sobota 12. dubna 2014

Proč Já 25

Tak je to konečně tady. Omlouvám se ale tenhle týden byl strašně náročný, chtěla jsem to dopsat už v úterý, ale nepovedlo se. Měla jsem tu návštěvu (tetu) a rozhodly jsme se stěhovat. No mám krásnou ložnici. A pak pár rodinných tragédií a nakonec návštěva u prarodičů odkud jsem se vrátila dnes. Každopádně, je to tu!

Krásné čtení a co Váš týden? A jak užíváte probíhající víkend? :)



Všichni na sebe chvíli koukali a k botám jim pomalu tekla krev z těla ležícího na zemi. 
Když Fury ohlásil, že Tony změnil stranu, veškeré dění na střeše ustalo. Nikdo tomu nechtěl věřit. 
Proč by to přece dělal. A ten omluvný pohled? Ani tím to přece nejde omluvit. 
Právě zabil mladou dívku, jen aby...proč vlastně?
„Odkliďte tělo,“ řekne Fury.
„Kam?“
Fury se zamračí, tuhle otázku zrovna nepochopil.
„Každou chvílí tu bude Thor, asi si ji bude chtít odnést?“
„Jo vidíte, díky.“ Kývne děkovně na Steva. „No já nevím, nechat ji tu takhle přece nemůžeme.“
A znovu jsou všichni potichu a dívají se na mrtvou dívku na zemi. Stojí tam asi 10 minut, než za nimi přijde skupina agentů a tělo odnáší do vymezené sekce. 
A pár lidí v civilu začínají uklízet krev.
Fury se vzpamatuje a rozpustí kruh zírajících Avengers s tím, že se sejdou, až se tu objeví Thor.

Fury se odebere do své kanceláře a ostatní jdou mlčky do kuchyňky. 
Posadí se tam a dívají se jeden po druhém. Ani na kafe nikdo z nich nemá chuť.
„Divné,“ pronese po půlhodině ticha Bruce.
„Až moc,“ přitaká Steve.
„Proč by to dělal?“ zeptá se Clint.
„Třeba ho ovládá, jako tenkrát tebe.“ Řekne Nataša.
„To je možné,“ řekne s nadějí v hlase Steve.
Náhle se všechny pohledy stočí na Clinta. Ten se pod jejich rentgenem necítí nijak dobře.
„Asi Vás zklamu lidi, ale to vypadá jinak. Stark se rozmýšlel, trvalo mu moc dlouho, než vystřelil, kdyby byl v jeho moci skočil by před něj a to hned.“
„Proč to udělal?“
„Netuším.“
Když se mezi ně znovu vplíží ticho, objeví se v kuchyňce Fury.
„Thor se zdrží, chce s ním přijít i jeho matka.“
„Zkontrolovat si chlapečka?“ řekne ironicky Clint.
„To nevím, každopádně bychom tu neměli jen tak sedět a čekat co se bude dít. 
Vezmeme to jasně, podle toho, co máme. Stark se připojil k Lokimu. Jediné co víme jistě. 
Nevíme proč a ani co chystají. Navíc si nejsem jistý, že by vůbec něco chystali.“
„Co jiného by tu Loki chtěl?“
„Nevím, jen se mi zdálo, že se uklidnil řekněme.“
„Zdání klame. Ne Loki klame,“ stojí si tvrdě za svým Clint.
„Bude k tomu tedy přistupovat tak, že máme velice silného nepřítele. A měli bychom se domluvit co dál. 
Na prvním místě musíme zjistit, proč se Loki vrhnul na Iddun.“
„No já nevím,“ podotkne Nataša. „Chvíli se mi zdálo, jakoby zaútočila ona na něj a viděla jsem takovou mlhu.“
Všichni na ni kouknou jako na blázna.
„Já… asi bych měla na ošetřovnu, ale nejsem blázen. Možná iluze?“
„Možná, ale raději si tam dojděte,“ řekne Fury a Nataša hned jde.
„Tou dívkou se budeme zaobírat, až tu budou naši Asgárdští přátelé, teď stejně nic nevyřešíme. 
A nyní ke Starkovi. Musíme zabránit, aby dostal do rukou všechny trumfy, a musíme ho zkusit nějak hlídat. Jako první krok navrhuji, vydat se k němu domů a zabavit Jarvise.“
„Nejsem si jist, jestli je to možné,“ řekne pochybovačně Steve. „Jarvis je Starkovo dítě, podléhá mnoha protokolům a nikdo z nás se v tom nevyzná tak jako on.“
„Když bude potřeba tak ho zničte, nedá se nic jiného dělat, ale jakmile budou mít Jarvise, mají všechno.“
„Vyrobí si jiného.“
„Ale získáme tím trochu času.“
„Dobře.“
„Tak běžte, ať neztrácíme čas.“
Steve, Clint a Bruce se zvednou a odejdou do hangáru.

