neděle 6. dubna 2014

Proč já 24

Nuže, asi sem měla dobrý víkend a tak tu máte další kapitolu.
Jinak teď asi dojde k pár změnám. Přehlásila jsem si obor na Vš takže ještě vyřizuji přihlášky a do toho věřte nevěřte mě čeká práce jako na kostele, a to doslova. Protože tam budu znovu pracovat a teď mě čeká několik příprav a smlouva a tak podobně. Takže bychom se domluvili na jedné kapitole týdně? Co vy na to? Že bychom si domluvili i den? Samozřejmě kdyby šlo všechno lehce napíšu Vám, že třeba nějaká kapitolka bude dřív abyste s tím počítali. Tak prosím do komentářů pište ať to dáme dohromady.

Jste skvělí, děkuji :-*





„Počkej,“ vyjekne Tony, aniž by si uvědomil, že už jsou pryč.
„Hm?“ svraští Loki obočí.
Tony zatím dopadne na zadek a zakňučí. „Auvajz, to od tebe bylo ošklivé.“
„Nedošlo mi, že bys nečekal přenos,“ pokrčí Loki rameny a pomůže Tonymu vstát. „Na co jsem měl čekat?“
„Nemůžu je tam nechat s tou, s tím… no s tamtím.“
„Chiméra to je,“ doplní Loki. „Myslím, že se nemusíš bát, neublíží Vám. Jste pro ni malé sousto. 
Podle toho co jsi říkal, jde po těch jablkách a Vás využije jen k tomu, abyste jim tam dostali.“
„Hezký, ale stejně by to měli vědět.“
„To asi ano, ale ještě je čas.“
„Nelíbí se mi to.“
„To mne také ne, aspoň na tom se shodneme, že?“
„Hm.“
„Trochu nadšení.“
„Kde jsme?“
„U mne ve skrýši.“
„Ve skrýši? Od tebe bych čekal originálnější pojmenování.“
„Jako třeba?“
„Hmm brána do pekel? Jeskyně utrpení?“
Loki se zasměje, „no pokud chceš.“ Očividně je jeho názvy velice pobaven.
„Ha, ha, ha. Tak mluv.“
„Řekl jsem, že se tě pokusím přesvědčit, na mluvení také dojde ale ne nyní.“
„Asi budu muset hrát podle tvých pravidel což?“
„Pravděpodobně ti nic jiného nezbude.“
„To se mi taky nelíbí.“
„Vidíš a mě zrovna ano,“ usměje se Loki. „Pojď, ukážu ti to tady.“
„Vážně?“
„Neměl bych?“
„No čistě teoreticky, jsme každý na jiné straně a tohle bude mínus pro tebe.“
Loki pokrčí rameny. „S tím bohužel nic neudělám, už jsem se rozhodl, že ti tato tajemství svěřím a je jen na tobě jak s tím naložíš.“
„Zajímavý postup.“
„Ano, plánoval jsem nejdřív, že tě spíše svedu a využiji své tělo, protože vím, že pro něj máš slabost. Domnívám se ale, že bych nejdříve měl přistoupit k férové domluvě a toto si necháme, pouze pokud to bude velmi nutné.“
Tony se zamračí, takže celou dobu je to jen výhodný obchod.

No co by taky čekal… zachránil jsi mi život, hm fajn odměním se ti…
„Nemrač se.“
„Nemračím se.“
„Mračíš.“
„Hm.“
„Ale no tak, já neřekl, že se mi to doteď nelíbilo.“
„Já sem neřekl vůbec nic.“
„No právě, ale tváříš se strašně. Takhle bych se tě možná i já lekl, pustil všechno, co mám a utekl.“
„Tak co tu ještě děláš? Kšá.“
Tím si Tony od Lokiho zaslouží pohlavek.
„Héééj, neubližuj mi pořád.“
Loki pozvedne obočí, „Jak pořád?“
„To je fuk.“
„Tebe se to dotklo?“
„Co?“
„Asi jsem to špatně podal… Hm, na téhle úrovni neumím být příliš výřečný. 
Ano, ano nechtěl jsem naši vzájemné přitažlivosti využít, tak jak to vyznělo.“
„Nerozpatlávej to.“
„Dobře, jdeme.“
Tony přikývne a vyjde za Lokim.
***

