„Ty jdeš se mnou,“ řekl Loki tónem, kterému se Tony snad i bál odporovat, ale přesto…
„Proč?“
„Chci tě mít pod kontrolou.“
„Proč?“
„Proč se pořád ptáš?“
„Jednáš se mnou jako s nezodpovědným.“
„Řekni mi jednu situaci, kdy ses držel plánu.“
„Řekni mi jednu situaci, kdy si nějaký plán měl.“
„Teď.“
„Nepotřebuju vodit za ručičku.“
„Kdykoli jsem na tebe narazil, musel jsem ti zachránit krk.“
„Nápodobně.“
Loki zavrčí, „prostě jdeš se mnou a tečka.“
„Nebo co?“
„Nebo tu pojdeš jako prašivá krysa.“
Tony něco naštvaně zanadává a vydá se za poslední, odcházející skupinou. Loki zůstal v osamění.

Nešťastně si povzdechne, jestli se tomu tupci něco stane, sám ho oživí a znovu zabije a naporcuje. 
Loki chvíli stojí na místě a vnitřně zuří. Blázen jeden kovovej. Vůbec neví, do čeho se pouští, neví co dělat, ale hlavně, že si odletí. Loki uhodí pěstí do kamenné chodby, ve které stojí, pak se ale musí uklidnit. 
Plán byl takový, že Loki půjde sám. Možná to tak prostě mělo být.  Když v sobě Loki potlačí veškeré emoce, vydá se na cestu, hlouběji chodbou. 
Kompletně ze své hlavy vypustí muže v kovovém obleku a zaměří se na to, proč tu je. 
Chce najít toho, kdo se rozhodl použít jeho plány proti němu.

Tony se chvíli loudal za skupinou ostrostřelců, kteří měli zabezpečit chodbu po Lokiho pravici. Tony, ale bohužel nebyl jako Loki a tak nedokázal jen tak všechno vypustit z hlavy. 
Celou dobu si pro sebe brblat, že není dítě a absolutně nechápe, proč se k němu Loki tak chová. 
Ztratí se ve svých myšlenkách natolik, že si neuvědomí, že se ztratil své skupině. Nejspíš někde špatně odbočil. 
Tony se rozhlédne. Dostal se do jakési menší jeskyně. 
Má vysoký strop, z něhož něco odkapává a stejně tak jako do ní vede chodba, vypadá to, že z ní i vychází, ale vypadá mnohem menší a užší, než chodby, kterými zatím prošel. 
Odvážil se udělat několik kroků dopředu, když tu náhle ho do hrudi zasáhlo cosi velmi silného, až byl odhozen na stěnu jeskyně. Vzhledem k tomu, že je tu velké šero, nedokázal přesně určit, co ho to zasáhlo. Takhle to vypadalo, jako obrovská kovová násada na krumpáč, houpající se na laně od stropu. 
Pak ale uslyšel kroky. Ne nebyly to kroky, ty zní jinak. Tohle je spíše jakoby o kameny klapaly podpatky, možná drápy. 
Náhle se vstup do jeskyně zasypal kameny a zůstala volná pouze ta maličká chodbička na druhém konci. Tony se zmateně rozhlížel a pečlivě naslouchal všem zvukům. V jednu chvíli si musel sundat hlavový díl od svého obleku, aby vážně vše slyšel. V další vteřině toho litoval. Celou jeskyní se rozžehlo prudké světlo. Tony si téměř okamžitě zakryl oči, ale i přesto vnímal, jak světlo ztrácí na intenzitě, až je pro jeho oči snesitelné. 
Pomalu je otevřel, ale chvíli trvalo, než se mu povedlo se rozkoukat. Konečně si všiml, co to odkapává ze stropu. Zelená slizovitá tekutina smíšená s černými kusy. Sledování těchto kapek bylo pro Tonyho zajímavé. Bylo v nich něco magického, ale pak uslyšel tiché zavrčení a znovu klapání drápků. 