***

Objevili se ve skrýši. 
Tony se Lokimu okamžitě vytrhl a začal jen tak chodit dokola, jako lev v kleci. 
Loki ho sleduje, ale nic neříká. 
Tony stále pochoduje dokolečka a občas se zastaví, zabubnuje prsty do stolu nebo praští do zdi a pochoduje dál. Pak se zastaví přímo před Lokim a podívá se mu do očí.
„Jarvis.“ Je jediné co řekne a Loki pochopí. Nabídne Tonymu ruku, aby se chytl, ale ten se odmítá dotknout jeho dlaně, nebo ho vzít za ruku. Přijde mu to divné, nevhodné a momentálně prostě nechce a tak se ho chytne za zápěstí, což Loki akceptuje a přenese je do Tonyho toweru.
„Chceš, abych ti pomohl?“
„Ne,“ odsekne Tony.
„Proč?“
„Stejně by si tomu nerozuměl.“
„Hele přestaň.“
„Nic nedělám.“
„Já jsem tě nenutil, vybral sis sám.“
„Ale uvedl jsi mě do takové situace, abych neměl na výběr!“
„Kdybys neměl na výběr, nepřemýšlel by si tak dlouho!“
„Copak?! Pánovi nepřišlo moje načasování vhod?! Měl sis mě pojistit, abych zabíjel v čas, kdy chceš ty!“
Jsou do své hádky zabráni, tak, že si ani nevšimnou publika za sebou. 
Steve s Clintem a Brucem za nimi stojí jako tři sudičky a bez jakého-koli pohybu naslouchají ostré výměně názorů.
„Najednou ti vadí něco zabít?! Ty obchodníku se smrtí?!“
„To už je dávno pryč!!“
„Minulost nikdy nesmažeš!“
„O tom ty toho víš co?!“
„Seš pokrytec!“
„A ty seš co?!!“
„Já se nebojím přijmout odpovědnost za svoje činy! Ale ty!!! TY!!! Jde ti jenom o to, jak to vypadalo před ostatními! Děsíš se toho, že neviděli, co jsi zabil! Nejde ti o to, že si udělal správnou věc!“
„Ty, že se nebojíš?!! Ty?! Čeho by ses taky měl bát, když nad tebou drží ruku tvoje ustaraná matička a podělanej fotřík!!“
„Nejsou to moji rodiče!!!“
„Ale jsou!! Chovají se tak! Já sem na to odjakživa sám!!“
Loki Tonymu vrazí a ten mu to vrátí. 
Když, jejich vztek dosáhne vrchní hranice, kolem Lokiho se objeví podivná záře a zrudnou mu oči.
„Tak dělej, zabij mě!!“


