pátek 8. května 2015

Pohádka pro dospělé - 1. část

Aktivní den, koukáte co?

První část povídky na přání pro Lin, naši věrnou a stálou čtenářku. Snad se bude líbit.


Ann 





Jak to tak za dávných dob bylo? Někteří za vším vidí bitvy, někteří krásnou a panenskou přírodu. A co šlechtici? Ti vidí blaho svých lidí, občas více než blaho svých dětí.

Kdysi existovala různá království a hrabství či osady. Každé mělo svého vládce a ti měli děti. Ty nejmocnější z nejmocnějších uzavírali smluvené sňatky a tak to je i v našem případě.

Vrátíme se o několik stovek let zpět, kdy zde existovalo devět království, ale jen tři byla velmi mocná. Bylo to království Asgárdu, kde největším pokladem byl pramen osudu. Království Jötunheimu, jehož středem byl pramen moudrosti. A království Niflheimu, kde pramenily všechny řeky vedoucí k moři.

Vládcem Asgárdu byl Odin a se svou ženou zplodil syna. Statného boha hromu Thora.
Na Jotunheimu vládl mocný obr Laufey, který měl několik synů, ale jeho prvorozený byl Loki. Avšak k němu jako k prvorozenému přistupováno nebylo. Narodil se totiž maličký a nikdy nedorostl do požadované obří velikosti. I jeho zvyky vybočovaly z normálu. Nebyl neurvalý, ba naopak držel se opodál, vše a všechny pozoroval a nepříliš mluvil. Avšak když promluvil jeho slova byla přesně mířená. Ano Lokiho zbraní bylo slovo.
Hrým byl vládcem Niflheimu a jeho dcera, překrásná princezna mlhy nesla jméno Nefertiti.

Když se Nefertiti narodila Thorův věk se blížil pěti létům a Lokimu jest tři léta byla. Tehdá se uskutečnil první společný oběd. Sešli na panství Asgárdském protože nejkrásnější a největší bylo. A tam smluvili sňatek Thorův a Nefertitin. Stát se tak mělo až oba dospělí budou a protože jak známo božské rodiny vládců stárnou pomaleji. Smluveno bylo, že Nefertiti pojme Thora za muže ve svých 318 létech.

Laufey nebyl tímto spojením nadšen. Pro něj by to znamenalo, že spojí se dva mocní a rozšíří své území jeho lid a on sám bude utlačen ne-li zapomenut. Ve svém hněvu odešel a Asgárdským slavnostem se vyhýbal jak jen to šlo. Nikoli však okatě, na Jotunheimu vždy byly problémy a tak měl možnost vymluvit se. Občas se slavnost konala na Jotuheimu ale té byli přizváni jen králové. Lokimu nevadilo, že se s ostatními nestýkají. Sám neměl rád společnost a raději si četl a učil se. Chtěl být mágem a v pozdějším věku vskutku dokázal ovládat energii a přeměnit ji v magii. Díky tomu se ubránil i svým bratrům a dalším obrům, kteří ho neměli v oblibě už proto, že se učil a byl chytrý. Nebo možná jen potřebovali snadný terč, každopádně tím terčem Loki už nebyl. Tvořil štíty a iluze, ovládal živly a mysl. Všichni ho nechali být a jeho otec jej začal brát navědomí.

Thor poznal svou budoucí ženu, znal ji od dětství a rozuměli si. Našlo se i pár společných zájmů a smíchu také bylo dost. Rodiče z nich měli radost. Čas svatební se nachýlil velmi rychle a nyní, jak praví tradice, následují přípravy a předsvatební oslavy, které trvají i několik měsíců. Na tuto slávu se vždy svolávají zástupci všech světů a ani tohle nebude výjimkou. Ani Laufey tohle nemohl odmítnout a tak v daný čas se svým prvorozeným synem navštívil Asgárd. Nakonec hrálo mu to do karet. Rozhodl se, že nedopustí aby jeho lid byl zatracen a tak svatbu chce za každých okolností překazit. Byl ochoten i zabít, ne Thora na to byli Asgárdští příliš mocní, ale Nilfheimští by nezmohli nic. Ale to předbíháme.

Laufey i Loki přijali iluzi svého vzhledu, jak bylo zvykem a byli odvedeni do svých pokojů stejně jako ostatní účastníci oslav. Po čase na to přizpůsobit se okolí a zabydlet se následovala oficiální uvítací večeře.
Odin se svou manželkou seděl v čele stolu a Thor po jejich pravici. Veškeré dvořanstvo bylo seřazeno u stěn velkého sálu a vyhlíželo průvodu návštěvníků. Hlavní rádce jednoho po druhém uváděl do sálu.
„Král Hrým a jeho dcera, princezna Nilfheimská, budoucí královna Asgárdská Nefertiti.“ Nefertiti se svým otcem prošla uličkou oděna do překrásných tmavě modrých korzetových šatů a byla usazena vedle Thora. Její otec se posadil na druhou stranu stolu po levici královského páru.

„Král Jotunheimu se svým prvorozeným synem Lokim.“
Všichni se po nich podívali a uznale přikývli, či se usmáli. Dívky v sále začaly pokukovat po Lokim. Vedle svého otce sic vypadal nepatřičně, ale na Asgárdské poměry byl krásný. Výškou nebyl daleko od Thora. Byl hubený, měl krátké vlasy barvy havraní černě a místo rudých očích jako měl jeho otec měl oči modré, jako dvě nejčistší studánky. Oblečen byl do černých těsnějších kalhot a tmavě zelené košile. Ano bylo to poněkud nepatřičné oblečení ale Lokimu v tom bylo příjemně.