Začala se před ním vynořovat silueta zvířete, alespoň si myslel, že je to zvíře. Z bližšího pohledu to bylo ovšem hůře specifikovatelné. 
Stvoření před ním sice mělo čtyři nohy, z čehož dvě byly psí a ty zadní byly pařáty. 
Hlavu to mělo lidskou a ocas od štíra, ale asi tak o 600 procent většího. Tony zalapal po dechu a po zvířeti vystřelil. To se ale hbitě vyhnulo a ohnalo se po Tonym ocasem. 
Tonymu došlo, že tohle ho před chvíli zasáhlo do hrudi. Zkusil vystřelit znovu, ale zvíře bylo příliš rychlé. Očividně se ho snažilo pouze vyčerpat. Skákalo ze strany na stranu a ohánělo se po Tonym pouze ocasem a tiše vrčelo. 
Tony se jej snažil zasáhnout, ale když mu došlo, že takhle ztratí příliš energie. 
Přistoupil na hru zvířete, dokud mu nějaká energie ještě zbývala. Sehrál vyčerpaného a svezl se na zem. Věděl, že riskuje příliš mnoho, ale dříve či později by to tak dopadlo. 
A takhle, kdyby se na něj zvíře vrhlo, mohl by se bránit, střelil by ho a může doufat, že se trefí. 
Že je vůbec zranitelné.

***

Loki prošel svou trasou, až narazil na cestu, kterou pravděpodobně přišli jejich protivníci. 
Všechno zatím šlo lehce. On sám na nikoho nenarazil. Samozřejmě, není tak hloupí, aby nevěděl proč. 
Jeho boj teprve přijde. Ví, že na něj čeká na konci té nepřátelské chodby, jen kdyby alespoň tušil, komu bude čelit. 
Rozhlédne se kolem sebe a vydá se do hlubin připravené cesty. 
Jde asi dvacet minut, když dorazí na místo, které vypadá jako velká síň. 
Je osvětlena stovkou svící a desítky loučí hoří kolem trůnu. Loki si nejdříve nebyl jistý, jestli to je trůn, ale co jiného by to bylo. Trochu chudý oproti výzdobě kolem, ale ano je to trůn. 
Kromě oranžových plamenů tu bylo vše tmavě fialové, jen občas narušeno zlatou nebo stříbrnou. 
Přesto to byla výzdoba naprosto dokonalá. 
V tu chvíli se Loki ušklíbl.