„Ehm, neradi rušíme vaše tokání,“ pokusí se Clint ujmout slova, ale Steve ho odsune do pozadí.
„Starku dej sem tu flashku.“
„Ale! Mladej dědula se ozval? A co by si s ní jako dělal? Umíš to vůbec zapojit?“
„Samozřejmě,“ odvětí úplně klidně Steve, zatímco Clint už napíná tětivu luku.
„Jarvise Vám nikdy nedám.“
„Starku nedělej blbosti a dej to sem.“
„Nebo co? Taky mě budete chtít zabít?“
„Pokud to bude nezbytné.“
„Rázem sem nepřítel číslo jedna? Super,“ chce si dojít pro drink ale ve chvíli, kdy se pohne směrem k nim, ozve se Clint.
„Stůj a hoď sem ten flash disk,“ řekne výhružně a míří Tonymu šípem na srdce.
Tony se zastaví a podívá se na něj, „střílej.“
„Dej mi důvod.“
Tony udělá krok směrem k nim a Clint vystřelí. 
Tonymu jakoby se zpomalil čas a sleduje jak jeho „kamarád“ právě hodlá provrtat jeho tělo. 
Možná by to bylo lepší, pomyslí si na chvíli, ale pak šíp zastaví Lokiho ruka.
„Takhle by to nešlo, pánové.“
Tony s Clintem se vzájemně provrtávají pohledem. Tony nevěří tomu, že by ho vážně jen tak zabil a Clint nedokáže přijmout, že je vážně na Lokiho straně. 
Na straně chlapa, který ho nutil zabíjet.
„Ale no tak, agente Bartone,“ pronese s ledovým klidem Loki, jako by věděl, co se jim honí v hlavě. „Nebylo to to nejhorší, co jste ve svém životě provedl.“
Clint něco zavrčí a znovu se chystá vystřelit, ale tentokrát ho Steve zastaví.
„Tohle nikam nevede, rozumě to probereme.“
„Co chceš probírat,“ ušklíbne se Tony, který potlačuje další vlnu vzteku.
„Dáš nám Jarvise a půjde to bez problému, prozatím Vás dva necháme jít.“
Tony hodí Stevovi flashku, „užijte si to a teď vypadněte z mého domu.“
Bruce očividně potlačuje svou zelenost, „přece je nenecháme jít.“
„Fury nás poslal pro Jarvise a toho máme, slib je slib. Jdeme.“ Zavelí Steve a odejdou. 
Clint ale ještě zavrčí, „prozatím.“

Loki se odvrátí od Tonyho a přejde k oknu, sám má co dělat aby ho na místě nezabil. 
Tony se přímo vaří ve svém znechucení, ale na chvíli to odsune do pozadí a zkouší se trochu radovat ze svého malého vítězství. 
Sice dal těm třem flashku, ale ještě se ani nedostal k tomu, aby na ni přetáhl Jarvise. 
Tak ho rychle nahraje na jiné přenosné médium.
„Jdeme,“ řekne stručně.
Loki se ale ani nehne, pořád jím lomcuje vztek.
„Hej!“
„Zmlkni.“
„Ale copak, bůžek se zlobí?!“
Loki zavrčí a Tony jde k němu. „Náš maličkej není zvyklej na zlobení? Nejde to podle toho, jak si chtěl co? Jsi pořád stejnej parchant!“
Loki se otočí a chytne Tonyho pod krkem a jeho oči září rudě. 
Tony zalapá po dechu a snaží se nějak vykroutit. V tu chvíli ho už ale Loki zvedá ze země a tak Tony ztratí pevnou půdu pod nohama. 