„Odpověděl někdo z Asgardu?“ ptá se Fury.
„Ještě ne, asi ještě nemají dořešené ty nepokoje,“ odpovídá mu Steve.
„Dobrá a byl jste někdo u Iddun?“
Všichni svorně zakroutí hlavou, „nahání nám husí kůži.“
„Je podivná,“ přikývne Fury. „Ale zatím nám podala pomocnou ruku, tak uvidíme. To zařízení našla?“
„Před půl hodinou jej deaktivovala.“
„A kde je Stark?“
„Ve své pracovně není, nechal tam vzkaz, že má doma nějakou havárku, ale do zítřka je zpátky.“
„Dobře, no já nevím. Prostě ji hlídejte, a kdyby něco, okamžitě spusťte poplach.“
„Samozřejmě.“
„Pořád nic?“ Fury se dívá na Natašu.
„Nedokážu z ní nic vyčíst. I u Lokiho to šlo sice jen špatně, ale i ten nejlepší se podřekne. Ona ne, jakoby ani nebyla… jak to říct.“
„Chápu,“ odpoví Fury. „Tak asi běžte, teď budete mít volnější režim, dokud se nevyřeší tohle.“
„Nyní spí,“ ohlásí Bruce.
„Běžte si taky odpočinout.“
S tím nemá nikdo z nich problém a tak jdou do svých pokojů.

***

Loki pomalu provádí Tonyho celým podzemním komplexem. Vypadá to, jako by byli v katakombách. Je to tu ponuré a cítit vlhkem a plísní. 
Přesto se tu pohybuje spousta lidí. Ano lidí a dokonce to vypadá, že tu jsou dobrovolně.
„Proč je tu tolik lidí?“
„Netušil jsem, že zde mám tolik příznivců. Všichni mi pomáhají dobrovolně, chápeš to?“
„Ne,“ odpoví Tony, i když to chápe. Na tom chlapovi vážně něco je. A když se uváží jeho verze příběhu, jeví se více méně jako mučedník. A na to se lidi vždy chytí.
„Já taky moc ne. Navíc to není taková sranda, když jdou za tebou sami.“
„A mě tu chceš jako další ovci?“
„Na to seš moc inteligentní.“
„Další věc, na které se shodneme.“
Loki se uculí, ale protože je k Tonymu zády, není to pozorovatelné.
„Tak tady odtud řídíme všechny pozorovatelny.“
Loki projde puklinou ve zdi, následován Tonym a ocitnou se v obrovské, tmavé místnosti, která je plná obrazovek, počítačů a spoustou dalších věcí značky Stark. 
Tony si to s úsměvem prohlíží.
„Moc si nelichoť, jen sem nic jiného nesehnal.“
„Kecko,“ řekne Tony. Lhal by, kdyby řekl, že se mu nezlepšila nálada. 
S úsměvem se začne proplétat mezi počítači. Loki ho zdálky sleduje, než se mu ztratí.
„woho,“ zaslechne po půl hodině Tonyho nadšené povýsknutí a zasměje se.
„Hele nevím, kde sem tak si mě najdi.“
Loki se směje a za chvíli se objeví u Tonyho. „Ztratil ses v jedné místnosti?“
„Je rozlehlá,“ brání se Tony. „Hele šmudlo, co to je?“
„Tohle?“ přejede Loki rukou po hranolu, který je připojen k hlavnímu počítači. „To je zase moje technologie, jak bys řekl ty.“
„To chci.“
„To máš asi smůlu.“
„Lokiii.“
„Ne-e, nemůžu ti říct všechno. Chápej, to už bys měl moc výhod v případě, že zůstaneš na své straně.“
„Jo jasný, já zapomněl. Můžu jen jednu věc?“
„No?“
„Opomeneme na deset minut, že jde o nějaké strany?“
Loki se zamračí, ale přikývne.
„Nějakou židli mi půjč.“
„Proč?“
„Věř mi,“ odpoví jednoduše Tony a Loki mu obstará židli.
Tony se posadí k počítači.
„Co chceš dělat?“ ptá se Loki a jde k němu.