„Trochu zelené by neškodilo,“ pronesl do prostoru.
„Pořád stejně zahleděný do sebe?“ ozvalo se příjemným hlasem z trůnu.
„Určité věci se nemění. Ty jsi taky pořád úskočná a schovaná.“
„Nemám jinou možnost.“
„Přišla sis pohrát?“
„Nikoli, jdu si pro tvou magii.“
Loki se rozesměje, „i ty troufalá. Na to nemáš dostačující sílu.“
„Sám si podlehl své iluzi.“
Na trůnu se začne zjevovat žena oděna do fialových, průhledných šatů s vysokým rozparkem po straně. Nohy má bosé, a když se postaví, rozhoří se kolem ní fialové plamínky.
„Nač tolik práce s tak neúspěšným pokusem.“
„Za ty stovky let se změnilo velké množství věcí Loki.“
„Ale Wicco, v podstatě jsme pořád přátelé.“
„Ani jeden z nás, nemá přátelé, to jsou věci, které se nemění.“
„Vždy se mi na tobě líbilo, že jdeš rovnou k věci, tak co ty hry?“
„Můžeme to nazývat nudou. Nyní ale k věci, dáš mi svou moc dobrovolně?“
„Myslím, že ne.“
„Ano to jsem očekávala.“
„Taky se chci pobavit,“ ušklíbne se Loki.
„Je mi jasné, že cítíš, jak má magie slábne.“
„Přirozeně, vybrala sis špatné působiště.“
„Naopak, místní lidé jsou tak lehce zatažitelní do světa pro ně utajeného, byť jen za to, že jim umožňuji do něj nahlédnout, jsou ochotni nabídnout vše.“
„Pak netuším proč tvá síla slábne, i když počkej, nebude to tvou neschopností?“
Žena naproti se mírně zamračí, ale poté se ji navrátí její původní výraz.
„Je to prosté, sám víš, že jsem zde už před několika tisíci lety založila kult uctívání magie. Jak léta plynula, byly jsme nuceni, měnit si jméno a měnit místa a zaměření našeho působení. Několik z nás bylo i upáleno.“
Loki se znuděně ušklíbne, ale poslouchá velmi pečlivě.
„Posléze se tu ale magie začala uctívat, sice v malém množství, ale lidí stále přibývá. Pořád se snaží nahlédnout za závoj všednosti. Bohužel se rozvinul i zvyk vzájemně se okrádat, jakmile se zde rozšířila Wicca, ano vím, není náhoda, že se jmenuje po mně, ukradli mi moje jméno a i mé příznivce. Už dlouho se snažím získat je zpět. A k tomu potřebuji tvoje schopnosti, ale ty mi lezeš na nervy, takže tě buď zabiji a vezmu si to, co chci nebo přistoupím k vydírání.“
„Nuže, vždy to začíná bojem, že?“ usměje se Loki. „Packal první.“

Wicca něco zamumlá a vrhne po Lokim kletbu. 
Loki ji zablokuje svým kouzlem a druhou rukou po ní vrhne své kouzlo.
Souboj těch dvou trvá dlouho. Na chvíli se zmírní ale jen kvůli Lokiho poznámce.
„Nemá tvůj kult náhodou nějaká pravidla?“
„Jsi snad ženatý?“
„Už ne.“
„Pak je vše v pořádku.“
A jejich boj znovu pokrčuje velmi intenzivně. 
Wiccu to, ale velmi vyčerpává a Loki ví, že by se jí dokázal zbavit jedním povedeným kouzlem, ale to by potom nebyla žádná hra.
„Dobrá,“ pronese po dalších dvaceti minutách Wicca. „Myslím, že přišel čas na vydírání.“
„Nechám se překvapit,“ uculí se Loki a založí ruce na hrudi. Toho zkusí Wicca ještě využít, ale její kouzlo se odrazí od Lokiho štítu. 
Něco naštvaně zamumlá a vyčaruje velkou bublinu.
„Tak se na to podíváme.“
V bublině se začne promítat, jak její příznivci ničí ty Lokiho. Skupina, se kterou šel původně Tony, padla první. Wicca sleduje Lokiho reakci, ale nedostaví se téměř žádná.
„Obávám se, že tímhle mě nedostaneš.“
„Stále ti nezáleží na tvých pomocnících?“
„A nikdy nebude.“
„No, tak se podíváme sem.“
V bublině se ukáže obraz Tonyho znaveně se opírajícího o zeď a rychle se přibližující zvíře s lidskou hlavou. V Lokim se stáhnou všechny vnitřnosti do malého uzlíčku a ten udělá kotrmelec. Navenek, ale nedá nic najevo a jen sleduje, co se bude dít. 
Zvíře se připravuje ke skoku. Zavrčí a vyskočí, každou chvíli už bude na Tonym, ale ten se najedou hne a do zvířete střelí. Ozve se šílené zaječení a zvíře padá k zemi mrtvé. Než Loki odvrátí pohled, ještě vidí, jak si Tony nasazuje hlavovou část obleku.
Následně se ozve další výkřik, ale to už je Wicca.
Loki se zašklebí, „tvoje eso v rukávu?“
„Možná,“ zavrčí naštvaně Wicca.
„Takže už tě můžu zabít a jít?“
„Ne,“ řekne najednou s úsměvem a zamumlá tiché zaklínadlo.
Ostatky všech mrtvých v celém podzemním komplexu se začnou přenášet do sálu, kde stojí Loki s Wiccou. Loki nestihne ani zareagovat a stojí před ním nechutná zrůda tvořená všemi mrtvými. 
Loki couvne a ta ohavnost se k němu přemístí.