Náhle je odmrštěn na postel a Loki nikde. 
Když se rozhlédne, zjistí, že je v nějakém ponurém pokoji, který teď asi bude jeho.
Až se pořádné vzpamatuje a doplní chybějící kyslík, pořádně si prohlédne pokoj. 
Je tmavý stejně jako všechno tady, mírně nasáklý vlhkostí a uprostřed je velký krápník. Vybavení pokoje je chudé. Jeden malý stůl, židle a postel. Pod stolem je balení svíček a zapalovače. 
Po chvíli Tonymu dojde proč. Ve zdi kousek od něj je malé světlo, ale problikává, takže přísun energie je sem minimální. 
Nejspíš všechno vedou do hlavní místnosti, což je vlastně rozumné. 
Tony si pro jistotu jednu svíčku zapálí, kupodivu vydává více světla než ta lampička, která akorát bliká a tak ji rovnou zhasne. 
Svíčku vezme do ruky a přejde po obvodu pokoje. Najde dvoje dveře. Jedny vedou na chodbu, kde je jen jedna úzká cesta. Pravděpodobně vede k počítačům. Když otevře druhé dveře, objeví se v malé koupelně. Trvá mu delší dobu, než zjistí, že je to koupelna. 
Vlastně mu to prozradí až jakýsi kamenný čtverec uprostřed místnosti, který je plný vody a vedle je ručník. No podmínky nic moc, pomyslí si a vrátí se ke stolku. 
Tam položí svíčku, zhasne ji a po tmě dojde k posteli, kde si lehne a snaží se tu noční můru zaspat.

***

„Ten parchant!“ zařve Clint, když zjistí, že flashka je prázdná. „Tohle posral, příště ho trefím!“
„Clinte, uklidni se. Nevíme, o co jde, nemůžeš ho hned střílet.“
„Tak zabije on nás.“
„Nechtěl nás zabít, viděl jsi to. A ta hádka taky nevypadala, že by se k němu přidal zrovna s nadšením. V tom něco bude.“ Uvažuje nahlas Steve.
Clint se zamračí a naštvaně odejde.
„Co s ním je?“ zeptá se Steve.
„Trápí se,“ odpoví mu Nataša, která akorát přišla z ošetřovny. 
„Myslím, že k němu měl blízko a bere to jako osobní selhání a navíc ztrátu přítele. A do toho jeho práce, když ho bude muset zastavit, udělá to. Je vnitřně rozhozený. Pak si s ním o tom promluvím.“
„Možná by bylo lepší, kdyby se v téhle operaci neangažoval.“
„Možná,“ připustí Nataša.
„Co na ošetřovně?“
„Všechny testy jsou v pořádku,“ pokrčí Nataša rameny. „Nevím, co jsem to viděla.“
„Hlavně, že si v pohodě už teď jsme přišli o člena týmu a další nejspíš nebude schopen služby. Nemůžeme si dovolit další ztráty.“
Nataša přikývne, „neboj, už se to nestane. Zjistili jste něco?“
„Navrhuju dát si čaj, něco k jídlu a probereme to.“
Všichni souhlasí, jen Nataša jde ještě pro Clinta, ale ten usnul, tak jej nechá spát a jde k ostatním. Sedne si ke stolu, kde už má připravené pití a pizzu a poslouchá, co se dnes stalo.

***

Tonyho dny se náhle staly absolutně stejné. 
Ráno vstává a odchází na snídani se svým „týmem.“ Jsou to prostě lidi, kteří aspoň trochu rozumí tomu, co říká, a jsou schopni pracovat s programy, které on vytvoří. 
První dny svého pobytu zde, Tony trávil u hlavního počítače. Ani nespal, jen se snažil zjistit co a jak tu pracuje. Hned první ráno se u něj objevil návod a popis hranolu, na který se předtím ptal. 
Jeho prostudování ale odložil na později, nejdříve chtěl skrýš zabezpečit tak, aby vážně nebyla k nalezení, alespoň co se dodávek energie týká. 
Sice ho chvíli žralo svědomí, ale konec konců vážně se rozhodl dobrovolně a dokázal si to odůvodnit. 
Teď přece stojí proti většímu zlu, takhle pomůže více lidem a to, že se v očích ostatních jeví jako zrádce? 
To buď pochopí, až se situace vyjasní, nebo se vrátí ke své práci. 
Ale na úvahy tohoto směru měl čas jen po večerech. 
Poslední dobou mu v hlavě pořád ležela hádka s Lokim. 
Je si vědom toho, že to přehnal a on mu potom ještě zachránil život. Několikrát přemýšlel, že by mu šel alespoň poděkovat, možná se i omluvit. Ale to by si pak vyžádal omluvu i od něj protože on se přece taky nechoval zrovna vzorově. A to i s přihlédnutím k tomu jaký a kdo vlastně Loki je. 
Jenže když už se odhodlal k tomu, že s ním promluví, nemohl ho nikde najít. 
Vlastně od doby co je tu, ho ještě ani nezahlédl. 
Tenkrát byl u něj v pokoji, ale nezapamatoval si nic, podle čeho by se tam mohl znovu dostat. Žádné poznávací znamení. Konec konců, tady všechno vypadalo stejně. 
A když se ptal, kde má Loki pokoj, nebo jak by s ním mohl mluvit. Vždy mu jen řekli, že nechce nikoho vidět, s nikým mluvit, že má moc práce nebo, že je nepřítomný. A tak to Tony po čase vzdal. 
I když ne úplně, pořád se ho snažil aspoň zahlédnout a zkusil i scénu ve stylu „Něco jsem zjistil, hoří to! Někdo nás vysledoval! Musím s ním mluvit!“ ale místo toho vždycky přišel někdo jako zástupce a Tony ze sebe udělal vola, že prý to byl asi omyl.