„Máš tu chybu a mě to hrozně rozčiluje, chci to opravit.“
„No počkej, počkej. U toho musím být, abych viděl, co mi tam hodláš tvořit.“ Loki vyšoupne Tonyho ze židle a sedne si sám, načež Tony nesouhlasně zabručí.
Loki se ušklíbne a stáhne si Tonyho na klín.
„Víš, že to je ujetý?“ zeptá se opatrně Tony.
„Jsem si toho vědom,“ připustí Loki a pobídne Tonyho k práci. Ten se ihned chopí klávesnice.
„Vidíš tady, je to jen o tři setiny sekundy vedle, ale při větších výpočtech by to zaznamenávalo chybné měření až o dvě devítiny, takže když takhle upravíme logaritmus výpočtu a tadyhle přehodíme panely, navedeme to sem a tohle sem. Tady ti vylezou údaje, přepošlou se na pevný disk a potom rovnou do analytiky. Aha ty ji nemáš instalovanou, no tak ještě takhle a jo potvrdit. Tak tady do toho programu, tohle smažeme, čímž máme dost místa pro tohle. A k tomu napojíme vyčíslení a tadáá. Máš to o dvě hodiny dřív a je s tím míň práce.“
„Ech, nechtěl jsi upravit jen logaritmus?“
„Jo to už je taky hotový.“
„Aha, tak díky no.“
„Co teď s tím viď?“ rýpne si škodolibě Tony.
„A co třeba tohle,“ ušklíbne se Loki a dá ruce na klávesnici. „Rozšíříme tvoje nastavení do ostatních počítačů, překonfigurujeme tenhle soubor a odešleme do hlavní jednotky. Tím získáme čas a…“
„A nedojde k přetížení, spotřeba energie bude minimální a tím pádem se stane tvoje skrýš téměř nezjistitelnou.“ Doplní ho Tony.
„Téměř?“
„Nebudu ti přece říkat všechno, deset minut je pryč,“ zašklebí se.
Loki přikývne, „pravda. A teď bychom mohli průzkum ukončit, šel bych se trochu prospat, a pokud vím, tvoje noc taky nebyla ideální.“
Tony mu to odsouhlasí, „můžu si tu někde dát aspoň sprchu?“
„Samozřejmě.“
„Něco na spaní mi půjčíš?
„Nebudeš to potřebovat.“
„Budu,“ protestuje Tony do doby, než ucítí Lokiho ruce na svých stehnech a jeho rty na svém krku. Tony zavře oči a pomalu se začne opírat o Lokiho.
 Židle na to reaguje hlasitým zaskřípáním. 
Oba to ignorují a Lokiho pravá ruka zabloudí pod Tonyho triko, zatímco ta levá jej stále hladí po noze.
„Ř-říkal jsi.“
„Já vím,“ šeptne Loki a hladí jej na břiše. „Zapomeň na strany, chci tě.“ Zavrní mu Loki do ucha.
Tony tiše vzdychne, „t-tady ne.“
„Hm ta židle by to neustála, to je fakt.“
Během chvíle se ocitnou v koupelně a než Tony stihne mrknout je nahý a Loki detailně zkoumá jeho křivky. Tony se zmůže jen na tiché steny a poté se přilepí na Lokiho rty. 
Loki na ně pustí vodu a přitiskne si Tonyho víc k sobě. Tony se musí postavit na špičky, ale momentálně je mu to jedno. Zaměřuje se na Lokiho a jeho doteky, které mu už oplácí. 
Mírně se zachvěje, když na svých zádech ucítí chladné kachličky. Lokiho jeho chvění, ale jen víc vyprovokuje a těsněji se na něj přitiskne a jeho doteky získají na intenzitě.
„Áhh, L- loki.“
„Řekni to,“ zavrčí Loki.
„Chci tě,“ zasténá slastně Tony a místo studených kachliček cítí na svých zádech teplo matrace a na sobě tíhu Lokiho těla.