Thor zbystřil a prohlížel si mladého chlapce. Loki na sobě cítil pohledy ostatních a našel i ten Thorův. Mírně pokýval hlavou a usmál se na Thora, který mu úsměv opatrně opětoval. Poté se Loki usadil se svým otcem na druhý konec stolu.

Poté už započla večeře avšak mladý princ Asgárský stále snažil dohlédnout na prince Jotunheimského. Bohužel seděli tak daleko, že výhled byl vždy zastíněn. Loki se nudil. S otcem si neměl co říct a jídlo mu sic chutnal bohužel ale neholdoval obžerství. Byl rád když bylo oznámeno, že začíná zábava a každý si mohl jít po svých. Loki si vzal sklenku vína a odešel na balkón, odkud sledoval jak Thor zahajuje taneční slavnost tancem se svou nastávající. Dobře si ho prohlížel od hlavy až k patě. Nakonec usoudil, že je to buran a raději se věnoval výhledu.

Po půl hodině byl přerušen.
„Ruším Vás princi?“
„Řeknu-li, že ano proviním se tak Vaší královské etiketě, princi.“
„Jsem Thor.“
„Já vím.“
„A ty?“
„Slyšel jsi ne?“
„Sám mi jméno odmítáš říct?“
„K čemu říkat jméno jest bylo již vyslyšeno, ale jak je tvé přání budoucí králi, jsem Loki.“
„Loki?“
„Jen Loki.“
„Nepamatuji si tě ze slavností.“
„S otcem jsme slavnosti nenavštěvovali.“
„Jaká to škoda.“
Loki se na Thora podíval, „co tím chceš říct?“
„Škoda, že tak pěkná tvář chyběla na našich oslavách, jistě by pak byli snesitelnější.“
„Tohle má být pokus o flirt? Musím připomínat, že jsi zasnouben?“
„Ne ze své vůle.“
„Také pravda a co na nevinném flirtu,že?“ řekl Loki, uklonil se odešel do svého pokoje. Thor za ním chvíli nechápavě koukal, ale poté nechal Lokiho Lokim a odešel se věnovat hostům.

Po půlnoci doprovodil svou nastávající do předpokojů její ložnice a zde se také rozloučili. Po cestě do své ložnice Thor procházel kolem té Lokiho, chvíli se zastavil a poslouchal. V ložnici bylo naprosté ticho. Thor musel připustit, že ten chlapec je velmi pohledný, zdá se však být nepříjemný. Ještě chvíli stál a poslouchal, ale Loki pravděpodobně spal. Thor se tedy otočil od dveří a lekl se když Loki stál za jeho zády.

„Co tu děláš?“
„Já, já“ začal Thor koktat.
„Co jsi mi chtěl na tom balkónu?“
„Jen si promluvit.“
„O tom jak jsem pohledný? Ale jdi ty. O tobě se říká, že jsi lamač dívčích srdcí, tak u toho zůstaň a nesnaž se o muže na které nemáš.“
„Troufáš si nazývati se mužem?“
Loki se v duchu pousmál, první poznámka, kterou se ho Thor pokusil dostat do rohu.
„Ano troufám, tam kde jsem rostl já, se tohle bere jinak.“
„Tam kde jsi rostl ty si to musel mít těžké se svou výškou.“
Tu uhodil Thor hřebíček na hlavičku a Loki začal křičet, že tohle si dovolovat nebude a jestli jo udělá z něj mravence jejž nebude problém zašlápnout. Thor se tomu usmál a pohladil rozčíleného chlapce po tváři. „Ty rozhodně nejsi muž.“ A s tím Thor odešel do své ložnice.

Loki zavrčel a pln vzteku se snažil usnout. Dlouho se mu to nedařilo, usnul až k ránu a pronásledovaly jej podivné sny. Probudil se druhého dne odpoledne a šel se podívat do stájí. Pozoroval koně až jeden začal mírně vyvádět tak Loki opatrně couval. Narazil do čehosi tvrdého, co kolem něj obepnulo tlapy.
„Copak tu děláš princátko?“ zeptal se šklebící se Thor.
„Pusť mě“ zasyčel Loki.
„A když ne?“
Loki sebou začal cukat, „proměním tě...“
„V mravence a zašlápneš já vím, a co dostanu když tě pustím?“
„Bude uštědřen tvůj život.“
„A já myslel na projížďku.“
„A -a ty bys… ty bys mi půjčil koně?“
„Samozřejmě“ zubil se Thor.
„A na projížďku jako.. spolu?“
„Jistě, času mám teď spousty, do zařizování svatby se nepletu.“
„Aha, dobře“ odsouhlasil Loki projížďku zaskočen tím, že s ním někdo chce dobrovolně ven. Tenhle přístup on neznal.

Osedlali koně a společně vyjeli do lesů.
„Ty, Loki?“
„Ano?“
„Dáme si závod?“
„Já nezávodím, je to pod moji úroveň.“
„Takže se bojíš.“
„Nebojím.“

„Bojíš.“
„Nebojím!!“
„Tak to dokaž.“
„Ne.“
„Porazím tě bez mrknutí oka.“
„Ty tak.“
„Vsadíš se?“
„O co?“
„Když vyhraju dostanu pusu.“
„Ne.“
„Proč, když si si svou výhrou tak jistý.“
„Dobře,“ zavrčel Loki při vědomí, že se nechal uvrtat do závodu a ještě za takovou cenu.

3 komentáře:

  1. nemůžu za to ale preferuji Tony a Loki napsala jsi to skvěle jen ten Tony jako partner Lokiho mi tam chybí

    OdpovědětVymazat
  2. nemůžu za to ale preferuji Tony a Loki napsala jsi to skvěle jen ten Tony jako partner Lokiho mi tam chybí

    OdpovědětVymazat