Teď už třetí den a druhou noc sedí zase u počítače a vyhodnocuje data. 
Přitom si do rozvodů připojil Jarvise. 
Než si toho stihnul všimnout, odpoledne se přehouplo v noc, a Tony u počítače sedí sám. Lidi co s ním obývají místnost, už šli dávno spát. 
A Tony si po delší době troufne promluvit na Jarvise.
„Jarve?“
„Ano, pane?“
„Nic, nic jen zkouším, jestli ještě mluvíš.“
„Samozřejmě, pane. Děje se něco?“
„Spousta věcí…“
„Zdáte se utrápený.“
„Jen unavený.“
„Dlouho jste se mnou nemluvil.“
„Já vím, nějak nebyla příležitost.“
„Chápu, no já zatím…“ a začne Tonymu vyprávět, co všechno se událo ve světě a pak o nějakých holčičích internetových testech.
„Ale Jarve, říkal jsem ti, že tohle číst nemáš, blbneš potom,“ Tony zvedne oči od obrazovky a za rohem zahlédne lem zelené látky.
 Bez přemýšlení se zvedne a letí tam. 
Když se dostane na ono místo je tam jen prázdná chodba, která nikam nevede.
„Krucinál,“ zanadává a praští do zdi. Ta se v tu chvíli rozevře a odhalí stejný pokoj, jako má Tony jen tam hoří více svíček a na zemi jsou rozházené papíry. 
Tony opatrně vejde a skála se za ním zavře. 
Za to se předním otevřou dveře koupelny a vyjde Loki, který zaslechl, jak někdo narušil jeho soukromí.
„Ty?“
„J-já.“
„Co chceš?“ zeptá se Loki chladně.
Tony spolkne veškerou sebeúctu a dodává si odvahu k tomu, aby Lokimu poděkoval a omluvil se za to, že na něj vyjel, ale místo toho z něj vypadnou pouze dvě slova.
„Chybíš mi.“

7 komentářů:

  1. Chvíli jsem měla strach že Tony končí ale pak jsem se uklidnila chudák tak dlouho sám bez Lokiho. A ten konec jen dvě slova a je to tak krásné. Těším se na další

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Akorát dopisuju poslední odstavec. Doufám :)

      Děkuju moc :-*

      Vymazat
  2. Moc pěkné už se těším jak Tony a Loki spolu skončí v postýlce

    OdpovědětVymazat
  3. katka tak by mě zajímalo jestli třeba pitvou můžou zjistit že je to chiméra to by je možná trochu zklidnilo už se těším na usmiřování doufám že ho neodfláknou

    OdpovědětVymazat
  4. Waw! Takže 26 bude o zmierení? :P No a skvelá kapitola tešíme sa na pokračovanie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nooo bude toho trochu více než jen smíření, ale myslíím, že z toho něco bude :)

      Děkuju :-* :)

      Vymazat

Moc děkujeme za vaše komentáře :)