Když se Tony probudí, zjistí, že leží na Lokim, který je už vzhůru a pohrává si s jeho vlasy.
„Dobré ráno,“ zamumlá Tony zmoženě.
„Dobré,“ odpoví mu Loki spokojeně.
Tony se zkusí pohnout a odkulit ale jen sykne a lehne si zpátky.
„Těžká noc?“ zašklebí se Loki.
„Maličko,“ zamumlá Tony a ještě zavře oči. Ne, že by chtěl spát, ale bolí ho kompletně celé tělo. 

A ani se nediví, když se mu začne vybavovat, co prováděli.
 Podle toho, jak Loki sykne, když se zavrtí, usoudí, že má také nějaké pozůstatky.
„Asi jsme to přehnali,“ zašeptá tiše Tony.
„Možná trochu,“ odpoví Loki. „Mám hlad.“
„Nápodobně, ale asi nevstanu.“
„Tak to asi máme problém.“
„Asi.“
„Musíme to rozhýbat.“
„Hm?“
Loki se pokusí ze sebe Tonyho odkulit, ale ten se drží jako klíště.
„Tak aspoň spolupracuj.“
„Sem spolupracoval včera a jak to dopadlo?“
„Dobře ne? Aspoň podle hlasitosti, bych soudil…“
„Jo to jo, ale teď se nehnu.“
„Nestěžuj si, taky si nebyl zrovna ohleduplný.“
„Říká ten pravý.“
„Tobě se to snad nelíbilo?“
„Líbilo,“ zavrní Tony. Loki se usměje a pohladí ho po zádech.
„Tak vidíš, pojď, zkusíme to, nechceš se zbytek dne válet ne?“
„No mě by to nevadilo. Už pěkně dlouho jsem neměl možnost se jen tak válet. A tahle poloha mi docela vyhovuje.“
„No nepříjemné to není,“ usměje se Loki. „Ale mám vážně hlad, takže jestli se aspoň na chvíli odkulíš, pro něco dojdu.“
Tony zamručí, ale nakonec se s drobnými problémy odkulí a stočí se pod peřinu. Loki místo toho aby vstal, zachumlá se k Tonymu a políbí ho. Tony zavrní a polibek prodlouží a pořádně se k němu přitiskne.
„Ty jsi nějak přítulnej.“
„Spíš bolavej,“ zabručí Tony. „Cože to máme k jídlu?“
„Něco nám přinesou, čekej.“
„Oni ti i dobrovolně nosí jídlo?“
„Samozřejmě.“
„To není možný.“
„Ale je. A já musím s lítostí poznamenat, že se mi krátí čas, který jsi mi dal. Tudíž bych měl přeladit na vážnou notu.“
Tony přikývne, „něco si mi chtěl říct, už když jsi pro mě přišel.“
„Mám pocit, že se na mě někdo nalepil. Nevím kdo, ale cokoli udělám, se přetočí proti mně a myslím, že ta chiméra je toho důkazem.“
„Jak to myslíš?“
„Jak jsem ti říkal už při příchodu, nechci Vás znovu ovládnout, jen sem Vás chtěl trochu potrápit. 

Co si budeme povídat, na Asgárdu je nuda a provokovat lidi na téhle planetě je fajn. Jednoho to na pár let zabaví. 
Ale kdykoli jsem něco udělal, někdo nebo něco zvenčí to mnohem zhoršilo, jako třeba Váš odlet a ty přerostlý zvířata. Při čemž účelem bylo Vás jen probudit. 
A tak to bylo se vším, ta bomba na náměstí byla falešná, nechápu jak je možné, že začala vybuchovat a spustila řetězovou reakci. Ale myslím, že se ten někdo prozradil, tedy z části. 
A mohla by mě k němu dovést právě ta chiméra, která Vám padla do náruče.“
„Takže si sem prostě přišel škodit. A já ti mám pomoci v tom, aby ty škody nebyly tak strašné a ty mohl bez úhony škodit dál.“
„Ano. Ale k tomu je třeba zjistit, kdo po mě jde.“
„To taky není hezký. A je to dost sobecký.“
„Tony já už sem takový a ať je situace jaká je nikdy nebudu ten hodný. To ty máš mnohem větší předpoklady proto být zlý, než já hodný. Pokud to nebudeme brát do hloubky, protože nic není jen černé a bílé.“
Tony přikývne, „Ale já…“
„To, že máš morální zábrany, neznamená, že toho nejsi schopen. Už tvoje snaha o to zmocnit se světa je více než patrná.“
„Co prosím?“
„Jen si to nepřipouštíš, ale viděl jsem tvůj výraz, když si viděl místnost plnou věcí, co nesly tvé jméno. Kamkoli se podíváš, vidíš svoje jméno nebo plakát. Mluví se o tvých technologiích, které dobývají svět. 

A ano ty řekneš, že to děláš proto, abys světu pomohl, ale není to tak a víš to. 
Víš, že ve skrytu duše chceš, aby svět ovládlo tvoje jméno a ne technologie.“
„To není pravda!“
„To je tvůj názor, já si myslím něco jiného.“
„A tvůj čas vypršel,“ řekne Tony nasupeně.
Loki jen stroze přikývne a už oblečeného Tonyho pošle zpět na základnu.


Tony o návštěvě Lokiho skrýše nemluví. Dokonce ani nikomu neřekl, že mají na základně chiméru. 

Neví, proč to nechce říct, prostě má pocit, že by neměl. Jen je více opatrný, a když se má o Iddun někdo postarat, nebo ji hlídat, nabídne se dobrovolně. 
A ačkoli se snaží nepouštět si Lokiho slova k tělu, pořád je slyší a nedokáže nad tím přestat přemýšlet. Jednou večer, když už je snad i ochotný připustit, že měl Loki pravdu, vletí do jeho pokoje Clint.
„Thor se ozval, Fury nás chce všechny nahoře, prý ať jsme na vzduchu. Všichni už tam jsou tak pojď.“
Tony něco zamručí, ale zvedne se a jde s Clintem nahoru. 