***

Potom, co se Tony dal do pořádku, přemýšlí jak se dostat z téhle místnosti. 

Nenapadá ho jiná možnost než ta malá chodbička. Jdu blíž a prozkoumá ji. Tam se rozhodně nevejde. 
Ale musí se odtud dostat, chce najít Lokiho. Má o něj strach, přece ho nechal jít úplně samotného vstříc svému nepříteli. 
Ne to nebylo fér. Možná se k němu Loki choval jako k dítěti, ale přece ho chtěl jen chránit. Alespoň to tak vypadalo. Proto chtěl, aby šel s ním. Věděl by, že je v pořádku a mohl se zaměřit jen na výhru. Ale teď, co když se mu něco stane? Bude to jeho vina. Ne to ne musí ho najít. 
Kousek odstoupí od zdi a do vchodu vyšle raketu. 
Ozve se výbuch a zasype se i tenhle východ. „Do prdele,“ zavrčí Tony. 
Pak už ale jen pokrčí rameny a cestu si prostřílí. Je to sice nepraktické, ale po nějaké době se dostane do chodby. 
Tam se zastaví a rozhlédne se, než uslyší Lokiho hlas.
„Ty hnuse, chcípni, chcípni.“
A Wicca se jen hlasitě směje. Tony nastartuje trysky a bezhlavě se vrhne za zvukem. 
Poté už jen vnímá prudký náraz. Naletěl přímo do té obludy a tu to donutilo ustoupit o několik kroků dozadu a momentálně není schopna pohybu. 
Když se Tony vzpamatuje, uvidí extrémně znaveného Lokiho. 
Chytne ho a chce s ním odletět, ale všechny vchody se uzavřou a Tony už nemá palivo, aby je znovu prostřílel ven.
„Co se tu děje?“ zeptá se Tony Lokiho.
Místo toho se ale ozve Wicca, „tomu říkáte vychování mladý muži? Jste v místnosti s dámou.“
Loki se unaveně zasměje „Ty bys nebyla dáma, ani kdyby všechny ženy vymřeli.“
Tony se pod maskou zašklebí a Loki zvedne pohled k očím Iron mana, které na něj shlížejí, ale není to vidět.
„Víš, Anthony tady slečna se rozhodla připravit mě o mou moc. Jmenuje se Wicca. Wicco, tohle je Anthony Stark.“
„Ach o Vás jsem slyšela, ráda Vás poznávám.“
„To já o Vás asi taky.“
„Je o pravděpodobné.“
„Vy, ale přeci trpíte averzí k ženatým ne?“
„Ano, proč?“
„Tak proč Loki?“
„Není ženatý.“
Loki se Tonyho drží a nechce dát najevo slabost, ale je bledší než obvykle a podlamují se mu kolena.
„Ale je zasnoubený.“
„Zasnoubený říkáte?“ zamračí se Wicca. „Tomu nevěřím, ráda bych poznala toho, o koho se jedná.“
Loki se na Tonyho podívá absolutně zmateně, ten se ale dívá na Wiccu a sundá si obličejový štít.
„Ráno jsme se zasnoubili.“
Wicca zbledne vzteky a Loki není schopen slova. 
Proč to ten idiot dělá? Ať už ho konečně nechá, takováhle smrt vůbec není špatná.
„To mění celou situaci,“ pronese Wicca. „Bude mi ctí připravit Vaši svatbu.“ Mluví rázně a tiše a přitom propaluje Lokiho pohledem a čeká na pochybení, či náznak toho, že tohle není pravda. 
Loki se podívá na Tonyho a ten mu pohled opětuje. 
V Tonyho očích je vidět strach, ale ne o sebe ale o něj a zároveň taková jiskra jako když se díváte na štěňátko, které musíte za každou cenu udržet mimo nebezpečí. 
Loki se z posledních sil vzchopí a pevně se postaví na nohy. 
Vezme Tonyho kolem krku, „bude nám ctí, viď drahoušku?“ Tony se na něj usměje, „samozřejmě, že ano.“ Loki se mírně pousměje a dá Tonymu pusu na tvář.


