neděle 7. září 2014

No Name 3/?

Zdravím, tak je tu další kousíček jakési nespicifikované povídky. Tahle kapitola je spíš o Tonym, ale i tak doufám, že se bude líbit.

Jinak mám dopsanou další kapitolu Bylo nebo nebylo.

Pracuju na Jednorázovce na přání a jestli budete mít zájem i další  jen pište do komentů, na všechny se dostane :)


A poslední dotaz. S Illusion  jsme si říkaly, že bychom chtěly vytvořit komentovanou povídku. Napsaly bychom jednu část a vy byste s námi, pomocí komentářů, povídku tvořily :)

Tak moc prosím vyjádřete se k  tomu a přeji hezké počtení ;) 


Ann





Následujícího dne se Tony probudil v hotelovém pokoji až někdy k odpoledni. Díval se kolem sebe a přemýšlel, jak se sem krucinál dostal. Žádné známky kocoviny na sobě nepozoroval. Z večera si pamatoval všechno, kromě cesty na hotel. Proč by vlastně chodil do hotelu? Vždyť jeho dům je blíž. Přehrával si události včerejšího večera a bylo mu jasné, že s tímhle musí mít něco společného Loki. Ale co? Včera večer spolu jen tančili. Sice docela dlouho, ale nebylo to nic nepříjemného a ani náznakem nebezpečného.


Byli v baru snad do šesti do rána. Tony nepil, tedy ne nějak mnoho. Když se posadili k baru, snažil se z Lokiho dostat, proč tu je. Ale ten se na něj vždy jen usmál a napil se ovocného piva. Tak to Tony prostě vzdal. Ne nevzdal, jen tuhle debatu odložil na později.
Místo toho se zeptal, „proč piješ takovou břečku?“
„Protože mi chutná a není to břečka.“
„Je to břečka,“ odporoval Tony a tak ho Loki šťouchnul do žeber. Tony nadskočil, vykviknul a polil se.
„Ale, ale, Tony Stark, playboy, miliardář, filantrop a iron man je lechtivý.“
„Nejsem.“
„To jsem viděl.“
„No fakt ne.“
„Tak proč tu kvičíš?“
„Protože jsem se lekl.“
„Jo jasně,“ uculí se Loki a svůj pokus zopakuje. Tony znovu nadskočí s tím rozdílem, že polije Lokiho a zasměje se tomu.
„To máš za to.“
„Nebuď dětinský,“ řekne Loki a znovu se napije. Mokrou skvrnu na své noze ignoruje.
Tony ho kopnul do lýtka a zdrhnul na parket.


Delší dobu se nic nedělo, až když začali hrát ploužák. Tony si striktně odmítal cokoli začínat a tak se vracel k baru, ale Loki ho zastavil. Vrátili se spolu do taneční vřavy a Loki otočil Tonyho zády k sobě. Obtočil mu ruce kolem pasu a Tony se opatrně přitiskl, načež se Loki spokojeně usmál a společně se rozhoupali do rytmu. Tony zavřel oči, když cítil, jak se Lokiho rty přibližují k jeho uchu.
„Stát zády k nepříteli, zavírat oči a tulit se, je velká nerozvážnost Anthony Starku.“ Zašeptal Loki a dal Tonymu pusu na ucho. Od té doby si nic nepamatuje.


„Ten zkurvysyn,“ zavrčí Tony a protáhne se na posteli. Nakonec se vzdal veškerých svých úvah a odešel se osprchovat. A celkově se uvést do přijatelného stavu pro cestu zpátky. Když vylezl ze sprchy, přišla pokojská. V klidu se věnovala své práci, až chvilku před odchodem se začala usmívat.
„Je tu něco vtipného?“ zeptal se Tony rovněž směřující k odchodu.
„Ne, pardon,“ omluvila se pokojská, „jen ta písnička co si broukáte, Smoke on the watter že? Miluju ji.“ Usmála se a odešla. Zato Tony zůstal stát jako opařený. Nevšiml si, že by si broukal nějakou písničku. A rozhodně ne tuhle. Tu si přeci broukal jen když….ale ne to jistě ne. Odešel z pokoje a šel vrátit klíče na recepci.


Recepční se na něj už z dálky culil. Hezkej chlap, pomyslel si Tony a usmál se na něj.
„Odcházíte sám?“
„Očividně,“ odpověděl Tony. Dobře možná je hezký, ale inteligentní moc nebude.
„Váš doprovod zůstává?“
„Doprovod?“ podivil se Tony.
„Ano, ten černovlasý, vysoký muž.“
Ale to snad ne Loki. On sem přišel s Lokim? Vážně doufal, že se sem dokodrcal sám.
„Upřímně jsme se všichni divili, že jdete zrovna s ním, potom co tu tenkrát napáchal. Jak se jen jmenoval.“
„Loki?“ zeptal se Tony s nadějí, že mu to recepční ještě vyvrátí.
„Ano Loki přesně on.“
Tony by teď potřeboval obrovského panáka. Dalo mu ohromnou práci polknout všechna ta slova, co se mu drala z úst. Nakonec ale jen přikývl.
„Můj doprovod odešel brzy ráno.“ Vrátil recepčnímu klíče a k nim přisunul větší finanční pozornost. „Spoléhám na Vaši loajalitu.“
„Samozřejmě pane Starku, samozřejmě.“ Přitakal recepční a Tony urychleně opustil hotel.


Před hotelem na něj čekalo auto, které ho zavezlo domů a Tony celou cestu přemýšlel, zda-li to zařídil Jarvis, nebo Loki. No možná oba?


„Dobré odpoledne, pane,“ pozdravil Jarvis. „Slyším, že jste měl úspěšnou noc, tahle píseň tu už dlouho nezazněla.“
Cože? Pořád si ji brouká? Vždyť si toho vůbec není vědom. No to tak asi bývá… začíná přijímat ten fakt, že se v noci něco stalo. Taky proč by ne. Loki byl, ačkoli to Tony nechtěl připustit, krásný chlap.


Trochu vyhublý, ale krásný. Pološílený, nebezpečný s uhrančivýma očima a drzým úšklebkem. Byl neodhadnutelný, nedalo se předvídat, co udělá, proč to dělá, co z toho má. Byl nebezpečně vynalézavý a vychytralý. Miloval hádky. Tedy spíše slovní rozepře na určité úrovni. To bylo jediné, co Tony o Lokim věděl a přesně tohle bylo podle jeho gusta. Pravděpodobně by mezi nimi k něčemu došlo tak, či tak. Ať už dříve, nebo později. Podle toho, kdy by mu Loki zkřížil cestu.



„Ahoj Jarve,“ odpověděl Tony. „Stalo se v mé nepřítomnosti něco, o čem bych měl vědět? Ne vydrž, řekneš mi to, až budu ve vaně.“ Zamumlal Tony a šel do koupelny.

4 komentáře:

  1. :3 Supr.
    K té povídce s komenty, kdyby se přesně vysvětlilo, jak se hraje, tak to není špatný nápad. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Jej super kapitola už se těším na další :D .

    OdpovědětVymazat
  3. Heh jo přesně ...co víc by o něm chtěl vědět ? :D povídka je naprosto famózní, tak nás moc nenapínej a rychle házej další dílek :3

    OdpovědětVymazat
  4. tak úsmev od ucha k uchu stále :DDDD zaujímalo by ma čo sa stalo :)

    OdpovědětVymazat