Přijdou na místo a Tony se rozhlédne. 
Jsou tam všichni dokonce i Iddun si tam jen tak na volno pochoduje. Očividně je hodně nervózní.
„Neboj se,“ utěšuje ji Steve. „Thor tě určitě odvede domů.“
„Nebojím se,“ řekne Iddun tiše. A vážně se nebojí, je si jistá, že Thor její iluzi neprohlédne.
Náhle se tam objeví Loki. A chvilku na sebe s Tonym zírají. Když si ho všimne Iddun, ví, že je zle a tak se na něj hned vrhne. 

Zatímco Tony vidí, jak na Lokiho zaútočilo odporné zvíře, ostatní vidí, jak zákeřný bůh napadá nevinnou šestnáctiletou dívku a snaží se jí zabít. Všichni jsou okamžitě v plné zbroji a i Tony má svůj oblek. 
Všichni se snaží dostat Lokiho od Iddun, jen Clint se jej snaží z dálky zaměřit a provrtat mu šíp hlavou, ale oba dva jsou příliš rychlý, na to aby jeho rána šla přesně a nezranila i ji. 
Tonymu právě dochází, že nastal čas jeho volby. Chvíli tam jen stojí a dívá se na souboj.
„Starku dělej!“ zařve na něj Steve. Všichni vědí, že jeho střely najdou cíl a nezasáhnou to, co nemají.
Tony aktivuje zbraně, „Jarvisi?“
„Ano pane?“
„Zaznamenáváš tu energii?“
„Ano, dvě“ před Tonym se zobrazí dvě vlny energií. Jedna silná patřící Lokimu a druhá o něco slabší, která patří Iddun.
„Zaměř tu slabší.“
„Ale pane.“
„Udělej to.“
„Jak si přejete.“
Tony vystřelí a trefí chiméru přímo v půli těla. Všichni okolo vidí, jak se drobné tělo hroutí k zemi, kromě jeho a Lokiho, kteří vidí odporné zvíře svíjející se na zemi v kaluži černé krve. 

Kolem nich vypukne poprask.
„Starku, Starku! Co jsi to udělal?!!“
Tony se zbaví obleku a všechny okolo si prohlédne. Pohledem se zastaví u Lokiho a přejde k němu. 

Poté se podívá omluvně na Furyho. 
Loki chytne Tonyho za ruku a zmizí s ním.
Kolem je chvíli tíživé ticho. 

Poté Fury sáhne po vysílačce a celé základně oznámí, „Stark změnil stranu.“

10 komentářů:

  1. Nechala si se inspirovat The Avengers myslím ten konec a už sem se bála že ti dva spolu zase nikde neskončí .
    PS : Doufám že tahle kapitolovka jen tak neskončí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak konec se pomalu blíží, ale jsem sama zvědavá jaký bude. Určitá vize tu je, ale kdo ví.

      Vymazat
  2. Heske srasne som zvedava na pokračovanie ostane Tony zlý?? ALebo presvdci Lokoho??? NO pokračovanie by bolo super :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím nevím, tahle dvojice je ohledně dobra a zla a velmi složitá, záleží na tom z jakého pohledu na to nahlížíš. Momentální Tonyho postavení bych viděla spíše jako: * Zbavím se horšího zla*

      Vymazat
  3. WOW tak to je dokonalé smála jsem se a i udiveně zírala je to jako živé. Jo s Tonym má Loki asi pravdu zajímá mě co bude dál a jak to dopadne. Ale myslím že Tony nemůže být zlý jen pomáhá druhé straně protože třetí strana je vlastně zlá. :) těším se a moc jinak určitě máš spoustu práce takže jedna kapitola týdně bohatě stačí a na dnu mi nijak nezáleží. V každém případě hodně štěstí s vyřizováním :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Píšeš to skvěle :) přesně tohle jsem se snažila vystihnout tím, že Tony přešel na druhou stranu. Bohužel to jeho kolegové nevidí :D
      Děkuji za komentář a to štěstí se hodí vždy. Děkuji, děkuji :)

      Vymazat
  4. katka úžasné bylo tam všechno napětí romantika moc se mi líbí ty jejich slovní přestřelky jsi skvělá a co se týká dalších povídek urči si den ty já tu většinou stepuji stejně každý den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ooo děkujiii :) Nad romantikou ještě přemýšlím, že bych jim to pořádně osladila? :D

      Vymazat
  5. Úžasné:3 Ten díl je úžasný:3 Doufám že to bude ještě dlouho pokračovat ^^

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujuuu :) Moc mě těší, že se líbí :) Pokračovat bude no, ale na kolik kapitol to ještě rozepíšu sama nevím :D

      Vymazat

Moc děkujeme za vaše komentáře :)