Thor a Bruce zatím spokojeně spí ve velké načechrané posteli ve společném obětí.

18 komentářů:

  1. Tak jo, bylo to skvělý jako vždycky:) A teď nutně potřebuju tu část o Thorovi a Brucovi! :D Doufám, že další kapitola bude brzo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slibuju, že bude :D nevím jestli v další kapitole přímo nebo v závěru :D ale ty dva ještě určitě zmíním :D
      A děkuju :)

      Vymazat
  2. Ann jako první ti chci poděkovat že si se o mě zmínila .
    A za druhý .. už tě budu jenom chválit .Hodně sem se zasmála si skvělá doufám že svatba se povede a myslím že když by teda měl bejt konec líp by si to zakončit nemohla .Si super spisovatelka a myslim že by si mohla napsat i knihu písni dám ti námět :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo na svatbu jsem taky zvědavá :D Moc děkuju za kompliment

      Vymazat
  3. Maximálně skvělá kapitola!
    Těším se na další :))
    Mám tak trochu začínající blog, můžu si tě tam přidat do oblíbených? :)
    Díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že jsem teď na tvém blogu zrovna házela komentář :D určitě můžeš, zrovna si tě hodlám také přidat :)
      Děkuju, děkuju :)

      Vymazat
  4. katka nutně potřebuji vědět kde ti dva vzali postel , když Loki vede diskuzí s Tonym tak se směji nahlas jsou to fakt vtipálci a teď už i snoubenci hurá

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vysvětlení bude, neboj :D No snoubenci :D Se z toho Tony snažil vykecat no, tak uvidíme co se mezi nima ještě stane

      Vymazat
  5. Jéé a teraz sa stane akože čo ona im spraví svadbu a oni ju zabijú?( aj to by bola možnosť :D) No a ako sa to bude vyvíjať s Thorom Brucom? Noa Arigató za poďakovanie na začiatku a aj za Electru , tesíme sa na dalšou kapitilu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Třeba ke svatbě ani nedojde, třeba to jen zkusila s tím, že je potom zabije, když couvnou :D nebo se zabijou všeci :D aj to bude sranda :D

      Já děkuji! :)

      Vymazat
  6. Tak tohle byla úžasná kapitola.. ! :D Nejlepší byly ty Lokiho jedovatý poznámky- což si umim živě představit.. :D Mimochodem moc děkuju, že si se o mně zmínila. :-) Těším se na další a bohužel poslední kapitolu.. :´(

    OdpovědětVymazat
  7. Omlouvám se že tak pozdě ale přece jen kapitola je skvělá a dokonalá určitě se nemůžu dočkat další kapitoly nechala jsi zde mnoho neznámích na jednu rovnici. určitě to dopadne velice originálně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na konec jsem sama zvědavá :) Doufám, že se mi podaří, ale pořád přemýšlím jestli to bude happy end nebo ne. Přece jen šťastné konce jsou už ohrané.
      Děkuji .)

      Vymazat
  8. Nádhera! Svatba... ehehe. To bude ještě něco a těším se na Thora a Bruce.

    OdpovědětVymazat
  9. Neměla jsem čas takže jsem si to přečetla dnes, když jsem si jaksi všimla že je tu i poslední díl. :D Nicméně děkuju za zmínění mé osoby~ ^^ Tahle kapitola se mi líbila :D hlavně ten konec ~

    OdpovědětVymazat